Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
O vedení KDU-ČSL se zatím hlásí současný předseda strany Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný. Kandidaturu do předsednictva dále zvažuje třeba šéf poslanců Aleš Dufek nebo bývalý předseda strany Pavel Bělobrádek. Členky KDU-ČSL chtějí, aby v předsednictvu byly alespoň dvě ženy. Lidovci podle svých slov potřebují změnu vedení. K té by mělo dojít příští týden na sjezdu v Olomouci.
Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.
Jedním z lidí, kteří se teď věnují digitalizaci stavebního řízení, je i vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Šéf resortu práce oznámil, že se se svým týmem pustil do práce na opravách nefunkčního systému, jenž stál místo šéfa Pirátů Ivana Bartoše, a že očekává, že práce zaberou 8 až 12 týdnů. Snad vůbec poprvé se také omluvil úředníkům, kteří se se systémem potýkají od července. Jurečka je jedním z trojlístku lidí, kteří teď stavební systém napravují.
Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. J
Ve druhé polovině října lidovci na svém sjezdu rozhodnou, kdo je povede do dalších sněmovních voleb z pozice předsedy. Zevnitř strany zaznívá volání po změně vedení, zatím však není jasné, zda bude svou funkci chtít obhajovat nynější šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL). Silnou podporu má ministr zemědělství Marek Výborný, naopak kandidovat nebude jihomoravský hejtman Jan Grolich. Strana s dlouhou historií se potýká s dlouhodobě nízkými voličskými preferenci okolo tří procent.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl dnes poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“.
Potyčky a vzájemné obviňování mezi Piráty a zbytkem jejich bývalých vládních partnerů nabírají na obrátkách. Naposledy pirátští poslanci obvinili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) z toho, že si přisvojuje zásluhy za zvýšení rodičovského příspěvku. Jurečka se hájí tím, že návrh na zvýšení přinesl na vládu on, jde navíc podle něj o programovou prioritu lidovců.
Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teprve oznámí, zda bude znovu kandidovat na šéfa strany. Rozhodnutí nejprve probere se spolustraníky. Předsedou KDU-ČSL by se podle něj mohl stát i jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jurečka to dnes řekl novinářům po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb. Lidovci v nich obhájili dva senátorské posty.
Růst důchodového věku nepatří k populárním opatřením, nynější kompromisní návrh však přinese jeho výrazné zpomalení. V porovnání s tím, jaký růst důchodového věku Češi akceptují v porevoluční době, jde prakticky o „šnečí“ tempo. Pro představu, v případě největšího extrému, tedy žen s pěti a více dětmi, se během třiceti let současným tempem navyšuje důchodový věk o více než dvanáct let. V případě nového navrhovaného výpočtu se za tu stejnou dobu všem odsune jen o 2,5 roku.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
Spolu s očekávaným novým výpočtem důchodového věku přijde ještě jedna velká změna. A to nehledě na penzijní reformu. Už od ročníku narození 1962 přijdou první ženy, které vychovávaly děti, o výhodu dřívějšího odchodu do důchodu. První na řadě budou ženy, které vychovaly jen jedno dítě. Vzhledem k výrazně rapidnějšímu tempu růstu oproti mužům je však brzy „doženou“ i ostatní ženy. Do důchodu tak budou ve stejném věku moci odejít jak muži, tak třeba ženy, které vychovávaly pět či více dětí.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nakonec zřejmě dostane miliardy, které požadoval na podporu bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude MMR dostávat peníze operativně, podle aktuální potřeby. Opoziční hnutí ANO nicméně varuje předtím, aby si vláda brala další mimorozpočtovou půjčku.
Na světě je dlouho očekávaná alternativa, která výrazně zbrzdí růst důchodového věku nad 65 let. Koalice kývla na návrh demografů, který má zmírnit značně nepopulární aspekt změn v penzijním systému. A jde o zbrzdění výrazné, jak je vidět kupříkladu i v porovnání s nynějším tempem růstu důchodového věku, který se má zastavit u ročníku 1965. Z nynějšího návrhu je pak poprvé jasně zřejmé, kdy půjdou do důchodu ročníky od nejmladších po ty v předdůchodovém věku, spočítat si to mohou snadno všichni.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v následujícím týdnu připravit návrh, který by navyšoval platy státních zaměstnanců ne plošně, ale víc těm, kteří je mají nižší. Jurečka to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vláda odborům přislíbila zvýšení objemu financí na platy ve veřejném sektoru od ledna 2025 o osm procent, v absolutních částkách by mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun.
Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reformu odměňování žádají samosprávy i odboráři. Podle nich je obtížné za nynějšího nastavení platů pracovníky získat a udržet a řada tarifů je navíc pod minimální mzdou.
Odboráři se ohradili proti tvrzením, že platy části zaměstnanců od září neporostou kvůli nim. Považují za nepřípustné, aby vláda podmiňovala navýšení výdělků ve veřejné sféře jejich souhlasem, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory ve středu odmítly návrh ministrů na zářijové zvýšení tarifů asi dvěma pětinám pracovníků veřejné sféry. Vláda oznámila, že bez dohody s předáky tedy tarify od příštího měsíce nezvedne a platy se zvýší až v lednu.
Vládní koalice se rozhodla výrazně zpomalit růst důchodového věku, který je součástí projednávané penzijní reformy. Pro většinu budoucích důchodců to tak bude znamenat dřívější odchod do důchodu, pro státní rozpočet pak zásah několika desítek miliard. Alternativní návrh České demografické společnosti má zamezit větším rozdílům mezi jednotlivými generacemi a držet se podle demografů spravedlivěji toho, co ukazují data o věku dožití.
Vláda se nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání s odboráři to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDÚ-ČSL). Uvedl, že vláda navrhovala zvýšení platů především dolních tarifních třídách o 3 až 5 %. Vláda na navýšení platů vyčlenila 20 miliard korun. Odbory vládní návrh odmítly a označily ho za "vyděračský".
V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách.
Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun měsíčně. Nyní činí 18 900 korun měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě.
Kdo může a chce pracovat, tak si v práci najde. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že volných pracovních míst je v ČR stále dost. V červnu to bylo 263 552. Podle opozice je ale problém v tom, o jaká volná pracovní místa se jedná a v kvalifikaci lidí, kteří se o místo uchází. Ministr Jurečka opakovaně uvádí, že nyní připravovaná změna v systému dávek má za úkol motivovat lidi k práci.
Praxe potvrzuje, že přítomnost posuzované osoby není až na ojedinělé výjimky nutná, navíc se tak zrychluje celý proces. Pro Echo24 to řekli zástupci jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak ministerstva práce a sociálních věcí. Redakce tento týden přinesla několik svědectví, která ukazují, že dochází ke snížení stupně invalidity či příspěvku na péči, aniž by došlo ke zlepšení zdravotního stavu.
Proces kolem neustálého dokazování zdravotního stavu a úřednické posuzování je špatně nastavený. Uvádí se to v dopise adresovaném ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Deník Echo24 již na praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody tento týden upozornil. Bývalá ministryně Jana Maláčová (SOCDEM) pro Echo24 řekla, že připravovala komplexní reformu, z níž se však stihla schválit pouze první fáze. Jurečka na dotaz redakce nereagoval.
Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.
Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.
Návrh na legalizaci brigád už čtrnáctiletých dětí vyvolává poměrně živé debaty o tom, zda nejde o zavádění dětské práce. Návrh, na kterém si ministerstvo práce i přes obavy samotných zaměstnavatelů trvá, však obsahuje řadu velmi striktních omezení. A de facto tak legalizuje zejména práce, v kterých běžně mladí lidé brigádničí. Zároveň pak možnost práce omezuje pouze na období letních prázdnin, nejde tedy o nástroj, díky kterému by se mohly děti celoročně zaměstnat například během školního roku.
