Vláda prosadila změny v dohodách o provedení práce i přes dlouhodobou kritiku i varování expertů a podnikatelů. Po roce překotných změn a vymýšlení, jak a kterou skupinu dohodářů vlastně lépe kontrolovat a zdanit, dává najednou od nového systému ruce pryč. Opět má tak ještě před nabytím účinnosti skončit poslední úprava a dohody se tak prakticky vrátí zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po dekádě se má alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění. V platnosti zůstává jejich povinná evidence, která začala platit v letošním létě.

Změna se „schovala“ do novely zákona o zaměstnanosti. Na návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tak sněmovna zrušila režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Pro podnikatele se z původně snadných a flexibilních úvazků stala v posledním roce tak trochu noční můra. Nejprve přišly složité úpravy v novele zákoníku práce, následně změny zavedené konsolidačním balíčkem. Během tohoto procesu už začal mluvit o potřebě změn ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), vzápětí se k odkladu účinnosti některých změn rozhodl i ministr práce Jurečka. Aby nakonec ministerstvo přišlo s tím, že se zruší a změní i odložené změny, narychlo, ještě před koncem roku.

Vláda změnami v dohodách o provedení práce dosáhla toho, že prodražila flexibilní úvazky jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé začali ve velkém rovnou tyto úvazky rušit a vyžadovat jiné formy spolupráce, často méně výhodné pro obě strany. Před vším přitom podnikatelé, pro které překotné změny znamenaly další náklady i ztracený čas, od počátku varovali.

Co nakonec vedlo ke změně? Vládou zavedená evidence dohod o provedení práce ukázala, že jsou vládní argumenty pro tvrdší danění dohodářů mylné. Od nového roku měl totiž platit režim, který by umožnil pouze u jednoho „oznámeného“ zaměstnavatele dosahovat limitu pro pojistné, zatímco všechny další dohody by podléhaly tvrdšímu zdanění. Mělo to zabránit údajnému řetězení flexibilních dohod u více zaměstnavatelů ve velkém měřítku, data však ukázala, že jde o problém zcela marginální.

„Z předběžných dat za první dva měsíce nicméně lze usuzovat, že takto uplatněná první úprava by objem mzdového plnění bez plateb pojistného výrazně nezměnila. Právní úprava (...) by naplňovala stanovené cíle pouze nepatrně a vzhledem k tomu, jak velkou změnu by tato právní úprava znamenala v postupech zaměstnavatelů, ale i správních úřadů, jeví se jako vhodnější ji v tuto chvíli zrušit a počkat na statistické údaje z evidencí DPP za delší časové období,“ stojí v pozměňovacím návrhu ministra Jurečky.

Ponechat se má „automat“ na zvyšování limitu pro výdělek bez odvodů, který už po dekádu zůstává na částce 10 tisíc korun. Ačkoliv zástupci zaměstnavatelů volali po tak dlouhé době po zvýšení limitu alespoň na 15 tisíc korun, hranice se má automaticky odvíjet od hranice 25 % průměrné mzdy. V roce 2025 to tak podle důvodové zprávy bude znamenat navýšení na 11 500 korun.

„Orientační odhad dopadů tohoto pozměňovacího návrhu na státní rozpočet je výpadek příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na úrovni okolo 2 mld. Kč ročně. Z toho zvýšení limitu pro účast na nemocenském pojištění nad 10 000 Kč by znamenalo výpadek příjmů z pojistného odhadem v nižších stovkách mil. Kč,“ dodává důvodová zpráva.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová ke zrušení režimu oznámené dohody uvedla, že změny v dohodách byly od počátku „devastační pro firmy, likvidační pro statisíce dohodářů a nahrávaly nelegálnímu zaměstnávání“, před čímž vládu varovali odborníci i opozice. Kabinet po roce zjistil, že systém registrací a danění dohod je v praxi neproveditelný, uvedla.