Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má před sebou poslední překážku. Pokud Senát schválí jeho důchodovou reformu, prezident už avizoval, že ji podepíše. Ministr Jurečka tak jde ve středu na kobereček před senátory, kterým by měl mimo jiné vysvětlit, podle jakého mechanismu by nakonec mělo odcházet přes sto tisíc lidí do předčasné penze. Změna, kterou koalice prosadila až v posledním čtení ve sněmovně, dráždí i některé koaliční senátory. Proti se bouří i odbory.

Do karet hraje ministrovi práce úterní rozhodnutí senátních výborů. Senát by měl podle výborů sociálního i ústavně-právního schválit nynější verzi důchodové reformy beze změn. Spor o předčasné důchody pro rizikové profese chce sociální výbor řešit dodatečně, když úpravu přislíbilo připravit do konce letošního roku ministerstvo financí.

Sněmovna hlasy koalice ve vládní novele omezila ze 125 000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Týkat se má zhruba 12 000 lidí v nejrizikovější čtvrté kategorii. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Za pracovníky ze třetí kategorie, kteří jsou vystaveni nadměrné fyzické zátěži, vibracím, velkému chladu či teplu, by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.

Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 kvůli tomu reformu jako jediná z klubu vládních stran v sociálním výboru nepodpořila. Podle ní by bylo lépe obě změny prosadit současně, nikoli nejdříve omezit počet pracovníků s nárokem na předčasný důchod. Obává se, že pro chystaný návrh nebude dostatečná podpora mezi sociálními partnery, neboť s ním nesouhlasí ani Hospodářská komora ČR jako zástupce zaměstnavatelů. Výbor ale na návrh svého předsedy Lumíra Kantora (KDU-ČSL) doporučil pouze vyžádat si do konce roku předložení podrobnosti k úpravě předčasných penzí.

Proti snížení hranice pro náročné profese se staví i hnutí ANO, které chce také zachovat věkovou hranici pro odchod do penze na 65 letech, k čemuž Senát vyzvala Českomoravská konfederace odborových svazů. Opoziční hnutí chce také zrušit snížení výpočtu nových penzí, zvyšovat penzi o polovinu růstu průměrné mzdy a všem důchodcům přidat 500 korun nad rámec zákonné valorizace.

Vládní reforma počítá také se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy. Snížit se má výpočet nových penzí mezi lety 2026 ač 2035, započítat se v něm má menší část výdělku. ANO chce v případě volebního úspěchu za rok reformu zrušit. Poslanci s cílem zvýšit porodnost upravili v rámci reformy také výchovné, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů v případě velkého rozdílu mezi jejich starobními penzemi.

Odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pondělí vyzvali Senát, aby reformu penzí neschválil a vrátil ji s úpravami sněmovně. Žádají o vyškrtnutí pokračování zvyšování důchodového věku na 67 let a omezení skupiny lidí s rizikovou prací s nárokem na dřívější důchod. Chtějí ho i pro pracovníky takzvané třetí kategorie, kteří dělají v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple. Vadí jim také snížení výpočtu nových penzí.