Iniciativa Češi pomáhají má seznam víc než pěti desítek rodin, které by byly ochotny přijmout syrské sirotky. Další lidé nabízejí hlídání, doučování či odbornou psychologickou pomoc. Iniciativa to uvedla v prohlášení, které zaslala ČTK. Podle uskupení by bylo účelné uspořádat setkání zástupců vlády, opozice, odborníků i zástupců neziskových organizací. Diskutovat by měli o případných podmínkách přijetí.
Andrej Babiš se snaží zmírnit kritiku, kterou vyvolala jeho slova o tom, že Česká republika nepřijme padesát syrských sirotků. Kvůli rozhovoru, který premiér poskytl deníku Právo, se na něho prý „hodně lidí zlobí“. Babiš se proto nyní brání očerňování a odmítá označení „nelida“, českým dětem a sirotkům podle svých slov pomáhá dlouhodobě. Na pomoc si vzal i nedávná slova dalajlamy o pomoci uprchlíkům, kterého však nepřesně cituje.
Rakousko, které nyní předsedá Radě EU, by podle magazínu Spiegel chtělo zavést celoevropskou horní hranici pro příjem uprchlíků a centra k vracení migrantů ve třetích zemích. Původně také navrhovalo udělovat azyl pouze lidem, kteří respektují evropské hodnoty. Z tohoto požadavku už ale ustoupilo.
Slova předsedy vlády Babiše v rozhovoru pro Právo, podle nichž by Česko nemělo přijmout žádného syrského sirotka, vzbudila značnou pozornost.
Poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) chce kvůli možnému přijetí několika desítek sirotků z uprchlických táborů oslovit manželky premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana. Česká republika by měla projevit více lidskosti, bylo by možné převzít některé sirotky z uprchlických táborů v Řecku, řekla Šojdrová serveru lidovky.cz. Podle premiéra však nejde o malé děti, ale teenagery. Jeho odmítavý postoj k přijetí syrských sirotků o víkendu někteří politici kritizovali.
Loď Aquarius po 19denní nucené přestávce v sobotu večer opustila francouzský přístav Marseille a vydala se do centrální části Středozemního moře, kde bude pokračovat v zachraňování migrantů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na skupinu SOS Méditerranée, která plavidlo provozuje společně s Lékaři bez hranic (MSF). Mluvčí SOS Méditerranée Laura Garelová uvedla, že lodi Aquarius potrvá zhruba tři dny, než dorazí do své operační zóny u břehů Libye.
Předseda vlády Andrej Babiš zůstává ve své rétorice silně protiimigrační a jasně se staví i proti požadavku lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout do České republiky padesátku nezletilých syrských sirotků. Babiš se tak vyjádřil v sobotním rozhovoru s deníkem Právo. Na témže místě rovněž nevyloučil, že by mohl v politice pokračovat i po strávení čtyř let v premiérské pozici. V minulosti přitom tvrdil opak.
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl navrhuje, aby oprávněnost žádostí o azyl byla přezkoumávána už na záchranářských lodích ve Středozemním moři. Vyslovil se pro to v pátek podle agentury APA ve Vídni na společné tiskové konferenci se svým italským protějškem Matteem Salvinim. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v pátek Evropskou unii vyzval k vytvoření společného a předvídatelného systému vracení migrantů.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Evropskou unii, že chce Maďarsku vzít právo chránit si své hranice. V rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici Kossuth rovněž řekl, že jeho vláda se v pondělí rozhodne, jaké právní kroky podnikne proti středečnímu doporučení Evropského parlamentu, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
Nudíte se? Kašlete na medvídka mývala, zkuste Facebook Mattea Salviniho. Najdete tu všechno, i to, co vidět nechcete. Momentky v plavkách, přestřelky s kritiky, politická prohlášení či status, že má zrovna ukrutnou chuť na cigaretu. Kanonáda ušitá přesně na míry Italům, do puntíku naplňující všechny stereotypy. Ať už si to vycházející hvězda italské politiky datluje sama, nebo má mimořádně schopný PR tým, který dovede naprosto plasticky převést Salviniho osobnost do virtuální podoby, je to jízda. Prudká a spontánní, vyvolávající na jedné straně ovace, na druhé šílenství.
Účastníci pondělní demonstrace ve východoněmeckém městě Halle hajlovali a napadali policisty. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Ve městě severozápadně od Lipska se sešlo zhruba 450 lidí v reakci na smrt mladého Němce, který zemřel v nedalekém městě Köthen po střetu s dvojicí Afghánců.
Německo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) čelí třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. K budoucnosti šéfa kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který kvůli svým výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) čelí výzvám k odstoupení, se vyjadřovat nechtěl.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyslala do Rakouska a Itálie speciální týmy, které budou zkoumat situaci migrantů v těchto zemích. Informovala o tom agentura Reuters. Bacheletová kritizovala také USA, kde se k rodičům podle ní stále nevrátilo 500 dětí odebraných migrantům po překročení hranice s Mexikem. Terčem kritiky nové komisařky se stala i Čína, Barma či Saúdská Arábie.
Uzná-li někdo chybu, je třeba to ocenit. Zvlášť pokud jde o rozhodnutí německých politiků, jejichž kroky v posledních letech hned v několika zásadních případech výrazně zhoršily vztahy v Evropě a štíply ji nejdřív na ose sever–jih v krizi eurozóny, později na ose západ–východ v krizi migrační. Hlavní představitelka těch rozhodnutí, německá kancléřka Angela Merkelová, nikdy chyby neuznala.
Přestože počet uprchlíků, kteří přišli do Evropy, se za prvních sedm měsíců tohoto roku v porovnání s předchozími dvěma roky snížil, úmrtnost se v procentním vyjádření zvýšila. Stejně jako loni evropské orgány i letos vyvinuly úsilí o snížení nelegální migrace, aniž by v dostatečné míře zajistily přístup k bezpečným a legálním cestám pro ty, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Uvádí to pondělní zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Koncert proti rasismu a pravicovému extremismu v centru východoněmeckého Chemnitzu (Saské Kamenice) přilákal v pondělí podle odhadu města 65.000 lidí, což je výrazně více, než se čekalo. Dění v Chemnitzu, které vyhrotila vražda pětatřicetiletého Němce, z níž je podezřelá dvojice migrantů, nadále hýbe německou politickou scénou. Město v posledním týdnu zažilo řadu demonstrací, z nichž některé doprovodily výtržnosti a útoky na přistěhovalce. I některé komentáře v německém tisku upozorňují, že akce se snaží odvrátit pozornost od skutečných problémů.
Kritizovat migrační politiku Angely Merkelové opravdu v Čechách nikdy nebylo žádným hrdinstvím. Navíc člověk se soucitem má vždy spíš tendenci být ke skutkům milosrdenství shovívavý. Přesto v minulých letech s rozpaky sledoval, jak se v té zemi „příkladné demokracie“ o tématu mluví. Respektive nemluví. A sleduje stále, právě v souvislosti s událostmi v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde, domnívá se, s jednoduchou optikou, že jde o „důsledek let komunismu“, nevystačí. Tedy s dosti přezíravým vysvětlením, že jde o projev jakési mentální zaostalosti, jež vede k frustraci a xenofobii, jak to vysvětlil v Mf DNES politolog Jaroslav Šonka.
Ještě před několika týdny a měsíci byly lodě neziskových organizací (NGO) velmi aktivní v takzvaném zachraňování migrantů a jejich přepravě do Evropy. Nyní je však ve Středozemním moři klidno.
Bude občanská válka mezi bílými nacionalisty a muslimy, kterou v Evropě vidí přicházet spisovatel Houellebecq, šéf francouzských tajných služeb Calvar nebo scenáristé německé veřejnoprávní televize (https://www.daserste.de/specials/ueber-uns/themenabend-flucht-aus-europa-100.html), vypadat nějak tak, jak to v posledních dnech vypadalo v Chemnitzu?
Řešením migrační otázky je kombinace finanční podpory státům jako je Itálie, zemím severní Afriky a také těm africkým státům, odkud migranti přicházejí. Řekl to v úterý v Římě novinářům český premiér Andrej Babiš po jednání se svým italským protějškem Giuseppem Contem. Ten od českého ministerského předsedy rovněž slyšel potvrzení českého postoje, že Česká republika nepřijme v rámci přerozdělování uprchlíků ani jednoho migranta. Italský premiér to podle Babiše chápe.
Nepřijmeme ani jednoho migranta a ohledně migrace se má hledat celoevropské řešení. S takovou pozicí míří předseda vlády Andrej Babiš na jednání do Říma s italským premiérem Giuseppem Contem. S ním se Babiš dostal do sporu, když před dvěma měsíci odmítl přijmout uprchlíky jedné z lodí mířících do Evropy. Italové ovšem varují, že pokud se členské státy Evropské unie nebudou podílet na přijímání uprchlíků, tak zablokují příští dlouhodobý rozpočet. Český předseda vlády se kvůli jednání sešel s velvyslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem.
Turisty u jihošpanělského Cádizu zaskočila v neděli skupina migrantů z Afriky, kteří připluli s člunem na hojně navštívenou pláž. Informovala o tom španělská média. Asi padesátka migrantů, mezi nimiž bylo podle svědků asi deset nezletilých, spěšně vyskočila z člunu a záhy zmizela v nedalekém porostu.
Loď Diciotti italské pobřežní stráže, která už pátý den kotví s desítkami afrických migrantů v sicilském přístavu, opustilo v sobotu 16 běženců. Nařídily to úřady kvůli jejich zdravotnímu stavu, protože mají podezření na tuberkulózu. Uvedla to v sobotu agentura ANSA. Italská vláda nechce nechat migranty vylodit, dokud jí státy EU neslíbí, že jí s nimi pomůžou.
Evropská unie při řešení problému 150 migrantů na lodi Diciotti nedostála svým základním hodnotám – solidaritě a odpovědnosti, chová se pokrytecky a Itálie z toho vyvodí důsledky, napsal na facebooku italský premiér Guiseppe Conte. Ani páteční bruselská schůzka zástupců desítky zemí EU nevyřešila problém migrantů na lodi Diciotti, která už čtvrtým dnem kotví na Sicílii. Italská vláda podmiňuje jejich vylodění tím, že si běžence mezi sebe rozdělí unijní státy.
Země Evropské unie se neumějí zbavit imigrantů, kteří jsou u nich protiprávně. Stále jich víc přibývá, než se jich daří vracet zpátky, upozornil ve středu šéf unijní agentury pro kontrolu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri. Pokud evropské státy nezačnou vyhošťovat přistěhovalce intenzivněji, hrozí podle něho, že nikdy se migrační problém vyřešit nepodaří.
Asi tři stovky migrantů se pokusily ráno proniknout z Maroka do španělské enklávy Ceuta, která leží na severním pobřeží Afriky. Více než stovce z nich se bezpečnostní bariéru s ostnatým drátem podařilo překonat, uvedl deník El País. K překonání plotu použili někteří ostré předměty, kyselinu a nehašené vápno, čímž způsobili zranění sedmi španělským policistům.
Chorvatská policie používá podle mezinárodní humanitární organizace No Name Kitchen násilí proti uprchlíky, kteří se snažili proniknout přes chorvatské hranice. Policisté je po střetu vždy zatlačili zpět do sousední Bosny a Hercegoviny. Migranti rovněž vypovídají, že je policisté okradli o peníze či mobilní telefony. Vláda v Záhřebu nařčení odmítá, informuje server Deutsche Welle.
Problém rozdělování migrantů v Evropské unii je podle německé kancléřky Angely Merkelové řešitelný, řešit ho ale chce v partnerském duchu. Šéfka německé vlády to podle agentury DPA řekla po neformální schůzce se španělským premiérem Pedrem Sánchezem na jihu Španělska.
Německo uzavřelo dohodu se Španělskem o vracení migrantů zachycených na německých hranicích, kteří se již dříve zaregistrovali ve Španělsku. Oznámila to německá vláda. Mluvčí německého ministerstva vnitra Eleonore Petermannová řekla, že dohoda byla uzavřena v pondělí a začne platit od soboty. Migranti zadržení při kontrolách na německé hranici, kteří se předtím zaregistrovali ve Španělsku, budou vraceni do 48 hodin. Podle Petermannové Madrid za to na oplátku nic nežádá.
Jedním z problémů, který v souvislosti s migrační krizí sužuje Švédsko, je fenomén dětských sňatků. Pro Evropana často těžko uvěřitelné příběhy způsobují současné švédské společnosti a vládě problémy. Z jedné strany ji tlačí opozice, z druhé strany snaha nalézt kompromis mezi švédským způsobem života a integrací desítek tisíc migrantů, kteří do Švédska v minulých letech přišli a problém sňatků nezletilých ještě zvýraznili. O snaze nalézt řešení informoval server Politico.
