Poslanci po více než pěti hodinách chvílemi dosti emotivních sporů o to, jestli má česká vláda vláda přijmout 50 syrských sirotků z uprchlických táborů, nepřijala ve středu usnesení, jež by k tomu kabinet vyzvalo. Pro návrh poslankyně Heleny Langšádlové z TOP 09 bylo pouze 31 zákonodárců Neprošel ani návrh pirátského poslne Františka Kopřivy, aby Sněmovna odsoudila nedávné výroky výroky premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše v médiích k tomuto tématu.

„Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby přijala na naše území nejméně 50 dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku dle vlastního výběru a zajistila jim dostatečnou péči,“ tak zněl návrh usnesení TOP 09, který ale poslanci neschválili. Proti byla SPD, KSČM a 25 poslanců hnutí ANO.

Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by se jednalo o symbolické humanitární gesto. Strana tak navázala na iniciativu europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), kterou odmítá a kritizuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Adamová uvedla, že civilizovaná země by podobného gesta měla být schopná. „Je v silách ČR pomoci dětem, které jsou v tíživých podmínkách. Je to symbolické gesto,“ uvedla. Podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska by usnesení mělo být apelem na vládu, nenabídne tak konkrétní mechanismus přijetí osiřelých dětí. „Chceme, abychom svou politikou vůči tomuto typu uprchlíků nedělali ČR před celým světem ostudu,“ konstatoval.

„Pomoc dětem, které se v uprchlických táborech ocitly bez rodičů, je humanitárním gestem, které ctí každou bohatou civilizovanou zemi. Česká republika takovou zemí je. Můžeme mít důvod odmítnout žadatele o azyl, ale důvod odmítnout pomoc dětem nemáme,“ řekla dále Adamová.

„Není možné, aby svobodná, demokratická společnost řekla, že se nemůže postarat o padesát dětí bez rodičů,“ prohlásila Miroslava Němcová z ODS. Vzpomněla na sira Nicholase Wintona, jenž spasil 669 hlavně židovských dětí před tím, aby se je zavraždili nacisté v plynových komorách za 2. světové války.

„Není normální říci, že ani sirotek neprojde,“ dodal předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Normální vláda by podle jeho mínění individuálně posoudila, jestli by některé z dětí mohla Česká republika přijmout.

Jiný občanský demokrat Václav Klaus ml. zaujal zcela odlišný postoj než jeho kolegové. „Nedokážeme spasit celý svět, syrské děti patří do Sýrie,“ uvedl Klaus.

Šojdrová s konkrétním plánem

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) navrhne na páteční schůzce premiérovi Andreji Babišovi (ANO) plán na přijetí syrských sirotků z řeckých táborů. Výběr dětí by podle něj byl zcela v gesci českého ministerstva vnitra, preferovány by byly nejmladší děti nebo děti bez dohledatelných příbuzných a poskytnuta by jim byla dočasná mezinárodní ochrana, tedy ne trvalý azyl a české občanství. Po příjezdu by byly umístěny do institucí spadajících pod ministerstva školství a sociálních věcí. Šojdrová to uvedla v tiskové zprávě, kterou zaslala ČTK.

Globální pakty o uprchlících a o migraci

Sněmovnou naopak ve středu prošlo usnesení, které navrhoval komunista Zdeněk Ondráček. „Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce ČR zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10. a 11. prosince 2018 v Marrákéši,“ přijala Poslanecká sněmovna 125 hlasy.

Hned v úvodu se tázal, že když jsou tyto dokumenty nezávazné a politické, proč je Česká republika neodmítne. „Proč to neříct natvrdo, že nás tyto dva globální pakty nezajímají?“ řekl. Podle Ondráčka nejsou pakty nastaveny tak, aby utlumily migraci, ale naopak ji podporují. Prohlásil, že pokud členské státy OSN tyto pakty o migraci přijmou, zaváže je to k ratifikaci i na národních úrovních a tím se stanou závaznou součástí národních právních řádů.

Primárně poslanci jednali o dvou dokumentech. Jedním je globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci. Druhým je globální pakt o uprchlících.

Globální pakty o uprchlících a o migraci nejsou právně závazné ani vymahatelné, řekl Jan Hamáček (ČSSD). Pro Česko neznamenají podle něho žádné nové povinnosti a žádné nové závazky. „Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva,“ zdůraznil před poslanci Hamáček. Pakty, které reagují na masové pohyby migrantů a uprchlíků, jsou podle něho politickou deklarací. Hamáček také uvedl, že není pravda, že pakt o migraci ji definuje jako základní lidské právo.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Pakt by se měl přijímat v prosinci v Maroku.

Z jednání o paktu se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.

Předseda SPD Tomio Okamura tvrdí, že pakty přinášejí nebezpečí pro Česko i pro Evropu. Česká republika by se podle něho měla zachovat stejně jako USA a Maďarsko, protože dokumenty jsou podle Okamury v rozporu s jejími zájmy. Sněmovna bude hlasovat o usnesení, které předseda SPD v tomto duchu navrhl. „Pokud neřekneme, že s paktem nesouhlasíme, všichni se na něj budou v budoucnu odvolávat,“ prohlásil šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Hamáček upozornil, že uprchlický pakt nevyvolal žádné emoce a žádný stát od něj neodstoupil. Česko by bylo podle něho první. Nevidí důvod, proč by Sněmovna měla přijímat usnesení, jak je navrhuje SPD. „Dnešní diskuse slouží jen k tomu, abychom děsili veřejnost a vyvolávali obavy z něčeho, co není namístě,“ řekl Hamáček.

Poslanec ODS Jan Skopeček (ODS) soudí, že migrační pakt může legitimizovat nelegální migraci a může vést k ochraně ekonomických migrantů. Pokud by tomu tak bylo, Česko by mělo z jednání o dokumentu podle ODS odstoupit. „Migrace je výchylka z normálu, anomálie,“ uvedl Skopeček. Sněmovní debata o paktech je stále na začátku. Do diskuse je řádně přihlášena desítka poslanců.