Nová syntetická droga fentanyl se šíří rychlostí epidemie zejména Spojenými státy a má tam na svém kontě tisíce obětí. Je padesátkrát silnější než heroin, který na černém trhu postupně vytlačuje. České drogové scéně se ale „friend“, jak se mu slangově přezdívá, dlouho vyhýbal. V posledních měsících nicméně policisté a celníci zadrželi několik zásilek fentanylu i u nás. A droga si vyžádala už i první oběti.
Co předcházelo pádu letadla s majitelem a šéfem Wagnerovy armády Jevgenijem Prigožinem? První verze, že letoun zasáhla ruská raketa země-vzduch, je zřejmě překonaná. Podle amerických tajných služeb stál nejspíš za pádem letadla úmyslně vyvolaný výbuch. Existují ale i další verze: chyba pilota nebo porucha letadla. Podle Prigožinovy letušky byl totiž let opožděn kvůli urgentním opravám.
Video, na kterém se zesnulý šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a její zesnulý zakladatel Dmitrij Utkin, baví o smrti, obletělo svět několik hodin poté, co vyšlo najevo, že na palubě havarovaného letadla byli právě tito dva. Video sdílel telegramový účet, který je spojen s wagnerovci. Ačkoliv nebylo uvedeno, kdy bylo toto video pořízeno, je zřejmé, že to bylo již před delší dobou. Soustrast pozůstalým po pádu letadla vyjádřil už i Vladimir Putin.
Těla všech zemřelých při středečním pádu letadla ruského šéfa žoldnéřů Jevgenije Prigožina převezli do střediska soudního lékařství v Tverské oblasti, informují ve čtvrtek ruská média. Prigožinova smrt oficiálně potvrzena nebyla, podle médií je ale pravděpodobná. V různých ruských městech vznikají spontánní Prigožinovy pomníky a lidé k nim přinášejí květiny. Provizorní pomník zakladatele Wagnerovy soukromé vojenské společnosti vznikl například v Novosibirsku, uvedl portál Fontanka.ru.
Vladimir Putin téměř jistě nařídil ruskému vojenskému velení, aby sestřelilo Prigožinovo letadlo, napsal v prohlášení americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident se prý potřeboval pomstít za nevydařenou vzpouru wagnerovců z konce června, kterou odsoudil jako „zradu“. A tu dle svých slov neodpouští. Šéf žoldnéřské Wagnerovovy skupiny Jevgenij Prigožin je mrtev, napsal podle ruskojazyčného serveru BBC telegramový kanál Grey Zone, spojovaný s wagnerovci, po středeční havárii letadla v Tverské oblasti.
Policie vyšetřuje několik napadení napadení Ukrajinců z posledních dní. V Plesích na Plzeňsku byla napadená mladá žena, která se zraněním v obličeji skončila v nemocnici. Podle serveru Novinky.cz šlo o Ukrajinku a útočník podle nich napadnul i její o deset let starší krajanku. Další případ, tentokrát s tragickým koncem, se odehrál ve stejný den 13. srpna v Teplicích. Mladý Ukrajinec tam skončil s proraženou lebkou před klubem Luna. Svým zraněním podlehl. Police žádá svědky, aby se policii přihlásili.
V době, kdy neustále někde čteme, že novinařina prochází krizí a že na novinářské řemeslo už není spolehnutí jako dřív, zemřel Jiří Černý – kdysi sportovní novinář, po sametové revoluci dlouho též politický komentátor, celoživotně však především hudební kritik, který se vlastně zdál nesmrtelný. Mohli jste s ním nesouhlasit, mohli jste se s ním přít, ale nebylo lze nevidět, jak fundovaný a stylisticky suverénní autor to je.
Ve věku 68 let zemřel slovenský hudebník Vašo Patejdl, vlastním jménem Václav Patejdl, spoluzakladatel a člen skupiny Elán. Mimo jiné také spolupracoval se zpěvákem Richardem Müllerem. Kapela Elán chystala po několikaleté přestávce na hudební scéně na září 2024 koncerty v Praze a v Bratislavě. Skupina Elán vznikla v roce 1968. Vydala 15 studiových alb, pět anglických alb i řadu kompilací,
Zdeněk byl absolutní šílenec, ale zároveň měl silný smysl pro vedení lidí. Uměl myslet koncepčně. Měl rád velká výrazná gesta, byl odvážný, dravý, nadupaný energií. Byl jako hořící plamen. Miloval poezii, Ivana Diviše, se kterým se osobně přátelil. Měl mimořádný cit pro slovo a pro básnickou metaforu. To dělalo jeho rukopis nesmírně originální a dráždivý. Spojení kultivovanosti a jakéhosi barbarství. Tahle charakteristika v pondělí zesnulého divadelního režiséra Zdeňka Potužila pochází z knižního rozhovoru herečky Evy Salzmannové s divadelní kritičkou Janou Machalickou: kniha se jmenuje Útěkářka.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny v posledním hlášení uvedl, že ruské okupační síly již při invazi ztratily čtvrt milionu vojáků. Není zcela jasné, zda číslo zahrnuje jen mrtvé, těžce raněné nebo i například zběhlé či zajaté. Ruská propagandistka Olga Skabejevová přitom nedávno v televizním pořadu uvedla, že jen na sociálních sítích její tým našel 284,000 nekrologů padlých Rusů. Zpráva generálního štábu hlásí, že v uplynulých 24 hodinách dosáhly ruské ztráty hodnoty 250,240 padlých Rusů.
Před několika dny zemřel Petr Kratochvíl neboli spisovatel Václav Kahuda. Zemřel v pouhých sedmapadesáti letech, pro leckoho – přinejmenším pro mě – asi nečekaně a především brzy. Kahuda patřil ke zjevům tuzemské literatury. Jednak stylem velmi bohatého a hutného jazyka a bezbřehé fantazie (jeho texty jsou mocný tok, jenž se valí nekompromisně vpřed, a přitom svedou zpomalit kolem malebných ostrůvků, při nichž si lze odpočinout), jednak nepřehlédnutelnou figurou: obrovský chlap, hřmotný, přitom většinou vesele naladěný smíšek, který rád rozesmál lidi kolem sebe.
Zemřel redaktor, spisovatel a scenárista Petr Hořejš, autor rozsáhlé knižní série Toulky českou minulostí. Autor, který dříve psal pod pseudonymem Petr Hora, se dožil 84 let. ČTK o jeho dnešním úmrtí informovala manželka Jitka Hořejšová. Sérii knih o české historii začal psát v roce 1979. Když se Toulky poprvé jako příloha Mladého světa objevily, okamžitě si čtenáře získaly. Autor, který není historikem, se v nich pokusil tehdy o novinku – na rozdíl od oficiálních „dějepisů“ českou historii vyprávět polyfonně.
Ve věku 56 let zemřela známá irská zpěvačka Sinéad O‘Connorová, informoval dnes list The Irish Times. Proslavil ji její emotivní hlas, krátký sestřih vlasů a hit Nothing Compares 2U z roku 1990. V minulosti trpěla psychickými problémy. Několikrát vystoupila i v České republice. „S velkým zármutkem oznamujeme, že zemřela naše milovaná Sinéad. Její rodina a přátelé jsou zdrceni a požádali o respektování soukromí v této velmi těžké chvíli,“ napsala rodina zpěvačky v prohlášení pro irská média.
Úmrtí Milana Kundery jistěže přineslo mnoho ohlasů, rychlých, spontánních, ale už i propracovanějších, které se vztáhly k jeho životu a dílu a nějak ho přiblížily, vyložily, shrnuly. Nic neobvyklého, dělá se to tak vždy, když zemře někdo významný, je to slušnost i nutnost. Zároveň ale souhrn těchto příspěvků vždy vyjeví něco o jejich pisatelích a skrze ně o společnosti. Bylo poutavé sledovat tento obraz u Kundery, totiž postavy problematické a spisovatele, který i přes svou půlstoletou fyzickou nepřítomnost v českém veřejném prostoru v něm snad jako jediný slovesný tvůrce dokázal v posledku pravidelně probouzet velké.
Když před pětadvaceti lety zemřel Bohumil Hrabal, Milan Kundera řekl, nebo spíš z Paříže vzkázal: „Jednou bude zapomenuta ruská intervence roku 68 a bude zapomenut normalizační režim, ale bude se připomínat, že v těch letech napsal český spisovatel Bohumil Hrabal Něžného barbara. Byla to samozřejmě nekrologová nadsázka a vlídné gesto vůči autorovi, který byl do jisté míry Kunderovým protikladem, ale ne konkurentem. Oba psali úplně jinak a oba vycházeli z úplně jiného prostředí, jinak i vnímali a popisovali svět, povahou, stylem života i každou větou byli vlastně úplně odlišní a jiní.
Náhlé úmrtí slavného spisovatele a esejisty Milana Kundery hýbe celým světem: francouzská média o autorovi románu Nesnesitelná lehkost bytí nebo dramatu Ptákovina píší jako o "spisovatelském velikánovi a romanopisci existence", zatímco premiér Petr Fiala (ODS) vyzdvihuje jeho spojení s Brnem a významné esejistické dílo. "Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti," prohlásil Fiala.
Život jednoho z nejznámějších spisovatelů českého původu Milana Kundery byl plný změn. Z budovatelského lyrika se stal cizelérem románu, ze světel ramp se stáhl do ústraní, od rodné češtiny se uchýlil k francouzštině. A také z Brna přes Prahu do Paříže, kde žil od poloviny 70. let minulého století. Kundera se v posledních dekádách stáhl do ústraní a mluvit chtěl jen prostřednictvím svých děl. Se starou vlastí ale zůstal v kontaktu - v roce 2019 dostal zpátky občanství, o rok později daroval sbírku svých knih a archiv Moravské zemské knihovně.
Zemřel spisovatel a esejista Milan Kundera, bylo mu 94 let. Rozhodl se z Československa emigrovat a od roku 1975 žil ve Francii. Proslavil ho například román Žert či kniha Nesnesitelná lehkost bytí, která byla i zfilmována. Jeho úmrtí potvrdil šéf Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček. Nedávno v této instituci vznikla Knihovna Milana Kundery. Kundera psal nejdříve česky a poté francouzsky. Do literárního světa vstoupil jako básník a dramatik, ale celosvětově se proslavil jako prozaik a esejista.
Jsou vedra, jakkoli pro tuto roční dobu nikterak výjimečná. Jsou vedra – a to je pro ideology Green Dealu čas, kdy je příhodné postrašit obyvatelstvo klimatickou katastrofou, vytvořit emoci, z níž pak žijí po zbytek roku. Předpovědi počasí v televizích mnoha evropských zemí se dnes už neobejdou bez mapky daného státu v červeno-žlutých barvách tam, kde si meteorologové dříve u stejných teplot vystačili s barvami chladnějšími. Tím divák podvědomě získá pocit, že jeho vlast se proměnila ve vysokou pec.
Ve věku 44 let zemřel spolumajitel známé pražské kliniky laserové a estetické medicíny Petra Clinic Tomáš Řehořek, minulý týden v pátek spáchal sebevraždu oběšením. Informoval o tom deník Blesk. Podle jeho ženy, zakladatelky Petra Clinic Petry Řehořkové nechal dopis na rozloučenou. Důvody svého rozhodnutí neuvedl, ale podle manželky se potýkal s psychickými problémy.
Francouzské prokuratura zahájila vyšetřování smrti 27letého muže, kterého během sobotních protestů zasáhl projektil. V úterý o tom informoval úřad prokurátora v Marseille, píše agentura Reuters. Násilnosti v sobotu propukly po pohřbu mladíka se severoafrickými kořeny, kterého začátkem minulého týdne policista zastřelil při dopravní kontrole. Jeho smrt vyvolala několikadenní protesty a nepokoje.
Švýcarský cyklista Gino Mäder (26) podlehl zraněním po pádu do strže v páté etapě závodu kolem Švýcarska. Mader po srážce s Američanem Magnusem Sheffieldem vyletěl ze silnice a následoval nekontrolovaný pád do rokle. O den později na následky zranění zemřel. Jeho úmrtí oznámil jeho tým Bahrain Victorious. Organizátoři letošní Tour kolem Švýcarska se dostaly pod palbu kritiky za nebezpečný konec 5. etapy. Šestou etapu poté zkrátili, když se poblíž závodu zřítil kus skály.
U Brněnské přehrady se minulou sobotu konal ohňostroj. Zůstal po něm mrtvý mladý Rom s ránou v hrudi. Pobodal ho (zřejmě) Ukrajinec. Záminkou měla být hlasitá hudba, kterou si skupina Romů pouštěla v tramvaji z mobilu. Vznikla polemika, pak hádka, nakonec rvačka s nožem. Ukrajinec, který měl nůž (a podle některých verzí byl první napaden, a tak se bránil), byl dopaden, mladý život se již nevrátí. Tragédie se okamžitě přenesla na sociální sítě, které rozhodně nejsou Romům odepřeny.
V Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny zemřel ruský generálmajor Sergej Gorjačev, náčelník štábu 35. kombinované armády. S odvoláním na ruské internetové válečné komentátory o tom napsal server Lenta a další média. Podle ruského investigativního portálu Agentstvo jde o prvního padlého ruského generála na Ukrajině za poslední rok. Celkem na Ukrajině padlo osm až deset generálů. Gorjačev podle nepotvrzených zpráv zemřel v pátek při raketovém útoku.
Pamatuju si jaro 2001, byl jsem zrovna na výletě v Itálii a Berlusconi se po vyhraných volbách zase stal premiérem. V hlavních titulcích novin, kterými tehdy byly ještě obsypány všudypřítomné trafiky, byly věty, kterým lehce rozuměl každý: La fine della democrazia italiana! Vždy se to opakovalo: pokud Berlusconi noviny nekoupil, naopak psaly, jak právě on bojuje za demokracii, ale za tu pravou, pro lidi, pro Itálii a pro Italy. Demokracie tedy v Itálii zase jednou končila, lidé si o tom četli v krásných kavárnách, pili nejlepší kávu na světě a vypadali, jak Češi, ale ani většina Evropanů nikdy vypadat nebude
Smrtí bývalého premiéra Berlusconiho skončila v Itálii jedna éra. Ačkoliv jej sužoval koktejl smrtelných chorob, bránil se mu Berlusconi s charakteristickou houževnatostí až do poslední chvíle; kdyby měl někdo charakterizovat život bývalého televizního magnáta, dalo by se říci, že kromě smrti přežil všechno. Mimo jiné svého času dokázal téměř nemožné, totiž sestavit vládu, která vydržela v křeslech po celé volební období (2001–2006), což je v moderní Itálii netypické. Tamní politická scéna je totiž natolik nestabilní, že průměrný premiér nevydrží ve funkci ani rok.
V polovině 90. let 20. století se Silvio Berlusconi začal připravovat na posmrtný život. Na pozemku své vily za sedm miliard eur (asi 166 miliard korun) v Arcore nedaleko Milána začal budovat obří podzemní mauzoleum, kde plánoval, že bude uložen po smrti - obklopený více než 30 dalšími hrobkami připravenými pro blízké přátele, rodinné příslušníky a milostné partnerky, napsal zpravodajský server Politico. Tento projekt byl typicky berlusconiovský - opulentní, okázalý, na hranici mezi povýšeností a absurditou.
Ve věku 86 let zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Informoval o tom list Corriere della Serra. Silvio Berlusconi byl nejdéle sloužícím italským premiérem navzdory skandálům kolem večírků plných sexu či obvinění z korupce. K nastartování i pokračování dlouhé politické kariéry tento mediální magnát využil své televizní sítě a ohromné bohatství, čímž vyvolával jak obdiv, tak nenávist. Pro obdivovatele byl trojnásobný premiér schopný a charismatický státník, který se snažil Itálii pozvednout na světové scéně.
Posledního rozloučení s jednou z nejvýraznějších osob českého disentu, publicistkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou se ve středu odpoledne účastnily stovky lidí. Pozůstalí přátelé a blízcí, ale i truchlící zástupci veřejnosti tak zcela zaplnili kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Jedna z prvních signatářek a mluvčí Charty 77 zemřela 6. května ve věku 75 let. K poslednímu odpočinku bude česká publicistika uložena na Vinohradském hřbitově.
Zakladatel Projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí ÚVN Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila. Pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám. Také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake uvedl, že mu nepřísluší událost komentovat.
