Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Pokud se jeho úřad ke sledování AfD skutečně odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby. Protestní a protiimigrační strana se chce bránit právní cestou.
Prezident Miloš Zeman se dlouho a s jistou hrdostí prezentoval jako člověk nedotčený vlivem moderních technologií. Četl teletext a byl pyšným uživatelem, řekněme co do škály funkcí značně rudimentárního, mobilního telefonu Aligator. Nic proti tomu. Ale lidé se vyvíjejí a i hlava českého státu odhalila kouzlo virtuální světa, stala se pilným uživatelem „informační dálnice“. Došlo při tom sice i k nějakým těm karambolům – viz dětské porno, které do prezidentova počítače propašoval jakýsi „hacker z Alabamy“ –, ale Zeman se nakonec s technologiemi spřátelil: je schopný si na internetu najít zajímavé a nepochybně ověřené informace, díky němu se naučil používat termín „lepšolidé“ – už jen to by stačilo. A kdo ví, jak je to dnes s pověstným prezidentovým Aligatorem.
Polská civilní kontrarozvědka (ABW) už v úterý zadržela kvůli podezření ze špionáže Poláka a Číňana, z nichž ten první, Piotr P., byl do roku 2011 vysokým pracovníkem ABW a ten druhý, Wej-ťing W., údajně vystupující pod krycím jménem Stanisław, měl prodávat produkty firmy Huawei veřejnému sektoru. To je zvlášť pikantní pro nás, protože na obhajobě čínských produktů a zájmů si prezident Zeman vystavěl novou zídku, z níž provokuje ty, které nenávidí.
Šéf BIS Michal Koudelka a ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil podle prezidenta Miloše Zemana ohrozili svým varováním před čínskou telekomunikační společností Huawei a ZTE ekonomické zájmy České republiky. Čína jako odvetné opatření může zarazit plánované investice Škody Auto či budování mobilní sítě 5G. Do ní chtěla investovat právě Huawei, řekl v pořadu Týden s prezidentem na televizi Barrandov.
Vláda uložila správcům kritické infrastruktury, aby provedli analýzu rizik užívání softwaru a hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jim v tom má neprodleně poskytnout nezbytnou součinnost. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministři o tomto bodu jednali v utajeném režimu, výzva, která z něj vzešla, se podle Babiše týká jak státního, tak soukromého sektoru, celkem 160 úřadů a podniků. Kritická infrastruktura představuje sítě a služby nezbytné pro obyvatele státu, například komunikace či rozvody energií.
Musím přiznat, že momentální panikaření kolem značek Huawei a ZTE ve mně vzbuzuje určité pobavení. Ne snad, že by bylo liché – spíš proto, že mezi lidmi zabývajícími se bezpečností IT se otázka možných „backdoorů“ v hardwaru probírá už asi dvacet let. Humorný prvek je v tom, jak si toho najednou všimli politici a jaké haló kolem toho dělají. Jako by ten problém byl nový; není, ani trochu. Je naopak notně přenošený, asi jako diplom studenta, který konečně ve dvaadvacátém semestru udělal s odřenýma ušima státnice.
Rusko, Čína a Írán se snažily ovlivnit kampaň před listopadovými kongresovými volbami v USA. V důvěrné zprávě pro Bílý dům, kterou získal americký server The Hill, to uvedl šéf amerických zpravodajských služeb Dan Coats. Uvedl, že volební procedury útoky ze zahraničí neovlivnily.
Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
V Česku loni výrazně vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Ve své výroční zprávě za rok 2017 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Nátlakové metody k prosazování čínských zájmů však využívali i kariérní diplomaté, upozorňuje kontrarozvědka. Čínský přístup je z toho důvodu podobně hybridní jako v případě Ruska. Podle Hradu silný demokratický stát nemusí podléhat obavám.
Cizí tajné služby se v České republice v roce 2017 pokoušely kromě získávání informací posílit vliv své země na české politické a ekonomické struktury. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ). Konkrétní země zpravodajci nejmenovali.
Velký ohlas vyvolal rozhovor rozhovor, který serveru Novinky.cz poskytl Petr Protopopov, jehož premiérův syn Andrej Babiš mladší obvinil, že jej nedobrovolně držel na Rusy okupovaném Krymu. Protopopov v rozhovoru popsal krymskou epizodu jako idylku, kdy si Babiš mladší užíval moře a dokonce i dívky, kterou mu Protopopov našel.
V Rakousku zatkli penzionovaného plukovníka podezřelého ze špionáže pro Rusko, o jehož případu informovala vídeňská vláda již v pátek. Nyní se čeká na rozhodnutí, zda na něj bude uvalena vyšetřovací vazba. Na dotaz agentury APA to sdělil mluvčí salcburského státního zastupitelství Robert Holzleitner. Vídeň si kvůli případu v pátek předvolala ruského velvyslance.
S návrhem poslanců, aby se vyšetřil vliv cizích mocností na Česko, souhlasí ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček. České bezpečnostní instituce dlouhodobě varují před vlivem Ruska či Číny na politické dění v Česku, a tak je potřeba, aby vznikla sněmovní vyšetřovací komise, říká část poslanců v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09).
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen s okamžitou platností skončil ve funkci. Pětapadesátiletého úředníka do výslužby poslal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) kvůli Maassenovým výrokům na adresu politiků, které označil za nepřijatelné. Vedly podle něj ke ztrátě důvěry. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zatím povede Maassenův zástupce Thomas Haldenwang.
Respektovaný ruský list Kommersant hovořil s obyvateli malé vsi na ruském Dálném východu, kde žil jeden ze dvou Rusů podezřelých z otravy bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v anglickém Salisbury. Dotyčný byl ve středu v britském tisku identifikován jako plukovník ruské armádní rozvědky GRU Anatolij Čepiga. Na veřejnosti vystupoval jako Ruslan Boširov, který do Salisbury zavítal jako zvídavý turista, stejně tak jeho společník Alexandr Petrov.
Ruští novináři objevili skupinu podezřelých Rusů, kterým úřady vystavily pasy s pořadovými čísly blízkými údajům v pasech Ruslana Boširova a Alexandra Petrova, údajných agentů ruské vojenské rozvědky a útočníků na bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala v Británii. Petrohradský server Fontanka napsal, že zjištěné osoby udávaly jako své bydliště adresu hlavní správy generálního štábu ruské armády, což je jiné označení pro vojenskou rozvědku GRU.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) uskutečnil razii a evakuoval solární observatoř Sunspot v americkém státě Nové Mexiko. Proč musela být observatoř náhle uzavřena, oficiální zdroje odmítají sdělit. Milovníci konspiračních teorií mají jasno: vědci museli objevit důkazy o mimozemském životě. Solární observatoř Sunspot byla zavřena minulý týden. Důvod jejího uzavření nebyl stále objasněn a internetem se šíří čím dál tím odvážnější teorie, které by zásah FBI mohly vysvětlit.
Zavraždit vůdce proruských separatistů v Doněcku Alexandra Zacharčenka údajně pomáhaly západní zpravodajské služby. Podle ruské televize RT to dnes tvrdil Denis Pušilin, který Zacharčenka v čele samozvané Doněcké lidové republiky nahradil. Zacharčenko přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Vzbouřenci i Moskva hned z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev, respektive ukrajinskou tajnou službu SBU.
Bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa Paul Manafort se v pátek u soudu přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Učinil tak na základě dohody se zvláštním vyšetřovatelem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robertem Muellerem, který se zabývá vlivem Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Zároveň se zavázal, že bude s Muellerem při vyšetřování spolupracovat, informovala agentura AP. Bílý dům uvedl, že to nemá „absolutně nic společného“ s prezidentem Trumpem nebo jeho předvolební kampaní.
Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen už podle serveru Spiegel Online nezpochybňuje, že video ukazující útok na přistěhovalce v Chemnitzu (Saské Kamenici) je pravé. Ještě v pátek přitom tvrdil, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci, čímž vzbudil bouři na německé politické scéně. Jejím výsledkem je volání po jeho konci v čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Maassen ale kritizuje média, že ho příliš rychle zveřejnila, aniž někdo mohl jeho pravost ověřit.
Nákup několika speciálních odposlouchávacích zařízení musel vysvětlovat ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před sněmovním bezpečnostním výborem. Ty byly pořízeny civilní rozvědkou, která za ně utratila okolo 90 milionů korun. V současné době se však neví, kde přístroje jsou a kdo je používá. Hamáček se pak dnes seznámí se závěrečnou zprávou kontroly hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a poté se rozhodne, jak bude dále postupovat. Výsledky kontroly jsou už nyní v rukou orgánů činných v trestním řízení.
Americké zpravodajské služby jsou znepokojeny pokračující snahou Ruska ovlivňovat americkou politiku před podzimními volbami ve Spojených státech. Prohlásil to ve čtvrtek šéf tajných služeb USA Dan Coats, podle něhož není Rusko jedinou zemí podnikající podobné útoky. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenové cílí tyto útoky na americkou demokracii a snaží se rozdělit společnost.
Na vrcholu parného léta a prázdninově utlumeného politického provozu dostaly nové šéfy dvě klíčové represivní instituce. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Právní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu si pozve ke slyšení bývalého šéfa CIA Johna Brennana, aby vysvětlil své nedávné výroky o velezradě prezidenta Donalda Trumpa. V televizi Fox News to dnes řekl šéf výboru Bob Goodlate. Brennan po kritizované Trumpově tiskové konferenci s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Helsinkách řekl, že Trumpovo vystoupení je možné označit za velezradu.
Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý rozšířilo obvinění proti zadržené Rusce Mariji Butinové, kterou úřady podezírají, že se nelegálními prostředky snažila ovlivňovat americkou politiku. Devětadvacetiletá Butinová byla zadržena v neděli ve Washingtonu, kde žila jako studentka. Ruské velvyslanectví vydalo prohlášení, že se s ruskou občankou zatím bezvýsledně snaží spojit. Podle Moskvy má případ minimalizovat pozitivní výsledek rusko-amerického prezidentského summitu v Helsinkách.
Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý rozšířilo obvinění proti zadržené Rusce Mariji Butinové, kterou úřady podezírají, že se nelegálními prostředky snaží ovlivňovat americkou politiku. Devětadvacetiletá Butinová byla zadržena v neděli ve Washingtonu, kde žila jako studentka. Ruské velvyslanectví vydalo prohlášení, že se s ruskou občankou zatím bezvýsledně snaží spojit.
Americký prezident Donald Trump v úterý vysvětlil jako přeřeknutí svůj kontroverzní výrok na pondělní tiskové konferenci v Helsinkách, kterým podpořil stanovisko ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko se nevměšovalo do amerických prezidentských voleb. Trump novinářům v Bílém domě řekl, že naopak přijímá závěr amerických zpravodajců, že Rusko se do voleb vměšovalo.
Za vlády prvního kabinetu Andreje Babiše (ANO) skončili na svých funkcích tři vedoucí představitelé tuzemských bezpečnostních sborů, čtvrtý se odejít chystá a nad pátým visí otazník. Odešli po nátlaku, byli postaveni mimo funkci, nebo se sami rozhodli raději odejít. Opozice za to vládu kritizuje. ODS hovoří o personální politice, která otřásá bezpečnostním i zpravodajským aparátem Česka.
Někdejší izraelský ministr pro energetiku Gonen Segev byl obžalován ze špionáže pro Írán. S odkazem na sdělení izraelské kontrašpionážní služby Šin Bet o tom informovala agentura Reuters. Segeva, který zastával post izraelského ministra energetiky v polovině 90. let a v poslední době žil v Nigérii, „rekrutovala íránská zpravodajská služba a byl agentem“, stojí v prohlášení Šin Bet.
Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let minulého století téměř 2000 institucí. Cílem elektronické špionáže se staly ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel s Američany, uvedl v pátek rakouský deník Der Standard. BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně ji ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
