Andrej Babiš (ANO) prokázal spoluvytvořením nové politické aliance v Evropském parlamentu slušný politický instinkt, naopak ODS dělá odklonem od politiky maďarského premiéra Viktora Orbána strategickou chybu. Pro Echo24 to řekl končící europoslanec Jan Zahradil (ODS). Podle něj je problém, že se vše posuzuje pouze prizmatem Ukrajiny a nehledí se na jiné aspekty fungování EU.
Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci s názvem Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe). Jejich ambicí je založit novou frakci, k čemuž potřebují ještě zástupce čtyř dalších zemí. Europoslanci za ODS, kteří jsou v konkurenční frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Babišův krok ostře kritizují.
Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci. Na tiskové konferenci ve Vídni to dnes oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany. Vídeňské schůzky se Babiš i Orbán účastní osobně. Na pódiu, kde byl nápis Patrioti pro Evropu, ještě seděl europoslanec za rakouské Svobodné Harald Vilimsky.
Evropa je v krizi. Křesťanská civilizace, která určuje rámec našeho života, mizí. V úpadku je i Evropská unie. Globální ekonomická váha kontinentu se v posledních třech desetiletích výrazně a neustále snižovala. Evropský řád se vypařuje před našima očima – neustálá hrozba terorismu narušuje bezpečnost. Schopnost Evropy prosadit své zájmy v mezinárodní politice ustoupila – lockdown a blokáda, válka v sousedství. To vše postavilo evropské národy do složité situace a navíc se ztížily i každodenní životní podmínky lidí. Co Evropané vnímají: válku, migraci a stagnaci na místo míru, pořádku a rozvoje, píše ve svém sobotním článku v deníku Magyar Nemzet maďarský premiér Viktor Orbán.
V Bruselu se dělá dusno a na obzoru se rýsuje zbrusu nová, národovecká a vlastenecky založená europarlamentní frakce, píše slovenský deník Štandard. Podle nejnovějších spekulací a zákulisních informací se jedná o vzniku nové frakce v Evropském parlamentu. Zakladatelem zmiňované frakce by mělo být české ANO, maďarský Fidesz, polská strana Právo a spravedlnost (PiS) a slovenský Smer. Maďarský deník Népszava píše, že vznik nové skupiny iniciuje maďarský premiér Viktor Orbán a frakce by mohla vzniknout na základě Vyšehradské čtyřky.
Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?
Hnutí ANO vystoupilo v Evropském parlamentu z Renew Europe a další postup vítěze českých eurovoleb je v tuto chvíli nejasný. Tím, že ale europoslanci za ANO opustili frakci, která bude s velkou pravděpodobností součástí centristické koalice v EP, se ocitli mimo hlavní proud evropského dění a výrazně například snížili šance na zisk místopředsednického křesla pro Kláru Dostálovou. Jednou z možností, o které se v kuloárech mluví, je vznik národovecké frakce ve spolupráci se Slovenskem a Maďarskem.
Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se stane končící nizozemský premiér Mark Rutte, uvedl server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury vzdá. Končící šéf aliance Jens Stoltenberg dnes Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.
"Soud Györgyho Sorose vynesl tento verdikt", komentoval v pátek v pravidelném rozhovoru v Kossuth Rádió v pořadu Dobré ráno, Maďarsko! premiér Viktor Orbán rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie udělit Maďarsku pokutu 200 milionů eur a každý den další milon za možné prodlení kvůli nedoržování migrační politiky EU. Rozhodnutí soudu vaří krev, je to prostě šílené, prohlásil Orbán s tím, že teď přemýšlí, jak to udělat, aby tato pokuta bolela Brusel víc než Maďary.
Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.
Evropské země jsou údajně stále více frustrovány obstrukcemi Budapešti v otázce vojenské pomoci Ukrajině a sankcí vůči Rusku. Belgie, která nyní poslední měsíc předsedá Radě EU, podniká mimořádný krok a naléhá na vlády zemí EU, aby zvážily postup, který by zbavil hlasovacích práv Maďarsko, které se ujme předsednictví v červenci. Informoval o tom server Politico. Překvapivě s umlčením Maďarů souhlasí Vídeň.
„Úkol, který máme před sebou, je tak velký, jaký jsme ještě neviděli: musíme zabránit tomu, aby Evropa vstoupila do války, což by znamenalo konec," varoval dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Řekl, že dnes panuje válečná atmosféra a ve válečném vlaku nejsou žádné brzdy ani strojvedoucí. Desetitisíce Maďarů dnes pochodovaly centrem Budapešti za mír a na podporu maďarské vládní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána před volbami do Evropského parlamentu.
Dosavadní vyvrcholení soudního procesu amerického multimilionáře, podnikatele a exprezidenta Donalda Trumpa rozdmýchává vášně po celém světě. Zatímco demokratická a levicová část politického spektra Trumpovo odsouzení kvituje, tak pravicově zaměření politici to odsuzují. Za Donalda Trumpa se kromě amerických republikánů postavil také maďarský premiér Viktor Orbán. Verdikt poroty vzbudil pozornost také v Kremlu.
Když atentátník střílí na politika, jsou jen dvě možnosti. Pokud by Robert Fico zemřel, Slovensko by to oslabilo, vzniklo by mocenské vakuum, politika by se ocitla v chaosu anebo v těsné blízkosti chaosu, pubescentní politici z obou stran by začali hrát vybíjenou, kdo s koho. Jestli Robert Fico přežije, atentát ho navzdory možným zdravotním komplikacím politicky posílí. Získá něco, co žádný politik nedokáže získat volbami, a další vývoj politiky bude určovat on.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Odkazy na "ruskou hrozbu" jsou podle něj taktikou Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války Ruska proti Ukrajině. Konflikt, který pokračuje třetím rokem, ukázal limity ruských schopností, dodal šéf maďarské vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Evropská komise nedávno představila plán financování balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur, na kterém se evropské státy shodly na přelomu ledna a února. Velká část má jít na fungování ukrajinského státu. Jak ale uvádí server Politico, ani nedávno dohodnutý balíček nemusí ukrajinské ekonomice stačit. Podle zdrojů Politica už ukrajinští představitelé požádali o navýšení o 8 miliard eur na letošní rok.
Maďarsko zvýší výdaje na obranu, pokud válka na Ukrajině bude pokračovat i příští rok. V pátek to ve státním rozhlasu Kossuth Rádió řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. "Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit," řekl Orbán a dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.
Belgický Nejvyšší správní soud zrušil úterní nařízení místní radnice o ukončení bruselského mezinárodního setkání konzervativních lídrů. Na akci vystoupil například britský euroskeptik Nigel Farage, či bývalá britská ministryně vnitra Suella Bravermanová. Policisté v úterý neumožnili vystoupit například bývalému pravicovému kandidátu na francouzského prezidenta Ericu Zemmourovi a dalším účastníkům. Reakci policie tvrdě odsoudil například častý účastník konference - maďarský premiér Viktor Orbán.
Na demonstraci proti vládě premiéra Viktora Orbána se v sobotu v centru Budapešti sešly desítky tisíc lidí. Jejich svolavatel? Ještě nedávno člen nejelitnějšího kruhu vládnoucí maďarské strany Fidesz. Právník Péter Magyar nedávno založil politické hnutí, jehož cílem je postavit se dlouholetému předsedovi vlády. Orbán podle jeho tvrzení navedl Maďarsko na neliberální cestu, z které ho Peter Magyar chce svést zpátky. Podle některých by mohlo jít o vážné ohrožení Orbánovy pozice.
Maďarský premiér Viktor Orbán u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848, vyzval ke vzpouře proti Bruselu, který se podle něj snaží zatáhnout Maďarsko do války a vnutit mu své představy, které odporují maďarskému cítění. Maďaři podle něj už nejsou ve svém odporu osamoceni, po Slovácích se probouzejí i Češi a další národy.
Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo velvyslance Spojených států Davida Pressmana. Protestovalo proti výrokům amerického prezidenta Joea Bidena, který řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán chce být diktátorem. Oznámil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Píše například The Guardian.
Ruská agrese nepřestává vyvolávat vypjaté emoce, které jsou nakonec největší překážkou racionální debaty. Zvláště u nás jsou silné, jednak pro kolektivní pocit poroby za sovětské okupace symbolizované Moskvou. Nemalou roli pro udržení této paměti hrálo pro významnou část společnosti hradní úřadování Miloše Zemana, jenž své odpůrce cíleně dráždil politickými i společenskými vazbami na Moskvu (samozřejmě také na Peking). Činil tak i po protiprávním obsazení Krymu a ruských válečných operacích na Kavkaze. Ruský režim navíc představuje, stejně jako Čína, autoritářsky řízenou společnost.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který už nemá v primárkách protikandidáta a pravděpodobně se opět stane kandidátem amerických republikánů na prezidenta, nehodlá finančně podporovat Ukrajinu. Je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. Po návratu z návštěvy Spojených států, kde se sešel s Trumpem, to v rozhovoru pro televizi M1 řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Trump má podle Orbána ohledně konfliktu na Ukrajině "velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit"
„Pan prezident Trump byl prezidentem míru, vzbuzoval respekt ve světě a tím vytvořil podmínky pro mír. Během jeho prezidentování byl mír na Blízkém východě a mír byl i na Ukrajině,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve svém videopříspěvku na Facebooku po svém pátečním jednání s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho sídle v Mar-a-Lago na Floridě. Podle Orbána by dnes nebyla válka, kdyby byl Trump stále prezidentem Spojených států.
Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci V4, kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českem. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".
Jen kousek od krachu vypadalo v úterý dopoledne dlouho očekávané pražské setkání premiérů V4. Mnozí, včetně polského premiéra Donalda Tuska, se před setkáním veřejně ptali, zda má ještě smysl pokračovat ve spolupráci čtyř zemí, které mají zásadní rozdíly v pohledu na současné dění v Evropě a zejména na konflikt na Ukrajině. Vše ještě vyostřil pondělní pařížský summit, který se věnoval tomu, jak pomoci Ukrajině a kde se, minimálně podle slovenského premiéra Roberta Fica jednalo o tom, zda by Evropa neměla poslat na pomoc Ukrajině i své vojáky.
Bývalý prezident Miloš Zeman se v úterý odpoledne ve své kanceláři v pražských Dejvicích setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem a s předsedou maďarské vlády Viktorem Orbánem, kteří do českého hlavního města přijeli na setkání premiérů visegrádské čtyřky. Zhruba ve stejné době prezident Petr Pavel přijal na nedalekém Pražském hradě polského premiéra Donalda Tuska.
V Praze se v úterý sešli premiéři Visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Ačkoliv mezi premiéry panují již delší dobu neshody zejména ohledně pomoci Ukrajině, jednání bylo podle českého premiéra Petr Fialy (ODS) dlouhé, otevřené a upřímné. Premiéři se nakonec podle Fialy shodli i v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc.
Dosavadního předsedu maďarského ústavního soudu Tamáse Sulyoka v pondělí maďarský parlament zvolil novým prezidentem země, informovaly tiskové agentury. Sedmašedesátiletého Sulyoka do funkce navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Sulyokova předchůdkyně v úřadu hlavy státu Katalin Nováková odstoupila tento měsíc v důsledku aféry.
Desítky tisíc demonstrantů v pátek zaplavily ulice Budapešti. Nevoli veřejnosti vyvolalo, když se na začátku tohoto měsíce objevily v médiích informace, že Katalin Nováková coby tehdejší prezidentka loni v dubnu omilostnila zástupce ředitele dětského domova, který nadřízenému pomáhal krýt jeho zneužívání deseti nezletilých chlapců. Nováková, spojenkyně premiéra Viktora Orbána a členka jeho strany Fidesz, po kritice oznámila, že abdikuje.
