Kosovo se po deseti letech nezávislosti přiblížilo k založení vlastní armády. Kosovští poslanci drtivou většinou hlasovali pro zákony, které by lehce vyzbrojeným Kosovským bezpečnostním silám (KSF) měly umožnit přeměnu v plnohodnotnou národní armádu. Srbský ministr obrany Aleksandar Vulin hlasování označil za skandální a armádu za ohrožení pro Srbsko i mír v regionu, informuje Deutsche Welle.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podpořil úsilí Makedonie o začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Po schůzce Babiše s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem o tom v pátek prostřednictvím tiskové zprávy informoval úřad vlády. Snahu Makedonie o zapojení do západních struktur podpořili ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Letní summit NATO v Bruselu potvrdil a zvýšil naléhavost otázky dostatečné výše obranných výdajů evropských členů aliance a Kanady. Novinářům to ve středu před večeří ministrů obrany členských zemí řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Na setkání se rovněž řešila otázka Makedonie a Řecka. Ačkoliv statistiky podle něj ukazují reálný růst peněz na obranu, stále je třeba mnohé zlepšit. Severoatlantická aliance proto bude tlačit na ty členy, kteří tak ještě neučinili, aby vypracovali „věrohodné plány“ toho, jak chtějí k roku 2024 zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta svého domácího hrubého produktu (HDP).
Referendum o změně názvu balkánského státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti na hlasování. S odvoláním na státní volební komisi to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno jen 34 procent hlasovacích lístků. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu s Řeckem o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Minulý víkend se na ostravském Letišti Leoše Janáčka konal XVIII. ročník Dnů NATO, akce, která spadá do „nejvyšší ligy“ vojenských a leteckých show pro evropskou veřejnost. Jde také o symbolický projev bezpečnostní kooperace zemí střední Evropy, tzn. především Česka, Slovenska, Polska a v poslední době též Německa. Letošní ročník měl zvláštní význam i kvůli oslavám sta let existence nezávislého Československa.
Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy v sobotu navštívilo 95 000 lidí. Viděli desítky dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi, mimo jiné slavnostní průlet mapující vývoj československých a českých vzdušných sil za posledních 100 let. V druhý den akce čeká v neděli návštěvníky prakticky stejný program, průlet ale bude doplněn o několik letounů, které se tentokrát nemohly zúčastnit. Novinářům to řekl předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.
Teroristická síť Al-Káida se snaží vydobýt si znovu vůdčí postavení na půdě mezinárodního terorismu v době, kdy Islámský stát (IS) zažívá porážky. Na bezpečnostní konferenci v Izraeli to dnes řekl náměstek generálního tajemníka NATO pro bezpečnost a tajné služby Arndt von Loringhoven. Pro Západ podle něj tato rivalita obou skupin zvyšuje riziko.
Většina Makedonců podle všeho v referendu koncem září podpoří nový název své země Severní Makedonie. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který v červnu a červenci zorganizoval a zveřejnil Mezinárodní republikánský institut (IRI). Sondáž také potvrdila, že veřejnost stále více podporuje členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Rusko varuje Gruzii před vstupem do Severoatlantické aliance, protože by podle premiéra Dmitrije Medveděva mohl znamenat „potenciální strašlivý konflikt“. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili ale v reakci Rusko obvinil z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, které se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhly na počátku 90. let.
Závěrečné komuniké z červencového summitu NATO v Bruselu, které deklarovalo jednotu aliance, bylo sepsáno ještě před zahájením schůzky a před příletem prezidenta USA Donalda Trumpa. Napsal to ve čtvrtek list The New York Times s odvoláním na evropské a americké diplomaty. Důvodem prý byla obava, že šéf Bílého domu vyvolá v Bruselu konfrontaci, která by závěry jednání mohla ohrozit.
Letoun španělských ozbrojených sil v úterý v estonském vzdušném prostoru omylem odpálil raketu vzduch-vzduch, oznámil zpravodajský web listu Postimees. V okolí města Otepää na jihovýchodě Estonska se stíhačka Eurofighter Typhoon 2000 účastnila vojenského cvičení. Podle informace generálního štábu estonské armády se po chybném odpálení raketa měla sama zničit.
Americký prezident Donald Trump našel v členských zemích Severoatlantické aliance "jednoho nebo dva diktátory". Šéf Bílého domu to prohlásil na čtvrtečním setkání se zaměstnanci ocelárny ve městě Granite City ve státě Illinois. Koho měl na mysli, neupřesnil. Trump komentoval svou nedávnou účast na summitu NATO v Bruselu, kde členské státy vyzval ke zvýšení zbrojních výdajů na přislíbenou hranici dvou procent. "Jsou to králové, královny, prezidenti, premiéři - a diktátor nebo dva, ti by mohli platit ze všech nejsnadněji," řekl v projevu.
Stalo se v poslední době módou pojímat kdejakou událost u nás v kategoriích „Západ“ versus „Kreml“. Když něco udělá Babiš, mladý Klaus, starý Klaus, kterékoli médium, komentátor, případně i umělec či sportovec, všechno to lze nacpat do jediného jednorozměrného mustru. Uprostřed lana, o které se přetahujeme, je bod, na kterém se měří, o kolik centimetrů jsme se posunuli na Západ nebo o kolik centimetrů nás Putinovi pohůnci posunuli směrem ke Kremlu. Je to neobyčejně hloupé, protože to přisuzuje lidem jen dva myslitelné motivy a nic mezi tím. Ale taky z dalšího důvodu. Co je to ten Západ?
Americký prezident Donald Trump razantně mění geopolitické poměry. Do jednoho balíčku začal spojovat tři zásadní strategická témata, o nichž bylo dosud v Americe i Evropě zvykem nejen vyjednávat, ale také přemýšlet odděleně. Obranyschopnost, obchod a energetiku. Naplno se to projevilo minulý týden na summitu Severoatlantické aliance.
Kdo by měl hrát Donalda Trumpa ve filmu? Rozhodně ne Alec Baldwin, jehož ztělesnění Trumpa v satirickém televizním pořadu Saturday Night Live je jedním z nejhorších ztělesnění prezidenta v dlouhých dějinách této tradiční americké televizní instituce.
Zastoupení Česka na vrcholném setkání NATO v Bruselu poznamenalo souběžné hlasování o důvěře druhé vládě Andreje Babiše. V první den summitu reprezentoval Česko prezident Miloš Zeman. Přijel až poté, co promluvil v české sněmovně. Premiér Andrej Babiš (ANO) a dvojjediný ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) do Bruselu dorazili až ve čtvrtek. Tedy poté, co byly zveřejněny hlavní závěry summitu. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu české armády Aleš Opata nepřijeli vůbec.
Závěrečný dokument summitu Severoatlantické aliance v Bruselu dokazuje, že NATO nemá zájem objektivně hodnotit bezpečnostní situaci v euroatlantickém prostoru, upřednostňuje sledovat svět přes stereotypy studené války. Na tiskové konferenci to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i ve čtvrtek tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.
Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout. Francouzský prezident Emanuel Macron však popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.
Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania se zúčastnili večeře šéfů států a vlád 29 členských zemí Severoatlantické aliance, která se koná v Bruselu. Na večerní akci Trump přijel jen pár minut poté, co v tweetu opět zkritizoval své spojence za nedostatečné výdaje na obranu, poznamenala agentura AP. U večeře podle diplomatických zdrojů spojenci nabádali amerického prezidenta Trumpa, aby v pondělí v Helsinkách prezentoval při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem společný postoj celé aliance.
Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to ČTK v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta na dotaz ČTK odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.
Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté ve středu na summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku. První den schůzky přitom poznamenala ostrá Trumpova kritika na adresu některých zemí, především Německa, mimo jiné kvůli dovozu plynu z Ruska. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga panovala na summitu shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu.
Summit Severoatlantické aliance, který ve středu začíná v Bruselu, má nabitý program. Šéfové států a vlád 29 členských států by měli potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce. Především ale budou opět ujišťovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Evropa skutečně bude víc investovat do své vlastní obrany.
Evropští spojenci budou dnes na summitu NATO dokazovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa nese a zvyšuje svůj díl nákladů na společnou bezpečnost a že spolupráce má stále význam i pro USA. Podle českého velvyslance při NATO je Trumpem užívaný pojem „černí pasažéři“ v NATO zkratka a zjednodušení složitější otázky. V rozhovoru pro deník Echo24 také vysvětluje, proč ČR na rozdíl od jiných spojenců nedostala Trumpův dopis, v němž vyčetl nízké výdaje na obranu. „Dodali jsme podrobný harmonogram, který se týká jak navyšování, tak desetiletého plánu pro modernizaci vyzbrojování. Zároveň měla ČR vždy poměrně vysoké zastoupení v různých operacích a misích,“ řekl Šedivý pro Echo24.
Ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček naráží na první problém ve své rozdvojené roli. Kvůli svému rozhodnutí vést najednou dvě ministerstva si musí vybírat, který summit upřednostní. Ve čtvrtek se vydá společně s premiérem Andrejem Babišem na summit Severoatlantické aliance v Bruselu. Vynechá tak neformální summit ministrů vnitra v rakouském Innsbruku.
Americký prezident Donald příští týden na summitu NATO řekne představitelům aliančních zemí, že Spojené státy nemohou sloužit jako kasička, ze které se platí obrana. Prohlásil to mluvčí Bílého domu Hogan Gidley, napsala v noci na středu agentura Reuters. "Prezident se chystá přijít na setkání tak, že na paměti bude mít ochranu amerického lidu a soudržnost s našimi partnery a spojenci, ale jak řekl mnohokrát dříve, Amerika je příliš často pokládána za světové prasátko. A to musí skončit," řekl Gidley.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje před blížícím se summitem NATO. Tak, jak chtěl na nedávné schůzce G7 naostro diskutovat o clech, se teď chystá probrat černé pasažérství řady bohatých členů NATO.
Americký prezident Donald Trump napsal dopisy několika lídrům členských zemí Severoatlantické aliance, včetně Německa, Belgie, Norska a Kanady, ve kterých je silně kritizuje za to, že málo investují do obrany. Podle informací New York Times Trump v dopisech píše, že Spojeným státům dochází trpělivost kvůli údajnému nedodržení závazků, které členové NATO slíbili, a hrozí, že vzhledem k situaci přizpůsobí účast vojáků na zahraničních misích.
V čele Vojenského výboru NATO v pátek českého generála Petra Pavla vystřídal maršál britského vojenského letectva Stuart Peach. Pavel bude ještě v Bruselu působit do poloviny července, poté se vrátí do resortu obrany. Závazek v české armádě mu vyprší v listopadu. V pátek to řekl mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek.
