Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.
Třicet let od pádu komunistického režimu KSČM kritizuje zahraniční politiku země, NATO nebo EU. Ale nyní se navíc snaží zahraniční orientaci země diktovat. Vědomi si vlivu na vládu ANO a ČSSD, kterou drží svými patnácti poslanci při životě, hodlají s premiérem Andrejem Babišem „probrat své výhrady k zahraniční politice“. Nelíbí se jim prozápadní politika ministra zahraniční Tomáše Petříčka. Z úst komunistů teď zazněla i konkrétní výhrůžka, nepodpoří návrh rozpočtu s schodkem menším než 30 miliard.
Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to v pátek řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
Severoatlantická aliance bude na konec dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) reagovat přiměřeným způsobem tak, aby bylo dál zajištěno odstrašení případných útočníků i obrana členských zemí bloku. Novinářům to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ve středu a ve čtvrtek budou jednat ministři obrany aliance, kteří budou v Bruselu rokovat právě o tom, jak na novou bezpečnostní situaci zareagovat. Stoltenberg vyloučil, že by aliance plánovala rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné střely.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí v Budapešti podle agentury AP varoval, že Spojené státy by mohly být nuceny omezit některé operace v Evropě, pokud by evropské státy dále obchodovaly s čínským výrobcem telekomunikačního zařízení Huawei. Pompeo přislíbil, že seznámí maďarského premiéra Viktora Orbána a další vysoce postavené představitele s poznatky USA ohledně rizik spojených s Huawei. Přijel také debatovat o znepokojení ohledně stavu právního státu, demokracie a lidských práv v regionu a zejména v Maďarsku, kde vláda čelí kritice za stále více autoritářský způsob vládnutí.
Řecký parlament v pátek ratifikoval protokol o přistoupení Makedonie k Severoatlantické alianci. Dokument podepsaly členské státy NATO s Makedonií ve středu, když Atény se Skopjí vyřešily svůj dlouholetý spor dohodou o změně oficiálního názvu bývalé jugoslávské republiky na Severní Makedonie. Tento nový název by tak měl od nynějška platit.
Téměř tři pětiny lidí jsou podobně jako v předchozích letech spokojeny s členstvím České republiky v Severoatlantické alianci (NATO). Opačný názor má 22 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podobně jako loni považuje 45 procent členství v NATO za záruku nezávislosti ČR a stejný podíl respondentů si myslí, že členství je naopak formou podřízení se cizím mocnostem.
Severoatlantická aliance nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to řekl německé televizi ZDF v reakci na páteční oznámení Spojených států, že odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. K rozmístění nových amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě vyzval v pátek polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.
Řecký ministr obrany Panos Kammenos oznámil rezignaci a odchod své strany z vládní koalice. Učinil tak na protest proti dohodě, která má ukončit letitý spor o název státu Makedonie. Jaký bude mít rezignace důsledky pro fungování vládní koalice i schvalování dohody se sousední Makedonií, dosud není jasné. Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL) tvoří koalici s levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem, dlouhodobě odmítá dohodu se Skopje, kterou premiéři obou zemí podepsali loni v červnu.
Makedonský parlament schválil změnu ústavy, jež zakotvuje nový název země Republika Severní Makedonie. Vláda získala podporu potřebné kvalifikované většiny poslanců až několik hodin před hlasováním. K tomuto důležitému kroku v zájmu urovnání letitého sousedského sporu Řecka a Makedonie vzápětí blahopřál svému makedonskému kolegovi Zoranu Zaevovi řecký premiér Alexis Tsipras.
Nejméně 20 afghánských civilistů, včetně 12 dětí, zahynulo v noci na sobotu při náletu na velitele islamistického hnutí Tálibán v afghánské provincii Kunar. Informovali o tom afghánští představitelé. Mluvčí operace NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nicméně civilní úmrtí popřela. Několik civilistů podle ní pouze utrpělo zranění.
Pro Severoatlantickou aliance je zásadní aby Rusko prokázalo, že zcela plní podmínky smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Novinářům to před úterním jednáním ministrů zahraničí NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Rusko nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu, potenciálním rizikem ale je. Reálnější než vojenská je ze strany Ruska hybridní hrozba. ČTK to v rozhovoru řekl bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, který v pátek strávil poslední den v armádě.
Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění důrazně odmítl a uvedl, že jde o standardní vyšetřování.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Moskvu, aby poskytla podrobnosti o novém ruském raketovém systému označovaném jako Novator 9M729. Podle Spojených států i dalších spojenců Rusko v souvislosti s těmito střelami s plochou dráhou letu porušuje pravidla dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Kromě tohoto tématu se na středeční schůzce rady NATO-Rusko v Bruselu řešila i situace na Ukrajině či v Afghánistánu, uvedla Severoatlantická aliance ve svém prohlášení.
V Norsku začalo největší vojenské cvičení Severoatlantické aliance od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí, včetně České republiky, při něm bude do 7. listopadu trénovat, jak „obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi“. Celkem se do cvičení zapojí na 65 lodí, 250 letadel a 10.000 vozidel.
V Norsku ve čtvrtek začíná největší cvičení NATO od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí při něm bude v také ve Švédsku, Finsku a na Islandu do 7. listopadu trénovat, jak "obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi". Celkem se do cvičení zapojí na 65 lodí, 250 letadel a 10.000 vozidel.
Kosovo se po deseti letech nezávislosti přiblížilo k založení vlastní armády. Kosovští poslanci drtivou většinou hlasovali pro zákony, které by lehce vyzbrojeným Kosovským bezpečnostním silám (KSF) měly umožnit přeměnu v plnohodnotnou národní armádu. Srbský ministr obrany Aleksandar Vulin hlasování označil za skandální a armádu za ohrožení pro Srbsko i mír v regionu, informuje Deutsche Welle.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podpořil úsilí Makedonie o začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Po schůzce Babiše s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem o tom v pátek prostřednictvím tiskové zprávy informoval úřad vlády. Snahu Makedonie o zapojení do západních struktur podpořili ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Letní summit NATO v Bruselu potvrdil a zvýšil naléhavost otázky dostatečné výše obranných výdajů evropských členů aliance a Kanady. Novinářům to ve středu před večeří ministrů obrany členských zemí řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Na setkání se rovněž řešila otázka Makedonie a Řecka. Ačkoliv statistiky podle něj ukazují reálný růst peněz na obranu, stále je třeba mnohé zlepšit. Severoatlantická aliance proto bude tlačit na ty členy, kteří tak ještě neučinili, aby vypracovali „věrohodné plány“ toho, jak chtějí k roku 2024 zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta svého domácího hrubého produktu (HDP).
Referendum o změně názvu balkánského státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti na hlasování. S odvoláním na státní volební komisi to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno jen 34 procent hlasovacích lístků. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu s Řeckem o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Minulý víkend se na ostravském Letišti Leoše Janáčka konal XVIII. ročník Dnů NATO, akce, která spadá do „nejvyšší ligy“ vojenských a leteckých show pro evropskou veřejnost. Jde také o symbolický projev bezpečnostní kooperace zemí střední Evropy, tzn. především Česka, Slovenska, Polska a v poslední době též Německa. Letošní ročník měl zvláštní význam i kvůli oslavám sta let existence nezávislého Československa.
Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy v sobotu navštívilo 95 000 lidí. Viděli desítky dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi, mimo jiné slavnostní průlet mapující vývoj československých a českých vzdušných sil za posledních 100 let. V druhý den akce čeká v neděli návštěvníky prakticky stejný program, průlet ale bude doplněn o několik letounů, které se tentokrát nemohly zúčastnit. Novinářům to řekl předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.
Teroristická síť Al-Káida se snaží vydobýt si znovu vůdčí postavení na půdě mezinárodního terorismu v době, kdy Islámský stát (IS) zažívá porážky. Na bezpečnostní konferenci v Izraeli to dnes řekl náměstek generálního tajemníka NATO pro bezpečnost a tajné služby Arndt von Loringhoven. Pro Západ podle něj tato rivalita obou skupin zvyšuje riziko.
Většina Makedonců podle všeho v referendu koncem září podpoří nový název své země Severní Makedonie. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který v červnu a červenci zorganizoval a zveřejnil Mezinárodní republikánský institut (IRI). Sondáž také potvrdila, že veřejnost stále více podporuje členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Rusko varuje Gruzii před vstupem do Severoatlantické aliance, protože by podle premiéra Dmitrije Medveděva mohl znamenat „potenciální strašlivý konflikt“. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili ale v reakci Rusko obvinil z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, které se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhly na počátku 90. let.
Závěrečné komuniké z červencového summitu NATO v Bruselu, které deklarovalo jednotu aliance, bylo sepsáno ještě před zahájením schůzky a před příletem prezidenta USA Donalda Trumpa. Napsal to ve čtvrtek list The New York Times s odvoláním na evropské a americké diplomaty. Důvodem prý byla obava, že šéf Bílého domu vyvolá v Bruselu konfrontaci, která by závěry jednání mohla ohrozit.
Letoun španělských ozbrojených sil v úterý v estonském vzdušném prostoru omylem odpálil raketu vzduch-vzduch, oznámil zpravodajský web listu Postimees. V okolí města Otepää na jihovýchodě Estonska se stíhačka Eurofighter Typhoon 2000 účastnila vojenského cvičení. Podle informace generálního štábu estonské armády se po chybném odpálení raketa měla sama zničit.
Americký prezident Donald Trump našel v členských zemích Severoatlantické aliance "jednoho nebo dva diktátory". Šéf Bílého domu to prohlásil na čtvrtečním setkání se zaměstnanci ocelárny ve městě Granite City ve státě Illinois. Koho měl na mysli, neupřesnil. Trump komentoval svou nedávnou účast na summitu NATO v Bruselu, kde členské státy vyzval ke zvýšení zbrojních výdajů na přislíbenou hranici dvou procent. "Jsou to králové, královny, prezidenti, premiéři - a diktátor nebo dva, ti by mohli platit ze všech nejsnadněji," řekl v projevu.
