Sněmovní volby se rychle blíží a s nimi rostou spekulace o možných před i povolebních uspořádáních, která by mohla významně proměnit českou politickou scénu. Výsledky posledních průzkumů naznačují, že česká politika je stále polarizovaná. Koalice SPOLU vedená premiérem Petrem Fialou je po ANO na druhém místě s přibližně 21 procenty, na třetím místě je hnutí STAN.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý před odletem z Brazílie do Německa, kde se zúčastnil summitu G20, zdůraznil, že chce se svou sociální demokracií (SPD) vyhrát nadcházející předčasné parlamentní volby. Odpovědi na dotaz, zda do voleb stranu povede, se ale vyhnul. Německá média zároveň přinesla zprávu, že během Scholzova letu se sešlo vedení jeho mateřské strany ke krizové schůzi. Na stole je budoucí směřování strany i nový předseda strany SPD.
Den po comebacku Donalda Trumpa se v Německu rozpadla vládní koalice, takzvaný Semafor. Podle předchozích zpráv z Německa by si člověk myslel, že se rozpadla kvůli hospodářskému úpadku (letos skončí HDP Německa v minusu o 0,2 procenta; přicházejí katastrofální čísla z automobilek, zisk Audi za třetí čtvrtletí klesl meziročně o 90 procent, zisk BMW o 84 procent...). Ale prý se vláda rozpadla jen na „rozpočtových neshodách“. Což zní provozně až triviálně a skrývá to větší drama. Semafor měl tři barvy: červená pro sociální demokraty z SPD, žlutá pro liberály z FDP, zelená pro Zelené. Před třemi lety nastupoval Semafor s ohromnými ambicemi.
Poslanecké interpelace jsou podceňovaný žánr. Třetím rokem zažíváme v republice strmý pokles porodnosti – zhruba: 2021 ještě 111 tisíc novorozenců, o rok později 100, loni 90 a letos to vypadá na 80+ tisíc –, a předseda vlády ještě ani jednou nebyl novináři přinucen se k této demografické havárii vyjádřit.
Německá vládní strana SPD obrací. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který se kvůli svému postoji k válce na Ukrajině a blízkému vztahu s Vladimirem Putinem stal před dvěma a půl lety nechtěnou osobou uvnitř německé sociální demokracie, se může znovu stát součástí strany. Nový generální tajemník SPD Matthias Miersch vyzval k jeho opětovnému začlenění i do vedení hnutí. Miersch také zdůraznil význam Schröderových zásluh.
Sněmovna schválila v podvečer návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního hnutí ANO k platům vrcholných politiků. Výsledek hlasování překvapil i opozici. Nyní se budou moci zapojit do debaty všichni poslanci, nejen řečníci s právem přednostního vystoupení. Plénum bude moci hlasovat i o případných usneseních. Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že program prošel proto, že vládní poslanci nechodí do práce.
Kritice kvůli údajnému porušení etického kodexu dnes čelila v lavicích přerovského zastupitelstva opoziční zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov). Svou kolegyni z SPD Pavlu Kadaníkovou označila za fašistku, stejně jako její kolegy z klubu této strany. Stalo se tak na předchozím zastupitelstvu na dámských toaletách, spor obou pedagožek se poté přenesl až na chodbu.
Pokud bude mít SPD po sněmovních volbách příští rok možnost být součástí vlády, utvořilo by koalici s hnutím ANO, řekl předseda SPD Tomio Okamura v televizním pořadu Partie na CNN Prima News. Česká europoslankyně za ANO Klára Dostálová v reakci uvedla, že strana by měla po volbách jednat se všemi demokraticky zvolenými stranami, které překročí pětiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny. V předvolebních průzkumech ANO dlouhodobě figuruje na prvním místě,
Vítězné hnutí ANO se v Olomouckém kraji dohodlo na koalici s uskupením SPD, Trikolory, PRO a Svobodných. V pětapadesátičlenném zastupitelstvu kraje bude mít tato dvojkoalice většinu 31 hlasů. Koaliční smlouva by měla být připravena k podpisu do dvou týdnů.
V nedělních volbách do zemského sněmu východoněmecké spolkové země Braniborsko zvítězila Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Potvrdily to podle agentury DPA konečné výsledky voleb po sečtení všech hlasů. V braniborském zemském sněmu v Postupimi budou zastoupeny čtyři strany, kromě SPD a AfD ještě nová levicová formace a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU).
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko dnes vyhrála sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) skončila druhá. Vyplývá to z prognózy, kterou zveřejnila po uzavření volebních místností veřejnoprávní stanice ZDF. SPD vládne Braniborsku od roku 1990. Do sněmu se dostaly kromě AfD a SPD podle prognózy už jen dvě další strany.
V zastupitelstvu města Ostravy působí nepřetržitě od roku 1990, tedy už 34 let, v krajském zastupitelstvu Moravskoslezského kraje byl od jeho vzniku v roce 2000 a díky kroužkování voličů v něm zůstane. Komunista Josef Babka se stal v kraji jedním ze dvou 65 zvolených kandidátů, kteří se do zastupitelstva dostali díky preferenčním hlasům. Druhým je Libor Hřivnáč kandidující za koalici SPD, Trikolora a PRO.
Ústavní soud nezasáhl proti kampani SPD, Trikolory a PRO před krajskými volbami, nenašel k tomu procesní cestu. První ze série stížností, které koordinovala advokátka Pavla Krejčí, odmítl už na přelomu srpna a září. Nyní odmítl také stížnost z Jihočeského kraje, kde byla procesní situace mírně odlišná, a tak existovala šance na jiný výsledek. "Kdyby chtěli, tak to měli možnost projednat, zákon o Ústavním soudu jim to umožňuje," uvedla Krejčí na síti X.
Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.
Volby by v srpnu s převahou vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Následovala by ODS s 13 procenty a SPD s 11 procenty. Do Sněmovny by se dostalo pět stran, vládní TOP 09 by zůstala mimo. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Ve srovnání s červencem by si opoziční ANO pohoršilo o půl procentního bodu, ODS pak o jeden procentní bod. Naopak opoziční SPD si polepšila o tři procentní body a poskočila z páté na třetí příčku.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) míří podle aktuálního průzkumu veřejného mínění k vítězství ve volbách také v Braniborsku. Podle agentury Infratest Dimap by nyní strana získala 27 procent hlasů. Až na druhém místě by s 23 procenty hlasů skončila sociální demokracie (SPD), která této východoněmecké spolkové zemi vládne od roku 1990. Volby se v Braniborsku uskuteční 22. září. V neděli AfD zvítězila ve volbách v Durynsku a skončila těsně druhá při hlasování v Sasku.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to Hrad na webu. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala. Novelu možná napadnou u Ústavního soudu.
Sněmovní volby by na počátku srpna vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,3 procenta hlasů. Druhá ODS by dostala 14,3 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a komunisté. Pětiprocentní hranici v modelu nepřekročila TOP 09, ani Přísaha ani Motoristé sobě, pokud by kandidovali samostatně. Šanci na vstup do Sněmovny však podle agentury mají. Vládní lidovci by získali 2,4 procenta.
Pražská policie zahájila úkony trestního řízení kvůli kontroverznímu volebnímu plakátu hnutí SPD pro možné podněcování k nenávisti vůči skupině osob, oznámil policejní mluvčí Jan Daněk s tím, že v dané věci eviduje tři různá trestní oznámení. Volební kampaní SPD se bude zabývat i Ústavní soud. Iniciátorka soudního přezkumu věci, advokátka Pavla Krejčí sdělila, že ústavní stížnosti vzešly ze čtyř různých krajů.
Němečtí politici požadují tvrdší postup Evropské komise proti Elonu Muskovi a jeho platformě X (dříve Twitter ). Důvodem je prý obava, že by multimiliardář mohl během americké volební kampaně stále více využívat svou službu pro politické účely a propagovat tak údajné dezinformace. Píše o tom v sobotu německý deník Handelsblatt. Musk je podle německých politiků rizikem pro demokracii a spolková vláda by měla sama přestat "krmit" síť X a najít jiné komunikační kanály.
V nadcházejících krajských volbách se ukáže nové spojenectví tří stran, které se na české scéně profilují jako protestní: K SPD a Trikolóře se přidá PRO Jinřicha Rajchla. Spojení bude v krajských volbách fungovat pomalu častěji než koalice Spolu, vzbuzuje ale řadu otázek o jeho účelovosti a smysluplnosti. Dohromady by si totiž nová koalice podle průzkumů sáhla na solidní výsledek, třebaže její představitelé někdejší podobné sbližování ODS, TOP 09 a lidovců sami kritizovali.
Chtěli jsme být ve frakci s Němci, kteří reálně hýbou Evropskou unií, s Patrioty pro Evropu ale budeme spolupracovat. Naše nová frakce je více radikální než Patrioti a to nám vyhovuje. V rozhovoru pro Echo24 to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Hovořil také o spolupráci s Alternativou pro Německo, o formování frakce Evropa suverénních národů (ESN) či o svých vztazích s Marine Le Penovou, jejíž Národní sdružení je součástí zmíněných Patriotů.
Alternativa pro Německo (AfD) splní všechny podmínky pro založení nové frakce v Evropském parlamentu, vyhlášení vzniku skupiny nazvané Evropa suverénních národů se očekává večer. Ke vznikající frakci se přidává maďarská krajně pravicová Naše vlast, jak dnes na síti X napsal šéf strany László Toroczkai. „S nepřáteli Evropy nechceme vyjednávat a ani s nimi vycházet, chceme je porazit,“ uvedl Toroczkai. Poznamenal, že základy frakce byly položeny již loni v Budapešti uvedl šéf Naší vlasti László Toroczkai.
Opoziční hnutí SPD bude v Evropském parlamentu součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Deníku Echo24 to potvrdil šéf hnutí Tomio Okamura, který dodal, že SPD bude bojovat proti Green Dealu, migraci či eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Jedná se o druhou novou skupinu v EP pro nové období.
Nedávné volby do Evropského parlamentu a aktuální průzkumy voličských preferencí ukazují na změny české politické scény, které mohou do budoucna zkomplikovat situaci současným vládním stranám. Opakuje se totiž posilování mimoparlamentních a antisystémových subjektů, jako jsou Motoristé sobě a KSČM, a naopak oslabování vládních a liberálních sil. Komunisté by se dokonce podle posledního volebního modelu agentury STEM opět těsně dostali do sněmovny a hned před dvě strany koalice Spolu – lidovce i TOP 09.
Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně
Několik stovek lidí ve čtvrtek dorazilo do horní části Václavského náměstí v centru Prahy na shromáždění evropských stran sdružených ve frakci Identita a demokracie (ID). Mítink pořádalo české opoziční hnutí SPD jako hlavní akci své závěrečné kampaně před červnovými volbami do europarlamentu. Jeho předseda Tomio Okamura ve svém projevu kritizoval českou vládu i EU kvůli jejich podpoře Ukrajiny nebo postoji k migraci, po něm promluvili zástupci spřízněných evropských stran.
Vztahy Čechů a sudetských Němců se za poslední roky značně rozvinuly a doby, kdy Česko hledělo na sjezdy sudetských Němců s obavami, jsou již minulostí. V neděli to v projevu v bavorském Augšpurku na takzvaném hlavním sudetoněmeckém shromáždění prohlásil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, kterého na sjezd jako oficiálního zástupce Česka vyslala vláda. Sudetským Němcům popřál, aby jim sousedství a partnerství s Českem přinášelo radost.
Ve čtvrtek se na mimořádně schůzi do Poslanecké sněmovny vrací sledovaný zákon o korespondenční volbě, tedy možnosti volit ze zahraničí. Pětikoalice chce legislativu i přes neustálý odpor hnutí ANO a SPD posunout dál. V takzvaném druhém čtení volební novely budou přitom moci poslanci podávat pozměňovací návrhy a je tak otázkou, v jaké podobě zákon případně vůbec projde.
Vláda podle opozičních hnutí ANO a SPD nenavrhla reformu penzí, ale jen úpravu parametrů důchodového systému. Kritizují to, že kabinet neřešil příjmy na důchody. ČTK to sdělili místopředseda ANO Karel Havlíček a poslankyně SPD Lucie Šafránková. Podle ní je pro SPD nepřijatelné zvyšování důchodového věku nad 65 let, snižování výpočtu nových penzí či postupné omezování výchovného v nových důchodech, hnutí naopak vítá odpuštění odvodů při práci v důchodovém věku či nižší krácení předčasných penzí pro lidi, kteří odpracovali a platili odvody 45 let.
