Dvacátého července uplyne dvě stě let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, rodáka ze slezských Hynčic, mnicha a posléze opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. To se nám zdálo jako dobrá záminka bavit se tady „o něčem jiném“. K tomu se sešli ředitelka Mendelova muzea v Brně Blanka Křížová, katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha, psychiatr Radkin Honzák a biolog a pravidelný host Salonů Echa Stanislav Komárek.
Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.
Čínská vláda nařídila dočasně zastavit práci lékařského týmu, který tvrdí, že geneticky modifikoval lidská embrya, z nichž se narodila dvojčata. Pokud se tvrzení týmu potvrdí, půjde o první geneticky modifikované děti na světě. Informovala o tom agentura AP. Postup čínských vědců kritizovala i řada jejich kolegů jako neetický a nezodpovědný.
Když byla před patnácti lety objevena v opuštěném městě v chilské poušti, vzbudila mumie miniaturních velikostí fantazie o jejím původu. Patnácticentimetrová postavička měla natolik netradičně rostlou kostru, že ji někteří lidé začali považovat za důkaz mimozemského života. Vědci nyní díky genetickým testům zjistili, že pravda je mnohem tragičtější. Jednalo se o dívku, která trpěla genetickými poruchami.
Je známo, že zásadním faktorem pro správný vývoj nenarozeného dítěte je zdravotní a psychický stav matky. Pozor by si ale měli dát také nastávající otcové. Jejich nezdravý životní styl může mít závažné následky – stres, kterému jsou mnozí z nich vystaveni, může změnit DNA jejich spermatu. Děti takových mužů jsou vystaveny většímu riziku vzniku závažných duševních onemocnění. Na každoroční konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) to řekli vědci z univerzity v Marylandu.
Británie se ve čtvrtek oficiálně stala první zemí na světě, která výslovně povoluje počít dítě s genetickými informacemi od tří dárců. Uvedla to agentura DPA. Ratifikační proces, který začal loňským souhlasem parlamentu, ve čtvrtek ukončil úřad pro fertilizaci a embryologii HFEA, který metodu schválil. Úprava buněk umožňuje předejít přenosu některých genetických onemocnění z matky na dítě.
