Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na bilanční schůzce nenavrhl vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) výměnu žádného lidoveckého ministra. Při dnešní tiskové konferenci také oznámil, že Bělobrádek se do sněmovních voleb má soustředit na dokončení zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a novou metodiku hodnocení výzkumných organizací.
Zákon o evidenci tržeb zasáhne restaurace, penziony a hotely už ve čtvrtek.
KDU-ČSL nebude měnit své ministry v koaliční vládě, řekl v úterý novinářům její předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek v souvislosti s nynějšími bilančními schůzkami premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se členy kabinetu. Bělobrádek nevidí k výměně lidoveckých ministrů důvod.
Starostové pod vedením Petra Gazdíka jednají o vytvoření širší koalice pro nadcházející parlamentní volby. Poté, co odmítli pokračovat v exkluzivním partnerství s TOP 09, diskutují o možné spolupráci s vládními lidovci i s politickými subjekty na regionální úrovni. Nevylučují však, že nakonec do voleb půjdou sami za sebe. KDU-ČSL je prý jednáním otevřená.
Předsedové hnutí ANO Andrej Babiš a KDU-ČSL Pavel Bělobrádek neuvažují o změnách ministrů svých stran. Možné změny v čele resortů ovládaných ČSSD jsou podle nich v kompetenci sociální demokracie a jejího předsedy Bohuslava Sobotky.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek se bude příští rok opět ucházet o funkci předsedy KDU-ČSL. Oznámil to na dnešním zasedání celostátního výboru strany. Informaci poté zveřejnil na svém twitterovém účtu.
Lidovci se oslav 28. října na Hradě nezúčastní. Podle šéfa strany Pavla Bělobrádka by to mělo přispět ke zklidnění emocí. Situace se vyhrotila poté, co prezident Miloš Zeman odmítl vyznamenat Jiřího Bradyho, přeživšího z koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi, kvůli setkání ministra Daniela Hermana s dalajlamou. Lidovecký předseda tak nakonec svého stranického kolegu přece jenom podržel.
V občanské společnosti sílí proud proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Řada lidí se po nejčerstvějším rozhodnutí hlavy státu neudělit státní vyznamenání Jiřímu Bradymu rozhodla bojkotovat oslavy 28. října na Pražském hradě. Svou neúčast na celé akci tak už předem oznámil kardinál Miloslav Vlk, plzeňský biskup Tomáš Holub. Na Hrad nedorazí ani většina rektorů českých vysokých škol.
Vůči Hradu jindy kritický vicepremiér Pavel Bělobrádek zaujal během dohry setkání ministra Daniela Hermana s dalajlamou nezvyklý postoj. Svého stranického kolegu šéf lidovců nepodržel, po vypuknutí skandálu kolem neudělení státního vyznamenání Hermanovu strýci se i načas odmlčel. Pnutí mezi Bělobrádkem a Hermanem lidovci však odmítají, neutrální výroky na účet hlavy státu označují za opatrnost.
Ústavní činitelé prohlášením o oficiální politice vůči Číně ustoupili nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů, napsali senátoři za KDU-ČSL a za Starosty a nezávislé (STAN) v otevřeném dopisu předsedovi horní komory Milanu Štěchovi (ČSSD). Domnívají se, že Štěch mohl překročit své pravomoci, když dokument podepsal jménem Senátu, ač se o tom v horní komoře nedebatovalo.
V první řadě by se v souvislosti s návštěvou dalajlamy v Česku měly zklidnit emoce, míní lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek, který se spolu se stranickým kolegou ministrem kultury Danielem Hermanem jako jediný vládní činitel s tibetským duchovním vůdcem setkal. Že by jejich jednání, od kterého se distancoval šéf kabinetu Bohuslav Sobotka (ČSSD) s dalšími ústavními činiteli, mělo dopad na koaliční spolupráci, nepřipouští.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman (oba KDU-ČSL) se v úterý setkají s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, který se v Praze účastní mezinárodní konference Forum 2000. Informaci serveru IHNED.cz v pondělí ČTK potvrdil Bělobrádek. O víkendu se s dalajlamou setkal v Bratislavě slovenský prezident Andrej Kiska, což vyvolalo protesty z čínské strany.
Uzákonění takzvaných sick days, tedy dnů zdravotního volna, začíná získávat čím dál větší politickou podporu. Pro jsou kromě ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) také lidovci. Pro Marksovou je to plán B, pokud se jí nepodaří zrušit neproplácení prvních tří dnů nemocenské.
Vláda podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) v pondělí ještě neschválí návrh státního rozpočtu na příští rok, který má na programu, a to kvůli nedořešeným požadavkům. Plánovaný schodek ve výši 60 miliard korun ale měnit nebude, i když příjmy a výdaje letošního rozpočtu by mohly nakonec být vyrovnané. Bělobrádek to v neděli uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Poté, co lídři pěti politických stran oznámili, že se nebudou účastnit debaty na serveru iDNES.cz, který vlastní ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, zareagovali na to šéfredaktoři deníků iDNES.cz a MF DNES.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, na jehož agentství u komunistické Veřejné bezpečnosti upozornil nedávno server Echo24.cz, to začíná schytávat i od veřejnosti. Na pátečním odhalení pamětní desky Josefu Mašínovi v Roudnici nad Labem byl dokonce vypískán.
Pavel Bělobrádek porušil minulý týden jedno nepsané tabu Sobotkovy vlády: na ministry hnutí ANO se frontálně neútočí, protože by se mohl zlobit jejich šéf Andrej Babiš.
Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali publicista Jan Urban, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, který čerstvě vydal knihu Krvavé finále o posledních válečných dnech v českých zemích, Jiří Šitler, velvyslanec a zmocněnec pro záležitosti holocaustu a antisemitismu, a archivář Vojtěch Šustek, autor edice dokumentů Atentát na Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu.
Sjezd lidovců byl plánován jako demonstrace síly a nového vzestupu strany, která se před pěti lety ocitla na pokraji úplné zkázy. To se podařilo.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Najít desítky miliard na provoz, anebo nechat zavřít. Tak stojí otázka, co podniknout s padesáti novými vědeckými supercentry, vystavěnými v uplynulých sedmi letech za evropské dotace. Rozhodnutí bude na vládě, přitom obě varianty prosazuje jeden z vicepremiérů. Miliardy žádá Pavel Bělobrádek, na zrušení nepotřebných ústavů trvá Andrej Babiš.
Předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek si stěžuje, jak se v kabinetu Bohuslava Sobotky nedebatuje o obsazování klíčových pozic a ministři jsou tlačeni schvalovat lidi, o nichž nedostanou příležitost si cokoliv zjistit, a už vůbec s nimi promluvit.
