KDU-ČSL řeší dilema: vládnout a nezkompromitovat se

Triumf a muka svědomí lidové strany

KDU-ČSL řeší dilema: vládnout a nezkompromitovat se
Triumf a muka svědomí lidové strany

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sjezd lidovců byl plánován jako demonstrace síly a nového vzestupu strany, která se před pěti lety ocitla na pokraji úplné zkázy. To se podařilo. Znovuzvolený předseda Pavel Bělobrádek prezentoval KDU-ČSL jako sebevědomou vládní stranu a hlavního představitele konzervativního politického proudu. Klíčové hodnoty mají hluboký morální podtext: „vědomí pospolitosti, pocit užitečnosti pro ostatní, tvrdá práce a oběť pro rodinu, ale i pro národ a vlast“. Zároveň ovšem sjezd ukázal, kde může být pro lidovce kámen úrazu. Účast ve vládě v období ekonomické prosperity přináší nezbytnou popularitu, zároveň partnera Andreje Babiše, jehož aktivity mohou deklarovaný morální kredit křesťanskodemokratické strany kdykoli rozmetat.

Účel světí prostředky

„Ne zrovna s velkým nadšením jsme dospěli i k vládní odpovědnosti,“ prohlásil předseda Bělobrádek a pak dodal, že šlo o správné rozhodnutí, protože lidovci ve vládě úspěšně prosazují své programové priority. V hlavním projevu se pak od Babiše nepřímo distancoval slovy, že není možné nahrazovat tradiční demokratické strany „neprůhlednými a nesourodými strukturami bez programu a hodnot“, které při sobě drží pouze „momentálními byznysovými a mocenskými zájmy“.

Přímo to řekly nižší šarže, konkrétně znovuzvolení místopředsedové Zuzana Roithová a Jan Bartošek. „Je tu riziko oligarchizace politiky,“ prohlásila Roithová. „Jestliže připustíme premisu státu jako privátní firmy, pak vědomě nahráváme destrukci demokracie,“ doplnil Bartošek. Nejradikálnější byl místopředseda středočeské organizace Miroslav Rovenský, který neúspěšně kandidoval na prvního místopředsedu. „Proinvestovali jsme čas, kdy jsme se mohli více vymezit proti hnutí ANO ‑ a to se nám může vymstít v krajských volbách příští rok,“ prohlásil Rovenský, podle nějž může spolupráce s Babišem vést k tomu, že lidovci dokonce znovu vypadnou ze sněmovny.

S šéfem hnutí ANO souvisela i hlavní zápletka sjezdu. Černou ovcí se stal ministr zemědělství Marian Jurečka, který sice obhájil pozici prvního místopředsedy, při účasti 277 sjezdových delegátů ovšem získal většinu pouhých deseti hlasů. Důvod byl zřetelný. S Jurečkou je stejně jako s Bělobrádkem spojen nový vzestup lidovců. Pouze z jeho pera jsou konkrétní politické návrhy, které sjezd schválil včetně plánu, jak nahradit výrobu benzinu z řepky biopalivy druhé a třetí generace, jak zabránit zneužívání autorského zákona při dodávkách softwaru státním institucím, i značně populistického návrhu, jak vrátit živnostníkům možnost využívat zároveň daňové paušály i daňové slevy na děti.

Přesto byl Jurečka potrestán za to, že z pozice ministra zemědělství spolupracoval s Babišem při přípravě zákonů na prodloužení podpory řepkového benzinu, na němž vydělává miliardářův Agrofert. Co měl ale jiného dělat, pokud nechtěl rozbít koalici sporem s mocným šéfem hnutí ANO? Přitom lidovci jako strana přispěli k jimi samými kritizované „oligarchizaci politiky“ podporou vlády, kde hrají důležitou roli „neprůhledné a nesourodé struktury bez programu a hodnot“, které navíc vyznávají „premisu státu jako privátní firmy“.

Kde leží hranice spolupráce s ANO

Pro lidovce je spolupráce s hnutím ANO větší problém než pro sociální demokracii, jejíž předseda Bohuslav Sobotka na sjezdu jako host také připomněl, že „veřejný prostor nejde řídit, nebo dokonce privatizovat jako firmu“. Sobotkovu spolupráci s Babišem jde pochopit jako nezbytnost. Šéf ČSSD potřeboval po lánském puči v listopadu 2013 okamžitě uklidnit straníky nabídkou vládních postů ‑ a k tomu mu mohl pomoci jen šéf ANO. Lidovci se pod takovým tlakem rozhodovat nemuseli.

Lidovci na sjezdu dokázali vysvětlit, že jejich vládní účast je pro dobrou věc a realizaci jejich programu. To se může změnit v souvislosti se zákonem o elektronických registračních pokladnách (EET), který sepsal Babiš a s nímž souhlasí většina sociálních demokratů. Ve své současné podobě ohrožuje existenci desítek tisíc malých firem a živností a mezi podnikateli je značně nepopulární. „Velký potenciál pro KDU-ČSL vidím v podpoře zejména drobných a středních podnikatelů a živnostníků,“ prohlásil na sjezdu Bělobrádek, jehož strana je součástí koalice usilující o zákon, který malým podnikatelům a živnostníkům přinejmenším zkomplikuje život.