Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet příbuzný muž. Oznámilo to dnes radikální hnutí Tálibán, jež Afghánistánu znovu vládne od srpna. V doporučení, z nějž citovala agentura AFP, také Tálibán požaduje, aby řidiči do svých vozidel brali ženy jenom tehdy, jsou-li zahalené „islámským závojem“.
Někdejší americký prezident Donald Trump označil o víkendu vysoko postaveného generála Marka Milleyho „zasraným idiotem“. S ostrým vyjádřením přišel na sjezdu konzervativců v Mar-a-Lago na Floridě. Trump kritizoval Milleyho za stažení americké armády z Afghánistánu, kde zanechala velké množství vybavení, které se podle Trumpa dalo zachránit. Trump ve svém proslovu hovořil o stažení amerických vojsk z Afghánistánu.
Několik evropských zemí pracuje na otevření společné diplomatické mise v Afghánistánu, což by umožnilo jejich velvyslancům, aby se vrátili do země. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Západní země se už několik měsíců zabývají otázkou, jakým způsobem komunikovat s hnutím Tálibán, které se v létě v Afghánistánu opět dostalo k moci. USA i další země uzavřely své ambasády v zemi a stáhly z Afghánistánu své diplomaty prakticky okamžitě,
Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal dnes britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán. Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu 12 týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit,
Americké ministerstvo zahraničí v pátek potvrdilo zprávu, že v katarském Dauhá bude v sobotu a v neděli jednat delegace Spojených států s vysokými představiteli radikálního islámského hnutí Tálibán. Bude to první osobní setkání mezi zástupci obou stran od srpnového návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu. Mluvčí americké diplomacie zdůrazňoval, že schůzka neznamená americké uznání nového afghánského režimu. V americké delegaci budou zástupci ministerstva zahraničí, vládní humanitární agentury USAID i tajných služeb.
Dva vrcholní američtí generálové tvrdí, že doporučili americkému prezidentovi ponechat v Afghánistánu 2 500 vojáků před úplným stažením amerických jednotek ze země v srpnu. Je to v rozporu s výpovědí samotného Joa Bidena, který mlží a tvrdí, že si na žádné takové doporučení nevzpomíná. Informoval o tom server BBC.
Najdu si tě a pomstím se ti. Takové zprávy dostávají bývalé soudkyně v Afghánistánu od vrahů a dalších zločinců, které během své kariéry odsoudily. Více než 220 někdejších afghánských představitelek tamní justice se skrývá po ovládnutí Afghánistánu Tálibánem. Jedná se o vězně, které Tálibánci propustili.
Afghánské radikální hnutí Tálibán zakázalo holičům v provincii Hílmand holit nebo zastřihovat vousy, protože to odporuje jejich interpretaci islámského práva. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude potrestán. Někteří holiči v hlavním městě Kábulu uvedli, že podobná nařízení už také dostali. Tyto pokyny naznačují, že se do Afghánistánu vracejí přísná pravidla, jaká Tálibán zavedl za své předchozí vlády - navzdory slibům, že tentokrát bude jeho vláda "mírnější".
Tálibán pověsil na hlavním náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb, oznámila agentura AP s odvoláním na svědka. Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě.
Zdánlivá liberalizace poměrů v Afghánistánu Tálibánu příliš dlouho nevydržela. Jeden z nejvýše postavených hnutí, bývalý šéf náboženské policie Tálibánu Mullah Nooruddin Turabi totiž oznámil, že se v zemi obnoví popravy anebo useknutí končetiny jako formy trestu. Turabi, v jehož gesci je nyní vězeňství, se nechal slyšet, že takové tresty jsou „nutné k zajištění bezpečnosti“. Podle něj je možné, že se nebudou provádět na veřejnosti jako během dřívější vlády Tálibánu v 90. letech.
Dva afghánští uprchlíci, kteří byli převezeni v rámci evakuačních letů a aktuálně pobývají na základně Fort McCoy v USA, čelí obvinění z domácího násilí a z pokusu o sexuální styk s nezletilou dívkou. K oběma případům mělo dojít na území Spojených států, proto se jedná o potenciální federální zločin. Jedním z obviněných je dvacetiletých mladík Bahrulláh Noori, který podle vyšetřovatelů měl na základně Fort McCoy násilím donutit nezletilé dívky k sexuálním praktikám.
Průměrná kompenzace za jeden zmařený lidský život civilisty byla od britské armády okolo 70 000 korun. Britská armáda je spojena se smrtí 86 dětí a přes 200 smrtí dospělých afghánských civilistů. Uvedl to server The Guardian. Nejmladšímu civilistovi, kterého britské síly mylně označili za cíl a způsobili tak jeho smrt, byly teprve tři roky. V roce 2009 britská armáda působící v Afghánistánu omylem "střelila a zabila" čtyři sourozence. Jejich rodina dostala za ztrátu svých dětí v přepočtu 125 000 korun.
Stažení spojenců po dvaceti letech z Afghánistánu vzbuzuje naléhavé otázky. A to jak pro Spojené státy, tak jejich spojence. Co mise znamenala, čeho dosáhla a čeho naopak nikoliv? Co rychlé stažení znamená pro transatlantickou vazbu a jaké jsou jeho možné dopady z hlediska mezinárodní politiky? O těchto a dalších otázkách přijel na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu diskutovat do Prahy Kurt Volker.
Zdravotnictví v Afghánistánu zažívá po uchvácení moci Tálibánem v zemi krizi. Lékaři jsou bez zdrojů a velmi špatně jsou na tom porodnice. Nastávající matky se obávají, zda porod vůbec přežijí, napsal server BBC. Rabia drží v náručí své novorozeně jen několik dní po porodu v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. „Je to moje třetí dítě, ale zážitek to byl úplně jiný. Bylo to strašné," popisuje porod.
Téměř dvě stovky Afghánců, které Česko evakuovalo z Afghánistánu kvůli bezprostřednímu nebezpečí poté, co islámští radikálové z hnutí Tálibán ovládli většinu země a vstoupili do Kábulu, ukončily povinnou karanténu a byly přesunuty do uprchlických zařízení. Co s nimi bude dál? Celkem 169 Afghánců, spolupracovníků české armády a ambasády, kteří přiletěli v polovině srpna v rámci tří evakuačních letů z Kábulu do ČR, již prošlo povinnou karanténou, kterou podstoupili v zařízeních Armády ČR na různých místech republiky.
Americká armáda v pátek přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna raketou odpálenou z dronu na auto s údajnými atentátníky, ale zemřeli při tom civilisté. Za útok se dnes omluvil americký ministr obrany Lloyd Austin. Podle mluvčího Pentagonu Austin nařídil vyšetřit útok bezpilotního letadla a z výsledku budou vyvozeny důsledky.
Ženy v Afghánistánu budou moci i nadále studovat na univerzitách, podmínkou budou oddělené třídy vyhrazené pro ženy a oblečení odpovídající islámskému právu. Podle agentury AP to uvedl ministr vyššího vzdělání Abdul Baki Hakkání, kterého jmenovalo radikální islamistické hnutí Tálibán po svém srpnovém nástupu k moci. Tálibán již dříve slíbil zaručit ženám rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Mnoho Afghánců na tyto sliby ale hledí skepticky,.
Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Na twitteru to po dnešním jednání expertního týmu, kterého se zúčastnili také ministři zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO), uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Tým podle něj identifikoval pro ČR dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus.
Poslední raketa, kterou SUSA vypálily na území Afghánistánu před svým stažením ze země, pravděpodobně nepřipravila o život strůjce chystaného teroristického činu, ale humanitárního pracovníka, který se vracel domů z práce. Došli k tomu investigativcideníku The New York Times (NYT) po analýze videí z místa útoku a rozhovorech s místními obyvateli a příbuznými údajného útočníka. Vlastní vyšetřování podnikl i deník The Washington Post, který došel k podobným závěrům jako NYT.
V posledních dnech je na univerzitních hrách amerického fotbalu v USA často slyšet pokřik urážející současného prezidenta Joea Bidena. Volání „F*ck Joe Biden!“ (do hajzlu s Bidenem) zřejmě vzešel z nespokojenosti se způsobem, jakým Biden nařídil stažení vojáků z Afghánistánu, uvádí server časopisu Newsweek. Urážlivá slova na adresu prezidenta zněla z tribun stadionů na několika utkáních od začátku září. Pokřik vypukl na zápase týmů Texas A&M Aggies a Kent State Golden Flashes.
Tálibové v provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu v Afghánistánu, zastřelili Ruhulláha Azízího, bratra bývalého afghánského viceprezidenta Amrulláha Sáliha a jeho řidiče. Uvedla to agentura AP s odvoláním na Sálihova synovce. Zavražděný Azízí patřil k odpůrcům Tálibánu, kteří proti radikálnímu islamistickému hnutí aktivně bojovali. Bojovníci Tálibánu Azízího s řidičem zastavili na kontrolním stanovišti a zastřelili.
Západ se po teroristickém útoku před 20 lety na USA naučil víc bránit, zlepšil koordinaci zpravodajských služeb, posiloval bezpečnost lidí, někdy i na úkor osobních svobod. Velkým testem prošla Severoatlantická aliance, jež navzdory krizím a rozdílným pohledům zůstala silná a soudržná. Dopad útoku byl též ideový a konceptuální. Řekl to místopředseda ODS Alexandr Vondra, který se v srpnu 2001 vracel do Prahy zpět z Washingtonu, kde působil jako český velvyslanec.
Pomalu doznívá šok z pádu Kábulu a následné chaotické evakuace. Vítězství Tálibánu je již nyní považováno za zlomový okamžik a šíří se spekulace, co to znamená pro americkou zahraniční politiku, či postavení USA jako velmoci. O budoucnosti postafghánské Ameriky diskutovali bývalý vysoce postavený americký diplomat, mimo jiné velvyslanec v Pákistánu Cameron Munter a americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Obavy amerického spojence artikuloval europoslanec a exmiinistr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.
Hnutí Tálibán, které fakticky přebralo vládu nad Afghánistánem, zřejmě vybralo za nového afghánského ministra vnitra teroristu hledaného americkou FBI, uvádí server Jerusalem Post. Siradžuddín Hakkání patří k vysokému vedení Tálibánu a FBI po něm pátrá v souvislosti s „s útokem na hotel v Kábulu z ledna 2008, který připravil o život 6 lidí, včetně amerického občana“. FBI za informace o něm nabízí odměnu až 10 milionů dolarů.
Dva afghánští novináři, kteří ve středu zpravodajsky pokrývali protest několika desítek žen proti porušování práv vládou islamistického Tálibánu, skončili po zatčení v cele a byli brutálně zbiti. Informoval o tom list Los Angeles Times, který otiskl i fotografie zbitých žurnalistů z kábulského deníku Etilaat Roz. „Pět kolegů drželi v detenčním zařízení více než čtyři hodiny, a během těch čtyř hodin dva z nich zmlátili a brutálně mučili," řekl agentuře Reuters šéfredaktor deníku Zakí Darjábí.
Premiéři České republiky, Slovenska a Rakouska jsou proti ilegální migraci a nechtějí, aby se opakoval rok 2015, kdy do Evropy proudily davy uprchlíků. Novinářům to po jednání v Lednici na Břeclavsku řekli premiéři Andrej Babiš (ANO), Eduard Heger a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vyjádřili se k situaci v Afghánistánu, kde se po odchodu spojeneckých vojáků dostalo k moci radikální hnutí Tálibán.
Islamistické hnuti Tálibán dnes představilo oficiální Afghánskou vládu, v jejímž čele stojí Muhammad Hasan Achund. Hnutí se snaží mezinárodní prostředí přesvědčit, že bude pracovat pro všechny Afghánce. V prohlášení duchovního vůdce Tálibánu mulla Hajbatulláha Achúndzáda byla však vláda vyzvána, aby dodržovala islámská pravidla a právo šária. Podle informací Newsweeku nebo například anglického Telegraphu, to bude znamenat i návrat drakonických trestů, například sekání rukou.
Pouhý pohled na potyčky na běloruských hranicích jim bude stačit k tomu, aby pochopili, jak unikátně je Evropa vydíratelná přísunem živých lidí. Problém s naší odmítavou pozicí je hlavně ten, že neodpovídá realitě. Velmi podobně se kdysi arabské státy rozhodly předstírat samy sobě, že neexistuje žádný Izrael... velmi podobně se dodnes tváříme, že Krym je Ukrajina.
Hnutí Tálibán oznámilo, že dobylo celou provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu v Afghánistánu. Na sociálních sítích se objevily fotografie, na nichž bojovníci Tálibánu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie, napsala v pondělí agentura Reuters. Vůdce opozičních sil Ahmad Masúd na Twitteru podle Reuters napsal, že je v bezpečí.
Mnohé nasvědčuje tomu, že Německo směřuje k navázání diplomatických vztahů s novými vůdci Afghánistánu, s islamistickým Tálibánem. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas tento týden řekl, že za určité politické a bezpečnostní situace by Německo otevřelo v Kábulu znovu velvyslanectví. Jednání mezi německými diplomaty a Tálibánem probíhá v Kataru. Nyní láká Němce zpět do Kábulu i mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid.
