Izrael v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si toto libanonské hnutí nedovedlo ani představit, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zopakoval, že udělá vše pro to, aby se lidé, vystěhovaní ze severu Izraele kvůli přeshraničnímu konfliktu s Hizballáhem, mohli bezpečně vrátit domů.
Izraelská armáda i Hizballáh potvrdily, že při pátečním izraelském úderu zemřelo 16 členů Hizballáhu, včetně jeho dvou vysoce postavených velitelů. Jedním z mrtvých je velitel Ahmad Mahmúd Vahbí, dalším je šéf jednotek Radván Ibrahím Akíl. Počet obětí pátečního útoku na předměstí Bejrútu, který primárně cílil na velitele hnutí Hizballáh, vzrostl na 45.
Libanonské hnutí Hizballáh časně ráno vypálilo na sever Izraele přes sto střel, některé dopadly až k městu Haifa, informují místní média s odvoláním na izraelskou armádu. Tři lidé utrpěli lehká a středně těžká zranění. Izraelská armáda střelbu opětuje a cílí na pozice Hizballáhu na jihu Libanonu.
Sérii explozí komunikačních zařízení z tohoto týdne v Libanonu, která cílila na členy hnutí Hizballáa a je připisována Izraeli, odsoudil i vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Podle něj by tato akce mohla být považována za válečný zločin. Türk to podle tiskových agentur řekl v pátek na zasedání Rady bezpečnosti OSN k této záležitosti.
Izraelský páteční útok na předměstí Bejrútu zabil nejméně 31 lidí včetně sedmi žen a tří dětí ve věku čtyři, šest a deset let, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších 68 osob bylo při tom zraněno, informovala agentura Reuters. Podle agentury AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí se izraelský úder zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu. Letecký úder cílil na libanonské hnutí Hizballáh a zahynuli při něm i dva jeho vysoce postavení velitelé.
Třiaosmdesátiletá Izraelka začala před parlamentem v Jeruzalémě držet hladovku za dohodu o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, informoval server The Times of Israel (ToI). Žena také vyzvala Izraelce, aby ze stejného důvodu přišli před parlament znovu demonstrovat.
Libanonské šíitské militantní hnutí Hizballáh rozdávalo svým členům nové pagery ještě několik hodin předtím, než jich tisíce tento týden explodovaly v různých částech Libanonu. Napsala to agentura Reuters s odkazem na dva bezpečnostní zdroje. Podle nich Hizballáh zřejmě věřil, že pagery jsou zcela bezpečné.
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený vzdušný úder v Bejrútu. Dva bezpečnostní zdroje v Libanonu agentuře Reuters sdělily, že útok mířil na vysoce postaveného člena Hizballáhu, nedokázaly však bezprostředně říci, kdo konkrétně byl terčem ani zda přišel o život. List Times of Israel, že podle jeho zdrojů se jednalo Ibrahima Aqila, který zasedá ve vojenské radě Hizballáhu.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil útoky prostřednictvím komunikačních zařízení využívaných libanonským militantním hnutím Hizballáh, které se objevily v úterý a ve středu v Bejrútu a v dalších částech Libanonu. Podle prohlášení unijního zastoupení v Bejrútu bylo cílem útoku šířit v Libanonu strach, informuje agentura Reuters.
Jaká velká stagnace? To si člověk může říct nad zprávami o vybuchujících komunikačních zařízeních libanonského Hizballáhu. Ne že by se technologický pokrok zastavil, ale jen málokdy máme příležitost zažít údiv nad lidskou vynalézavostí a důvtipem.
Saúdská Arábie nenaváže s Izraelem diplomatické vztahy, dokud nevznikne palestinský stát. Řekl to dnes korunní princ Muhammad bin Salmán, který je faktickým vládcem této arabské země. Odsoudil také izraelské zločiny proti Palestincům, uvedla agentura AFP. Navázání oficiálních vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií by podle Spojených států mohlo výrazně změnit situaci v regionu.
Den poté, co členům libanonské militantního hnutí Hizballáh vybuchovaly pagery, které využívají ke komunikaci, hlásí izraelská média ve středu z Bejrútu další výbuchy. Tentokrát se jedná o výbuchy vysílaček tohoto hnutí. Úterní výbuchy, ze kterých Hizballáh viní Izrael, zabily 12 osob a dalších téměř 2800 lidí zranily. Středeční exploze zasáhly i pohřeb úterních obětí.
Izrael se rozhodl aktivovat výbušniny v pagerech členů Hizballáhu dříve, než původně zamýšlel. Důvodem byly obavy, že libanonské militantní hnutí plán tajné operace odhalí. S odvoláním na tři americké představitele to napsal zpravodajský server Axios. „Byl to okamžik rozhodnutí: teď, anebo nikdy,“ řekl nejmenovaný americký činitel.
Izrael ukryl výbušný materiál do pagerů, které si před několika měsíci u tchajwanského výrobce Gold Apollo objednalo libanonské militantní hnutí Hizballáh. S odvoláním na nejmenované americké a další představitele to napsal list The New York Times (NYT). Tchajwanská společnost ale následně uvedla, že pagery nevyrobila. Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mossad.
Libanonské šíitské militantní hnutí Hizballáh uvedlo, provádí „bezpečnostní a vědecké vyšetřování“ příčin výbuchů pagerů svých příslušníků, při nichž byly dnes zraněny skoro 3000 lidí a nejméně devět osob přišlo o život. Bezpečnostní zdroje agentury Reuters analyzovaly záběry výbuchů a došly k závěru, že v některých případech komunikační zařízení explodovalo poté, co zazvonilo a majitel jej uchopil.
V Libanonu byly zraněny stovky členů hnutí Hizballáh při nečekaných explozích. Podle současných informací se jednalo o koordinovanou explozi komunikačních zařízení - pagerů. Hnutí následně potvrdilo, že tři jeho členové byli zabiti. Exploze se udály v hlavním městě Bejrútu a na jihu Libanonu a tamní zdroje přisuzují věc Izraeli. Jeho představitelé věc nekomentovali.
Zastupitelé Prahy odsoudili účast propalestinských a protiizraelských aktivistů na srpnovém pochodu Prague Pride a to, že proti ní organizátoři akce aktivně nezasáhli. Na čtvrtečním jednání také schválili úkol radním prověřit, jak do smluv o dotacích pro kulturní či vzdělávací akce zapracovat podmínku, že do nich nebudou nijak zapojeni podporovatelé antisemitismu, terorismu, rasismu nebo xenofobie.
Nejméně 40 lidí zemřelo při nočním izraelském útoku na uprchlický tábor na jihu Pásma Gazy, další desítky lidí utrpěly zranění. Podle tiskových agentur to uvedl místní úřad civilní obrany spravovaný teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla velící centrum Hamásu, což hnutí odmítlo.
Britská BBC čelí dlouhodobě kritice kvůli jejímu zpravodajství o válce v Pásmu Gazy, kterou vede Izrael už 11 měsíců proti teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnový teroristický útok. Usvědčovat BBC ze zaujatosti proti Izraeli má i nová analýza, podle které ve vysílání instituce porušila vlastní pravidla ve více než 1 500 případech a jasně stranila teroristům z Hamásu. Analýza měla podle autorů odhalit „hluboce znepokojující vzorec zaujatosti“ vůči Izraeli, píše britský The Telegraph.
Tři lidé v neděli zemřeli při střeleckém útoku na izraelsko-jordánských hranicích v blízkosti hraničního přechodu Allenbyho most, uvádějí izraelské záchranné složky. Izraelská armáda citovaná agenturou Reuters informovala, že zahynuli izraelští civilisté; střelec byl zneškodněn. Podle prohlášení izraelské záchranné služby podlehli tři muži ve věku kolem 50 let následkům zranění, když byli postřeleni na jednom z přechodů mezi Jordánským údolím na okupovaném Západním břehu Jordánu a Jordánskem
Jednání mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v posledních týdnech uvízla ve slepém bodě a obě strany se vzájemně obviňují z podkopávání dohody o příměří. Ta má zajistit výměnu vězňů a zajatců a zejména zastavit vojenské operace v Pásmu Gazy, které v průběhu uplynulého roku tuto palestinskou exklávu zcela zdevastovaly. Podle německého deníku Bild však Hamás na co nejrychlejším zastavením bojů ve skutečnosti nemá zájem.
V Mnichově zasahovala policie u Dokumentačního centra pro historii nacismu a v blízkosti izraelského konzulátu. Svědci hlásili, že v oblasti padlo několik výstřelů, uvedl deník Süddeutsche Zeitung. Policisté postřelili jednoho podezřelého a vyloučili zapojení dalších lidí, sdělil policejní mluvčí. Krátce po 9:00 uvedla mnichovská policie na síti X, že uzavřela okolí náměstí Karolinenplatz v centru města. Útok proběhl v den výročí 5. září, kdy uplynulo 52 let od „Mnichovského masakru“ v olympijské vesnici.
Slovenská informační služba (SIS) a další bezpečnostní složky na Slovensku mají podle listu Denník N nově zřejmě k dispozici špionážní software umožňující získat kontrolu nad mobilními telefony a jinými elektronickými zařízeními. Listu to potvrdily čtyři různé zdroje s vazbami na bezpečnostní komunitu. Ministr vnitra uvedl, že o nákupu takového systému nemá informace, jiný člen vlády věc veřejně odmítl jako nesmysl. Státní orgány podle zdrojů Denníku N systém zakoupily teprve nedávno.
Izraelská armáda při nedávném úderu v Gaze zabila velitele teroristického hnutí Hamás, který loni 7. října vedl útok proti jedné z obcí v izraelském pohraničí. Dotyčného zaznamenala videonahrávka, na níž popíjí limonádu před dvěma dětmi zraněnými při výbuchu granátu, jenž krátce předtím usmrtil jejich otce. Informovala o tom agentura AP a izraelská média s odvoláním na dnešní prohlášení armády. Podle armády je zabitým Ahmad Fauzí Vadíja, velitel roty jednotek Nuchba
Ozbrojené křídlo palestinského teroristického hnutí Hamás varovalo, že izraelští rukojmí se z Pásma Gazy vrátí v rakvích, pokud Izrael pokračovat ve vojenském tlaku. Zároveň uvedlo, že strážci rukojmích obdrželi nové pokyny ohledně toho, jak postupovat, pokud se k nim přiblíží izraelští vojáci. "Rozhodnutí Benjamina Netanjahua osvobodit zajatce vojenským nátlakem místo dosažením dohody znamená, že se vrátí ke svým rodinám v rakvích," uvedl v prohlášení mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá.
Izraelská operace v Gaze má dva cíle. Zaprvé osvobodit rukojmí tam odvlečená po masakru 7. října. Zadruhé zlikvidovat teroristické hnutí Hamás, aby se takovéto řádění nikdy nemohlo opakovat. Problém je, že tyto cíle nejsou zcela kompatibilní. Hamás unesl 251 lidí. Část byla propuštěna v listopadu výměnou za příměří a propuštění palestinských vězňů. Zhruba stovku si ale Hamás ponechal právě jako pojistku proti svému zničení. To se potvrdilo o víkendu, kdy izraelská armáda nalezla šest mrtvých rukojmí v tunelech pod Gazou.
Británie omezí 30 vydaných licencí na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Izraele, oznámil to podle britský ministr zahraničí David Lammy, píší agentury. Podle ministra existuje jasné riziko, že některé vojenské materiály mohou být Izraelem použity pro porušování mezinárodního práva. Omezení však podle Lammyho neznamená, že Británie na Izrael uvalila zbrojní embargo. Opatření se týká například komponentů pro vrtulníky, bezpilotní prostředky či bojové letouny.
V Izraeli začala generální stávka, jejímž cílem je přimět vládu k dohodě o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích držených palestinským teroristickým hnutím Hamás od loňského října. Omezení se čekají v dopravě, zdravotnictví a dalších odvětvích, supermarkety budou otevřené, zavřená ale zůstanou některá velká obchodní centra, mnohé úřady a velké banky.
Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samospráva druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Izraelští vojáci v noci na dnešek vyzvedli těla šesti rukojmích unesených loni v říjnu při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. S odvoláním na izraelskou armádu o tom informoval list The Times of Israel (ToI). Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafáh na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci.
