Forma financování veřejnoprávních médií se bude nějak měnit. Ještě není známo jak přesně, ale určitě směrem k větší přísnosti a menší hojnosti než dosud. Žádná vláda totiž historicky nebyla k ČT tak štědrá jako ta právě odcházející, která jí i přes velký odpor veřejnosti zajistila poplatky z notebooků a tabletů. Je tedy pravděpodobné, že bude následovat korekce směrem k normálu.
Od voleb se každý týden, krok za krokem, utužuje budoucí Babišova koalice v trojúhelníku ANO–SPD–Motoristé. Předminulý týden byl tím krokem návrh programového prohlášení vlády, do něhož se promítlo překvapivě hodně nápadů menších stran, především Motoristů (nikoli ale nápadů, které mohly přispět k rozpočtové střídmosti). Minulý týden si pak nová sněmovna zvolila do čela předsedu SPD Tomia Okamuru. Další kroky už budou směřovat na Pražský hrad a budou patřit Andreji Babišovi. Předpokládá se, že v seznamu navrhovaných ministrů nebude chybět jméno Filipa Turka na ministerstvo zahraničí. Předseda Motoristů Petr Macinka na něm trval.
Na hospodaření veřejnoprávních médií bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To je týden po zveřejnění návrhu programového prohlášení pravděpodobné budoucí vlády, které tento bod obsahuje, téměř jasné – shodnou se na něm totiž jak představitelé končícího, tak vznikajícího kabinetu. Co to ale přinese? Podle odborníka na tuto kapitolu z řad hnutí ANO vznikne změnou mimo jiné srovnávací měřítko pro náklady. Končící vláda slibuje, že bude pečlivě sledovat možné ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
Ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS) předpokládá, že končící vláda ve středu rozhodne o tom, zda znovu předloží návrh rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Bude to definitivní tečka, řekl v pořadu Partie na CNN Prima News. Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů tvrdí, že bez předložení dokumentu dolní komoře není možné pracovat na jeho změnách a hrozí rozpočtové provizorium.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který skládá vládu s hnutím SPD a Motoristy, vyřeší podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka svůj střet zájmů rychleji, než žádá zákon. Norma ukládá vyřešit střet bez zbytečného odkladu po nástupu do funkce, nejpozději 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Havlíček spolu s místopředsedou SPD Radimem Fialou dnes hájil tempo, se kterým nová vláda vzniká, v diskusním pořadu Partie na televizi CNN Prima News.
Všichni ministři v demisi za hnutí STAN podporují zaslání návrhu rozpočtu na příští rok nové sněmovně. Uvedl to šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Ten přitom ještě nedávno hovořil o tom, že vláda zváží zaslání rozpočtu nových zákonodárcům až na začátku prosince. Podobně jako Rakušan se vyjádřil také poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek. Vláda dosud rozpočet nové sněmovně nepředložila a končící ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala (oba ODS) argumentují tím, že nemají záruky, že budoucí vláda Andreje Babiše zachová výdaje na Dukovany a obranu.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, řekl Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do sněmovny.
Končící ministr Zbyněk Stanjura (ODS) představil s největší pravděpodobností poslední makroekonomickou predikci ministerstva financí pod jeho vedením. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle MF letos zvýší o 2,4 procenta, zatímco v srpnu čekalo růst 2,1 procenta. Příští rok ekonomika podle ministerstva poroste o 2,2 procenta. Listopadová predikce je příležitostí bilancovat vliv vlády Petra Fialy (ODS), která tento týden podala demisi, na českou ekonomiku v uplynulých čtyřech letech.
Slovenský premiér Robert Fico očekává, že příští česká vláda podpoří spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4), do které kromě Česka a Slovenska patří ještě Maďarsko a Polsko. V rozhlasovém diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR Fico také tvrdil, že dosavadní česká vládní politika vedla prakticky k destrukci V4. Zesnulého českého kardinála Dominika Duku ministerský předseda označil za velkou osobnost.
Novým prvním místopředsedou TOP 09 se na dnešním sněmu nejmenší sněmovní strany v Praze stal exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Od delegátů získal 110 hlasů. Ve volbě porazil dosavadního statutárního zástupce předsedy Vlastimila Válka, pro kterého hlasovalo 63 delegátů. Všechny čtyři posty řadových místopředsedů následně sněm obsadil v prvním kole volby. Kromě nového předsedy Havla (o jeho volbě píšeme ZDE) se vedení TOP 09 zcela obměnilo.
Pro hnutí Svoboda a přímá demokracie nastal hvězdný moment: po 10 letech se subjekt dostal do vlády, partnery mu budou hnutí ANO a Motoristé sobě. Podíl na vládnutí může dokonce vyvážit fakt, že SPD nepatřilo mezi vítěze voleb – oproti minulým sněmovním volbám ztratilo přes 75 tisíc hlasů - a co více, místo 20 poslanců jich má jen 15, přičemž čistě z řad hnutí jen 10. Za rohem ale číhá větší strašák, neboť partnerství s Andrejem Babišem (ANO) skýtá riziková zákoutí.
Nová sněmovna je ustavená, šéfem byl zvolen Tomio Okamura (SPD) a končící vláda Petra Fialy (ODS) podala demisi. Takový byl první pracovní týden nových poslanců a poslankyň. Budoucí vládní poslanci nicméně zablokovali zvolení Jana Skopečka (ODS) místopředsedou dolní komory. K volbě se tak znovu přistoupí příští týden, kdy se zároveň budou ustavovat výbory. Opoziční kluby už podobný šprajc jako v podobě nezvolení Skopečka neočekávají.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu chystá na Pražský hrad, kde bude s prezidentem Petrem Pavlem jednat o návrhu programového prohlášení budoucí vlády i o svém střetu zájmů. Na schůzce chce hlavě státu předložit právní stanoviska, která mají potvrdit, že jeho případný střet zájmů nebrání tomu, aby se stal premiérem. O tom, že chce prezidentovi vysvětlit svůj postoj k vlastnictví akcií holdingu Agrofert, Babiš mluvil už na konci září v pořadu Echo Prime Time.
Politika je činnost, která spočívá v předstírání, že řešíte problém – dokud se na obzoru neobjeví jiný, závažnější. Ten vás zbaví starých starostí, dodá nový děs – a cyklus pokračuje. Tak popsal politickou praxi velikán německé sociologie Niklas Luhmann, jenž se zároveň stavěl proti přeceňování politiky: v moderní společnosti podle něho nemá rozhodující vliv. Klíčová je vždy ta oblast, která zrovna produkuje nejvíc problémů – jednou ekonomika, jindy zdravotnictví. Politici jsou figurky klopýtající za událostmi, ne jejich hybatelé.
Vznikající koalice má svůj první velký test za sebou, poslanci nové sněmovní většiny zvolili Tomia Okamuru (SPD) šéfem Sněmovny bez ztráty kytičky. Velká politika tím ale teprve začala. Co může pravděpodobný budoucí premiér nabídnout svému konkurentovi z prezidentské volby, aby ho jmenoval do Strakovy akademie? Předmětem obchodu se nakonec může stát ikona Motoristů sobě. Mimochodem i prezident má omezený prostor pro jednání.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal demisi vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy. Fialův kabinet demisi podal po ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny.
Vznikající vláda Andreje Babiše jeho hnutí ANO s SPD a Motoristy sobě se v programovém prohlášení zavazuje udržovat zdravé veřejné finance a velmi vágně pak slibuje, že by v dlouhodobém horizontu chtěla cílit až na vyrovnané hospodaření státu. Pravděpodobná ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že vyrovnané hospodaření je pravděpodobné až v příštím volebním období. Na vině je podle ní prý špatné hospodaření končící vlády Petra Fialy (ODS).
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila na dnešním zasedání svou demisi. Kabinet demisi podává po ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Podle ústavy demisi přijme prezident Petr Pavel, současní ministři dostanou pověření, aby prozatímně vykonávali své funkce do jmenování nové vlády. O vzniku příštího kabinetu jedná z pověření prezidenta šéf ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy. Fiala novinářům řekl, že demisi předá prezidentu Petru Pavlovi osobně dnes odpoledne v 16:00.
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra ve Sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Novinářům po dnešním zvolení předsedou dolní komory Parlamentu řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v dnešní tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy. Okamura uvedl, že zvolení bere se vší pokorou a podpory si váží.
Předsedou sněmovny byl podle očekávání zvolen šéf SPD Tomio Okamura. Získal většinu hlasů (celkem 107) budoucí vládní koalice, tedy hnutí ANO, Motoristů sobě a SPD. Informoval o tom předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Volby se účastnilo 197 poslanců a poslankyň, je tedy možné, že zbývající poslanec budoucí koalice nebyl přítomen, nebo pro sebe nehlasoval sám Okamura. Pro protikandidáta Jana Bartoška (KDU-ČSL) hlasovalo 87 poslanců.
Piráti ve sněmovně ostře kritizovali vznikající vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že je obešla při obsazování pozic ve sněmovně, které by jim měli jako čtvrtému nejsilnějšímu klubu podle tradičních zvyklostí záležet. Podle kandidátky na místopředsedkyni sněmovny Olgy Richterové (Piráti) by by bylo dobré, kdyby se předsedou dolní komory nestal šéf SPD Tomio Okamura, nicméně strana chce odpovědi i od alternativního kandidáta Jana Bartoška (KDU-ČSL). T
Vláda Andreje Babiše (ANO) bude upřednostňovat diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině a zmírnění rizik konfliktu v Evropě a přecházet od vojenské pomoci financované z českého státního rozpočtu k humanitární pomoci a soustředit se na bezpečnostní potřeby Česka. V rozhovoru pro server Politico to uvedl poslanec Filip Turek (AUTO), o kterém se spekuluje jako o možném ministrovi zahraničních věcí.
Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají. Shodují se na tom politici i experti, podle nichž sice odklad platnosti systému povolenek EU ETS2 přinese úlevu, nicméně samotná podstata cílů se nezměnila. Budoucí vláda pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) chce sice na prvním jednání vlády systém ETS2 odmítnout
Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří plán klimatického cíle EU snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990, zopakoval dnes při příchodu na jednání se svými kolegy z dalších zemí unie český ministr životního prostředí Petr Hladík. Dánské předsednictví se na ministerské radě bude snažit najít shodu nad návrhem Evropské komise, Praha je ale podle Hladíka dlouhodobě k devadesátiprocentnímu cíli skeptická. Důvodem je také, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory.
Ustavila se nová sněmovna a současně ANO, SPD a Motoristé předložili návrh programového prohlášení vlády. Text potvrzuje, nebo aspoň nevyvrací starší hypotézu Petra Macinky, že Andrej Babiš je programově tvárný a že bude nanejvýš záležet na tom, kdo s ním vládu sestaví. Pokud soudíme podle programového prohlášení, je na spadnutí vznik mnohem pravicovější vlády, než jaká vládne dosud. Pro dělení na pravici a levici je dnes víc než míra zásahů státu do ekonomiky důležitější míra zásahů do ostatních oblastí života a také míra státní suverenity vůči nadnárodním institucím.
Jeden měsíc od chvíle, kdy se otevřely volební místnosti, stvrdily tři strany vznikající vlády koaliční smlouvu. V novináři zaplněném reprezentačním sále Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti přiléhající ke kanceláři předsedkyně dolní parlamentní komory, zasedli ve 13 hodin ke třem vyhotoveným kopiím předsedové stran a předsedové poslaneckých klubů. Před zraky „českých maršálků“ shlížejících z obrazů vzali Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Petr Macinka (Motoristé sobě) do rukou ty nejlevnější propisky a podepsali papír ve zdobených deskách.
Strany budoucí vládní koalice podepsaly koaliční smlouvu. Spojenectví ANO, SPD a Motoristů stvrdili svými podpisy předsedové Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka. Následně své podpisy připojili i předsedové poslaneckých klubů Taťána Malá, Radim Fiala a Boris Šťastný. V rámci dodatku smlouvy jí svými podpisy slíbili dodržovat i poslanci nové koalice. Níže text smlouvy přinášíme v plném znění.
Hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě podepsali koaliční smlouvu. Po podpisech předsedů Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky, přidali své podpisy pod dokument i předsedové poslaneckých klubů Taťána Malá, Radim Fiala a Boris Šťastný. O programu jednali ANO, SPD a Motoristé minulý týden, okruhy odpovídaly ministerským agendám. Uskupení krátce po sněmovních volbách oznámila, že si ve vládě rozdělí 16 pozic.
Kolem nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí se vytváří zbytečné napětí. V pořadu Echo Prime Time to uvedl bývalý europoslanec a současný expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil, podle něhož Turek české diplomacii neuškodí.
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce na dotaz, zda by jako hypotetický prezident jmenoval poslance za Motoristy Filipa Turka ministrem vlády, prohlásil, že by v takovém případě předně nejmenoval premiéra. Začátkem týdne pověřil prezident republiky Petr Pavel šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády. Rychetský
