Sněmovna ve středu rozhodne, zda čeští důchodci dostanou rekordní částku ke své penzi. Téměř dva a půl milionu důchodců si tak podle novely mohou přijít až na 900 korun více. Rozhodnutí zvýšit částku kritizuje například Hospodářská komora, která vládní krok označuje za nezodpovědný. Kritici vyšší částky také poukazují na to, že příští generace nemusí mít důchod jistý.
Poslancům v tom už zřejmě nikdo nezabrání. V březnu jim vláda Andreje Babiše poslala návrh zákona, který umožní rekordní zvýšení důchodů. Velké diskuse se nevedly, jenom Senát návrh v jedné nevýznamné položce rozšířil. Už ve středu se proto ve sněmovně očekává definitivní verdikt, který zvýší základní výměru důchodů z devíti na deset procent průměrné mzdy. Jinými slovy: všechny důchody se tak z roku na rok zvýší o 300 korun měsíčně.
Centrální nákup státu po čtyřech letech od spuštění nefunguje a nepřináší očekávané úspory. Téměř nikdo také nevyužívá nástroj pro sběr požadavků z celé státní správy. Nevyhovuje požadavkům zadavatelů. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017.
Na vládní schůzi bylo schváleno opatření na podporu pěstování řepky, která přitom dopady sucha násobí. Ministři rozhodli, že bude posílen dohled, jestli dodavatelé přidávají do nafty dost oleje z řepky.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že s rozhodnutím odborů nesouhlasí. Platy ve zdravotnictví podle něj rostly o 30 procent za posledních pět let.
Menšinový kabinet ANO a ČSSD podle očekávání ve Sněmovně nepodpoří návrhy TOP 09 včetně novely soudního řádu správního, která by měla změnit praxi vydávání zajišťovacích příkazů při výběru daní, či zrušení zákona o evidenci tržeb (EET). Vláda ve středu posuzovala celkem čtyři poslanecké iniciativy z dílny opoziční TOP 09, podle tiskového odboru všechny s negativním stanoviskem. Sněmovna by se návrhy měla zabývat bez ohledu na názor vlády.
O vydání kontroverzních zajišťovacích příkazů při výběru daní by měl rozhodovat správní soud místo finanční nebo celní správy. Navrhují to opoziční poslanci z TOP 09, STAN a ODS. To by zajistilo nestrannost při rozhodování o vydání příkazů a zaručilo zákonná práva poplatníků, argumentují. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM ale opoziční návrh zřejmě odmítne.
Národní sportovní agentura řeší pouze peníze, řešením by bylo ministerstvo. V tom se shoduje šéf České unie sportu Miroslav Jansta spolu s bývalým skokanem na lyžích Jakubem Jandou (ODS). Vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička získá pro svůj návrh od vlády pravděpodobně neutrální stanovisko. Na potřebě vzniku agentury se už dříve shodli zástupci svazů s Hniličkou, předsedou vlády Andrejem Babišem a ministrem školství Robertem Plagou.
Desítky tisíc demonstrantů protestovaly v pátek v Bukurešti i dalších rumunských městech proti vládě vedené sociálními demokraty. V rumunské metropoli se někteří z protestujících střetli s policisty, kteří proti nim použili slzný plyn, uvedla agentura Reuters. Demonstrace zorganizovala uskupení sdružující Rumuny pracující v zahraničí, kteří jsou podle svých slov rozhněvaní kvůli nízkým platům, pokusům vládnoucí strany PSD oslabit rumunskou justici a korupci, která v zemi vládne.
Současný předseda vlády Andrej Babiš volí při sněmovních interpelacích značně agresivní rétoriku, naopak cizí mu je ideologické vyjadřování. V tom vynikal například jeden z jeho předchůdců Mirek Topolánek, mezi jehož často používané výrazy při poslaneckých žádostech o vysvětlení patří pravda, rovnost nebo svoboda. Vyplývá to z analýzy projevů jednotlivých premiérů, kterou zpracoval Milan Petrák z analytické společnosti Bisnode.
Praha, Brno i další krajská města se připravují na změny v systémech městské hromadné dopravy, které následují vládní nařízení o slevách na jízdném z konce března tohoto roku. Studenti a senioři se asi měsíc před říjnovými komunálními volbami mnohde dočkají slevy 75 procent, v Českých Budějovicích bude dokonce většina cestujících majících nárok na zlevněné jízdenky jezdit zdarma. Radnice většinou předpokládají, že náklady navíc zvládnou pokrýt ze svých rozpočtů.
Skoro to vypadá, že se na nejmenování kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho ministrem zahraničí zapomnělo a nikdo to nechce řešit. Premiér Andrej Babiš by sice chtěl mít situaci na ministerstvu, které dočasně řídí předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, vyjasněnou v září. Říká ale, že dohodnout si to s prezidentem Milošem Zemanem má Hamáček, nebo má ČSSD navrhnout jiného kandidáta. Podle ČSSD je dohoda s prezidentem na premiérovi a na Pochem trvá. Ten mezi tím na ministerstvu pracuje jako politický poradce. Jeho působení nyní kritizují opoziční Piráti a žádají vysvětlení, co tam vlastně dělá.
Šéf řecké civilní obrany Jannis Kapakis podal demisi, ministr vnitra ji přijal. Oficiální důvody řecký deník Kathimerini neuvedl, krok ale podle něj zřejmě souvisí s nedávnými lesními požáry, při nichž zemřelo devět desítek lidí. Místní úřady i vláda čelí kritice, podle níž situaci nezvládly. Už minulý týden rezignoval jeden z členů vlády, který měl na starost veřejný pořádek a ochranu občana.
Premiér Andrej Babiš před časem řekl, že chce řešit lichvu a inspirací mu je Slovensko. To před čtyřmi lety sáhlo k regulaci úroků a poplatků, za které půjčují nebankovní instituce. Zainteresované ministry Babiš požádal, aby přišli s návrhem řešení. Resorty, kterých se to týká, ale žádnou analýzu, návrh řešení ani jiný krok zatím nepodnikly. Zastropení ceny půjček ani není správné řešení, upozorňují odborníci.
Konec demokracie se někdy překládá jako zavedení pořádku. Po volbách v říjnu 2017 se zdá, že o nic jiného než o zavedení pořádku nejde. Aktivity mířící tímto směrem jsou tak časté, že každá z nich vyžaduje speciální pozornost. Stejně tak je nezbytná velká zdrženlivost u všech zákonů, které pořádek prosazují. Příkladem z posledního jednání vlády předtím, než její členové odjeli na prázdniny, byla podpora zákona, který má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu na kraje a města. Na první pohled jde o rozumný krok, kterému nejde nic vytknout a se kterým nakonec ani vláda nepřišla. Novelu zákona o NKÚ sepsali opoziční Piráti a jejich předloha se tak jako tak bude projednávat ve sněmovně. Má svou logiku.
Na únor nebo březen příštího roku chystá sociální demokracie řádný sjezd, kde bude vybírat členy předsednictva a ústředního výkonného výboru. Nejužší vedení včetně předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) zvolil letos v únoru a dubnu na dva roky mimořádný sjezd po loňském neúspěchu ve volbách do Sněmovny. Strana tak bude příští rok stát před volbou, zda mandáty všech orgánů sjednotit, nebo pořádat sjezd každý rok, řekl předseda ústřední kontrolní komise strany Roman Váňa.
Vláda i opoziční Piráti chtějí, aby měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možnost kontrolovat hospodaření samospráv. Zástupci obcí a měst jsou proti. Upozorňují, že už nyní jsou kontrolovány a další dohled by znamenal administrativní zátěž. Poukazují také na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání.
Aféra H-Systemu sice začala už před dvaceti lety, potenciál vyvolávat poprask si však udržela dodnes. Původně šlo o geniální podnikatelský projekt, který měl vyřešit bytový problém výstavbou dostupného bydlení za městem. Pak měl H-System posloužit premiéru Miloši Zemanovi jako vzor propojení zkorumpovaných politiků a ekonomických mafií při akci Čisté ruce. Následovalo fenomenální selhání státem pověřených úředníků, kterým se během nekonečného konkurzu před očima rozplynul miliardový majetek zkrachovalé firmy. Další a stejně dramatické dějství rozjel v minulém týdnu rozsudek Nejvyššího soudu, podle kterého se mělo do měsíce vystěhovat na ulici šedesát rodin z bytových domů v Horoměřicích.
Ministerstvo zemědělství pod vedení ministra Miroslava Tomana (ČSSD) chce zkontrolovat, zda stát postupoval podle pravidel při navracení polí a lesů církvi. Zaměřit se chce zejména na dvě organizace, tedy Státní pozemkový úřad a Lesy ČR. Auditní výbor má dle ministra být hotový do týdne a zasedne v něm i bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD). Podle bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nemá ustanovení auditu smysl, protože podobnou komisi založila před čtyřmi lety sociální demokracie.
Na hospodaření měst, krajů i veřejnoprávních médií by mohl nově dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Navrhují to Piráti i vláda, vznikají tak dvě velmi podobné novely. Zástupci obcí a měst se rozšiřování pravomocí NKÚ nebrání, ale upozorňují, že už nyní se jednotlivé kontroly samospráv překrývají. Návrh tedy odmítají, bojí se administrativního „tsunami“. O návrhu Pirátů bude v úterý jednat vláda, zřejmě se k němu postaví neutrálně.
Prezident Miloš Zeman jmenoval Janu Maláčovou ministryní práce a sociálních věcí. Za poslední měsíc jde už o druhou osobu v čele resortu. Kandidátka sociální demokracie na ministerském postu střídá Petra Krčála, který před dvěma týdny rezignoval kvůli podezřením z plagiátorství při psaní bakalářské práce. Jmenování provázela kritika, protože namísto Pražského hradu proběhlo netradičně v lánském zámku za zavřenými dveřmi.
Odborům na železnici se nelíbí změny, které se na začátku července udály ve vedení Českých drah (ČD). Podle nich jsou kroky státu neopodstatněné a mohou vést až k destabilizaci celé skupiny. O situaci okolo státního dopravce budou v pondělí zástupci odborových svazů jednat s ministrem dopravy Danem Ťokem.
Měsíc po jmenování druhého kabinetu premiéra Andreje Babiše dochází k další změně ministrů. Prezident Miloš Zeman v pondělí odpoledne v Lánech jmenuje do čela resortu práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Nahradí Petra Krčála (ČSSD), který stejně jako Taťána Malá (ANO) odchází z ministerské pozice kvůli opisování v diplomové práci. Nástupci Taťány Malé a ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO) se nedávno dostalo jmenování „druhé kategorie“.
Básník Petr Hruška v reakci na vyslovení důvěry Babišově vládě odstoupil z poroty, která vybírá laureáty Státní ceny za literaturu. „Jistě, každá vláda je pochybná a ve své podstatě nebezpečná, vůči každé vládě lze mít oprávněné výhrady a námitky, neboť lidé jsou nedokonalí, a tedy k vládnutí v pravém slova smyslu nepředurčení. (...) My ale máme od včerejška stát představovaný vládou, která na takové úsilí rezignovala. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné.
Více než 12 000 lidí se podle nezávislých odhadů sešlo v Moskvě na povolené demonstraci proti záměru vlády zvýšit důchodový věk. Při akci, jejímž organizátorem byla komunistická strana, se objevily i velmi kritické výzvy, například k odvolání premiéra Dmitrije Medveděva či k rozpuštění Státní dumy, dolní komory parlamentu. Informovala o tom ruská média.
Vláda na úterním zasedání zřejmě odmítne návrh poslanců TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud. Vyplývá to z návrhu stanoviska pro jednání vlády. TOP 09 chce svým návrhem odebrat ministerstvu pravomoc rozhodovat o blokování webových stránek s nepovoleným hazardem. Vláda ale považuje platné pravidlo za přiměřené.
Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) ve své funkci přes podezření z opisování v diplomové práci zůstane. Na pátečním brífinku své stanovisko odůvodnil tím, že všechny vypracované analýzy, včetně zkoumání Ostravské univerzity, kde Metnarova práce vznikala, ji za plagiát nepovažují. Metnar se na tiskové konferenci omluvil s dodatkem, že jeho úmyslem nebylo podvádět.
Po Taťáně Malé a Petru Krčálovi je teď na mušce Lubomír Metnar. Třetí případ nekvalitní práce, kterou měl člen stávající Babišovy vlády drzost vydávat za kvalitní a hodnou obhajoby, vypadá nejméně úderně.
Pražský hrad se ocitá pod sílící kritikou za způsob, jímž v poslední době přistupuje ke jmenování nových ministrů do funkce. Uvedení šéfa resortu spravedlnosti Jana Kněžínka do úřadu mimo tradiční prostory, jen v pracovně prezidenta Miloše Zemana, označuje bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt za úkrok stranou a nerespektování zvyklostí, dlouholetý mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček za pokoutné. Podobně hovoří o chystaném jmenování ministryně práce Jany Maláčové, které proběhne na zámku v Lánech.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) by měl odstoupit, pakliže ve své diplomové práci řádně necitoval zdroje, myslí si tehdejší vedoucí jeho diplomky Dana Forišková (KDU-ČSL). Domnívá se, že by na každého měl platit stejný metr, když před ním opustili své resorty Taťána Malá (ANO) a Petr Krčál (ČSSD), řekla serveru iDnes.cz. Metnar řekl, že se k práci vyjádří do konce týdne, aktuálně ji analyzuje. Premiér Andrej Babiš po něm rezignaci požadovat nebude.
