Je to rok, co veřejný prostor začal žít kampaní proti sexuálnímu obtěžování #MeToo. Hashtagem znamenajícím „já také“ dotyční dávají najevo, že se taktéž stali oběťmi sexuálně motivované agrese. Symbol byl na sociální síti Twitter za necelý rok použit více než 19 milionkrát, což je přes 50 tisíc zmínek denně. Detailní informace o vývoji kampaně na síti nově vypracoval americký think-tank Pew Research Center.
Progresivistický miliardář stylizující se do role filantropa progresivní levice. Republikánský prezident Spojených států, považovaný za nejúspěšnější exemplář antiestablishmentového populismu. Český miliardář, který postavil svůj obchodní model na sázce, že celý průmysl obnovitelných zdrojů, na nějž Evropská unie naskočila, se dřív nebo později ukáže jako slepé rameno dějin a přijde návrat ke klasickým zdrojům energie.
Na sociálních sítích tráví čas a investují do nich energii dvě skupiny lidí. První jsou ti, koho si sociální sítě dokázaly osedlat. Stali se na nich mentálně závislí. Projevy přízně a kritiky virtuálních fanoušků jim ovlivňují život. Nechají si informacemi, které tady pochytí, vytvářet představy o světě. Veřejně vystavují na odiv spoustu i detailů ze svého soukromí. Kromě uspokojení vlastních potřeb být vidět z toho nic nemají. Nic na tom nevydělávají. Sociální sítě vydělávají na nich. To je to jejich zboží, které jim ochotně o sobě naservírovalo tolik dat, která mohou za velké peníze prodat těm, kdo na tyto klienty chtějí přesně mířit svoji reklamu.
Nedávno jsem byl na Twitteru označen vlivným, politicky napojeným právníkem Radkem Pokorným za dobytek, což je vhodná příležitost na to, jak se ve společnosti udržují normy.
Lidstvo v současné době zasypává lavina nejrůznějších sdělení: některá jsou pravdivá, některá nepravdivá, jiná falešná, některá důležitá, jiná triviální a mnohá vytržená z kontextu. A lidé jsou vyčerpaní. Dlouho jsme si pod ohrožením pravdy představovali cenzuru nebo diktaturu. V digitální době převážně neomezeného projevu ale velká hrozba vypadá velmi odlišně, píše v magazínu Politico Zeynep Tüfekçiová, přední akademička zabývající se dopadem nových médií na společnost.
Část českých sociálních sítí ovládlo koncem srpna zneklidnění. Řada uživatelů hlásí, že jim správci sítě naprosto bez vysvětlení nebo s odvoláním na to, že příspěvek může být spam (!), blokují příspěvky, mažou konta, někdy ještě uvalují třicetidenní zákaz postování. Předpokládá se, že cenzurované příspěvky do centrály Facebooku nahlašují jiní uživatelé, kterým se někdy protinázor prostě nelíbí, a tak ho nahlašují jako řeč z nenávisti (hate speech) nebo falešnou zprávu (fake news). Nejslavnější zákaz postihl politicky nekorektní skupinu Naštvané matky kolem publicistky Evy Hrindové.
Četnost útoků mířících na přistěhovalce je v Německu vyšší v místech, kde lidé intenzivněji používají facebook. Zjistila to dvojice vědců z univerzity v britském Warwicku, která zkoumala okolnosti více než 3000 útoků proti uprchlíkům z posledních dvou let. Autoři studie v reportáži deníku The New York Times (NYT) odhadují, že efekt facebooku způsobil desetinu násilných incidentů vyvolaných nesnášenlivostí.
Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jsou symboly doby. Tím, že změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. Tím, že představují svět budoucnosti, která nastala. A pak tím, jak symbolizovaly americkou převahu. Ty firmy vznikly v USA a jejich potenciální konkurence se mohla zrodit zase jen v USA. Politici v jiných zemích mohli organizovat periodické pokusy, jak za státní peníze napodobit Silicon Valley, a různými regulacemi a pokutami americkým gigantům znepříjemňovat život – ale to je tak všechno.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman varuje, že v Česku nebezpečně narůstá nenávist ve virtuálním prostoru internetu. Je to podle něho extrémně vážný společenských problém, proti němuž by měl stát zasáhnout. „Bavíme-li se o kriminalitě v kyberprostoru, je to nejsnadněji dokazatelná trestná činnost. Není problém najít důkaz. Musíte dokázat konkrétní trestní odpovědnost. Podívám-li se na klesající statistiku trestné činnosti obecně, myslím, že by byl čas sednout si k počítačům, začít stíhat, a ne čekat, až nám přijde trestní oznámení,“ vysvětluje Zeman v Radiožurnálu
Nejlevnější cestovka na světě. Stále větší popularitu, především v době letních dovolených, si získávají mobilní aplikace, které umožňují zasadit vaši fotografii jednoduchým způsobem prakticky do jakéhokoliv prostředí a následně ji sdílet například jako fotografii z exotické dovolené. Lékaři už v této souvislosti mluví o nové diagnóze, takzvaném „snapchatovém dysmorfismusu“, píše Die Welt. Jednou z velmi vyhledávaných aplikací je Krome Studio.
Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jednak tím, že, jak nám v neposlední řadě samy rády připomínají, změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. Představují svět budoucnosti, svět totální propojenosti. A za druhé tím, jak symbolizovaly americkou převahu. Ty firmy vznikly v USA a jejich potenciální konkurence se mohla zrodit zase jen v USA.
Sociální sítě upoutalo video nahé profesorky ekonomie z Cambridge, na němž má intimní partie přikryté pouze několika bankovkami. V nahrávce ekonomka Victoria Batemanová říká, že chce upozornit na nedostatečnou míru feminismu v ekonomické sféře.
Před necelým měsícem spustil Český hydrometeorologický (ČHMÚ) ústav první dvě aplikace nejen pro předpověď počasí. V rozhovoru pro deník Echo24 šéf ústavu Mark Rieder hodnotí jejich úspěšnost a prozrazuje, jaké připomínky se k aplikaci sešly. „V tuto chvíli dal náš projektový tým dohromady zhruba 25 námětů na vylepšení aplikací a budeme se bavit o tom, jakým způsobem je uvést do života,“ říká Mark Rieder. Aplikace, tedy ČHMÚ a ČHMÚ+, si za necelý měsíc stáhlo více než sto tisíc uživatelů.
Poslední dubnový den se nad moskevskou Sacharovovou třídou vznášely tisíce papírových vlaštovek. Na znamení protestu je do vzduchu posílali převážně mladí lidé, kteří vyšli do ulic protestovat proti snahám ruských úřadů zablokovat v Rusku bezkonkurenčně nejpopulárnější messenger Telegram. Ten vlaštovku používá coby svou firemní značku.
Každý člověk, který alespoň jednou za čas prokrastinuje na internetu, tu scénu z filmu Pád třetí říše z roku 2004 viděl mnohokrát. Generalita wehrmachtu je shromážděna v Hitlerově bunkru, probíhá pravidelná porada, Vůdce (Bruno Ganz) je seznamován s vývojem na frontě, všechno, zdá se, probíhá v klidu. Pak se ale Hitler na cosi zeptá, napětí v místnosti znatelně zhoustne, Vůdce vyslechne odpověď pronesenou roztřeseným hlasem. Stále ještě klidně pošle všechny pryč, až na tři nejdůležitější šarže.
Toho, že se postoj veřejnosti k velkým, slavným a „cool“ technologickým firmám a jejich vlastníkům v poslední době radikálně proměňuje, si nelze nevšimnout, stejně tak jako nelze nevidět, že zákonodárci mnoha jurisdikcí se rozhodli pokusit se vyhovět tomu, co cítí jako přání voličů.
Tím, co rozkládá západní společnost navzdory silné ekonomické prosperitě (v Česku to teď platí obzvlášť), je nedůvěra.
To, že se Pavel Durov zachoval principiálně a odmítl ruské tajné policii odevzdat klíče pro dekódování soukromé komunikace, z něj v očích 15 milionů ruských uživatelů Telegramu ze dne na den udělalo hrdinu.
Ruský úřad pro dozor nad internetem a komunikacemi Roskomnadzor varoval, že oblíbená sociální síť facebook může být v zemi zablokována, pokud nesplní ruské požadavky. V rozhovoru pro deník Izvestija to prohlásil šéf Roskomnadzoru Alexandr Žarov. Klíčovou ruskou podmínkou je povinnost data o ruských uživatelích ukládat v Rusku, nikoli v zahraničí.
Datový tunel Cambridge Analytica, v němž byla zneužita data až osmdesáti sedmi milionů uživatelů Facebooku k volební manipulaci ve Spojených státech, Velké Británii a desítkách dalších zemí, promění internetový byznys. Ten dosud funguje jako svět bez řádu a pravidel. Mocné monopoly Facebook a Google proplouvají mezi zákony.
České politiky sledují na sociální síti Twitter desetitisíce, v případě premiéra v demisi Andreje Babiše i statisíce lidí. Sami politici sledují o poznání méně profilů, maximálně několik stovek. Právě to ale poměrně dobře ilustruje jejich osobní zájmy. Většinou jde o novináře a politiky z Česka i zahraničí. Občas se ale zajímají i o soukromé profily, sportovce nebo falešné účty.
Uživatelé Facebooku strávili v posledním čtvrtletí loňského roku na oblíbené sociální síti méně času. Firmě navíc poprvé klesl počet každodenních uživatelů v USA a Kanadě. Pokles doby strávené na síti přišel ještě před plánovanými radikálními změnami, které mají zaměřit uživatele jen na „smysluplné“ kontakty. Akcie firmy v první reakci na zprávu během elektronického obchodování klesly o pět procent, což bylo pro firmu, která svými výkony překonává očekávání analytiků, nezvyklé.
Pokořitel britské libry přeškolený na vykonavatele globálního dobra George Soros si jak už u něj bývá zvykem zafilozofoval na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Bývalý americký prezident Barack Obama v rozhlasovém rozhovoru s britským princem Harrym na BBC Radio 4‘s Today varoval před nezodpovědným používáním sociálních sítí, které může snadno vést k překroucení pravdy a k šíření dezinformací. Nepřímo tak komentoval počínání nynější republikánské hlavy Spojených států Donalda Trumpa, který pravidelně píše komentáře na Twitteru.
Po letech oslnění z pokroku a modernity přichází poznání, co jsou technologické firmy vlastně zač, na čem a kom vydělávají a jakou mají moc. Součástí toho je poznání, že pro ně platí jiná pravidla než pro ostatní. A je snaha je do těch standardních pravidel, kdy se platí daně či autorská práva, dostat.
Image firem, které provozují sociální sítě, prochází docela zásadní proměnou – stali se z nich velcí padouši dnešních časů.
Žijeme ve zvláštně rozpolcené době. Jedna studie za druhou napříč západním světem ukazuje, že mladí lidé jsou čím dál tím dětinštější. Jsou méně samostatní, později dospívají a později jsou schopni převzít skutečnou odpovědnost za svůj život. Generace „helikoptérových“ rodičů sleduje své potomky až do teenagerovského věku na každém kroku.
Americká společnost Facebook po tlaku veřejnosti a některých evropských vlád změní způsob, jakým odvádí daně. Více příjmů z reklamy začne danit v zemích, kde je vydělala, oznámil v úterý finanční ředitel Dave Wehner. Podle něj to zvýší transparentnost. Experti ale upozorňují, že to nutně neznamená, že Facebook začne skutečně platit víc na daních. Firma dosud přiznávala příjmy prostřednictvím své mezinárodní centrály v Irsku.
V anglosaské publicistice se často používá termín „new normal“, označuje se jím jev nebo situace dříve nemyslitelná, která se ale po nějakém vývojovém přelomu stala běžnou a měla by jako taková být brána.
Uživatelé sociální sítě Twitter mohou od úterý psát zprávy o dvojnásobném rozsahu než dosud. Americká firma oznámila, že do jednoho příspěvku lze napsat až 280 znaků místo současných 140. Opatření se setkalo se smíšenými reakcemi a řada lidí označila prodlužování zpráv za zbytečné.
