ČSSD do prezidentských voleb, které se uskuteční začátkem příštího roku, vlastního kandidáta nepostaví. V pondělí to řekl mluvčí sociální demokracie Mikuláš Klang. Otázka podpory dalších kandidátů podle něj není zatím aktuální. Nejzazší termín na podání prezidentské kandidatury je 7. listopad.
Proč Miloš Zeman v projevu při předávání státních vyznamenání nic důležitého neřekl? Nechtěl se dotknout převratné události, která proběhne v nejbližších dnech a které se také on účastní, konkrétně převzetí moci Andrejem Babišem.
Tento týden začne další část povolebních vyjednávání. A ačkoliv vítěz voleb předseda hnutí ANO Andrej Babiš ještě není ani oficiálně pověřený vyjednáváním o sestavení vlády, v úterý už prezidentu Miloši Zemanovi s největší pravděpodobností řekne jména lidí, kteří by mohli zasednout v jeho kabinetu. Babiš se také bude snažit získat podporu pro svoji menšinovou vládu.
Oslavy vzniku samostatného Československa jsou pro prezidenta zvlášť náročným dnem od ranního kladení věnců na Vítkově až po večerní předávání státního vyznamenání. Hrad sice udělal nějaké změny, aby to prezidentovi ulehčil, ale i tak bylo znát, že je Miloš Zeman z nabitého programu vyčerpaný. Při večerním průchodu špalírem ve Vladislavském sále se až křečovitě držel své ženy Ivany, která ho musela podpírat. Během ceremoniálu mu potom hlavní oporou byl speciálně nainstalovaný pultík.
Státní vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana v sobotu ve Vladislavském sále Pražského hradu převzalo celkem 39 lidí. Značný podíl z nich představovali populární herci a zpěváci jako například Luděk Sobota, Jan Skopeček a Juraj Kukura, Helena Vondráčková, Yvetta Simonová, Jaromír Nohavica, Jarmila Šuláková in memoriam, operní pěvci Eva Urbanová a Štefan Margita či režisér Zdeněk Troška.
Andrej Babiš oznámil, že s ním nikdo z těch, s kým by byl ochoten jít do koalice, vládu skládat nechce. Zájem o účast v Babišově kabinetu vyjádřil jen Tomio Okamura.
Pokud by prezident Miloš Zeman umožnil menšinové vládě Andreje Babiše (ANO) vládnout, aniž by i po třetím pokusu získala důvěru, způsobil by tím ústavní krizi. Myslí si to ústavní právníci. Babiš totiž v pátek řekl, že navrhne menšinovou vládu doplněnou odborníky. Tu ale nechtějí podpořit další sněmovní strany a nemusí jí ve sněmovně dát důvěru.
Andrej Babiš plánuje menšinovou vládu sestavenou z ministrů za hnutí ANO a z nestranických odborníků. Jasno už má i o některých jménech. České televizi řekl, že chce nominovat všechny stávající ministry za ANO s výjimkou ministra financí Ivana Pilného, který už dříve uvedl, že chce v politice skončit .
Jen před pár dny skončily volby do Poslanecké sněmovny a už se začíná ve velkém diskutovat o těch následujících – prezidentských. Ministerstvo vnitra už přijalo kandidaturu od pěti lidí. V pátek se oficiálně na úřad obrátil také bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a příští týden by tak měl učinit i Michal Horáček a Jiří Drahoš. Kdy tento krok udělá současný prezident Miloš Zeman, který bude funkci obhajovat, zatím není jasné. A do bojů o Hrad by mohl zasáhnout i čerstvý poslanec Tomio Okamura.
Vítěz sněmovních voleb předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude mít o víkendu o čem přemýšlet. Prezident Miloš Zeman mu totiž naznačil, jak by si představoval novou vládu – mohla by být menšinová. Připomněl přitom svoji vlastní vládu v letech 1998 až 2002, kdy měla jeho ČSSD jen 74 mandátů ve sněmovně a přesto vydržela vládnout celé čtyři roky.
Prezident Miloš Zeman poprvé veřejně načrtl, jak vidí povolební vyjednávání o sestavení vlády. Bude podle něj dlouhé a hlavní roli v něm sehraje Andrej Babiš (ANO), jehož pověřovací listiny již podepsal a v brzké době mu je předá. Vedlejší part prezident Zeman přisuzuje Tomiovi Okamurovi, jehož SPD by mohla přímo či nepřímo podržet vládu ANO.
První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek podpoří v prezidentské volbě stávajícího držitele Hradu Miloše Zemana. Řekl to serveru Novinky.cz. „Já osobně Miloše Zemana znám moc dlouho. Vážím si ho jako člověka a já mu svůj hlas dám,“ řekl novinářům na dotaz, koho podpoří v prezidentských volbách.
Syn Věry Špinarové odmítl převzít státní vyznamenání, které chtěl zpěvačce posmrtně udělit prezident Miloš Zeman. Uvedl, že by zpěvačka prý z rukou Miloše Zemana takové vyznamenání nechtěla. Informovala o tom Česká televize. Zprávu potvrdil deníku Echo24 mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
V sestavování příští vlády může hrát významnou roli Hrad. Nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi by mohlo vyhovovat, pokud by spolu s Andrejem Babišem zasedl ve vládě i Tomio Okamura, vyplývá z informací Echo24. Lídr SPD a prezident Zeman oslovují podobné voliče a dnešní prezidentova podpora Okamurovi by se mu mohla vrátit v lednových prezidentských volbách.
Odstranění titulu obviněný by Babišovi velmi usnadnilo manévrování. Má v zásadě tři cesty, jak toho dosáhnout.
Andrej Babiš vyhrál. Vyhrál hodně. Nečekali jsme to a zřejmě to nečekal ani on. Nevyhrál ale tolik, aby se mu snadno podařilo sestavit novou vládu.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš po schůzce se s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že jej prezident příští týden pověří vyjednáváním o nové vládě. Za možného partnera zmínil Babiš ODS, se kterou by mělo ANO 103 hlasů.
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Blesk uvedl, že se jednalo o normální, standardní demokratické volby. Podle něj se voliči rozhodovali podle osobností předsedů. Vyčníval podle něj Andrej Babiš, kterého jmenuje premiérem. Úspěšní podle něj byli i Tomio Okamura či Ivan Bartoš. Naopak šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska označil za antilídra.
Trestní stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) v kauze Čapí hnízdo může po volbách dostat nový ráz. Výsledek voleb ukázal, že nová sněmovna bude znovu stát před úkolem vydat, či nevydat Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Oba totiž zvolením do sněmovny znovu získali imunitu. Sám Faltýnek je optimistický. Věří, že státní zástupce stíhání zastaví.
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Prezident Zeman v Plzni vytáhl maketu samopalu, místo zásobníku měla lahev Becherovky a bylo na ní napsáno, že je „na novináře“, ty přítomné hlava státu vyzvala, ať se radši stáhnou někam dozadu.
Zasedání Sněmovny prezident Miloš Zeman po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Zeptá se na jejich názor na politickou strukturu po volbách.
Devíti z deseti Rusů se nelíbí nápad českého prezidenta Miloše Zemana, aby Moskva vyplatila Kyjevu odškodnění za ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem. Vyplývá to z průzkumu státního střediska pro výzkum veřejného mínění VCIOM, o kterém ve čtvrtek informovala agentura TASS. Se Zemanem souhlasila jen čtyři procenta dotázaných.
Prezident Miloš Zeman si ve středu na úvod své návštěvy Plzeňského kraje vyslechl od vedení kraje kritiku svého nedávného prohlášení o Krymu v Radě Evropy. Hejtman Josef Bernard (ČSSD) Zemanovi tlumočil usnesení krajských radních, v němž prezidentovo vyjádření odmítli.
Pevný třicetiprocentní blok voličů ANO už je minulostí. Důvěra k hnutí Andreje Babiše se pomalu vytrácí a zbývá otázka, kde se propad zastaví. Tak zní jedna z informací od stále víc nervózních výzkumníků.
Po volebním výsledku, který neodpovídá představám toho kterého pozorovatele politiky, často zazní udivený povzdech: „Proč všichni ti lidé volí proti svým nejlepším zájmům? Copak to nevidí?“ Studium výsledků posledních předvolebních průzkumů mě a asi nejenom mě inspirovalo k myšlenkám na podobné téma. Jsou to úvahy k ničemu, asi by bylo užitečnější se neptat, jak je možné, že tolik lidí nevidí to či ono, ale co vidí tam, kde jiní (já třeba) nevidí nic. Proč jim to za to stojí? Proč v době, kdy se zemi docela daří a je v ní bezpečno, stoupají autoritářské strany? Neexistuje na to asi jedna univerzální odpověď, „kořenová příčina“ toho všeho, spíš spousta dílčích. Jednou z nich je autenticita nebo to, co část voličstva jako autenticitu vnímá.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že má Hrad zaplatit odškodné 47 tisíc korun zlínskému důchodci Luďkovi Maděrovi. Ten je vysoudil za obstrukce, které mu dělala Kancelář prezidenta republiky, když žádal, aby řekla, kolik berou její přední úředníci včetně kancléře Vratislava Mynáře či mluvčího Jiřího Ovčáčka. Hrad ale nezaplatí, za pochybení státních úředníků nese odpovědnost ministerstvo financí. Informuje o tom server Aktuálně.cz.
Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to dnes v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle Zemana protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci.
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo označil českého prezidenta Miloše Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil, že zdravý člověk by nic takového navrhovat nemohl.
