Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek v Ankaře dohodli na společném postupu při politickém řešení situace v Sýrii. Oba státníci se v reakci na referendum iráckých Kurdů o nezávislosti shodli, že musí být zachována územní jednota Iráku i Sýrie, informovala agentura Reuters.
Jednotky německé Luftwaffe dokončily svůj přesun z turecké základny Incirlik na jordánskou základnu al-Asrak. Za přemístěním je jedna z diplomatických přestřelek mezi Německem a Tureckem. Zprávu přinesl server Deutsche Welle.
V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů. Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.
Navzdory rostoucímu napětí ve vztazích se Západem se vzdušné síly Turecka opět objevily na ostravských Dnech NATO a turecké zbrojovky letos poprvé přijely na brněnský veletrh IDET, kde byla islámská mocnost dokonce hlavním partnerem. Pro znalce a fanoušky ovšem o žádné překvapení nešlo, protože turecký zbrojní průmysl už řadu let prožívá velkou expanzi, která se dá označit za důkaz i nástroj nynějších ambicí Ankary.
Turecký parlament v sobotu podle agentury Reuters odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii. Učinil tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Turecko předtím naznačilo, že je připraveno podniknout bezpečnostní a jiné kroky v reakci na hlasování. Delegace z kurdské autonomie v Iráku zatím v sobotu v Bagdádu jednala s představiteli centrální vlády o referendu, odvolat ho však odmítá.
Počet žádostí o azyl, které letos podali v Německu občané Turecka, vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o více než polovinu. S odvoláním na data německých úřadů o tom informovala agentura Reuters.
Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.
Rusko, Turecko a Írán v pátek dohodly vytvoření čtyř bezpečnostních zón v Sýrii. Podle agentury TASS to v Astaně oznámil kazašský ministr zahraničí Kajrat Abdrachmanov. Dohoda se týká zón, na nichž se představitelé uvedených tří zemí rámcově domluvili už 4. května.
Turecko podepsalo s Ruskem smlouvu o koupi systému protiraketové obrany, který je nekompatibilní se systémem NATO. Zdá se, že chce vybudovat vojenskou infrastrukturu nezávislou na NATO. Riskuje tak hněv Spojených států a dalších aliančních spojenců. Informuje o tom Deutsche Welle.
Turecko se dohodlo s Ruskem na dodávce nejmodernějších systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil turecký premiér Binali Yıldırım v pátek. Dohodu ještě musí schválit zvláštní komise složená ze zástupců tureckého průmyslu, píše web Hurriyet Daily News.
Evropské státy musí více přispět na platby Turecku. Prohlásil to evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. V březnu 2016 se EU dohodla s Tureckem, že výměnou za finanční pomoc Turecko zastaví příliv migrantů do Evropy. To se stalo, ale EU už vlastní finance posílat moc nechce. Podle Oettingera by podíl EU na pomoci měl být menší než dosud, a většina by tak příště měla jít z rozpočtů samotných členských států.
Česká televize otevře nové zpravodajské posty v Londýně a v Istanbulu. Do Londýna v lednu nastoupí dosavadní bruselský zpravodaj Bohumil Vostal a zpravodajské místo v turecké metropoli Česká televize obsadí během příštího roku.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovu a další „nepřátele Turecka“. Parlamentní volby budou v Německu 24. září.
Kolektiv signatářů zpochybnil právo doktorky sociologie Kelekové vystupovat jako respektovaná autorita k islámu a muslimům.
Necla Keleková (59) je německá socioložka a spisovatelka čerkesko-tureckého původu a představuje jeden z nejdůležitějších hlasů v evropských debatách o soužití s muslimy.
Unijní program finanční podpory nejchudších uprchlických rodin v Turecku pomáhá více než 850.000 lidí. Uvedla to podle agentury AP šéfka unijního úřadu pro humanitární pomoc v Turecku Jane Lewisová.
Několik stovek žen v sobotu v Ankaře demonstrovalo za právo nosit na sobě, co chtějí. Reagovaly tak na několik útoků na ženy z posledních týdnů za jejich údajně nevhodné oblečení. Pochod prošel tureckým hlavním městem pod dohledem tureckých bezpečnostních složek.
Americká ambasáda v Turecku ve čtvrtek popřela tvrzení místních médií, že Spojené státy poslaly kurdským milicím YPG v Sýrii tanky a stovky nákladních vozů naložených zbraněmi. Úřad v prohlášení dodal, že Washington neposkytl tanky žádné skupině bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii. Naprostá většina vozů překračujících irácko-syrskou hranici rovněž neveze vojenské vybavení, citovala agentura Reuters z komuniké.
Turecké úřady minulý týden zatkly na irácko-turecké hranici francouzského novináře, který měl u sebe fotografie a rozhovory s kurdskými bojovníky. Reportér na volné noze Loup Bureau je podezřelý z teroristické činnosti. Francouzské a mezinárodní novinářské organizace ve čtvrtek volaly po jeho okamžitém propuštění, informovala agentura AFP.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, Češi zadržení minulý rok v Turecku a obvinění ze spolupráce s kurdskou milicí YPG, byli odsouzeni k šesti letům a třem měsícům vězení.
Dva Češi ve středu byli v Turecku odsouzeni na šest let a tři měsíce do vězení za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci. ČTK to řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
V Turecku začíná zatím největší proces kvůli loňskému pokusu o převrat. Souzeno v něm bude podle agentury Anadolu téměř 500 lidí, někteří v nepřítomnosti. Hlavním obžalovaným je v procesu duchovní Fethullah Gülen, žijící dlouhodobě v USA, jehož vláda považuje za strůjce pokusu o puč. Gülen, jehož vydání Ankara zatím bezúspěšně požaduje po Spojených státech, vinu odmítá.
V Istanbulu v pondělí začíná soud se 17 novináři opozičního tureckého deníku Cumhuriyet, jimž kvůli obviněním z terorismu hrozí až 43 let vězení. Organizace Novináři bez hranic proces označuje za politický motivovaný útok režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na nepohodlné novináře a proces ostře kritizují i další mezinárodní novinářské organizace.
V otevřeném dopisu ujistil Turky žijící na území Německa, že tam patří. Přátelství mezi obyvateli je podle Gabriela velkým pokladem, píše web rozhlasové stanice Deutsche Welle. Dopis byl zveřejněn den poté, co Německo oznámilo, že nebude Turecku dodávat zbraně a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reagoval proslovem, kde vzkázal Německu a celému světu, že nikdo není tak silný, aby v Turecku vzbudil strach.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře zareagoval na oznámení německého ministerstva hospodářství, které se rozhodlo zastavit dodávky zbraní do Turecka. Prohlásil, že Německo ani nikdo jiný není dost silný na to, aby se ho Turci báli a obvinil Německo, že se snaží pomocí lží odrazovat německé firmy od investování v Turecku, píše server Hurriyet Daily News.
Německo se rozhodlo znovu přehodnotit všechny zbrojní projekty s Tureckem. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo německé ministerstvo hospodářství. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak obvinil Německo, že se snaží lhaním odrazovat německé firmy od investování v Turecku. Dle informací některých médií totiž měly německé úřady získat od Turecka k dispozici seznam stovek německých firem, které Ankara podezírá z financování terorismu.
Ve válce v Sýrii už Ankara a Washington déle netáhnou za jeden provaz. Spojené státy vyzbrojují v bojích proti extremistům Islámského státu (IS) kurdské bojovníky, které Turecko považuje za teroristy a ohrožení své bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump navíc zastavil vyzbrojování syrských rebelů, čímž vyšel vstříc šéfovi Kremlu Vladimíru Putinovi, spojenci syrského vládce Bašára Asada. Naopak Turecko v sousední Sýrii podporuje islamistické povstalce, jež považuje Washington za nebezpečné.
Nejméně dva lidské životy a více než stovku zraněných si na řeckém ostrově Kos v Egejském moři vyžádalo zemětřesení, které bylo v noci na dnešek zaznamenáno u řecko-turecké námořní hranice. Uvedl to podle řecké agentury ANA starosta ostrova, podle kterého otřesy způsobily i značné materiální škody na budovách a přístavu v hlavním městě ostrova. Nemocnice v tureckém letovisku Bodrum ošetřily podle agentury Reuters na 70 zraněných.
Kvůli úternímu zadržení šesti bojovníků za lidská práva zpřísní německé ministerstvo zahraničí cestovní doporučení pro Turecko. Oznámil to šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel, který zároveň avizoval „novou orientaci“ německé politiky vůči Turecku.
Spor s Tureckem kvůli návštěvě vojenské základny u města Konya, na níž slouží vojáci z Německa, skupinou německých poslanců je podle kancléřky Angely Merkelové velmi nešťastnou záležitostí. Berlín bude spolupracovat se Severoatlantickou aliancí (NATO), aby tento spor vyřešil. Merkelová to řekla v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD.
