Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti

Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.

„Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, jímž pozastavuje proces organizace referenda plánovaného na 25. září z nařízení prezidenta Kurdistánu, a to do té doby, než rozhodne o stížnosti, kterou obdržel a která tvrdí, že referendum je protiústavní,“ uvádí se ve zdůvodnění soudního verdiktu. Mluvčí soudu AFP řekl, že soud obdržel několik stížností.

Vláda iráckého Kurdistánu vyhlásila nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament. Kurdské vedení nicméně oznámilo, že se výsledky hlasování v parlamentu řídit nebude.

Prezident Kurdistánu Masúd Barzání dal už dříve najevo, že referendum nebude znamenat okamžité vyhlášení nezávislosti. Jeho cílem je podle Barzáního zahájit „seriózní konzultace s Bagdádem“.

Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“ Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.

Proti kurdskému hlasování se kromě Bagdádu staví i Turecko a Írán; obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval minulý týden i Washington, který se, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že to ovlivní boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž bojují společně kurdské milice a jednotky irácké armády.

ilustrační foto - shutterstock

Turecko uspořádalo vojenské manévry u iráckého Kurdistánu

V souvislosti s možným referendem provedly turecké ozbrojené síly v pondělí vojenské cvičení na irácké hranici. Podle agentury Reuters se manévrů u hraničního přechodu Habur zúčastnila stovka vojenských vozidel, většinou tanků. Na místě byly i rakety a děla.

Turecký předseda vlády Binali Yildirim řekl, že referendum plánované na 25. září ohrožuje tureckou národní bezpečnost, a dodal, že Turecko podnikne veškeré nezbytné kroky. Neupřesnil ale, co přesně hodlá udělat, pokud se referendum uskuteční.

O lidovém hlasování o samostatnosti Kurdistánu hovoří iráčtí Kurdové už řadu let. Tato otázka se ale stala aktuální s oslabováním pozic teroristického hnutí IS, k němuž právě kurdské milice výrazně přispívají.

V Iráku, který má asi 37 milionů obyvatel, žije téměř šest milionů Kurdů. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech minulého století. Irák je jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s vlastní správou – mají svůj parlament, vládu i armádu. Početná kurdská menšina, přes 11 milionů lidí, žije také v Turecku. Další Kurdové žijí v severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii.

,

18. září 2017