Tag: OZE

Články k tagu

„Spadl drát“

Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek. O pár hodin později se připojuje ministr životního prostředí Petr Hladík (Spolu, KDU-ČSL

Za blackout nemůže Green Deal, znovu hlásí Vlček, ale příčiny nezná. Výsledky šetření slibuje v řádu týdnů

Vyšetřování pátečního masivního výpadku dodávek elektrického proudu v části Česka by mělo být hotové v řádu týdnů. Na síti X to v sobotu vpodvečer uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Napsal, že podle dostupných informací se seběhly čtyři události, které jsou spolu vzájemně propojeny a vazba mezi nimi je předmětem zkoumání. Prvotní příčinou byl pád fázového vodiče, zopakoval a zdůraznil zdůraznil, že událost nesouvisí s Green Dealem.

Prostě doufáme, že nějaká elektřina bude

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Postjaderné Německo

Nový německý kancléř Merz slíbil stávajícímu francouzskému prezidentovi Macronovi, že Německo přestane sabotovat jadernou energii na celoevropské úrovni a zasadí se o odstranění řady byrokratických překážek ze společné evropské politiky. Na ospalé německé poměry je to téměř revoluce. Země, jejíž intelektuální vrstvu těžce zasáhla myšlenka „Atomkraft – nein, danke!“, si rozmyslela svoji obvyklou snahu dokopávat do německých řešení i zbytek Evropy hlava nehlava. Není ale úplně jasné, zda České republice taková revoluce ještě k něčemu bude.

Rabování a žhářství. Jak taky může vypadat blackout

„Lidstvo dělí od anarchie jen devět jídel,“ zní výrok připisovaný řadě intelektuálů. V některých verzích je počet jídel zkrácen na sedm, v jiných dokonce na tři. Všechny variace ale vyjadřují stejnou myšlenku – mezi stabilní civilizací a naprostým chaosem je velmi tenká hranice. Stačí pár dní o hladu a iluze spořádané společnosti se začne rychle rozplývat. To platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy je tento citát poprvé zaznamenán, a nyní to platí o to víc. Hranice mezi civilizací a chaosem je tenčí než kdykoli předtím.

Blackout. Nic se nestalo, pokračujte v chůzi

Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

Riziko, že elektřiny nebude dostatek, stoupá

Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?

Trhlina v německé větrné strategii. Sasko už nechce tolik větrných elektráren

Sasko jako první spolková země v Německu zvažuje zrušení závazného cíle pro výstavbu větrných elektráren, který měl do roku 2032 vyhradit dvě procenta plochy pro nové větrné turbíny. Vláda se odvolává na husté osídlení, nepříznivou topografii i odpor obyvatel venkova, kteří si stěžují na hluk, stínění a pokles hodnoty nemovitostí. Ministři CDU navrhují, aby se rozhodnutí o využití obnovitelných zdrojů energie nechalo na jednotlivých spolkových zemích.

Tisícům majitelů solárů hrozí pokuty za nezajištěnou odpovědnost za odchylku

Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.

Od února se výrazně mění dotace na fotovoltaiku. Zájem výrazně klesne, varují experti

Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)

Jako vylepšovat socialismus

Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.

ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace 80 miliard korun

Skupina ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace a modernizace teplárenství 80 miliard korun. Jedná se tak o druhou největší investici společnosti po výdajích do jaderné energie. Částka zahrnuje dotační podporu na modernizaci tepláren v Česku. Na setkání k modernizaci českého teplárenství v Praze to řekl předseda představenstva Svazu moderní energetiky a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Na modernizaci tepláren budou do budoucna směřovat stovky miliard korun.

Vzývání nových model

V minulých týdnech mělo na evropské scéně slušný ohlas vystoupení švédské ministryně energetiky Ebby Buschové po Evropské radě. Reagovala na vystřelení cen elektřiny, jež postihlo půlku Evropy následkem Dunkelflaute. Na rozdíl od Zeitenweide, předchozího výrazu, kterým němčina obohatila mezinárodní slovník, tu Dunkelflaute podle klimatologů zřejmě nějaký čas s námi zůstane. Buschová ve zjevné narážce na eurokomisaře Jørgensena poznamenala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se dá opticky zvýšit i vypnutím jaderných elektráren, ale toto „manipulování statistik“ nám bezpečné dodávky nezajistí. Ale pak už nebyla slušná a řekla jména.

Krize v německém solárním sektoru. Pokles poptávky následuje vlna bankrotů

Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.

Větru ani Němci neporučí

Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Češi váhají s přechodem na zelené zdroje, bojí se zdražení energií, ukázal průzkum

Jen devět procent českých domácností plánuje přechod na ekologičtější zdroje energie. Ukázal to nedávný průzkum české komunikační skupiny Knowlimits Group. Ačkoliv většina lidí považuje snižování emisí za důležitý krok k ochraně klimatu, obavy ze zvyšování cen energií brzdí jejich ochotu investovat do ekologických řešení. Většina českých domácností dnes využívá k vytápění plynové kotle (32 %) nebo dálkové teplo (30 %), přičemž centrální zdroje tepla v Česku často spoléhají na fosilní paliva.

Koho zajímá forma?

Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.

Vládní pokrytectví: Proč chceme dotovat ztrátové uhelné elektrárny, když tvrdíme, že je nepotřebujeme?

Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.

Nečekaný problém. Stanjurovi v rozpočtu chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů

V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.

Za explozí domu na Náchodsku je fovovoltaika. „Poškozené články uvolnily výbušné plyny“

Za červnovým požárem s následným výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku byl poškozený systém fotovoltaické elektrárny. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo. Exploze 25. června porušila statiku domu, škoda je sedm milionů korun, informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Šonov spadá pod obec Provodov-Šonov na Náchodsku.

Green Deal? Politika pro vystrašené teenagery

Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.

Poškozená baterie může za výbuch domu na Náchodsku. Požáry způsobené fotovoltaikou stoupají

Poškozený systém fotovoltaické elektrárny v červnu způsobil požár a následně výbuch rodinného domu v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo, ale exploze porušila statiku domu a způsobila škodu sedm milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. V poslední době stoupá počet požárů fotovoltaických elektráren (FVE), jejichž hašení je pro hasiče často až smrtelně nebezpečné.

Čínské světové prvenství. Její solární elektrárna má výkon dvaapůlkrát větší než Temelín

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.

Plyn zlevnil, atraktivita tepelných čerpala klesá. Zvýhodní stát jejich majitele?

Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.

Víc elektřiny z OZE než z jádra, plánuje Síkela. Uhlí skončí a staneme se dovozci

Jádro a zelené obnovitelné zdroje. Na nich bude Česko podle nové nové státní energetické koncepce z pera resortu průmyslu ministra Jozefa Síkely stavět svou energetiku do roku 2050. Vzhledem k tomu, že i my se vzhledem k plnění cílů evropského Green Dealu musíme energeticky přeorientovat a odstřihnout se od uhlí, počítá současná vláda s jeho koncem v roce 2033. Reálně k němu ale může dojít mnohem dřív.

Ministerstvo předložilo aktualizaci Státní energetické koncepce, prim má hrát jádro a OZE

Česká energetika má do budoucna stát na jaderné energii a obnovitelných zdrojích energie, jejich podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit. Počítá s tím aktualizovaná Státní energetická koncepce, jejíž návrh dnes ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Návrh také počítá s využitím zemního plynu jako přechodného paliva a postupný útlum uhlí do roku 2033. Novináře o tom informovalo MPO v tiskové zprávě. Jde o první aktualizaci koncepce od roku 2015.