Jedním z posledních aktů ve funkci ministra zahraničí bude dnes pro Jana Hamáčka přijetí ruského velvyslance v Praze, kterého si pozval na kobereček. Měl by mu oznámit vypovězení dalších ruských diplomatů z Prahy. Kolik jich případně bude, z toho můžeme vyvodit, jestli Praha konflikt s Moskvou chce vyhrotit, nebo ne.
Ani několik dní poté, co česká vláda obvinila Rusko z toho, že jeho agenti stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích, není jasné, zda nás v diplomatické roztržce s Moskvou další státy podpoří nějakou konkrétní akcí. Ministr vnitra a dočasně i zahraničí Jan Hamáček sice požádal spojence o solidaritu, dočkal se však prozatím jen opatrných slov podpory, na žádné určité odpovědi se v pondělí neshodli ani ministři zahraničí států Evropské unie. „Může se to ale změnit,“ sdělili deníku Echo24 zástupci Evropské komise.
Nadcházející ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) nastoupí do čela resortu uprostřed jednoho z největších diplomatických sporů ČR za řadu posledních let.
Kauza Vrbětice byla podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nejúspěšnější bezpečnostní operací. Vedla k rozbití rezidentur ruských tajných služeb SVR a GRU v Praze, což Hamáček označil za "fenomenální úspěch". Řekl to dnes při projednávání ve Sněmovně. "To, že jsme jim (Rusku) vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu," uvedl Hamáček,
Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Tvrdí to skupina Bellingcat spolu s týdeníkem Respekt, který v úterý tyto zprávy také zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU. Na akci podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel velitel jednotky Andrej V. Averjanov.
Premiér Andrej Babiš se na úterním brífinku omluvil za svůj výrok o tom, že exploze muničního skladu u Vrbětic nebyla útokem na Českou republiku, ale „na zboží“ bulharského obchodníka. Babiš podle svých slov výroku lituje. Nově o útoku ruských tajných služeb mluví jako o teroristickém činu. Vicepremiér Jan Hamáček na brífinku ohlásil, že si na středu předvolal ruského velvyslance v tuzemsku, aby mu vyjádřil svou nespokojenost s jednáním Ruska.
Vyšetřování výbuchů muničního skladu ve Vrběticích v České republice označila v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová za "přehlídku marasmu". Místní úřady nevěděly, že muniční sklad už armáda nevyužívala, ale že byly pronajaty soukromníkům, řekla rozhlasové stanici Vesti FM v souvislosti s krizí v česko-ruských vztazích po vzájemném vyhoštění velkého počtu diplomatů. "Sedm let české úřady nebyly s to odpovědět na otázku, kdo je vinen. Nedokázaly odpovědět ani na otázku, co se tam stalo.
„Putin je zabiják,“ připustil v polovině března v rozhovoru pro ABC americký prezident Joe Biden. „A zaplatí za to,“ dodal vzápětí. Reagoval na obvinění, že ruské zpravodajské služby stojí nejen za otravou Alexandra Litviněnka, Alexeje Navalného nebo Sergeje Skripala, ale i za kybernetickými útoky proti americkým institucím.
České velvyslanectví v Moskvě opustilo podstatně více pracovníků než avizovaných 20 diplomatů, které vyhostilo Rusko. Podle ČT jich zamířilo do ČR celkem 27. Jak potvrdil vicepremiér Jan Hamáček, počet se navýšil o rodinné příslušníky, kteří byli zároveň zaměstnáni na ambasádě. Z celkových asi 60 pracovníků by tím tak velvyslanectví přišlo nejen o avizovanou třetinu, ale o téměř půlku lidí. Práci úřadu to paralyzuje, protože skončil celý jeho politický i hospodářský úsek. Hamáček chce s premiérem Babišem projednat další kroky, protože ruská strana podle nich neodpověděla adekvátně.
O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.
Se zdrceným hlasem a decimovaným výrazem na mimořádné tiskové konferenci v sobotu v pět hodin odpoledne vystupuje před veřejnost premiér Andrej Babiš a double ministr Jan Hamáček, který kromě ministerstva vnitra dočasně obhospodařuje také ministerstvo zahraničí. Oznamují, že za výbuchem muničního skladu v moravských Vrběticích, který se odehrál před necelými sedmi lety, nejspíš stojí dva agenti ruské tajné služby GRU.
O dalším směřování Česka se i po sobotní tiskové konferenci bude rozhodovat v podzimních volbách, těžko říct, jestli na ně bude mít vrbětická kauza – navzdory svojí nesporné závažnosti – velký vliv.
Rusko neútočilo na Českou republiku, ale na zboží bulharského obchodníka, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k vrbětické kauze, která nyní rozpoutala diplomatickou válku. Zároveň na vládní tiskovce dodal, že zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) nemůže být zveřejněna, přestože o to usiloval.
Evropská unie stojí jednotně a solidárně za Českem, které vypovědělo 18 ruských diplomatů kvůli podezření na ruské zapojení do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Země EU se ale nechystají koordinovaně podpořit český postup, Praha o to ani nepožádala, dodal Borrell. Přímou podporu během jednání dali najevo Česku například ministři zahraničí Slovenska či Bulharska.
Bývalý prezident Václav Klaus zaslal médiím emotivní vyjádření k nejnovějším událostem kolem vyšetřování sedm let starého výbuchu ve Vrběticích a k postoji vládních činitelů. Podle Klause by opožděná kauza Vrbětice nenastala, pokud by v nedávných prezidentských volbách v USA zvítězil Donald Trump. Klaus soudí, že nynější české vládě dochází, že covidem nelze strašit lidi do nekonečna, a proto přišla s jiným tématem.
Ruská reakce na vyhoštění 18 ruských diplomatů z ambasády v Praze je silnější, než Česká republika očekávala, řekl novinářům vicepremiér a šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD). Bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je na místě další krok z české strany. Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance Vítězslava Pivoňky, ze země musejí odjet do půlnoci.
Stačil pouhý den a Česko dostalo ke koronavirové krizi i diplomatickou válku. Informace českých tajných služeb o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích způsobila celospolečenský rozruch. Ten přinesl první „oběti“ v podobě Rosatomu, Sputniku V i dvaceti českých diplomatů v Rusku. Ti dostali v reakci na obdobný krok české strany jen 24 hodin na opuštění země. Otázek a nejasností je mnoho, patří mezi ně i „krycí manévr“ vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), ale hlavně přístup vládních představitelů k ruské hrozbě, o níž zřejmě věděli nějakou dobu předem.
Existují události, u kterých není možné čekat, jak se vyvinou, a je nutné hned zaujmout postoj. Třeba 15. březen ’39 nebo 21. srpen ’68. V obou případech by postoj „počkáme, jak se to vyvine, uvidíme, co z toho bude, máme zatím málo informací“ prozrazoval velmi nemorální osobnost, vlastně přímo zrádce. To jsou události zcela jasné, zcela jasně namířené proti zásadní hodnotě, ze které prostě není možné slevit.
Česká republika hledá kvůli pravděpodobnému útoku ruských agentů GRU na muniční sklad ve Vrběticích podporu v zahraničí. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák mluví o paradoxně „hvězdné hodině naší diplomacie“. Dočasný ministr zahraničí Jan Hamáček v pondělí na Radě ministrů zahraničí zemí EU požádá o solidaritu s Českou republikou. Rozumí se tím, že evropské země mají také vyhostit některé ruské diplomaty.
Případ Vrbětice je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka velmi závažný incident, u nějž je potřeba postupovat razantně. Česká republika by podle něj měla informovat své spojence v Evropské unii a NATO a požádat o solidaritu. Reagoval tak na zveřejnění informací o důvodném podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku byli v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby.
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) odhalil pozadí případu výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Výbuch se pravděpodobně odchýlil od původního plánu a neměl nastat na území České republiky. Policie pracuje s verzí, že výbuch měl pravděpodobně nastat až 3. prosince, kdy měla být munice v Bulharsku. Hamáček to řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.
Okolnosti sobotního zveřejnění informací, podle nichž byli do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích zapojeni příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU, vzbuzují mnoho otázek. Jednou z nich je, jak dlouho o ruské akci vrcholní představitelé českého státu věděli a co je přimělo zveřejnit je právě v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci. Podle informací Echo24 jedním ze skutečných důvodů plánované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy mělo být řešení informací tajných služeb.
Šokující tisková konference a nečekané oznámení premiéra Andreje Babiše v doprovodu vicepremiéra Jana Hamáčka o zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích přišla po sedmi letech po události v době, kdy jsou česko ruské vztahy napjaté hned v několika oblastech. O možném zapojení ruských tajných služeb se spekulovalo již krátce po výbuchu skladu v roce 2014, oficiální obvinění vládních činitelů však přichází v době, kdy se Rusko snaží uplatnit svůj vliv na českou politiku i ekonomiku.
