Tag: legislativa

Články k tagu

Univerzity brzy pocítí nápor nejsilnějšího ročníku uchazečů. Na nejžádanější obory bude přetlak

Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje.

Gumový paragraf o „cizí moci“ děsí právníky. Padne na novináře i aktivisty, apelují na Ústavní soud

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc znovu rozvířil veřejnou debatu. Trojice významných nevládních organizací – Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost – podala k Ústavnímu soudu společné stanovisko, v němž žádá zrušení této právní úpravy. Podle nich je nově zavedený trestný čin vágní, nebezpečný a ohrožuje samotné základy svobody projevu a právní jistoty v demokratickém státě.

Tvrdší kontrola ČT a klouzavé mandáty. Reformy Ústavy končí v šuplíku, šance bude až po volbách

Přísnější kontrola veřejnoprávních médií, zavedení klouzavých mandátů nebo snazší cesta k ústavní žalobě na prezidenta. I tyto ústavní změny mají poslanci a senátoři stále na stole. Vzhledem k blížícím se volbám se ale očekává, že žádná z nich už letos neprojde. Po volbách by však podle politiků mohla být alespoň část návrhů znovu otevřena. V některých případech totiž panuje shoda napříč politickým spektrem.

Na toaletách ve školách budou nejspíš muset být od září dámské potřeby zdarma

Na toaletách ve školách budou nejspíš muset být od nového školního roku hygienické potřeby pro dívky zdarma. Povinnost zajistit od září bezplatně školačkám dámské vložky či tampony má uložit chystaná novela vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz vzdělávacích zařízení a dětských skupin, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Podle autorů návrhu má opatření bojovat proti takzvané menstruační chudobě a náklady by neměly být významné. Některé školy už hygienické potřeby zajistily.

379 britských poslanců odhlasovalo něco neslýchaného

Vždycky když člověk bláhově uvěří, že už to nemůže být horší a že jsme klesli na úplné dno a ještě tři patra pod něj, okamžitě ho profackuje zpráva o opaku. Na DVTV tuhle vystoupila jedna taková myšlenkově plošší, ale pěkně učesaná paní, která přirovnala potrat k návštěvě zubaře (kam proboha chodí? tomu řezníkovi by měli vzít licenci) a domáhala se jakési společensky ještě větší normalizace této již zcela normalizované (ale nenormální, krajní) praktiky. Což tedy nevím, jak by to vypadalo.

Von der Leyenová v krizi. Je pod palbou spřízněných stran kvůli zmírnění zelené legislativy

Ursula von der Leyenová zřejmě čelí dosud největší výzvě jako předsedkyně Evropské komise (EK). Politická uskupení z Evropského parlamentu hrozí, že jí odepřou podporu kvůli jejímu rozhodnutí stáhnout návrh zelené legislativy, která měla zamezit tzv. greenwashingu, píše list Politico. Von der Leyenová je členkou středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která je sice největší frakcí v Evropském parlamentu, ale k prosazení svých záměrů je závislá na hlasech socialistů a liberálů.

Jak zabránit nechtěnému incestu. Přísnou regulaci dárcovství spermií podporuje i Česko

V souvislosti s klesající porodností v Evropě stoupá paradoxně riziko incestu. Stoupají totiž počty umělých oplodnění a darování jak spermií, tak vajíček. Rekordní čísla darování od jednoho člověka pak vedou k „oplodňovacím rekordmanům“. Zatímco velká část evropských zemí má nastaveny limity darování, přeshraniční obchod s gametami regulován není. A státy jako Švédsko a Belgie, kde vypuklo několik skandálů s množstvím darovaných spermií od jednoho dárce, nyní chtějí limity řešit na evropské úrovni.

ANO neuspělo u Ústavního soudu. Ten potvrdil přísnější podmínky předčasných důchodů

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem (ÚS) novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci. Ani vystoupení přednostních řečníků nejsou časově neomezitelná, plyne z nálezu. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů.

Opoziční ANO možná prosadí tvrdší postup vůči cizincům páchajícím přestupky

Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor. Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Zájem o předčasné důchody neustal, v Česku ho pobírá už téměř 800 tisíc lidí

Na pozadí debat o odsouvání důchodového věku a udržení penzistů na trhu práce pokračuje trend, který míří zcela opačným směrem. Češi ve velkém odcházejí do důchodu předčasně. Ačkoliv se tempo oproti krizovým rokům díky zásahům vlády zpomalilo, poměr předčasných penzistů nadále roste a podle nejnovějších čísel sociální správy nyní předčasnou penzi pobírá přes 762 tisíc lidí. Vláda v roce 2023 výrazně zpřísnila podmínky pro odchod do předčasného důchodu.

Zásadní změna u zubaře: na jaké plomby lidem zůstane nárok

Někteří pacienti si budou muset brzy zvykat, že uvidí zubaře častěji. S koncem amalgámových plomb totiž podle stomatologů zdravotní pojištění uhradí pouze provizorní výplně, které na rozdíl od pevného amalgámu vydrží jen zhruba od dvou do pěti let. Na druhou stranu by měla novela, kterou pravděpodobně v týdnu schválí Senát, zlevnit pacientům využívání bílých plomb. Změny v reakci na zákaz amalgámu napříč Evropskou unií zavádí novela o veřejném zdravotním pojištění.

Organizovaný zločin za bílého dne v parlamentu

Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?

Stát při přijetí bitcoinů porušil základní pravidla, míní kryptoměnová asociace

Stát při přijetí bitcoinového daru odpovídajícího téměř jedné miliardě korun nesplnil podle České kryptoměnové asociace (ČKMA) základní náležitosti, kterými se musí řídit jakýkoliv regulovaný subjekt podléhající evropskému nařízení MiCA nebo zákonu proti praní špinavých peněz. Chyběla jak identifikace dárce, tak posouzení původu prostředků, jejich ekonomické logiky a potenciálního rizika souvisejícího s kriminalitou. Asociace to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Zásadní změna datových schránek: návrh chce konec mazání zpráv po 90 dnech

S datovými schránkami nyní už dobrovolně, či v případě podnikatelů a řady dalších ze zákona, nakládají miliony lidí v Česku. Jejich fungování je však v řadě aspektů daleko od dokonalosti či uživatelské přívětivosti. Ve sněmovně je nyní návrh, který by měl práci se schránkami usnadnit, konkrétně v otázce ukládání datových zpráv. Ty totiž nyní nemilosrdně systém maže už po 90 dnech a to nehledě na to, zda si je člověk přečte či nikoliv. Alespoň tedy pokud si uživatel nepřiplatí.

Zákaz tlumičů ve sněmovně neprošel. Pravidla vlastnictví zbraní se i tak změní

Poslanecká sněmovna odmítla senátní návrh na zákaz zbraňových tlumičů. Týkal by se rekreačních a sportovních střelců. Novela tak byla přijata bez tohoto pozměňovacího návrhu senátorů. Nezávislý senátor Zdeněk Hraba to označil za vítězství zdravého rozumu. Zákaz měl být součástí novely, která souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Poslanci mění zákon o hlášení v legislativní koláž. Komora varuje před chaosem těsně před volbami

Návrhy zákonů, které mají zavést od příštího roku jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, zahrnuli poslanci desítkami pozměňovacích návrhů. Především do změnového zákona, který mění související zákony, chtějí vložit návrhy, které kromě jiného zvyšují daňové slevy, příspěvek na péči nebo zavádějí podporu start-upových firem. Komora daňových poradců upozorňuje, že navrhované změny zcela zjevně nesouvisí s jednotným hlášením a varuje před jejich dopady v praxi.

Rychlejší výpověď, víc času na pohřeb i delší zkušební doba. Zákoník práce se ode dneška zásadně mění

V platnost vstupují dlouho očekávané změny zákoníku práce. Novela, která vyvolala i řadu kontroverzí a pro některé zůstala v podstatě na půl cesty, přinese prodloužení zkušební doby, změny výpovědní lhůty, rozvrhování pracovní doby do směn či držení původní pozice rodičům na rodičovské. Zatímco kontroverze vyvolávající návrh na výpověď bez udání důvodu neprošla, do zákoníku se naopak dostala neméně kontroverzní práce dětí od 14 let či starších bez ukončené základní školní docházky.

Sexuální zločinci a pachatelé násilných činů nebudou moci doživotně pracovat s dětmi

Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít zřejmě až doživotní zápis v evidenci, který jim zamezí v práci s dětmi. Zavedení takzvaného dětského certifikátu dnes schválila Sněmovna ve vládní reformě trestního práva, jež má vést ke snížení recidivy či omezení počtu vězňů. Předlohu čeká posouzení v Senátu. V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005.

„Tohle je na demisi.“ Politici zuří kvůli Blažkovu „praní“ bitcoinů, chtějí ho řešit ve sněmovně

Neobvyklá operace s kryptoměnami, kterou zprostředkovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS), spustila politickou bouři. Blažek totiž podle všeho umožnil přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun od bývalého provozovatele nelegálního online tržiště s drogami Tomáše Jiřikovského, jenž byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost. Podle Blažka legální operace, opozice ale mluví o selhání státu a skandálu, který zpochybňuje důvěru veřejnosti v právní stát.

Konec Trumpovy obchodní války? Ani náhodou

Od návratu do Bílého domu Donald Trump rozhodně nepůsobí jako ležérní prezident. Nekonečný příval exekutivních příkazů, komentování současného dění na sociálních sítích, vyhlašování a rušení cel. I pro zběhlé pozorovatele americké politiky je občas těžké zorientovat se v posledním vývoji. Může být tedy překvapivé, že ze zákonodárného hlediska je Trump extrémně neproduktivní. Zatím podepsal pouze pět zákonů. Zaostává tak daleko za premiantem, kterým je také Trump. Během prvního volebního období touto dobou měl podepsáno již 35 zákonů.

Vystěhujte se do 15 dnů. Majitelé bytů dostanou nový bič na neplatiče, který bude možná k ničemu

Pronajmete byt, ale nájemníci po čase přestanou platit, odmítají se vystěhovat a to i poté, co jim skončí nájemní smlouva. Noční můra pronajímatelů má nyní většinou jen špatné řešení, tedy čekat na verdikt soudu a uplynutí celého procesu klidně i rok a půl, zatímco se ztráty nabalují. Změnit to má novinka, která čeká už jen na podpis prezidenta Petra Pavla. Od tzv. rozkazu k vyklizení si vláda slibuje více nájemních bytů na trhu i dlouhodobější smlouvy pro nájemníky.

Co způsobil strašáček

I letos ještě stát stihne vytěžit bohaté podnikatele se stamilionovými majetky. Takhle loni kádroval premiér Petr Fiala minoritní akcionáře ČEZ. Je to asi nejlegendárnější výrok směřovaný na jejich adresu, bohužel ale ne jediný. Přesvědčení poslance STAN Ondřeje Lochmana o tom, že kdo moc vydělá, toho můžeme spravedlivě zdanit, také stojí za připomenutí. Tak teď ještě připomeňme, aby to nezapadlo, že na celé „dani z neočekávaných zisků“ stát za dotčená tři zdaňovací období vybere dohromady přes sto miliard. To je dost děsivé číslo. A ještě děsivější je fakt, že drtivou většinu z toho odvedl a ještě odvede ČEZ.

Drony, rušení komunikace nebo vstup na pozemek: Senát posílil pravomoci vojenské policie

Vojenští policisté pravděpodobně získají širší oprávnění, například budou moci využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Uvádí to vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 70 přítomných členů. Proti byli dva senátoři. Předlohu, jež navíc zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje, dostane k podpisu prezident.

Nejenom v Česku, ale i v Německu. V Sasku se už 30 let čeká na klíčové silnice

Třicetileté staveniště místo německých silnic? Problémy s výstavbou dálnic nejsou pouze českou doménou. S podobnými komplikacemi se potýkají i řidiči na jihovýchodě Německa. Podle německého deníku Bild nebyly dokončené hned tři klíčové rychlostní silnice v Sasku, jejichž stavba byla zahájena už v 90. letech, píše Bild. Nutno k tomu ještě připomenout, že například Polsko postavilo 1282 kilometrů dálnic, zatímco Česko pouze 309 kilometrů.

„Britsko-evropský reset“. Velká Británie a EU se dohodly na změnách v zemědělství, cestování či obraně

Velká Británie vykročila k „resetu“ vztahu s EU. Britský premiér Keir Starmer společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antoniem Costou ve Velké Británii oznámili první velkou dohodu EU s Britskými ostrovy. Změny se týkají například spolupráce na energetické bezpečnosti, či zbrojení, ale i předběžné dohody na jednodušším cestování nebo o  jednodušším přístupu na evropský trh s potravinami.

Fialova vláda pomalu balí práci ve sněmovně. Je fér neslibovat nemožné, říká Pekarová

Vláda premiéra Petra Fialy načíná poslední fázi svého mandátu. Volby do sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října, s připočtením letních prázdnin a předvolební kampaně je tak prostor pro prosazování nových zákonů minimální. Část klíčových předpisů, na kterých si koalice v minulosti zakládala, se už nestihne projednat vůbec. Ministři i poslanci to otevřeně přiznávají, zatímco opozice se nezdráhá mluvit o čtyřech promarněných letech.

Belgie hlásí návrat k jádru. Parlament zrušil zákon, který měl letos uzavřít jaderné elektrárny

Belgický parlament dnes zrušil odklon od jaderné energetiky ukotvený v zákoně z roku 2003, píše agentura AFP. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu před více než třemi roky. Parlament tak učinil v souladu s přáním vlády vedené vlámským konzervativcem Bartem De Weverem. Nové znění zákona odstraňuje všechny odkazy na postupné ukončení výroby jaderné energie v roce 2025 i zákaz výstavby nových jaderných reaktorů v Belgii a nabízí možnost prodloužit životnost těch stávajících.

„Experiment s migrací skončil. Británii hrozí, že se stane ostrovem cizinců.“ Starmer zavádí kontrolu hranic

Podle britského premiéra Keira Starmera hrozí, že se britské ostrovy stanou „ostrovy cizinců“. Uvedl to při představování plánů na omezení imigrace do Británie. Podle něj se ostrov stal v posledních letech místem experimentů s migrací a „laboratoř“ nyní zavírá. Plány labouristů se dotýkají celé řady oblastí, od soudnictví, udělování pracovních povolení a povolení k pobytu až ke změnám v občanství. O projevu britského premiéra v Downing Street informuje například The Telegraph.

Hřib kvůli Dukovanům kritizuje stát a velebí projekt metra D. Drzost, reaguje ANO

Zablokování finálního podpisu smlouvy k dostavbě Dukovan soudem ilustruje skutečnost, že se největší rizika ukrývají především v naší vlastní legislativě. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Dodal, že metro D nadále zůstává největší běžící investicí v Česku. Kritiku schytal paradoxně od představitelů opozičního hnutí ANO, kteří uvedli, že „osud metra D je paradoxně více ohrožen než Dukovany.“

Ostrý spor napříč spektrem o zásluhy na úlevě pro auta. Hlásí se Kupka, Nerudová, Turek i ANO

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. A čeští politici se nyní přetahují o to, kdo si za tento ústupek bude moci připsat politické body. Hlásí se v podstatě všichni.