Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 na sociálních sítích kritizoval vměšování velvyslanců cizích zemí do českých záležitostí. Narážel zejména na britského velvyslance Matta Fielda, který ve středu na sociální sítí X komentoval parlamentní rozhodování o manželství pro všechny. Za nevhodné ale Hraba pro Echo24 označil i účast zástupců velvyslanectví na senátním jednání o Istanbulské úmluvě.
Zakladatelé a šéfové několika dominantních sociálních sítí na světě před americkými senátory hájili svá opatření týkající se dětských uživatelů. Několikahodinové slyšení se týkalo především různých podob zneužívání dětí na sítích a dostupnosti těchto sítí pro děti mladší 13 let. Dotazům členů senátního justičního výboru čelili mimo jiné šéf Mety, pod níž spadá Facebook nebo Instagram, Mark Zuckerberg nebo generální ředitel TikToku Shou Zi Chew. Na adresu Zuckerberga zaznělo například, že "má na rukou krev".
Vrátíme se ještě k nárazu do zdi, který předevčírem utrpěla v Senátu Istanbulská úmluva (IÚ). Je to zajímavý příběh o ideologické vizi, která vytlačuje smysl pro realitu, takže není divu, že nakonec na realitě sama ztroskotala. Ale vizionáři byli blíž úspěchu, než sami odhadovali. IÚ, nominálně nástroj k potírání domácího násilí, by byla nadřazena českému právu. Do našeho zákona by se ale touto cestou nedostal v podstatě žádný konkrétní nástroj k účinnějšímu trestnímu stíhání. Těžiště úmluvy je, jak zdůrazňují její zastánci, v prevenci domácího násilí a v následné pomoci obětem. Obojí, hlavně to druhé, se dá ošetřit z českého rozpočtu a není potřeba kvůli tomu podepisovat mezinárodní smlouvu
Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. V rozhovoru pro server Blesk uvedl, že někteří koaliční partneři podle něj na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer těsnou většinou úmluvu neschválil. K přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, občanští demokraté byli rozděleni.
Senát ve středu večer těsnou většinou neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro souhlas s její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Schvalování předcházela téměř sedmihodinová debata, v níž se střetli zastánci a odpůrci úmluvy. Česko tak bude patřit mezi menšinu zemí, které takzvanou Istanbulskou úmluvu sice podepsaly, ale neratifikovaly.
Advokát Milan Hulmák se bude moci stát novým ústavním soudcem. Senát s jeho jmenováním souhlasil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Hulmák u Ústavního soudu obsadí místo po Jiřím Zemánkovi. Patnáctičlenný tým ústavních soudců poté bude znovu kompletní. Hulmák v tajných volbách získal 51 ze 73 odevzdaných senátorských hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Advokát senátorům řekl, že se vynasnaží důvěru nezklamat.
Debata o Úmluvě Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí by podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) neměla být iracionální s používáním falešných argumentů. Blažek to řekl senátorům v úvodu dlouho očekávaného projednávání takzvané Istanbulské úmluvy. Senátoři jsou v názoru na potřebnost úmluvy rozděleni, jejich debata by proto mohla i podle Blažka trvat několik hodin. Do debaty ve středu zasáhl také prezident Petr Pavel. Česko podle něj mělo Istanbulskou úmluvu ratifikovat už dávno.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne na Pražském hradě jmenoval dva nové ústavní soudce - advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeňka Kühna. Pavel tak dosud jmenoval soudci Ústavního soudu (ÚS) sedm svých nominantů.
Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová se mohou stát novými ústavními soudci. Senát s jejich jmenováním dnes souhlasil v tajné volbě. Soudce získal 55 z 71 senátorských hlasů, advokátka 53 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Kühn a Dolanská Bányaiová obsadí dvě volná místa v patnáctičlenném týmu ústavních soudců. Kühnovu nominaci doporučily jak senátní výbor pro lidská práva, tak ústavně-právní výbor.
Senátní ústavně-právní výbor podpořil Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Nominaci advokátky Lucie Dolanské Bányaiové naopak nedoporučil, chyběl jí jeden hlas. Kühn v tajném hlasování získal podporu osmi z deseti členů výboru, pro Dolanskou Bányaiovou hlasovalo pět členů výboru. Kandidaturu obou navržených projedná odpoledne ještě senátní výbor pro lidská práva. Senát jako celek má o nominacích rozhodnout tento čtvrtek po poledni.
Usnadnit budování strategické infrastruktury má zákon, který schválil Senát. Rozhodl o tom navzdory výhradám významné části svých členů, kterým se nelíbilo, jak ho Sněmovna rozšířila. Nová pravidla mají podle jejích zastánců urychlit výstavbu silnic, dálnic, železnic a energetické infrastruktury. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.
Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Oznámili to v úterý prostřednictvím senátní tiskové tajemnice Lady Faldynové. Současně znovu navrhli ústavně zakotvit právo na využívání peněžní hotovosti, i když podobný návrh Senát letos v únoru odmítl. Podle tvůrců novely aktuální návrh reaguje na připomínky k původnímu záměru.
Senát ve středu schválil vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.
Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.
Vládní konsolidační balíček v Senátu drhne. Dva ze tří výborů jej nepodpořily a někteří koaliční senátoři oslovení deníkem Echo24 uvedli, že spatřují řadu problémů. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jednoznačně řekl, že balíček nepodpoří a domnívá se, že Senátem neprojde. Ostatní čekají na pozměňovací návrhy. Návrat do sněmovny by byl podle představitelů koalice zejména časový problém, znamenalo by to znovu projít „opozičním šílenstvím“. Na plénu je balíček příští týden.
Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.
Už druhý kandidát prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, který neprošel. Zatímco Robert Fremr se kandidatury vzdal kvůli mediálnímu tlaku ohledně jeho předlistopadového působení v justici, Pavla Simona neschválil ve středu Senát. Ačkoliv ho v Senátu podpořil sám prezident Pavel, od senátorů získal pouhých 23 hlasů z celkově 73 odevzdaných. Někteří senátoři poté pro Echo24 uvedli, že s jeho minulostí mají problém. Jeho kandidaturu pak neschválili ani senátní ústavně-právní výbor a výbor pro lidská práva.
Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senát ve středu jeho nominaci neschválil. Rozhodl tak podle očekávání v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly. Simon se stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla, který v horní parlamentní komoře neprošel. Nepomohla mu ani prezidentova přítomnost při celém projednávání jeho kandidatury. Simon dostal podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla (ODS) v tajných volbách 23 hlasů ze 73 odevzdaných.
Zatímco k posuzování prvních nominantů prezidenta Pavla na Ústavní soud se Senát obtížně rozhýbával, slyšení nejnovějšího nominanta je nastavené nadmíru výtečně. Senátoři, novináři i další hráči se začali o osobu soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona ihned zajímat. A jeho rozhodovací praxe v oboru odškodňování za nesprávný či nezákonný postup státu se některým nelíbila. Ještě větší množství čtenářů se jistě seznámilo s tím, že Simon ve svých kurzech pro čchi-kung skupinu Orel v hnízdě učí „pracovat s energií“ a po čtyřicítce ejakulovat rozvážně. Nečekejme, že by se senátoři kandidáta vyptávali na Orla v hnízdě.
Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.
Po soudci Robertu Fremrovi se komplikuje pozice dalšího nominanta do Ústavního soudu. Některým senátorům totiž vadí nová zjištění kolem prezidentova kandidáta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Část z nich se týká některých starších rozsudků, část třeba Simonovy údajné podnikatelské činnosti, případně jeho angažmá v ezoterice. Někteří senátoři pro deník Echo24 řekli, že jim Simonova minulost vadí a hodlají si ho ještě před hlasováním horní komory parlamentu předvolat.
Schválení takzvané Istanbulské úmluvy, která kromě prevence a potírání domácího násilí řeší i genderově podmíněné násilí, zatím žádný ze senátních výborů nepodpořil. Zahraniční výbor v úterý nedoporučil její ratifikaci mimo jiné pro nadbytečnost, stejně jako výbor pro záležitosti EU, který navíc poukázal na výkladovou nejasnost některých pasáží úmluvy. Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vzbuzuje nevoli hlavně u konzervativnější části politiků.
Příběh Robert Fremra změní styl obsazování Ústavního soudu. Jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát. Prezidentův panel právních poradců, samotná hlava státu ani senátoři nebudou chtít opakovat chybu. Takže si dají velký pozor, koho budou do nejmocnější instituce v zemi posílat. Adepti na ústavní soudce musí počítat s tím, že je čeká na Hradě i v Senátu výrazně tvrdší prověřování a grilování než ty, kdo šli před Robertem Fremrem.
Kontroverzní osoba kandidáta Roberta Fremra konečně přitáhla výraznější pozornost k výběru ústavních soudců. Patnácti nejmnocnějších lidí v zemi, jejichž rozhodnutí už nikdo nemůže zvrátit. Elity elit, nad nimiž už není žádný hlídač. A musíme důvěřovat v jejich vlastní osobní integritu. Právo veta nad každým, koho prezident republiky do Ústavního soudu navrhne, mají senátoři. Oni také mají zodpovědnost kandidáty grilovat tak, aby pečlivě zjistili jejich osobní integritu, hodnoty, které zastávají, i profesionální schopnosti.
Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.
Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.
Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?
Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.
