Prezident Petr Pavel navrhl Senátu další dva kandidáty na obměňující se Ústavní soud – právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Pražský hrad to oznámil v pondělí na svém webu. Už v červnu totiž mandát skončí místopředsedovi ÚS Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. O kandidátech teď musí hlasovat senátoři, kteří mají na projednání nominací 60 dnů.

„Prezident republiky Petr Pavel předložil podle čl. 84 odst. 2 Ústavy ČR a § 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, Senátu Parlamentu České republiky žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním Prof. JUDr. Jiřího Přibáně, DrSc. a JUDr. Tomáše Langáška, LL.M. do funkce soudců Ústavního soudu,“ uvedl Hrad.

Přibáň absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na pražské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle médií v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Langášek je soudcem Nejvyššího správního soudu od března 2013, je též předsedou volebního a kárného senátu pro soudce. Je též absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Působil v Kanceláři veřejného ochránce práv, byl členem Výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání při Radě vlády pro lidská práva.

Od roku 2003 byl u ÚS, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a dále generálním sekretářem. V minulosti byl Langášek také členem Rady Justiční akademie. Od předloňského ledna je zastupujícím členem Benátské komise Rady Evropy.

Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových soudců ÚS i jeho předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák. V minulém roce naopak kandidaturu stáhl soudce Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, když se objevily jeho kontroverzní rozsudky z doby před rokem 1989. Po něm neuspěl také soudce Pavel Simon, pro jehož kandidaturu nezvedlo ruku dost senátorů.

Výběr byl podle prezidenta nicméně zodpovědný a transparentní. „Udělal jsem něco, co nikdo z mých předchůdců neudělal. Řekl jsem, jakým způsobem, na základě jakých kritérií a parametrů budou (ústavní soudci) vybíráni, oznámil jsem okruh lidí, se kterými budu na tom výběru spolupracovat, o jejichž expertizu se budu opírat,“ řekl nedávno Pavel.