Ruské ministerstvo obrany popřelo informace o tom, že se u břehů Francie kvůli poruše nouzově vynořila ruská ponorka. Uvedla to dnes agentura Interfax. Námořní velitelství NATO minulý týden uvedlo, že francouzská fregata zaznamenala vynořenou ruskou ponorku u pobřeží Bretaně. Při plavbě přes Severní moře následně plavidlo doprovodilo britské a nizozemské námořnictvo.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu dnes představil členy nové vlády, v které ale zasednou někteří dosavadní ministři. Oznámil to Elysejský palác. Ve funkcích zůstávají například ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Ministrem vnitra se nově stal Laurent Nuňez, ministryní obrany Catherine Vautrinová. Ministrem financí zůstává Roland Lescure, který je podle agentury Reuters blízkým spojencem prezidenta Emmanuela Macrona.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá nástupce odcházejícího premiéra Sébastiena Lecornua, média v této souvislosti nejčastěji zmiňují někdejšího socialistického předsedu vlády Bernarda Cazeneuvea, šéfa účetního dvora Pierra Moscoviciho a politického centristického veterána Jeana-Louise Borlooa. Jasno by o novém premiérovi, šestém za poslední dva roky, mělo být do pátečního večera. Elysejský palác totiž ve středu večer sdělil, že Macron nového ministerského předsedu jmenuje do 48 hodin.
Francie může mít nového premiéra do 48 hodin. Ve středu večer to po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil dosluhující ministerský předseda Sébastien Lecornu, napsala agentura Reuters. Lecornu po pouhých 27 dnech ve funkci v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do dnešního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.
Ve Francii se rozhořely spekulace o možné rezignaci prezidenta Emmanuela Macrona. Podle zdrojů z Elysejského paláce hlava státu „převezme odpovědnost“, pokud do středy večer selžou jednání o sestavení nové vlády. Výrok, který zveřejnila některá média na základě zdrojů z Elysejského paláce, vyvolal v Paříži bouři – podle pozorovatelů může jít o nejvážnější politickou krizi Macronova mandátu. Pravděpodobnější ale než rezignace prezidenta se jeví nové volby.
Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu dnes předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron ji podle informací agentur AFP a Reuters přijal. Lecornu přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před francouzské Národní shromáždění. Macron jmenoval Lecornua do funkce 9. září, jako premiér tak působil pouhých 27 dní. Podle AFP se ve Francii s jeho demisí dále prohlubuje politická nestabilita.
Francouzský fotograf Antoni Lallican zemřel v pátek při útoku dronem FPV poblíž města Kostiantynivka v Doněcké oblasti. Antoni fotil pro řadu zahraničních médií, včetně Le Figaro. Informaci přinesl deník Le Figaro. Později úmrtí potvrdila ukrajinská ambasáda ve Francii. "Nedaleko Družkivky byl při útoku ruského dronu na skupinu novinářů zabit fotograf Antoni Lallican. Fotograf Georgij Ivančenko byl vážně zraněn. Upřímnou soustrast Antoniovým blízkým," napsala ambasáda.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil za pirátství zásah Francie proti tankeru z takzvané ruské stínové flotily, který francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo Francie podezírá z účasti na nelegálních přeletech dronů nad vojenskými a civilními letišti v Dánsku. Podle tvrzení ruského vůdce ale mělo zadržení plavidla jen odpoutat pozornost od tíživé situace v samé Francii.
Francouzskému státu se na daních a jiných výnosech vrátila zhruba dvacetina nákladů na uspořádání olympijských a paralympijských her v Paříži v loňské roce. Odhad nákladů se vyšplhal k sedmi miliardám eur, uvádí ve zprávě francouzský účetní dvůr. Podle něj však olympijské hry zanechaly Paříži a Francii "rozmanité dědictví." Ve svém aktualizovaném odhadu účetní dvůr uvedl, že veřejné výdaje na hry činily celkem 6,6 miliardy eur (160 miliard korun).
Šéf společnosti LVMH vyrábějící luxusní zboží a nejbohatší Francouz Bernard Arnault ostře kritizuje navrhovanou dvouprocentní daň pro nejbohatší. Jde o útok na francouzskou ekonomiku, řekl v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times. Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč), kterých je ve Francii přibližně 1800. Premiér Sébastien Lecornu čelí tlaku Socialistické strany, aby opatření zahrnul do rozpočtu na rok 2026.
Zprávy datového analytika Financial Times Johna Burn-Murdocha jsou zpravidla jobovky. Umějí vyhmátnout trendy, které narušují představu světa, na niž jsme zvyklí. Jeho grafy nejsou nijak „hacknuté“ pro větší atraktivitu, nebývají po týdnu vyvráceny a dává si pozor, aby je nevysvětloval nějakou jednou módní příčinou (nemůže za to, že to za něj dělají mnozí jiní). Po velkém rozchodu politických preferencí mladých mužů a žen nebo změně osobnostních charakteristik mladých lidí (směrem k lemplovství) obletěla internet jeho čísla o rostoucím břemenu důchodů v západních společnostech.
Odbory napříč Francií zahájily dnes ráno stávku proti plánovaným škrtům v rozpočtu na příští rok. Provoz omezily lékárny a nemocnice, výrazně zasažená je městská a regionální doprava. Stávkují i někteří učitelé a také studenti. Úřady odhadují, že do stávek a protestů se na více než 250 místech v celé Francii zapojí až 900.000 lidí. Podle serveru BFMVT mají dnešní stávky a protesty podporu většiny obyvatel Francie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho manželka Brigitte plánují u soudu ve Spojených státech předložit fotografické a vědecké důkazy o tom, že první dáma Francie je žena. Napsal to dnes web stanice BBC s odvoláním na právníka Macronových. Prezidentský pár chce dokumentaci předložit v rámci žaloby pro pomluvu, kterou v červenci podal na americkou konzervativní influencerku Candace Owensovou. Owensová totiž podle prezidentského páru opakovaně tvrdila, že se Brigitte Macronová narodila jako muž.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie ze stupně AA- na A+, informovala v noci na sobotu agentura Reuters. Snížení zdůvodnila rostoucí dluhovou zátěží Francie a nedostatkem jasných kroků pro její stabilizaci. Druhá největší ekonomika eurozóny tak klesla na svůj dosud nejhorší rating. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že Fitch v dohledné době jeho změnu neočekává.
Valné shromáždění OSN jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.
Celostátní hnutí „Blokujme všechno“ paralyzovalo ve středu Francii v několika oblastech, a to i přesto, že nedošlo k plánované blokádě celé země. Protesty ukázaly vysokou míru frustrace části veřejnosti a výrazně zasáhly dopravu, veřejný prostor i politickou scénu. Policie zatkla více než 200 lidí v metropolitní oblasti Paříže, celkově je hlášeno na 500 zatčených, kvůli protestu byly nasazeny desítky tisíc policistů. O situaci informuje Le Figaro.
Francie čelí protestům hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno), které mají vyjádřit nesouhlas s navrhovanými úspornými opatřeními, vysokými životními náklady a nerovnostmi ve společnosti. Během středy se očekává přerušení provozu mnoha firem a zablokování klíčových dopravních uzlů po celé zemi. Podle agentur AFP a Reuters protestující nemají žádné jasné vedení, což ztěžuje předvídání vývoje demonstrací.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal dnes demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře. Prezident pověřil Lecornua "konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících," uvedla kancelář prezidenta.
Den poté, co vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua nezískala důvěru parlamentu, předal dnes odpoledne ministerský předseda v Elysejském paláci prezidentu Emmanuelu Macronovi svou demisi, píše deník Le Parisien. Macron již dříve prohlásil, že Bayrouova nástupce jmenuje v nejbližších dnech. Francouzský prezident hledá pátého premiéra za necelé dva roky. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.
Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí jedné z nejtěžších krizí svého mandátu. Po pondělním vyslovení nedůvěry premiérovi Françoisovi Bayrouovi, který ve funkci vydržel jen 9 měsíců, se hlava státu ocitla pod nebývalým tlakem. Macron se chystá v nejbližších dnech jmenovat už pátého předsedu vlády za méně než dva roky, o vyhlášení předčasných voleb neuvažuje. Vzhledem k rozdělenému Národnímu shromáždění však není jasné, kdo novou vládu podpoří.
Francouzské Národní shromáždění v pondělí podvečer drtivou většinou hlasovalo proti udělení důvěry premiérovi Françoisu Bayrouovi. O hlasování požádal premiér před dvěma týdny na základě svého rozpočtového plánu. Očekává se, že Bayrou během hodin podá svou rezignaci. Prezident Emmanuel Macron jmenuje nového premiéra během několika dní. Proti důvěře hlasovalo 364 poslanců, pro 194 a 25 zvolených zástupců se zdrželo hlasování.
Francouzské Národní shromáždění bude dnes odpoledne hlasovat o důvěře vládě premiéra Francoise Bayroua. Ten hlasování vyvolal v rámci snahy vyřešit rozpočtovou krizi, přestože se očekává, že podporu nezíská. Před poslance premiér s žádostí o důvěru podle agentury AFP předstoupí v 15:00 SELČ a výsledek by mohl být znám kolem 19:00 SELČ. Pokud nedojde k velkému překvapení, je podle AFP výsledek již znám.
Francie se připravuje na další otřesy na politické scéně. Pokud prezident Emmanuel Macron vyhlásí předčasné parlamentní volby, předsedkyně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová se pokusí eliminovat zákaz své kandidatury. Okamžitě se obrátí na nejvyšší ústavní instanci země, aby se mohla voleb zúčastnit. Její strana má mimochodem velkou šanci se dostat do vlády, jak uvádějí volební průzkumy, píše bruselský deník Politico.
Pět francouzských boxerek se nebude moci zúčastnit mistrovství světa, které ve čtvrtek začíná v Anglii. Důvodem jsou komplikace s nově zavedenými povinnými testy určujícími pohlaví, jež byly zavedeny po loňských kontroverzích na olympiádě v Paříži. Výsledky nedorazily včas, a tak byly sportovkyně ze startovní listiny vyškrtnuty. Francouzský tým uvedl, že „s údivem a rozhořčením“ musel přijmout zprávu, že jeho reprezentantky nebudou moci nastoupit, protože výsledky testů nedorazily z Anglie včas
Francouzská politika je natolik paralyzovaná, že rezignace prezidenta Emmanuela Macrona, myšlenka, o které se kdysi jen šeptalo v kuloárech – je nyní předmětem otevřené diskuse. Ačkoli by Macronův odchod znamenal zemětřesení na evropské scéně, stále více se objevují pochybnosti o tom, že by vyřešil situaci, která paralyzuje Pátou republiku, píše server Politico. Francie se nachází v chronické sociální, politické a nyní i finanční krizi a v pondělí se očekává pád další neúspěšné Macronovy vlády.
V centru Marseille, na terase restaurace Istanbul City na rohu ulic Cours Belsunce a Rue Thubaneau, došlo v úterý odpoledne k incidentu, při kterém byl nebezpečný muž ozbrojený nožem zastřelen policií. Podle agentury Reuters se incident odehrál ve 14:45 SELČ. Útočník předtím v hotelu pobodal několik lidí. Jednalo se o státního příslušníka Tunisu, který byl v době činu pod soudním dohledem. O zprávě informoval web Le Figaro. Prokuratura vyšetřuje, jak tvrdí svědci, zda útočník vykřikl "Alláhu akbar".
Francouzské ministerstvo zdravotnictví vyzvalo nemocnice napříč zemí, aby se do března 2026 připravily na krizový scénář, v němž by Francie sehrála roli zázemí pro rozsáhlý ozbrojený konflikt v Evropě. Uvedl to francouzský týdeník Le Canard enchaîné, který se dostal k dopisu zaslanému regionálním zdravotnickým úřadům. Podle tohoto dokumentu by se zdravotnický systém měl připravit na situaci, kdy bude muset poskytnout péči tisícům raněných.
Německo a Francie budou i nadále vyvíjet tlak na uvalení dalších sankcí na Rusko, které vede tři a půl roku válku proti Ukrajině. Ujistil o tom dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron po boku německého kancléře Friedricha Merze v Toulonu, kde se konalo společné zasedání vlád. Obě strany se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Zahájí strategický dialog o jaderném odstrašování na nejvyšší úrovni, uvedly ve společném prohlášení.
Vlády Francie a Německa, které jsou součástí tzv. koalice ochotných, opakovaně vyjadřují, že plánují a jsou připravené poslat své vojáky na Ukrajinu jako takzvané uklidňující (mírové) síly. Ty po uzavření mírové dohody mají Rusko odradit od dalších útoků na svého souseda. Tyto plány však narážejí na klíčového skeptika: vlastní občany. Například poslední průzkumy ohledně tohoto tématu v Německu ukazují, že přibližně polovina občanů je proti poslání vojáků Bundeswehru na Ukrajinu.
Francie čelí nárůstu antisemitismu, který úřady nepotírají s dostatečným nasazením. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi to napsal americký velvyslanec v Paříži Charles Kushner, který patří do širší rodiny amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedla to dnes agentura AFP, která se seznámila se zněním dopisu. Obdobnou kritiku ze strany Izraele Macronova kancelář tento týden odmítla. Na Kushnerův dopis zatím nereagovala.
