Tag: krize

Články k tagu

„Je to mnohem horší, než si většina lidí myslí.“ Politici už vidí brzký kolaps německé ekonomiky

Ekonomickou situaci Německa je ale třeba popsat realisticky. "A je to samozřejmě drama." Hospodářství nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu.

Armagedon Evropy se blíží, varuje „věštec krzí“. Němci, připravte se na „roky nedostatku“

Známý ekonom a profesor Newyorské a Yaleovy univerzity Nouriel Roubini vyvolal poplach svým úvodníkem ve Financial Times ohledně budoucnosti evropské ekonomiky. Roubini, označovaný jako "věštec krizí," který se mj. proslavil předpovězením finační krize v roce 2008 o dva roky dříve, varuje, že Evropa vážně riskuje, že se stane epicentrem nové fáze nestability globální ekonomiky. Německý ministr financí Christian Lindner už oznámil svým krajanům, že se mají rychle připravit na léta nedostatku.

„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.

Kurz negativního myšlení, postcovidová verze

Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo.

Po válce hlad

Válka na Ukrajině je nesmírná tragédie. Hrůzné zprávy, videa a fotografie, které již přes tři měsíce proudí z tamějšího bojiště, zachycují utrpení, jakému jsme v Evropě už dávno odvykli. Politické důsledky se již rozlily mimo hranice Ukrajiny, východní křídlo EU hostí uprchlíky, Západ se snaží uvalit sankce na Rusko, do Kyjeva proudí zbraně. Samo utrpení je ale izolované do velké míry na Donbas. Přesto hrozí, že se brzy přelije mimo Ukrajinu, a dokonce mimo Evropu. Válka znásobuje světové problémy s potravinami a brzy může mít nedozírné následky.

Fialův Deštník proti drahotě. Vládní web má radit lidem, kde a jak získat pomoc

Nový web nazvaný Deštník proti drahotě poradí jednotlivým skupinám obyvatel s problémy ohledně růstu cen. Připravila ho vláda Petra Fialy, která na podpůrná opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit.

Ukrajinské obilí podle OSN trčí v přístavech. „Rusko chce vyvolat krizi,“ tvrdí Zelenskyj

Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Světového potravinového programu Martin Frick upozornil na tuny obilí uvězněných v ukrajinských přístavech, které svět naléhavě potřebuje. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a Azovském moři, které obsadili Rusové.

V plynové krizi poznáš spojence

Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj. Zavření kohoutků přichází den poté, co ohlásily nové zbrojní dodávky na Ukrajinu dvě klíčové země, kterým se do toho v případě té první zatím moc nechtělo. A v případě té druhé se to dělalo, ale nemluvilo se o tom.

„ODS podepsala smlouvu s ďáblem, snížení daně u PHM nemělo přijít,“ míní ekonomka Horská

Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.

Lidská tragédie na ukrajinských hranicích

Je úterý 8. března ráno, vystupuji z vlaku na nádraží v polské Přemyšli. Asi šedesátitisícové, na první pohled dost omšelé město se v posledních dnech stává symbolem nebývalé uprchlické krize, kterou spustila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Na hranici, jež nás dělí od války, je to ve skutečnosti ještě deset kilometrů, už zde je ale slyšet ze všech stran hlavně ukrajinština.

Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.

Rusnok o ukrajinské krizi: „Zvýší inflaci a oddálí návrat ekonomiky k normálu.“

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.

Bez razantní reakce Západu se Putin pokusí o Pobaltí, obávají se komentátoři

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.

Hra na bílého rytíře

O rusko-ukrajinské krizi a roli Západu včetně postoje České republiky mluvíme i v Salonu Echa. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.

Pád Libanonu

Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb. Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu.

Vrátíme se v roce 2022 k normálu?

Tisková agentura Bloomberg přinesla v úterý 28. prosince 2021 zprávu, která mezi řádky říká mnohem víc, než kolik z ní vyplývá na první pohled. Zpráva říká, že počet nových případů Covid-19 za jediný den, tedy za pondělí 27. prosince 2021, dosáhl po celém světě nového rekordu 1,44 milionu případů. Proti minulému měsíci se počet případů zvedl skoro o 50 procent, počet úmrtí ale zůstal stejný.

Kdo vyřeší energetickou krizi? Babiš v Bruselu nevyjednal zrušení daně ani levnější povolenky

Vysoké ceny energií, které dusí nejen Evropu, byly jedním z hlavních témat summitu lídrů zemí EU. Evropská komise (EK) však nadále odmítá, že by se na neudržitelném zdražování elektřiny velkou měrou podepisovaly vyšponované ceny emisních povolenek. Za krizi dle Bruselu může nedostatek plynu a pocovidové obnovení ekonomik, povolenky naopak z trhu stahuje a ještě více tím utahuje šrouby. Premiér Andrej Babiš (ANO) nyní sám sebe označuje za bojovníka proti povolenkovému systému.

„Krize ještě uhodí,“ obávají se firmy, kterým stát a karanténa zavřely zákazníky

Vláda se v době drastického omezení ekonomiky chlubila tím, že vydá bilionovou pomoc, realita však byla výrazně jiná. Například navazující sektory, do značné míry závislé na fungování restaurací či hotelů, čekaly na větší kompenzace téměř rok od vypuknutí pandemie. Nejnovější průzkum Asociace čistíren a prádelen pak ukázal, že většině pomoc pokryla méně než 30 % nákladů. Podle její prezidentky Jany Puškáčové ta pravá krize pro hotely, gastro i navazující byznys teprve přichází.

Výpadky čekejte do Vánoc, připustil Johnson. Benzín může rozvážet armáda

Boris Johnson se snaží uklidnit veřejnost, že to nejhorší v současné palivové krizi už má země za sebou. Zároveň však připustil, že zpoždění dodávek kvůli nedostatku řidičů a paliva může trvat až do konce roku. Opoziční politici však vidí situaci jinak. Krize se podle nich dala očekávat delší dobu. Vychází najevo, že podmínky v kamionové dopravě byly dlouhodobě katastrofální či že v parlamentu už od roku 2017 leží zákon, který měl vládě právě v podobných případech pomoci, ale kvůli Brexitu nebyl projednán.

Jak komunikovat v krizi

Koronavirová epidemie ukázala, že jen málo evropských i světových politiků, ale i profesionálních institucí a ministerstev zvládalo obor, jenž se roky přednáší na vysokých školách a kterému se říká pravidla krizové komunikace. Při různých přírodních a sociálních katastrofách totiž lidé mají strach, který potlačuje rozumové hodnocení a naopak zesiluje emoce. Potřebují častý kontakt, jednoduchou, průběžnou informaci a upřímnost. Za těchto podmínek spíš odpustí, že se někdo může mýlit, než když mlčí, lže nebo hraje politické hry.

Krize se projevuje. Průměrná mzda rostla i kvůli propouštění lidí s nízkými příjmy

Koronavirová krize se i přes podpůrné programy začíná negativně projevovat. Důvodem totiž je na první pohled příznivá zpráva, že meziročně vrostla průměrná mzda o 3,2 procenta na 35 285 korun. Důvodem však také je, že lidé s nízkými příjmy byli propuštěni, a proto se jejich mzda už nezapočítává. Do růstu se také promítlo to, že někteří státní zaměstnanci dostali přidáno i přesto, že v soukromé sféře se mzdy nerostly nebo se naopak snižovaly.

Naše velká koronavirová vyprávění

Příběhy, které si o sobě vyprávíme, utvářejí náš svět, přinejmenším proto, že skutky, jež konáme, jsou jimi ovlivněny, ty příběhy nás formují, mění. Záleží na nich bez ohledu na jejich faktickou správnost, pravdivost. Také umožňují člověku vidět sama sebe jako aktéra čehosi velkého a někam směřujícího, něčeho, co přesahuje horizont jeho existence. Příběhu pokroku, spásy, sestupu a pádu. Něčeho, co se vyjevuje ve velkých okamžicích dějinných přelomů a zkoušek, třeba i katastrof.

Poslední kapka vzor 2020

Od loňského března se už ani nediskutovalo o tom, jaké bude hlavní ekonomické téma roku. Jako by „koronakrize“ od samého začátku byla tím, nač vlády napříč planetou čekají a jen odpočítávají čas do jejího vypuknutí. Tím nemá být řečeno, že jde o spiknutí WHO, Billa Gatese a Wall Street nebo skrytou invazi čínských komunistů, samozřejmě. Jen snad to, že skutečnost roku 2020 od března dál absolutně nekorespondovala s tím, o čem vypovídaly zdravotnické statistiky, pokud vůbec nějaké byly.

Lidé jsou v práci spokojenější než loni. Může za to koronavirus

Tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny. Vysoká míra spokojenosti souvisí i s rostoucí nejistotou na trhu práce. Lidem proto letos méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již tolik nepociťují potřebu změny. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí, který v létě uskutečnila personální agentura Grafton Recruitment mezi 2200 respondenty.

Česko ohrožuje padající automobilový průmysl. Problém nemají jen automobilky, ale i subdodavatelé

Orientace českého hospodářství na automobilový průmysl se české ekonomice zřejmě tvrdě vymstí. Výroba aut v Česku klesla o 45,2 procenta a prodej meziročně o 22 %. Česká ekonomika je přitom na automobilovém průmyslu zásadně závislá. Jelikož je automobil komplexním výrobkem, je k jeho výrobě přidružená celá subdodavatelská síť.

Češi překvapivě hodně utrácejí. Ekonomové ale před optimismem varují

Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal. Češi tak překonali veškerá očekávání. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.