Tag: školství

Články k tagu

Děti zbývá poslat na „pracák“ či stovky kilometrů daleko. Přetlak na školách bude pokračovat roky

Tristní situace s kapacitami středních škol v některých krajích nedává rodičům ani dětem příliš na výběr. Ačkoliv mohou doufat v úspěchy ve druhých či i dalších kolech přijímaček na střední školy, v některých částech Česka naráží i ta na přetlak stovek zájemců. Nejde tak už dávno o „vysněné“ školy, ale problém dostat se kamkoliv. Pokud se situace radikálně nezmění, nelze pak příliš počítat ani s taktikou „za rok se to povede“. Kapacity totiž budou pod stejným tlakem ještě několik let.

Nemáme děti kam dát, situace je kritická, říká starostka. Učit se bude v kontejnerech

Česko nemá problém pouze s kapacitami středních škol, místa začínají docházet i pro menší děti na základních školách. A problém není jen v Praze. „Jsme v naprosté bezmoci, ty děti není kam dát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová. Prvňáci tak skončí v příštích letech v kontejnerových třídách. V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak může v české realitě vypadat snaha řešit současný problém výstavbou. Jen sehnat povolení trvalo obci šest let.

,,Kanárek“, na kterého čekají jiné školy. Praha 6 zatočila se spadovou turistikou, říká vedení

Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky.

Češtináři popsali dopad státní maturity: „Literatura se stala neoblíbeným předmětem“

Společnost učitelů českého jazyka a literatury kritizuje systém maturit v České republice. Podle ní je výuka literatury na českých školách v úpadku. Na vině má být systém státních maturit. "V roce 2011 do škol vkročila státní maturita, donutila češtináře osekat literaturu do seznamů a studentům přikázala vybrat si z nich směšných dvacet (ve vyšší úrovni třicet) textů k rozborům," tvrdí SUČJL. "Postupně se v nich usazovaly stále ty samé, pokud možno tenké knihy a vytvořila se nová „povinná četba“.

Náraz dětí do zdi se bude opakovat roky. Rodiče nemají příliš na výběr

Zmar dětí i rodičů se po roce opět opakuje. Několikanásobné převisy na žádaných středních školách a gymnáziích vyřadily tisíce dětí z preferovaných typů škol, tedy zejména těch poskytujících perspektivy všeobecného vzdělání. Nelze čekat, že by se situace příliš lišila ani ve vypsaných druhých kolech. Ta se přitom v některých krajích prakticky nebudou u těchto typů škol konat, jak už avizují některé z nich. Scénář minulého roku, současného a velmi pravděpodobně i několika let příštích.

Výzkumný ústav pro zkoumání Ivana Vyskočila

Ivan Vyskočil je, byl a bude z těch několika velevzácných zjevů a jevů, které se už za svého života, završeného v jeho případě den po 94. narozeninách, proměnily v úkaz, kapitolu dějin, studijní materiál a archeologickou vrstvu. V jiných zemích a v jiných časech by se dal předložit vážně míněný návrh na zřízení Výzkumného ústavu pro studování a zkoumání díla Ivana Vyskočila, zkratka VÚSZDIV. My ho tu předkládáme také, ale moc si od toho neslibujeme, on ostatně už v nějaké podobě existuje.

V Praze bylo potřeba k přijetí na gymnázia kolem 80 bodů, mimo metropoli stačila i polovina

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí na tyto školy získat zpravidla více bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Bojím se, že na Praze 6 vypukne zmatek. Buď děti na ZŠ vylosujeme, nebo přijde potopa

V pražském Karlíně se rodiče bouří proti losování, které má rozhodnout o přijetí či nepřijetí dětí do prvních tříd ZŠ. Problém kapacit neřeší jen tady, Praha 6 se nedávno rozhodla pro radikální změnu přístupu, kterým chce zarazit tzv. spádovou turistiku. Naopak ředitel karlínské školy na Lyčkově náměstí Jan Korda se rozhodl držet dosavadních postupů a přebytek zájemců vyřešit losováním.

Výsledky přijímaček. Někteří budoucí studenti se dočkají ještě dnes, jiní musí čekat

Pro řadu dětí a rodičů nastává napjatý víkend. Cermat v pátek zaslal na školy výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ty nyní mají čas do středy výsledky zveřejnit. Přesto, že některá gymnázia zveřejní výsledky zkoušek v pátek večer, jedná se podle Renáty Schejbalové o ohromnou administrativní zátěž. Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. 4. a na víceletá gymnázia 17. a 18. 4.. Některé školy zveřejní předběžné výsledky výsledky přijímacího řízení v pátek večer či v sobotu ráno..

Ministr školství Balaš chce ze zdravotních důvodů skončit ve funkci. Nahradit by ho mohl Bek

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) odejde na vlastní žádost z vlády. Balaš to sdělil ČTK. Důvodem k rezignaci podle něj byly dlouhodobé zdravotní problémy. Balašovu rezignaci ještě příští týden projedná vedení hnutí STAN. Balaš je ministrem zhruba tři čtvrtě roku, od konce loňského června. Nahradí ho pravděpodobně ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), kterého už navrhlo do čela ministerstva školství vedení hnutí.

Schillerová chce odstranit Vondráka z čela výboru. Žádá od ODS protislužbu

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová chce jednat s koaličními poslanci o odvolání bývalého člena hnutí ANO Ivo Vondráka z čela sněmovního školského výboru. Řekla to ve čtvrtek na tiskové konferenci stínové vlády ANO. S Vondrákovým odvoláním chce pomoc od pětikoalice za to, že hnutí ANO pomohlo dříve ODS odvolat z výboru Václava Klause mladšího. Podle ní má na post nárok poslanec hnutí. Jako možnou kandidátku ANO na pozici nepřímo zmínila Janu Berkovcovou, stínovou ministryni školství.

„Rodiče proti Praze 6 bohužel uspějí.“ Spádová turistika na ZŠ zřejmě jen tak nezmizí

Praha 6 se rozhodla zarazit tzv. spádovou turistiku zpřísněním podmínek pro přijímání dětí a její vedení říká, že je ochotné jít do sporu s magistrátem a případně dotáhnout stížnosti rodičů až před soud. Vidí to totiž jako rychlejší cestu, než čekat na změny zákonů, což naopak razí magistrát. „Mně se ten postup v podstatě líbí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Jsou humanitní vědy mrtvé?

Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.

„Jsme připravení soudit se proti státu.“ Praha 6 chce na školách místa pro „své“ děti

Nepřipravené kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro své děti. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. Na Praze 6 se rozhodli rovnou jednat a zpřísnit podmínky. Dostat se má tak primárně na děti skutečně žijící ve spádových oblastech. Pokud to vyvolá spor s rodiči, je vedení městské části připravené jít proti rozhodnutí magistrátu a dotáhnout věc i k soudu se státem, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).

Školním obědům v Česku neohroženě vládne svíčková a buchtičky s krémem

Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Primirest, která v Česku zajišťuje stravování žáků a studentů pro téměř 240 mateřských, základních a středních škol. Nové chutě a potraviny si hledají cestu do standardních menu českých škol a školek jen pomalu.

„Chtějí mě upálit, rasismus ale odsuzuji.“ Senátorka Hamplová se brání proti aktivistům

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se ohradila proti označení, že je rasistka. Podle ní je výraz v rozporu s její dlouholetou právní praxí. Výroky v Senátu prý byly vytrženy z kontextu, řekla v pořadu ČT24 Události, komentáře. Přiznala ale, že měla zvolit lepší obrat. Sešla se také se zástupci romské komunity, aby jim vše vysvětlila osobně. Minulý týden vzbudil rozruch výrok senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, že společné školní třídy pro všechny děti jsou nerealizovatelné a že by měly být vybudovány samostatné pro romské děti.

Svět s umělou inteligencí: studenti zpět do lavic a zbraň v rukou hackerů

Umělá inteligence a internetový chatbot ChatGPT jsou pomalu nejpopulárnějším tématem internetu. AI se stává stále více užitečným nástrojem v průmyslu, zdravotnictví, nebo programování. Umělá inteligence ale současně přináší řadu etických a společenských otázek týkajících se bezpečnosti a soukromí, regulace či autorství. Redakce Echo24 níže přináší přehled některých sporných oblastí.

Humanitní obory jsou u nás výrazně nadfinacovány, je přesvědčen Klaus

Za čirý lobbismus považuje bývalý prezident Václav Klaus nynější demonstrace studentů a učitelů humanitních oborů za navýšení peněz do vysokého školství a na platy vyučujících. Podle Klause to vypadá, že je podfinancované skoro všechno. Přesto tu jsou obrovské rozpočtové deficity. "To může být jedině tak, že je něco nadfinancováno," píše ve své glose s tím, že to jsou právě humanitní obory.

Humanitní fakulty protestují proti nízkým platům. Máme nevýhodu malých oborů, říkají

Více než desítka humanitních fakult po celé České republice je součástí protestu s názvem Hodina pravdy proti podfinancování těchto oborů. Cílem je podle sdělení organizátorů pro Echo24 upozornit na skutečnost, že zatímco situace vyučujících na základních a středních školách se po letech strádání zlepšila, na vysoké školy se při tomto narovnání zapomnělo. Hlavním konkrétním cílem je vyjednat jednorázový příspěvek od ministerstva školství a dlouhodobé systémové řešení.

Školy trápí další časovaná bomba. Brzy budou končit silné učitelské ročníky

Další překážkou pro rozšiřování školních kapacit, o které se roky ví, je nedostatek pedagogů. Na školy přitom čeká v tomto ohledu ,,časovaná bomba“. Mladé lidi učení netáhne, populace pedagogů dramaticky stárne a do roku 2035 hrozí odchod do důchodu silných učitelských ročníků, které zatím nemá kdo nahradit. Určitě řešení nabízí návrh otevřít školství odborníkům bez pedagogického vzdělání. Spolu s plány na řešení nedostatečných kapacit škol zaznívá i další palčivý problém, který brání řešení.

Žákům na Floridě ukázali sochu Davida, ředitelka školy musela rezignovat

Renesanční dílo Michelangela Buonarrotiho i dnes budí rozpaky. Škola v hlavním městě Floridy Tallahassee v rámci umělecké výuky svým žákům ukazovala fotky této slavné sochy, která znázorňuje nahou mužskou postavu, hlásí kanál BBC. Jednoho z rodičů to pohoršilo natolik, že ředitelka školy byla donucena odstoupit. Klasická škola Tallahassee se ocitla uprostřed kauzy, když v rámci výuky o Renesančním umění byly dětem ve věku 11-12 let ukazovány obrázky Michelangelova Davida a Botticelliho Zrození Venuše.

Stát s demografií prohrál. Kapacity škol narostou až po příchodu silných ročníků

Zatímco se roky debatovalo, zda firmy potřebují více učňů či studenti všeobecné vzdělání, školství „ujel vlak“. Pro tisíce dětí z předchozích a následujících ročníků, které pocházejí ze špičky porodnosti kolem roku 2008, to znamená zkrátka smůlu. Ačkoliv se v době, kdy nastupuje na střední školy nejsilnější ročník za třicet let, hledají rychlá řešení, ta markantnější jsou otázkou let. A zřejmě přijdou nejdříve po době, kdy nejsilnější ročníky už na střední školy nastoupí.

Zmizí výtvarná a hudební výchova ze škol? Ministerstvo posuzuje zavedení tance a filmu

Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ. Jiní odborníci ale chtějí, aby byly výtvarná a hudební výchova i nadále základem pro všechny žáky.

Děti v jídelnách vyhodí až 35 procent jídla. „Měly by si ho nabírat podle sebe“

Zavedením samoobslužného výdeje obědů ve školních jídelnách by se podle iniciativy Skutečně zdravá škola ročně ušetřily tisíce tun potravin. Děti by si tak v jídelnách nabíraly jídlo podle vzorové porce, ale na talíř by si samy vzaly jen tolik jídla, kolik snědí. Podle iniciativy by se tak v jídelnách minimalizovalo zbytečné plýtvání, což by umožňovalo stravování i pro děti z nízkopříjmových rodin. Za spolek to uvedl Tom Václavík.

Školní docházka na 12 let. Odborníci chtějí zachovat 9. třídu a ještě k ní přidat

Školské asociace a organizace jsou proti zrušení devátých tříd na základních školách (ZŠ). V podpoře povinného dvouletého studia na středních školách (SŠ) nejsou jednotní. Předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček by s jeho zavedením nesouhlasil, naopak ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký by to ocenil. Opatření by chtěla prosadit poslankyně Renata Zajíčková (ODS). O pracovním návrhu informovala tento týden na sociálních sítích, podle ní se o něm nyní jedná.

Umělá inteligence mění české školství. Studentům se budou klást „bariéry“

Zjevení jazykového modelu ChatGTP rapidním tempem dopadá do českého školství. Podobně jako v zahraničí se velmi rychle stalo univerzitním tématem, co znamená široce dostupná technologie pro výuku jak ze strany pedagogů, tak ze strany studentů. A už nyní přichází první změny, univerzity si uvědomují, že postup umělé inteligence nezastaví, změnit se tak bude muset pro začátek zřejmě léta fungující systém výuky.

Poslední dny na přihlášku. Na školy přichází silné ročníky, rodiče volí záložní varianty

Doba „hubených“ ročníků žáků a studentů je u konce. Na střední školy má letos podle dat ministerstva školství zamířit stotisícový ročník deváťáků a v dalších letech bude tento tlak na kapacity škol pokračovat. Ty na to přitom nejsou připravené, ačkoliv nejde o žádný překvapivý vývoj. Poznají to už brzy uchazeči o střední školy a jejich rodiče, kterým ve středu končí termín pro odevzdání přihlášek k jednotné přijímací zkoušce.

Britští žáci se vzbouřili. Školy zavádí genderově neutrální uniformy

Britští středoškoláci zorganizovali sérii protestů kvůli novým pravidlům nošení školních uniforem a zákazu používání toalet během vyučovacích hodin. Do školy v Banbury v hrabství Oxfordshire byla v pátek povolána policie kvůli vzpouře žactva, kterému se nelíbil nově zavedený zákaz nošení sukně coby součásti uniformy. Na střední škole Penrice Academy v Cornwallu zase studenti převraceli lavice, aby vyjádřili nesouhlas se zákazem používat záchody během vyučování, napsal list The Times.

Univerzity chtějí deset miliard ročně navíc, platy učitelů bude řešit vláda

Vláda by podle České konference rektorů (ČKR) měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. V Česku je totiž poměr výdajů na univerzity k HDP výrazně nižší i ve srovnání se státy sdruženými v OECD. Nároky na vysoké školy se přitom v posledních letech zvyšují, nejen ve smyslu tlaku na vědecký výkon, ale také kvůli rostoucí demografické křivce. Dílčí problém nízkých platů učitelů by se měl v řádu týdnů objevit na jednání vlády, uvedlo MŠMT pro Echo24.