Tag: Alternativa pro Německo

Články k tagu

Čistky byly zahájeny. Členové AfD ve státní správě budou prověřováni, nejméně 200 policistů vyšetřováno

Členové nyní podle průzkumů nejsilnější německé strany AfD ve státní správě budou v některých spolkových zemích prověřováni poté, co v pátek Spolkový úřad na ochranu ústavy označil stranu za "pravicově extremistickou," a v podstatě tak značně uvolnil cestu k jejímu zákazu, po kterém část politiků volá. Týká se to například policistů. Několik disciplinárních řízení pro podezření z extremismu již probíhá, informuje Die Welt.

Co se to sakra děje v Německu? Orbán, jako jediný evropský státník se zastal AFD

"Co se to sakra děje v Německu? Alice Weidelová, můžete se na nás spolehnout," napsal na síti X maďarský premiér Viktor Orbán a jako jediný vrcholný evropský politik se do této doby veřejně zastal německé strany AFD, která se nyní těší největší přízni voličů, a která byla tento týden oficiálně označena za "extremistickou." Značné pohoršení nad postupem Berlína už v pátek vyjádřily Spojené státy, když ministr zahraničí Marco Rubio nazval Německo tyranií v přestrojení a vyzval ho, aby změnilo směr.

„Tyranie. Němci opět postavili zeď.“ Rubio a Vance ostře kritizují postup vůči AfD

Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Podle šéfa americké diplomacie Marka Rubia sledování opozice tajnou službou představuje tyranii v přestrojení. Německo by podle něj mělo změnit směr, kterým se ubírá. Strana skončila v únorových předčasných volbách v Německu druhá za vítěznou konzervativní unií CDU/CSU.

Zakážou v Německu AfD? Mezi politiky to vře, někteří k tomu vyzývají

Co teď bude s Alternativou pro Německo? Místní Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) totiž stranu v pátek oficiálně označil za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Zatímco sama AfD proti závěru ostře protestuje a označuje jej za politicky motivovaný, po celé zemi začala debata o tom, co může tato zpráva znamenat do budoucna. Samotné označení AfD jako extremistické ještě neznamená automatický zákaz činnosti, úřad pro ochranu ústavy BfV totiž pouze plní roli kontrarozvědky.

Německá zpravodajská služba označila AfD za jednoznačně extremistickou

Německá zpravodajská služba - Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) - oficiálně označila politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. Informoval o tom například deník Bild. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou a v povolebních průzkumech dokonce vede.

Muskovi jde o život, tvrdí jeho spojka z Německa. Do Evropy prý nechce kvůli hrozbě vraždy

Nejbohatší muž světa Elon Musk si prý už netroufá navštívit Evropu. Tvrdí to jedna z německých pravicových aktivistek, která má na Muska přímý kontakt. Podle ní Musk v soukromé komunikaci vyjádřil strach z vraždy, zejména při pobytu v Německu. Přímé důkazy však nepředložila a její tvrzení provázejí konspirační teorie. Mediální aktivistka Naomi Seibtová, spřízněná s AfD, v rozhovoru deníku Bild tvrdí, že Elon Musk se v případě své návštěvy Evropy bojí vraždy.

AfD zaznamenala v průzkumu rekordní podporu 26 procent. Vyhrála by volby

Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent.

Část německé CDU boří zeď k ostrakizované AfD. Chce s ní jednat jako s normální stranou

Několik politiků německé konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vyzvalo ke změně v přístupu ke straně Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu. Mělo by se s ní podle nich začít jednat jako s jinými opozičními stranami. Návrh vyvolal kritiku levicových stran i některých spolustraníků. CDU bude od května nejsilnější vládní stranou a AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, nejsilnější opoziční stranou.

Německo má svého Fialu

Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.

Historická rána pro Merze: AfD se poprvé vyrovnala CDU

To není dobrá zpráva pro předsedu CDU a možného příštího německého kancléře Friedricha Merze. V nejnovějším trendu výzkumné agentury Insa se Alternativa pro Německo (AfD) poprvé dostala na stejnou úroveň jako CDU/CSU. Pro křesťanské demokraty jde o historickou ránu, píší Neue Zürcher Zeitung. Podle nejnovějšího nedělního trendu Insa, který zveřejnil deník BILD, jsou preference CDU/CSU a AfD vyrovnaně na 24 procentech.

Německo řeší možný návrat ruského plynu, znovuotevření plynovou Nord Stream má podporu i v části CDU

Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

AfD se těší rekordní podpoře. Měsíc po volbách dýchá „vládní“ CDU/CSU na záda

V Německu dál roste podpora opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), která je především svými oponenty označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury INSA by nyní získala 23,5 procenta hlasů. To je nejvyšší hodnota, jakou jí kdy průzkum této agentury naměřil. Její potenciál sahá až ke 30,5 procenta, míní zástupci agentury. CDU/CSU, která se nyní s SPD snaží dojednat koaliční vládu, by získala jen 27 procent hlasů.

AfD šlape v nejnovějším průzkumu na paty CDU/CSU. „Těží z toho, že CDU/CSU neplní předvolební sliby“

Po únorových volbách do Bundestagu v Německu výrazně klesá oblíbenost CDU/CSU. Vítězné straně, respektive unii, šlape nyní na paty ve volbách druhá AfD, která za CDU/CSU zaostává o pouhé čtyři procentní body. Vyplývá to z průzkumu německého institutu INSA pro deník Bild. Výsledek AfD je stejně dobrý jako naposledy v lednu 2024, naopak CDU/CSU dosáhla takto slabého výsledku naposledy v říjnu 2023.

Non-player characters

Autora tohoto sloupku nikdy nenapadlo, že zde bude používat výrazy ze světa počítačových her. Ale v poslední době se rozmohl jeden, jehož výstižnosti je těžké odolat – NPC. Znamená to „non-player character“. To je, pokud to chápeme správně, něco, co ve hře vypadá jako postava a nejdřív se může zdát, že se chová jako postava, ale není to skutečná postava, tedy avatar jiného hráče. Je to pouhý herní prvek s naskriptovaným velmi omezeným repertoárem reakcí, ovládaný počítačem.

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

AfD a Levice získaly blokační menšinu. Merz chce proto rychle prosadit finance pro armádu se starým Bundestagem

Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy.

„Nejtěžší kancléřství poválečných dějin.“ Pokud Merz nezmění Německo, vyhraje příště AfD

Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

AfD ovládla parlamentní volby na východě Německa, v Berlíně dominuje Levice

Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství krajně levicová strana Levice. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na průběžné výsledky hlasování.

V Německu sečteno, malé strany se do Bundestagu nedostaly, Merzovi stačí jeden partner

Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.

Merz odmítl AfD, vládnout může s SPD a Zelenými

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.

Merz zvítězil, Scholz uznal hořkou porážku. S napětím se čeká na výsledky malých stran

Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil svou stranu za vítěze německých voleb. Naopak několik minut po zveřejnění výsledků uznal dosavadní kancléř Olaf Scholz „hořkou porážku“. Na druhém místě podle exit pollů skončí AfD, jejíž spolupředsedové Alice Weidelová a Timo Chrupalla už prohlásili, že jsou připraveni se podílet na vládě a „nastavují ruku“. Klíčové pro budoucí koaliční jednání bude výsledek FDP a BSW, obě uskupení se pohybují kolem klíčových 5 % pro vstup do bundestagu.

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

Němečtí lídři: Byznysmen Merz, nepopulární Scholz a ekonomka s doktorátem v čele AfD

Tři klíčové osobnosti se v nedělních volbách utkají o hlasy německých voličů v předčasných volbách. Jasným favoritem na pozici kancléře je milionář, někdejší rival Angely Merkelové a šéf CDU Friedrich Merz. Proti němu stojí končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který během své vlády přišel o značnou část podpory. V opozici téměř s jistotou skončí lídryně Alternativy pro Německo, vystudovaná ekonomka s doktorátem žijící v registrovaném partnerství Alice Weidelová.

Vládnout by v Německu reálně mohla „keňská“ koalice, říká průzkum. Merz si v debatě notoval se Scholzem

Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených. Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů

Na Němce klatby platí

Stará dobrá Spolková republika je minulostí, pohřbilo ji nikoli sjednocení, ale Angela Merkelová a její slavný výrok z roku 2015 o tom, že to Němci zvládnou. Byly doby, kdy sledovat (západo)německé volby bylo zajímavé jen pro toho, kdo to měl rád a trochu se nudil. Soutěžily dvě masové klasické politické strany: sociální demokracie (SPD) pro dělnictvo a zaměstnance – a křesťanští demokraté a sociálové (CDU-CSU) pro střední stav, zemědělce a Bavory. Do toho pár procenty zasahovali ještě liberálové (FDP) pro intelektuály a podnikatele.

Pár dní do voleb. Mapa favoritů téměř kopíruje hranice rozděleného Německa

Německé volby budou ukazatelem toho, jak razantně třetí největší ekonomika světa otočí kormidlem doprava, píše server Politico. Nejlidnatější země EU půjde za týden, v neděli 23. února k předčasným volbám, aby zvolila nový parlament. Hlasování téměř jistě vyvolá změnu ve vedení země, největší šance se dávají dosud opoziční CDU Friedricha Merze. Nelze si však nevšimnout posilujících tendencí pravicové AfD, jež by, jak ukazuje mapa volebních prognóz, téměř jistě triumfovala ve spolkových zemích někdejší NDR .

Německá předvolební debata: Za čtyři dny přišlo tolik nových uprchlíků, kolik je jich deportováno za měsíc

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. První společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA. Sporná témata byla obdobná jako v jiných předkolech televizních debat. Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře Olaf Scholz z SPD,

Americký viceprezident se v Mnichově setkal se šéfkou AfD Weidelovou

Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Schůzku následně potvrdili zástupci Weidelové i Vanceho. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

V Německu to před volbami vře. CDU chce prozkoumat financování neziskovek

Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno.

„Maďarsko je náš vzor“. Kandidátka AfD na německou kancléřku byla u Orbána

Spolupředsedkyně krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a kandidátka strany na německou kancléřku Alice Weidelová ve středu navštívila v Budapešti maďarského premiéra Viktora Orbána. Weidelová v Budapešti označila Maďarsko za velký vzor a prohlásila, že Německo půjde maďarskou cestou, pokud se AfD dostane k účasti na vládě, napsala agentura DPA.