Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD).

Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který potvrdil, že při jednáních se Spojenými státy o Ukrajině byla zmíněna i otázka obnovení provozu plynovodu (psali jsme zde). Německý deník Handelsblatt předtím informoval, že americký investor požádal tamní vládu o souhlas s koupí tohoto energetického projektu.

Poslanec CDU Thomas Bareiß podle Deutsche Welle tuto iniciativu přivítal v rozsáhlém příspěvku na síti LinkedIn, kde ocenil „podnikavost amerických přátel“. Vyjádřil přesvědčení, že až skončí válka na Ukrajině a budou zrušeny sankce, může ruský plyn opět proudit do Evropy – třeba skrze plynovod pod americkou kontrolou. Podporu mu vyjádřil také Jan Heinisch, člen energetické pracovní skupiny CDU, který pro Politico uvedl, že by po dosažení spravedlivého a bezpečného míru mělo být možné znovu diskutovat o nákupu ruského plynu.

Nord Stream tvoří dvě dvojice potrubí vedoucích z Ruska do Německa. Zatímco Nord Stream 1 fungoval od roku 2011 a zásoboval Evropu plynem přes konsorcium včetně Gazpromu a evropských firem, Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, ale nebyl nikdy spuštěn. Provoz Nord Stream 1 byl zastaven Ruskem 1. září 2022 s odvoláním na technické problémy způsobené sankcemi EU. Tyto důvody zpochybnila německá firma Siemens. O necelý měsíc později, 26. září 2022, byly tři ze čtyř potrubí zničeny při sabotáži. Pachatelé zatím nebyli jednoznačně identifikováni, ale německé úřady vydaly zatykač na ukrajinského podezřelého, který je stále na útěku.

Německé ministerstvo hospodářství, které spadá pod Zelené ve vládě kancléře Olafa Scholze, návrh na obnovení dovozu ruského plynu rázně odmítlo. Mluvčí resortu zdůraznil, že nezávislost na ruském plynu je strategicky důležitá a vláda se jí bude držet. Nicméně se očekává vznik nové německé vlády, s největší pravděpodobností pod vedením CDU s Friedrichem Merzem v čele a s SPD jako menším koaličním partnerem, tedy bez účasti Zelených. I v případě, že by k obnovení dovozu došlo až po válce a uvolnění sankcí, by to podle Deutsche Welle znamenalo zásadní obrat v německé energetické politice.

Nadšení z návrhu vyjádřila i Alternativa pro Německo (AfD). Její spolupředseda Tino Chrupalla uvedl pro veřejnoprávní ZDF, že vítá snahu o „zájmově orientovanou politiku“ a volal po návratu k levnému plynu z Ruska.

Deník Echo24 už v lednu informoval o tom, že Dánská energetická agentura povolila zakonzervování poškozeného plynovodu. Práce na zakonzervování by měly zabrat přibližně dva až tři týdny a budou zahrnovat zajištění poškozeného plynovodu instalací speciálních zátek na oba otevřené konce potrubí, aby se zabránilo dalšímu úniku plynu a vniknutí kyslíkem nasycené mořské vody. Právě zakonzervování (a ne úplné rozebrání) může v budoucnu umožnit obnovení fungování plynovodu.

Naopak energetičtí experti jsou k této myšlence skeptičtí. Claudia Kemfertová z Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) považuje návrat k ruskému plynu za geopoliticky nezodpovědný krok. Upozorňuje, že Rusko není spolehlivý dodavatel a že by to znamenalo závislost nejen na Rusku, ale i na USA, pokud by byly do projektu zapojeny.

Profesor Michael Rodi z univerzity v Greifswaldu označil debatu za překvapivou a podivnou, zejména s ohledem na to, že ji rozpoutala CDU. Podle něj by v případě úspěchu energetické transformace stejně nevznikl výrazný trh pro ruský plyn.

Sociální demokracie (SPD), tradičně vstřícnější k Rusku, byla po roce 2022 silně kritizována za své dřívější vazby. Bývalý kancléř Gerhard Schröder, podle DW blízký přítel Vladimira Putina, je stále formálně předsedou správní rady Nord Streamu. Současný prezident Frank-Walter Steinmeier, dříve ministr zahraničí za SPD, v roce 2022 přiznal chybu v podpoře Nord Streamu 2. Podle jeho slov šlo o „mosty, kterým Rusko už nevěřilo a před nimiž nás naši partneři varovali“.

Technicky je podle odhadů možné plynovod obnovit za přibližně 500 milionů dolarů. Firma Nord Stream sídlící ve Švýcarsku je ale v insolvenci, což otevírá prostor k jejímu prodeji. Kupující by ovšem sázel nejen na mírovou dohodu, ale i na to, že přechod Evropy na obnovitelné zdroje bude pomalý.