Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Znovu se tak potvrdil velmi špatný vývoj tamní ekonomiky, který je podle ekonomů daný mimo jiné tím, že se vyčerpal model exportní ekonomiky, ale také stagnující spotřebou domácností či poklesem investic. Problémy v Německu znamenají vážné problémy i pro Česko.
Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.
Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.
Mezi partnery zapojenými do české muniční iniciativy panuje shoda, že pomoc Ukrajině je na prvním místě. Na druhé straně ale vyvolávají rozruch vysoké pořizovací náklady. Ty si účtují prostředníci z českého zbrojního průmyslu, kteří nákupy munice po světě obstarávají. Německý deník Handelsblatt v úterý s odkazem na interní dokumenty naznačil, že jeden z českých zprostředkovatelů, společnost Excalibur Army, na dělostřeleckých granátech nepřiměřeně vydělává.
Firmy v Německu mají dle úřadu, který spadá pod ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení), v budoucnu organizovat svou produkci a výrobu podle slunečního svitu a síly větru. Přesněji řečeno - když bude dost slunečno a větrno, měly by vyrábět hodně. Když nebude, měly by vyrábět méně. I toto je součástí kontroverzního plánu ministerstva na využití solární a větrné energie, jak píše deník Bild a označuje další Habeckův krok za "naprosté šílenství." Podniky se bouří, samotné ministerstvo tvrdí, že elektřiny je dostatek a pouze se zvýší poplatky za připojení k síti.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
Poškození plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře byl zločin, který musí být vyšetřen. To je podle německého vládního mluvčího postoj spolkového kancléře Olafa Scholze. Mluvčí Steffen Hebestreit tak na dnešní tiskové konferenci odpověděl na otázku novinářů, zda německá vláda sdílí postoj prezidentů Česka a Polska, podle kterých by případná ukrajinská akce proti plynovodu z Ruska mohla být legitimním cílem.
Německé ministerstvo vnitra zvažuje vyplacení "cestovného" Afgháncům, kteří se z Německa vrátí do své domoviny. Pro německý Bild to uvedla mluvčí ministerstva vnitra. Má se jednat o jeden z kroků, jak zrychlit deportace a zároveň zpřísnit migrační politiku, zvláště poté, co v červnu migrant z Afghánistánu zavraždil na náměstí v Mannheimu německého policistu. Právě v reakci na útok slíbil kancléř Olaf Scholz deportace i do ne bezpečných zemí jako je Sýrie či Afghánistán v případě těžkých zločinů.
Třiadvacetiletý odmítnutý žadatel o azyl z africké Sierry Leone napadl v sobotu ráno pětadvacetiletou Ukrajinku na nástupišti hlavního nádraží v Mnichově. Jelikož muž působil zmateně, žena se mu předtím vyhýbala. Mladík ji však nenechal být. Informoval o tom deník Bild. Podle policie africký migrant náhle típnul zapálenou cigaretu o levou paži Ukrajinky. Když se otočila, udeřil ji pěstí do obličeje a následně se pokusil o útěk.
Po útocích islamistů v Německu z posledních dnech nenásledovaly jen kondolence politiků, ale také poměrně tvrdá kritika současného stavu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reagoval slovy o těch, kdo kázali multikulturalismus, a dnes raději mlčí, a sociálních inženýrech, kterým je nutné se postavit. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zase uvedl, že stoupenci islamismu musí být deportování nebo izolováni. Naopak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se k útokům veřejně nevyjádřil.
Muž, kterého německá policie zadržela kvůli podezření, že v pátek v Solingenu zabil nožem tři lidi a další pobodal, se k činu přiznal. Dnes ráno to oznámily německé úřady. Policie a státní zastupitelství v Düsseldorfu potvrdily dřívější informace médií, že jde o 26letého Syřana. Při oslavách výročí založení Solingenu a souvisejících "Oslav různorodosti" útočník v davu zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Spolková prokuratura v Karlsruhe jej vyšetřuje kvůli podezření z příslušnosti k teroristické organizaci Islámský stát (IS).
K odpovědnosti za páteční útok v německém městě Solingen, při kterém přišli o život tři lidé, se přihlásil Islámský stát. Oznámila to agentura Reuters. Německý deník Die Welt odpoledne uvedl, že útočník podle svědka provolával Aláhu Albar (bůh je veliký poz. red). Elitní policisté z Velitelství speciálních operací (SEK) dnes navečer podle deníku Bild vtrhli do ubytovacího zařízení pro migranty. Podle nepotvrzených prvotních informací má být zatčen Syřan.
Útočník při útoku v Solingenu, kde zemřeli tři lidé a dalších osm bylo zraněno, křičel Alláhu akbar (bůh je veliký poz. red.). Uvádí to německý deník Die Welt, který se odkazuje na policejní zprávu, kterou má k dispozici. Policie odpoledne uspořádala tiskovou konferenci, kde tuto informaci však nezmínila. Státní zástupce Markus Caspers nicméně uvedl, že teroristický motiv útoku nelze vyloučit. Podle informací deníku BILD prý pachatel masakru před útokem řekl, že "dnes všechny pobodám!"
"Je to vaše vina". Nebuďte pokrytecká". Takovýmito reakcemi se to jen hemží pod příspěvkem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém v sobotu píše, že je "hluboce otřesena" po útoku v Solingenu. Podle von der Leyneové se musí pozadí útoku co nejdříve objasnit. Uživatelé sociálních sítí však političku upozorňují, že útok je důsledkem migrační politiky EU a Německa v posledních letech, za kterou je spoluodpovědná.
Podle prvotních informací deníku Bild zadržela v sobotu ráno německá policie možného pachatele pátečního útoku v Solingenu. Na pozdější tiskové konferenci pak policie uvedla, že se jednalo o 15letého mladíka. Ten byl zadržen v bytě svých rodičů na základě svědectví ženy, která ho prý poznala. Později ale deník Bild napsal, že policie nevěří, že se skutečně jedná o pachatele a pokračuje v pátrání, neodpovídá prý popisu. Jakou by jeho osoba mohla mít souvislost s trestným činem policie stále prošetřuje.
Zatímco v Solingenu údajně muž "arabského vzhledu" ubodal v pátek tři lidi, 120 kilometrů odtud se letiště v malém městečku Mendig ve spolkové zemi Porýní-Falc na tento víkend stalo centrem muslimské komunity Ahmadíja. Komunita islámských věřících zde pořádá své výroční setkání, kterého by se podle předběžných odhadů mělo účastnit 50 tisíc lidí. Mluvčí o akci mluví jako o největší islámské mírové konferenci, jakou kdy Německo zažilo. Informuje například deník Bild.
Zabíjení lidí migranty v Německu nabírá na síle jak jich přibývá a integrace selhává. V sobotu kolem 21:45 na městské slavnosti v Solingenu neznámý muž náhodně pobodal nožem kolemjdoucí. Podle svědeckých výpovědí je pachatel, který vypadá jako Arab, na útěku. Podle prvních informací jsou nejméně tři mrtví a několik těžce zraněných. Desítky záchranářů jsou v současné době zaneprázdněny resuscitací zraněných útočníkem nožem, píše Bild. Podle místního tisku záchranáři bojují o život devíti lidí.
Špatné zprávy z německé ekonomiky se hromadí. Existuje hrozba, že krize se protáhne do příštího roku. Velkým průmyslovým odvětvím padají tržby. Daňové příjmy do spolkové i zemských pokladen se v červenci snížily o téměř osm procent, vypočítává problémy dnes deník Bild. Prodeje a zisky automobilek klesají celosvětově. Nejvíce špatná situace dapadá podle analýzy auditorské firmy EY na BMW, Mercedes a VW.
Západoněmecké Severní Porýní-Vestfálsko chce od podzimu automaticky zveřejňovat národnost pachatelů trestných činů. Zemský ministr vnitra Herbert Reul z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) to zdůvodňuje potřebou jasnosti a otevřenosti, aby se předcházelo spekulacím. Zelení, kteří jsou v Severním Porýní-Vestfálsku koaličním partnerem vládní CDU, to ale považují za zbytečné a za možnou stigmatizaci cizinců.
Nad německou průmyslovou oblastí na severu země kroužily nejspíš ruské drony. Podle deníku Bild měly létat kolem komplexu odstavené jaderné elektrárny, terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) či kolem významného chemického areálu. Drony mohly být vypouštěny z civilních lodí na Severním moři. Německé státní zastupitelství vyšetřuje kvůli možné sabotáži opakované přelety dronů nad důležitou průmyslovou zónou ve šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu u ústí řeky Labe do Severního moře
Neuvěřitelné pokyny k deportaci pro policii. V Německu se tu a tam uskutečňují deportace nelegálních migrantů ze země, ale mediálně zvýrazňovaná opatření téměř nesplňují svůj deklarovaný účel. Nyní přišel deník Bild v článku s titulkem "Deportace-šílenství! s tím, že existují pravidla, podle kterých, pokud se migrant deportaci třebas i násilně brání, je de facto odměněn. Přesněji řečeno, nejenže může zůstat v Německu, ale může případně vyváznout i bez trestu.
Tisíce afghánských uprchlíků v Německu údajně odlétají na „dovolenou“ do své rodné země. Německý deník Bild přišel se skandálním zjištěním, že žadatelé o azyl z Afghánistánu jezdí do své rodné země za rodinou a přáteli na „krátké dovolené“, přestože žádají o ochranný status ve Spolkové republice. Cesty zařizují hamburské cestovní kanceláře napojené na Írán. Žadatelé o azyl pocházející z Afghánistánu často hledají ochranu v Německu a argumentují tím, že v jejich rodné zemi zuří válka a hrozí tam nebezpečí.
Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022, uvedl server RBK. Němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali. Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem.
Německé firmy na výrobu sportovního oblečení a obuvi Adidas a Puma patří desetiletí k lídrům a průkopníkům trhu. Obě přitom vznikly z jednoho podniku - rodinné firmy bratří Dasslerů v bavorském Herzogenaurachu. Ačkoli dílna mladšího z bratrů Adolfa vznikla již v roce 1920, dnešní slavné firmy byly založeny až po druhé světové válce poté, co se bratři, za války členové nacistické strany, rozkmotřili a jejich životní i pracovní cesty se rozešly. Starší Rudolf si založil společnost Puma a Adolf si 18. srpna 1949 nechal zaregistrovat Adidas.
„Vítězi dne jsou pro mě neočkovaní z časů corony, kteří jsou dnes rehabilitováni,“ prohlásil v online studiu významného německého deníku Welt také významný (obdržel například cenu pro nejlepšího politického novináře) komentátor Hans-Ulrich Jörges. Za poměrně strnulých úsměvů svých dvou hostitelů, kterým až příliš pozdě došlo, že si nasadili blechu do kožichu, ale zastavit ho už bylo pozdě, Jörges pokračoval: „A že jsou rehabilitováni, je po zveřejnění nezačerněných dokumentů krizového štábu Institutu Roberta Kocha naprosto zřejmé.“
Německá opoziční strana AfD zažívá letos podle průzkumů Insa jízdu na horské dráze. Poté, co byla na celoněmecké úrovni ještě v lednu na rekordních 23 procentech, v následujících měsících setrvale klesala. Nejnižší podpory voličů dosáhla v červnu a to 15,5 procenta. Od té doby začala znovu stále stoupat až na současných 19 procent. Za dva týdny půjdou Němci v Sasku a Durynsku k zemským volbám a AfD v obou spolkových zemích jasně mezi voliči vede, informuje list Die Welt.
Německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, uvedl web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vládní dokumenty, e-maily a zdroje z jednání za zavřenými dveřmi. Na přání kancléře Olafa Scholze se už nemají schvalovat nové žádosti.
Na konci června navštívil polský prezident Andrzej Duda Čínu, při této příležitosti přiměl prezidenta Si Ťin-pchinga k vyvinutí tlaku na běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, aby snížil počty nelegálních migrantů útočících na polské hranice. O situace informuje polský web Dorzeczy s odvoláním na německý deník Tagesspiegel, podle kterého Duda zařídil nemožné, což je senzační. Na rozdíl od Berlína, který se bojí.
Německý Spolkový správní soud v Lipku ve zrychleném řízení předběžně zrušil zákaz vydávání magazínu Compact. V polovině minulého měsíce zákaz vydala německá sociálnědemokratická (SPD) ministryně vnitra Nancy Faeserová s odůvodněním, že list je "centrální hlásnou troubou pravicově extremistické scény". Magazín nyní může za určitých podmínek opět vycházet, a to až do konečného rozhodnutí o jeho případném zákazu v hlavním řízení. Soud ale vyjádřil pochybnosti především nad přiměřeností zákazu.
Německem otřásá podezření na sabotáž. Kasárna Bundeswehru v Kolíně nad Rýnem byla uzavřena kvůli důvodnému podezření, že zdejší pitná voda byla kontaminována. Zdejší úřady vyšetřují podezření z trestného činu a vojákům zakázali pít vodu z kohoutku. Na místě je také otázka, jestli se do kasáren někdo nevloupal, píše německý magazín Spiegel. Německá kasárna byla uzavřena ve středu ráno. Do kasáren není povolen vstup dalším vojákům a na místě probíhá vyšetřování a sběr důkazů.
