Západoněmecké Severní Porýní-Vestfálsko chce od podzimu automaticky zveřejňovat národnost pachatelů trestných činů. Zemský ministr vnitra Herbert Reul z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) to zdůvodňuje potřebou jasnosti a otevřenosti, aby se předcházelo spekulacím. Zelení, kteří jsou v Severním Porýní-Vestfálsku koaličním partnerem vládní CDU, to ale považují za zbytečné a za možnou stigmatizaci cizinců. Policie v Německu národnost u kriminálních případů zveřejňuje, pokud to považuje za potřebné, nečiní tak ale vždy.

„Už dnes je to tak, že u případů, které jsou v zájmu veřejnosti, je uváděn i původ,“ řekl v debatě ve veřejnoprávní televizi ZDF Marcel Emmerich ze Zelených, který je ve Spolkovém sněmu šéfem výboru pro vnitro. Naopak Alexander Throm, který je vnitropolitickým mluvčím parlamentní frakce CDU/CSU, záměr regionální vlády v Severním Porýní-Vestfálsku uvítal. Chtěl by, aby tato praxe platila v celém Německu.

„Nechci, aby policejní šéf musel na místě rozhodovat, zda národnost uváděna být může, smí, nebo by měla být. Chci jasné nařízení,“ řekl Throm. Podle Emmericha by to ale mohlo vést ke stigmatizujícímu spojování cizinců s kriminalitou.

Kriminalita cizinců je ale již nyní v Německu velkým tématem politiků i médií. Policejní statistiky totiž prokazují, že počet trestných činů páchaných cizinci se každoročně zvyšuje.

Podle výroční policejní zprávy z letošního dubna činil v loňském roce podíl lidí s německým občanstvím podezřelých z trestných činů 41,1 procenta, v roce 2022 to bylo 37,4 procenta. Na problém upozornila i spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která za nejhorší označila kriminální chování mladých cizinců. V Německu žije 84 milionů obyvatel, německé občanství z nich nemá zhruba 14 milionů lidí.