Je to velmi nebezpečný rys, který provází českou politiku přinejmenším od roku 2011, ale pravděpodobně ještě déle. Kulminoval v roce 2013 při razii na Úřadu vlády. Státní zástupci z nejvyšších pater se stali aktivními hráči.
Neziskové organizace, které mají ve svém popisu práce boj s korupcí a prosazování transparentnější politiky, se k poslednímu politickému dění příliš nevyjadřují. Přestože kauzy ministra financí Andreje Babiše (ANO) hýbou médii i společností a vyvolaly hlubokou vládní krizi, organizace jako Transparency International (TI) a Rekonstrukce státu, jim věnují mnohem menší pozornost než jiným případům.
Už čtyři roky existuje jasný doklad o tom, že Andrej Babiš si média pořídil proto, aby sloužila jeho politickým a mocenským zájmům.
Plánovaný sňatek Andreje Babiše s jeho dlouholetou partnerkou Monikou vyvolává otázky, jestli šéf hnutí ANO nebude znovu ve střetu zájmů. Monika Babišová je totiž členkou kontrolních orgánů, které dohlíží na činnost fondů, do nichž Babiš vložil akcie Agrofertu a SynBiolu. Právníci pochybnosti ani nevyvrací, ani nepotvrzují. Upozorňují totiž, že Andrej Babiš nezveřejnil podrobnosti o tom, za jakých podmínek své firmy do svěřenských fondů vložil. Neví se proto, jakou správu nad nimi má.
Na žádost, ať zaplatí pokutu 22 milionů za svůj střet zájmů, o které jako první informoval deník Echo24.cz, reagoval Jaroslav Faltýnek slovy: „Ale já se zeptám, kdo zaplatil korekci 2,5 miliardy, když ROP Severozápad machinoval s projekty? Kdo zaplatil 235 milionů korun Severovýchodu? Kdo zaplatil tyto peníze?“
Proti pokutě 22 milionů korun, kterou Evropská komise uložila Česku kvůli střetu zájmů Babišova muže číslo jedna, by měl protestovat ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). S touto tezí přišel před středečním jednáním vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Po prezidentu Zemanovi podávají ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů i poslanci z hnutí ANO s podporou Úsvitu. Požadují, aby soud zrušil paragrafy, jež omezují právo firem vlastněných členy vlády žádat o státní dotace a zakazují veřejným funkcionářům vlastnit média. Odborníci na ústavní právo ale v těchto aspektech zákona problém nevidí a upozorňují, že s omezování ministrů počítá i Ústava.
To, jak se Andrej Babiš (ANO) vypořádal se zákonem o střetu zájmů, se dopředu očekávalo, přiznávají poslanci. Babiš sice kvůli zákonu přezdívanému lex Babiš, který ve čtvrtek nabývá účinnosti, převedl své firmy do svěřenských fondů, reálný vliv nad nimi ale neztratil, varují někteří z nich. Tento krok navíc podle nich vypovídá o tom, že státní dotace nejsou pro Babiše tak bezvýznamné, jak tvrdil.
Pokud chce Andrej Babiš dále pobírat dotace a veřejné zakázky, bude muset předat Agrofert a fond Hartenberg do svěřeneckého fondu a formálně se tak od svého majetku odstřihnout. Souběh podnikání a politiky řešil před třemi lety i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ten rodinnou farmu Jurenka přepsal na svoji manželku. Dotaci z EU na zemědělskou půdu rodinná firma pobírá dál. Informaci přinesly Novinky.cz.
Andrej Babiš se při pokusech vysvětlit původ peněz na dluhopisy Agrofertu stále hlouběji zamotává do vlastních výroků a zpochybňuje původ svého majetku. Každý další mediální výrok pochybnosti spíš prohlubuje, než by je vyvracel. Babiš tak čím dál víc připomíná svého přítele, zesnulého premiéra Stanislava Grosse.
Prezident Miloš Zeman si zatím nemyslí, že by měl ministr financí Andrej Babiš (ANO) kvůli nejasnostem ohledně svých příjmů a nákupu dluhopisů opustit vládu. V případě, že by k jeho odchodu z místa vicepremiéra i ministra financí došlo, a za předpokladu, že by kvůli celému případu měla padnout vláda, je Zeman připravený jmenovat úřednického premiéra.
Od vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) se začínají odvracet i někteří aktivisté bojující proti korupci, kteří s ním dříve sympatizovali. Například šéf české pobočky Transparency International (TI) David Ondráčka. Ten nyní označil slovem chucpe situaci, kdy Babiš na jedné straně čelí podezření, že si nakoupil dluhopisy Agrofertu, aniž by na to měl dostatek peněz, a na druhé straně postupuje tvrdě proti hospodským kvůli údajnému neplacení daní.
Lháři v Poslanecké sněmovně, vliv majitelů na obsah médií, návštěva centrály CIA. To všechno jsou témata, na která zabrousil ministr financí Andrej Babiš během středečního více než půlhodinového vystoupení, kterým reagoval na schválení zákona o střetu zájmů. Babiš, který hovořil velmi emotivně, se místy dostal do sporu i se sebou samým. Deník Echo24 vybral vicepremiérovy nejzajímavější výroky.
Poslanec Jan Birke (ČSSD) se ostře ohradil proti vicepremiérovi Andreji Babišovi, který ho ve středu označil za lháře. Birke šéfa hnutí ANO vyzval, aby své obvinění doložil, jinak bude požadovat omluvu. Na obvinění ze strany Babiše reagoval i poslanec Michal Kučera (TOP 09). Ten uvedl, že obvinění od „bývalého komunisty“ považuje za pochvalu.
Za tři týdny začne platit novela zákona o střetu zájmů, kterou poslanci ve středu schválili i přes veto prezidenta Miloše Zemana. Vicepremiér a majitel koncernu Agrofert Andrej Babiš (ANO), na kterého zákon dopadne nejcitelněji, se chce svých firem do té doby zbavit. Aby dosáhl na peníze z veřejných rozpočtů, „zaparkuje“ je zřejmě do svěřenského fondu.
Poslanci budou už potřetí hlasovat o zákonu o střetu zájmů přezdívaném lex Babiš, který vetoval prezident Miloš Zeman. Sněmovnou by návrh, který členům vlády zakazuje vlastnit média a jejich firmám ucházet se o veřejné zakázky, měl projít hladce. Podpoří ho snad všechny politické kluby napříč sněmovnou, tedy s výjimkou hnutí ANO.
Evropská komise řeší, zda se šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nedostal do střetu zájmů. Ten je členem představenstva zemědělského gigantu Agrofert a zároveň v minulosti působil v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který zprostředkovává finanční podporu z národních i evropských zdrojů zemědělským podnikům v České republice. Komise má o Faltýnkovi rozhodnout do konce ledna. Informovala o tom ve čtvrtek ČT.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) převede Agrofert do svěřenského fondu. S odkazem na své informace to uvedl server Seznam Zprávy. Babiš už ve středu večer uvedl, že se své společnosti zbaví do konce ledna, dosud však nebylo jasné jakou formou.
Veto prezidenta Miloše Zemana ostře kritizují poslanci z různých stran. Podle nich se naplno projevila politická spolupráce mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem. Většina z nich se ale shoduje, že očekávají přehlasování veta v příštím roce. Podle Jana Hamáčka se budou v Poslanecké sněmovně zákonem znovu zabývat v 10. ledna.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný „lex Babiš“. Na Twitteru o tom v pondělí informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle novely by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.
Třebaže hlasování o novele zákona o střetu zájmů předcházela diskuze, nakonec poslanci tzv. lex Babiš odsouhlasili. Pro novelu hlasovali všichni přítomní s výjimkou poslanců z hnutí ANO a některých nezařazených. Poslanci se ve svém hlasování přiklonili k verzi zákona, kterou sněmovně vrátil s několika pozměňovacími návrhy Senát.
Hned prvním bodem na programu dnešní poslanecké schůze je znovu „lex Babiš“. Novelu zákona o střetu zájmů, která omezuje podnikání členů vlády, vrátil poslancům s několika pozměňovacími návrhy Senát. Poslanci rozhodnou, jestli připomínky senátorů přijmou, nebo odhlasují zákon v podobě, kterou schválili v polovině září. V tom případě by členové vlády a další funkcionáři neměli už od 1. ledna 2017 přístup k veřejným zakázkám a nemohli žádat o nenárokové dotace.
Pokud Vicepremiér Andrej Babiš našel jen tak slabou zbraň, aby obhájil dotace, podpory a investiční pobídky zajišťující Agrofertu každý rok čisté příjmy nejméně tři miliardy, pak se vzdává snadno.
Koaliční partneři lidovci a sociální demokraté chtějí příští týden prosadit ve sněmovně novelu zákona o střetu zájmů, primárně v senátní podobě. „V případě, že senátní verze náhodou neprojde, podpoříme sněmovní verzi novely. Nemyslím si, že v návrhu jsou nějaké chyby,“ uvedl po jednání koalice premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stejně jako zástupce KDU-ČSL uvedl, že ANO má možnost připravit k návrhu zvanému lex Babiš novelu.
Ministr financí Andrej Babiš, který často čelí kritice kvůli tomu, že ve své osobě kombinuje politickou, ekonomickou a mediální moc, vzkazuje, že si bude kupovat, co bude chtít. Šéf hnutí ANO to řekl v rozhovoru pro The Student Times, ve kterém mimo jiné obvinil někdejšího ministra Alexandra Vondru, že ukradl 500 milionů. Vládnout podle Babiše mají lidé, kteří postavili aspoň psí boudu, jako on.
Zákon o střetu zájmů přezdívaný „lex Babiš“ by mohl sněmovnou projít v senátní verzi. Ta mimo jiné odkládá účinnost zákona o tři čtvrtě roku na období před parlamentními volbami. Poslanci jednotlivých klubů se aktuálně radí, jak se k pozměňovacím návrhům horní komory postaví. Úpravou se budou na plénu zabývat zřejmě už na listopadové schůzi.
Senátoři vrátili novelu zákona o střetu zájmů do Poslanecké sněmovny. Přiklonili se totiž k pozměňovacím návrhům senátního ústavně-právního výboru, který doporučil, aby byl tzv. lex Babiš uveden do souladu s dalšími zákony a aby se odložila jeho účinnost z ledna 2017 až na září 2017. Podle senátorů potřebují ti, na které zákon cílí, více času na přípravu. S tím za předkladatele zákona souhlasil i ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).
Senátoři už ve středu rozhodnou, jestli vysloví souhlas s diskutovanou novelou zákona přezdívaného lex Babiš, jestli k němu navrhnou pozměňovací návrhy, nebo ho zamítnou. Proti novele zákona o střetu zájmů vystupují nejhlasitěji senátoři z hnutí ANO.
Zpřísnění zákona o střetu zájmů, které má omezit podnikání členů vlády, se možná vrátí k novému projednání do Sněmovny. Senátní ústavně-právní výbor jej v úterý doporučil uvést do souladu s dalšími zákony a účinnost většiny ustanovení odložit z ledna na září příštího roku. Po jednání výboru to řekl jeho člen Miroslav Nenutil (ČSSD).
Ministr financí Andrej Babiš si postěžoval, že mu poslanci neříkali pravdu o novele zákona o střetu zájmů. Prý mu zatajili, že členové současné vlády nemohou žádat o nenárokové dotace pro své firmy už od Nového roku.
