Po prezidentu Miloši Zemanovi podávají ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů také poslanci z hnutí ANO s podporou Úsvitu. Požadují, aby soud zrušil paragrafy, které omezují právo firem vlastněných členy vlády žádat o státní dotace a zakazují veřejným funkcionářům vlastnit média. Odborníci na ústavní právo ale v těchto aspektech zákona problém nevidí a upozorňují, že s omezování členů vlády počítá i sama Ústava. Někteří však připouští, že zákon několik sporných bodů obsahuje.

Stížnost má k Ústavnímu soudu dorazit v tomto týdnu. Podepsalo ji 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, kteří jsou přesvědčeni, že tři paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat. Kvůli stejným paragrafům se na soud obrátil už prezident Zeman. „Nemůžeme rozdělit občany na dvě kategorie. Jedni, co něco mít můžou, jedni, co něco mít nemůžou. Pořád tvrdíme, že je to omezení přístupu k veřejným funkcím,“ uvedl místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).

S tím ale nesouhlasí odborníci na ústavní právo. Podle právníka Jana Kudrny zákon protiústavní není. „Omezení členů vlády v jejich soukromých aktivitách předpokládá přímo článek 70 Ústavy ČR. Nemyslím si, že by ten zákon ohrožoval volnou soutěž politických sil v Česku,“ uvedl pro deník Echo24. Článek 70 přitom říká, že „člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon“.

Na stejný článek upozornil také profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch. „U členů vlády může být omezení silnější,“ řekl k tomu ve vysílání ČRo Plus. Gerloch současně upozornil, že by zákon u Ústavního soudu mohl ztroskotat z jiných důvodů. Problematická by podle něj mohla být například otázka, proč se omezení vlastnění médií týká všech veřejných funkcionářů, zatímco o nenárokové dotace pro své firmy nemůžou žádat pouze členové kabinetu.

Ústavní právník Jan Kysela zase k zákonu uvedl, že je přece na každém člověku, jestli chce být veřejným funkcionářem. Pokud se tak rozhodne, musí počítat s určitými omezeními. „Diskriminace je nepřípustné odlišování. V případě, že by to pravidlo znělo tak, že muži smějí vlastnit a ženy nesmějí vlastnit, nebo že by se regulace týkala bílých, v tomhle ohledu by to bylo jistě diskriminační. Ale vy můžete, nebo nemusíte být veřejným funkcionářem,“ uvedl pro server Aktualně.cz.

Zeman: Zákon diskriminuje na základě majetku

Sám Andrej Babiš označil zákon za protiústavní několikrát. Podle něj jsou některé části zákona cíleně směřovány na jeho osobu. Babiš uvedl, že stát zákonem porušuje evropské právo, protože omezuje jeho vlastnická práva. Prohlásil proto, že jedna z firem holdingu Agrofert podá kvůli zákonu stížnost k Evropské komisi.

Také poslanci podepsaní pod ústavní stížností kritizují skutečnost, že některé části zákona byly přijaty konkrétně kvůli Babišovi. „Nám se nelíbí, že tento zákon byl ušitý na míru jednomu člověku a ještě v průběhu jeho funkčního období. A to je ten hlavní motiv, proč náš poslanecký klub podává ústavní stížnost na tento zákon,“ dodal šéf poslanců ANO a první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek.

Prezident Zeman proti zákonu vystupoval od začátku a avizoval, že ho bude vetovat, protože je podle něj v rozporu s ústavním pořádkem a porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Dále varoval, že pokud jeho veto sněmovna přehlasuje, je připravený podat na zákon stížnost k Ústavnímu soudu. To se nakonec vyplnilo: 129 zákonodárců jej přehlasovalo a prezident svou stížnost poslal k soudu 14. února.

Kvůli účinnosti zákona musel Andrej Babiš vložit akcie svých společností Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Do prvního svěřenského fondu dal 90 % akcií Agrofertu a 100 % společnosti SynBiol, do druhého zbývajících 10 % akcií společnosti Agrofert. Správci se stali předseda představenstva Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad fondy vykonává tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika.

Zákon o střetu zájmů nabyl účinnosti 9. února. Zákon zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje všem veřejným funkcionářům vlastnit rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.