Maďarská vláda se rozhodla odstoupit od Mezinárodního trestního soudu (ICC), oznámil dnes podle agentur MTI a Reuters šéf kanceláře premiéra Gergely Gulyás. Úřady podle něj během dne zahájí patřičný proces. Gulyás o rozhodnutí kabinetu premiéra Viktora Orbána informoval poté, co do Maďarska na návštěvu přijel izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu navzdory zatykači, který na něj vydal ICC.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví ve středu 2. dubna Maďarsko. S odkazem na sdělení jeho kanceláře o tom dnes informovala agentura AFP. Návštěva se uskuteční navzdory tomu, že Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa izraelské vlády vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Podle serveru Times of Israel má Netanjahu s Viktorem Orbánem řešit plán Donalda Trumpa na řešení situace v Gaze.
Pozdvižení na německé politické scéně vyvolalo nedělní oznámení pravděpodobného příštího kancléře za CDU/CSU Friedricha Merze, že do země zve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pozvání šéfa izraelské vlády, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), je problematické i pro sociálnědemokratickou stranu (SPD), zřejmého příštího koaličního partnera Merzových konzervativců. Krajně levicová Levice hovoří o katastrofě, píše deník Die Welt.
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes odsoudil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce proti jeho činitelům, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, a vyzval členské státy k jednotě. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy uvalení sankcí ohrožuje nezávislost haagského soudu. Izraelská diplomacie exekutivní příkaz, který Trump podepsal ve čtvrtek večer, naopak uvítala.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu, čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Nedávný sloupek publikovaný novinami Washington Times ostře kritizuje Polsko za údajnou snahu zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua při pietě v Osvětimi. Vychází z údajné citace náměstka ministra zahraničí Władysława Teofila Bartoszewského. Ten se však nyní v otevřeném dopise ohradil, že nikdy nic takového neřekl. Polské ministerstvo zahraničí to označilo za falešnou zprávu. Netanjahu čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny v Gaze.
Polsko-izraelské vztahy čelí napětí v souvislosti s nadcházejícím 80. výročím osvobození koncentračního tábora Osvětim. Podle informací deníku "Rzeczpospolita" izraelský premiér Benjamin Netanjahu neplánuje účast na této významné události z obavy před možným zatčením na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Akce na místě, které se stalo symbolem nezměrného utrpení Židů, by se měla konat 27. ledna 2025. Izraelský premiér Netanjahu je ale obviněn z páchání válečných zločinů během zásahů izraelské armády v Pásmu Gazy.
Pokud bude jasná většina zákonodárců pro, měla by vláda vážně zvážit odstoupení od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podporu pro tento postoj nachází jednak u ODS a také u opozičních hnutí ANO a SPD. Ve sněmovně už je prý připravené i usnesení v tomto smyslu. Téma chtějí řešit i senátoři. Vláda by následně musela notifikovat generálního tajemníka OSN. ICC vydal před týdnem zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
Po celou dobu svého pětiletého mandátu se šéf unijní diplomacie Josep Borrell profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. Uvedla to europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v reakci na Borrellův postoj k zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Borrell uvedl, že evropské země musí zatykače respektovat
Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele.
Šéf íránských revolučních gard dnes prohlásil, že zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta znamenají pro Izrael „politickou smrt“. „Znamená to konec a politickou smrt sionistického režimu, režimu, který dnes žije v absolutní politické izolaci ve světě a jehož představitelé již nemohou cestovat do jiných zemí,“ prohlásil v projevu vysílaném státní televizí šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua ve čtvrtek vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), „nebude naplněn“. Informovala o tom agentura Reuters. Orbán, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, ve státním rozhlasu uvedl, že zatykač na Netanjahua je „špatný“ a že izraelský premiér by byl při jednáních v Maďarsku „v dostatečném bezpečí“.
V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake to napsal ČTK v reakci na to, že Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa (Ibráhíma Masrího).
Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta. Reuters a AFP to sdělil mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Kroku tribunálu podle prohlášení předcházely nespecifikované procesní chyby. ICC dnes vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli podezření z válečných zločinů během tažení proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno, uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Evropský blok je rozdělen v pohledu na možnou odpovědnost izraelských představitelů za válečné zločiny, z nichž jsou obviněni.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a na lídry palestinského teroristického hnutí Hamás v květnu.
Více než 90 zemí světa, včetně České republiky, ve společném prohlášení potvrdilo svou „neochvějnou podporu“ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu. ICC se v poslední době stal terčem kritiky ze strany Izraele, USA, ale třeba také českého premiéra Petra Fialy poté, co hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelské činitele kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným podle něj ve válce v Pásmu Gazy.
Nevím, jestli si toho jde z normálního českého zpravodajství všimnout, ale Izrael neprožívá mezinárodněpoliticky dobré dny. Norsko, Irsko a Španělsko včera formálně uznaly palestinský stát, jakkoli ten neovládá svoje hranice (z jara 1967), natož východní Jeruzalém jako své hlavní město.
V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Uvedli to reportéři agentury AFP na místě. V pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafáhu, což izraelské úřady odmítly. Údery a boje izraelské armády s palestinským hnutím Hamás podle AFP neutichly ani na dalších místech tohoto palestinského území, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy a otevřít hraniční přechod Rafáh pro neomezený přísun humanitární pomoci. Izrael má také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích. Podnět k haagskému tribunálu podala Jihoafrická republika, která židovský stát u ICJ už od prosince viní právě z genocidy. Rozhodnutí ICJ jsou konečná a závazná, soud však nemá žádné vynucovací prostředky.
Pro mnoho lidí by již nebylo překvapením, kdyby Mezinárodní trestní tribunál požadoval vydání zatykače pouze a jen na Benjamina Netanjahua a další izraelské představitele – a vůdce Hamásu nechal být. Je pravda, že situace ještě nepokročila tak daleko, aby teroristé ze 7. října byli navrženi na Nobelovu cenu míru, ale co není, může být: koneckonců Jásir Arafat ji kdysi, v roce 1994, dostal, ale ten se přece jen trochu snažil napravit, nebo to aspoň předstíral. Vůdcové Hamásu se napravovat nemusí, jejich sadistická taktika nese ovoce bez větší snahy. Nyní tedy v prohlášení tří civilizovaných zemí, Norska, Irska a Španělska, že uznají samostatný stát Palestina.
Žalobce Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany. Lze jistě poukazovat na politickou tendenčnost takového kroku. Na perverznost toho, že představitelé Izraele mají být naháněni společně s předáky Hamásu, zjevně aby se předvedla nestrannost. Na to, na jaké všechny představitele všech krvavých režimů si soud nikdy netroufl. Lze jistě namítat, že by před jakýmkoli dokazováním těžko obstála obvinění jako „vyhladovění civilistů coby metoda válčení“ – je zdokumentován jak přísun humanitárních dodávek do Gazy, tak i to, že je bojovníci Hamásu zabavují
Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Fiala na síti X uvedl, že spolu mluvili o důsledcích návrhu hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás. Fiala ho v pondělí označil za děsivý a zcela nepřijatelný, v úterý pak za kontroverzní a nepochopitelný. Oba premiéři mluvili také o humanitární situaci v Pásmu Gazy
Obrovský zájem a vlnu nevole vyvolal čin hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, který požádal soud o vydání zatykače na lídry Hamásu a Izraele. Khan požaduje dopadení jak vedení teroristického hnutí Hamás, tak demokraticky zvoleného izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. Proti Khanově návrhu se ostře vymezili jak západní vůdci jako je prezident USA Joe Biden, britský premiér Rishi Sunak či tuzemský premiér Petr Fiala, tak zástupci izraelské opozice.
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný. Na síti X to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Hlavní prokurátor ICC Karim Khan dnes oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války.
Africké státy plánují hromadně vypovídat členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC). Dohodli se na tom v zákulisí dnes končícího summitu Africké unie (AU) v etiopské metropoli Addis Abebě. S odvoláním na zdroj blízký AU a dvě nevládní organizace o tom informovala agentura AP.
Keňský prezident Uhuru Kenyatta při pondělní návštěvě v Ugandě zavtipkoval na účet Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu (ICC). Navrhl, aby se soud zabýval povolebními protesty v USA. Kenyattova poznámka podle BBC dokazuje úpadek prestiže tribunálu, od nějž v poslední době odstoupilo několik afrických zemí.
Gambie se rozhodla vypovědět své členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC) jako třetí africká země po Burundi a Jihoafrické republice. Vláda malé země na západě černého kontinentu to v úterním sdělení zdůvodnila tím, že soud se ve svém stíhání zaměřuje takřka výlučně na Afričany.
