Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu, čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Duda v dopise adresovaném premiérovi Donaldu Tuskovi z 8. ledna napsal, že polské úřady by měly zaručit, že Netanjahuův pobyt na polském území proběhne „bez překážek“. Odvolával se na „naprosto výjimečné okolnosti“ události. Dopis viděla agentura Bloomberg a mluvčí prezidentské kanceláře Malgorzata Paprockaová agentuře PAP potvrdila jeho odeslání. Podle mluvčí Duda čeká na odpověď.

„Polsko je bezpečná země a každý vůdce přijíždějící do Polska má nárok na ochranu poskytovanou ministerstvem vnitra a správy,“ dodal mluvčí polského ministerstva zahraničí Paweł Wroński.

Vzpomínková akce k osvobození nacistického tábora smrti je naplánována na 27. ledna. Na otázku, zda se Netanjahu plánuje zúčastnit, jeho mluvčí v pondělí uvedl, že žádné pozvání neobdržel.

Prezidentova žádost by mohla polskou vládu dostat do nepříjemné situace, píše Bloomberg. Jako signatář smlouvy o zřízení ICC má Polsko povinnost respektovat rozhodnutí soudu a hnát k odpovědnosti ty, kdo se dopouštějí zločinů proti lidskosti. Římský statut ratifikovalo zhruba 120 zemí, mezi nimi je i Česká republika.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu prohlásil, že hodlá pozvat Netanjahua do Budapešti a ignorovat zatykač vydaný ICC.

Komentátorka listu Rzeczpospolita se dnes ironicky dotázala prezidenta Dudy, zda na výročí osvobození Osvětimi kromě Netanjahua pozve i ruského prezidenta Vladimira Putina a zda požádá vládu i o jeho ochranu před zatykačem ICC, protože i Rusové byli jak mezi vězni, tak i osvoboditeli nacistického tábora.

Výročí osvobození by mělo být podle autorky věnováno především přeživším vězňů, a tak je otázkou, proč se Duda rozhodl vyvolat rozruch zpochybněním mezinárodního soudu, před kterým by si Polsko přálo jednou vidět Putina se zodpovídat za zločiny spáchané na Ukrajině. Autorka se rovněž ptá, proč má Polsko legitimizovat izraelské špehování ICC a vyhrožování prokurátorům ICC. Táže se také, zda si Duda už nepamatuje, že mu Izrael v lednu 2020 nedovolil vystoupit v Jeruzalémě na světovém fóru o holokaustu, na které Izrael pozval Putina a vyhradil mu v programu čas na vystoupení.

ICC v listopadu kvůli obvinění z válečných zločinů vydal zatykač také na bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského Hamásu Muhammada Dífa. Podle izraelských úřadů je Díf po smrti.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení palestinským hnutím Hamás vtrhli do jižního Izraele, kde zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmích unesli do Pásma Gazy. Izraelská armáda následně zahájila ofenzivu, během které zabila více než 46 000 Palestinců. Zraněno bylo dalších nejméně 109 378 Palestinců.

V koncentračním táboře Osvětim, který nacistické Německo zřídilo během druhé světové války v okupovaném Polsku, zemřelo v plynových komorách nebo hladem, zimou a na nemoci více než 1,1 milionu lidí, převážně Židů.

Nacisté zavraždili více než tři miliony z 3,2 milionu polských Židů, což představuje přibližně polovinu všech Židů zabitých během holokaustu.