Maďarsko prodloužilo smlouvu s Ruskem o dodatečných dodávkách zemního plynu a dohodlo se na preferenčním platebním režimu od Gazpromu. Po jednání v Moskvě s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem to v úterý oznámil maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjarto.
Maďarský předseda parlamentu László Kövér v neděli tvrdě zkritizoval Finsko. Podle něj jeho zemi Finové „bodli do zad“ hned poté, co Maďarsko schválilo přistoupení Finska do NATO. Bodnutím do zad podle něj je, že se země připojila k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informuje o tom server deníku Magyar Hírlap.
Výrok českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), v němž lituje, že se Česká republika nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu, který podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny, nezůstal bez reakce z Maďarska. „Je dobré, aby český ministr zahraničí věděl, že v Maďarsku záleží jen na rozhodnutí maďarského lidu, a Maďaři se jasně rozhodli, že děti je třeba chránit,“ napsal Lipavského maďarský protějšek Tamás Menczer na facebooku.
Německo a Francie se připojují k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil předloni zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let.
Maďarsko nebude souhlasit se členstvím Ukrajiny v NATO a EU, dokud bude diskriminována maďarská menšina v Zakarpatsku. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó postoj Budapešti zveřejnil v pátek na svém na Facebooku po jednání s náměstkyní generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brands Kherisovou.
Maďarsko možná bude muset v budoucnu přehodnotit své výhodné vztahy s Ruskem kvůli změně geopolitické reality v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, naznačil ve čtvrtek maďarský premiér Viktor Orbán. Není jasné, zda Orbán, jehož spolupracovníci údajně podnikají technické přípravy setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, svými slovy signalizoval potenciální obrat v politice, napsala agentura Bloomberg.
V české politice se do budoucna schyluje k jednomu zásadnímu sporu – jde o budoucnost Visegrádské skupiny. Zatímco odcházející hlava státu Miloš Zeman V4 dlouhodobě podporuje, jeho nástupce Petr Pavel je k funkčnosti aliance států střední Evropy o dost více skeptický. Situaci nenapomáhá ani pozice vlády Petra Fialy, kde proti dosavadnímu směřování poměrně ostře vystupuje ministerstvo zahraničí, a to především vůči Maďarsku.
Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.
Maďarskou prezidentku Katalin Novákovou v pátek odpoledne v Hrzánském paláci přijal zvolený prezident Petr Pavel. Nováková předtím po jednání s končícím prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že se na setkání s jeho nástupcem těší. Zeman doufal, že prezidentka Pavla přesvědčí o přínosu Visegrádské čtyřky. Pavel o spolupráci pochybuje především kvůli postojům Ma´darska. Po příjezdu před Hrzánský palác Nováková s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu.
Budoucí český prezident Petr Pavel již několikrát naznačil, že má pochybnosti ohledně fungování takzvané Visegrádské čtyřky (V4). Podle něj je potřeba tuto alianci přehodnotit a najít společná témata, jinak se V4 stane „prázdnou nádobou“. Problém vidí hlavně ve spolupráci s Maďarskem. Podle odborníků se od začátku války na Ukrajině ukázalo, že V4 na evropské úrovni nefunguje a že Česko umí najít i další strategické partnery.
Ministerstvo zahraničních věcí Maďarska připravuje návštěvu premiéra Viktora Orbána v Kyjevě. Řekl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru pro Index, na který upozornila Ukrainska Pravda. Szijjártó to řekl v reakci na otázku, proč Orbán stále nenavštívil Ukrajinu. „Až přijde čas návštěvy, pojede do Kyjeva i premiér Maďarska. Ministerstvo zahraničních věcí návštěvu v současnosti připravuje,“ uvedl a doplnil, že on sám žádnou pozvánku z Ukrajiny zatím nedostal.
Meziroční míra inflace v Maďarsku se v lednu zvýšila na 25,7 procenta z prosincových 24,5 procenta. Oznámil to maďarský statistický úřad. Inflace v Maďarsku se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 1996 a v současnosti je nejvyšší v EU. Nejvýrazněji podle statistiků vzrostly ceny elektřiny, plynu a dalších paliv, a také ceny potravin. Ceny elektřiny se meziročně zvýšily o 27,7 procenta, ceny plynu stouply o 88,6 procenta. Potraviny meziročně zdražily o 44 procent, prudký růst vykázaly například ceny chleba, vajec a másla.
Vztahy mezi některými zeměmi NATO se přitvrzují, aspoň v rétorické rovině.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že by na Ukrajině mělo být vyhlášeno okamžité příměří a měla by začít jednání o míru, i kdyby ta mohla trvat měsíce i roky. Šéf vlády to podle agentury MTI řekl v neformálním rozhovoru s účastníky mediální konference. Orbán na ní varoval před nebezpečím eskalace války. Kyjev, který většina západních států – na rozdíl od Maďarska – podporuje i vojenskou pomocí, myšlenku příměří a mírových jednání s Ruskem nyní odmítá.
Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o pozici „regionálního lídra“ střední Evropy. Západ podle něj rozpoutal studenou válku, které by se Budapešť neměla účastnit a měla by udržovat vztahy s konkurenty Západu. Právě i díky těmto vztahům by se Maďarsko mohlo stát nejsilnější středoevropskou zemí. Orbán to uvedl v projevu, jehož teze představil premiérův poradce Baláš Orbán v článku pro server Mandiner. Projev zazněl při vánočním setkání Nadace Kálmána Szélla, maďarského politika z přelomu 19. a 20. století.
Válka na Ukrajině se může protáhnout na desetiletí a potrvá tak dlouho, dokud Washington a jeho spojenci budou Ukrajinu podporovat, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán. „Ukrajina může bojovat jen tak dlouho, dokud ji Spojené státy podporují zbraněmi a penězi. Pokud si Američané budou přát mír, bude mír,“ prohlásil maďarský premiér v rozhovoru, který v úterý zveřejnil deník Magyar Nemzet.
Loni v tento předvánoční čas si asi nikdo nedokázal realitu, kterou žijeme dnes, představit. Fantazie dokáže být bujná a divoká, skutečnost ji ale dost často předčí. V Evropě končí asi nejtěžší rok od pádu železné opony v roce 1989. Kontinent nezasáhla žádná přírodní katastrofa, zasahuje ho bohužel tak ničivá politika, že si z ní uhnal největší pád životní úrovně. Strůjcem toho pádu není Vladimir Putin, který v únoru brutálně napadl Ukrajinu. Jeho agrese se stala jen katalyzátorem trendů, které už byly v Evropě nějaký čas rozjeté. Tím, co Evropu ničí, je nový nástup socialismu.
Prázdné regály v maďarských obchodech děsí před svátky obyvatele. Plán tamní vlády ochránit Maďary před nejvyšší inflací v Evropě se před svátky zvrtl. Obchodníci začali některé základní potraviny prodávat na příděl, ceny potravin rapidně stoupají. Informuje o tom agentura Bloomberg. Ceny potravin v Maďarsku vzrostly v listopadu o 49 procent. Například řetězec supermarketů Aldi začal omezovat nákup brambor pouze na 1 kilogram za osobu na jednu návštěvu obchodu.
Maďarsko udělá vše pro to, aby Chorvati nezneužívali svého monopolního postavení a drasticky nezvýšili tranzitní poplatky jadranského ropovodu Adria, který přivádí ropu z Jadranu do střední Evropy. Ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó to podle deníku Magyar Hírlap řekl v rozhovoru pro radio Spirit FM s tím, že požádá o intervenci Evropskou komisi.
V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat. Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.).
Maďarské reformy týkající se právního státu nejsou dostatečné na to, aby Evropská komise změnila doporučení zablokovat zemi 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) z fondů Evropské unie. Uvedl to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn v dopise adresovaném českému ministru financí Zbyňku Stanjurovi, který tento týden jménem členských zemí požádal komisi o nové hodnocení maďarských kroků. Členské země mají čas do pondělka 19. prosince.
Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL od úterních 23:00 SEČ zrušila zastropování cen pohonných hmot. Jen krátce předtím to oznámil šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás.
Když letos v únoru a březnu česká vláda čelila kritice, že nic nedělá s cenami pohonných hmot, bylo jí za vzor dáváno Maďarsko. Orbánova vláda ještě před válkou (totiž v listopadu 2021) stanovila maximální ceny a rozdíl byl takový, že začala benzinová turistika ze sousedních zemí a následně diskriminace aut s cizí SPZ. Fialova vláda Maďary v cenové politice u benzinek následovat nechtěla, členové vlády v zásadě říkali: To nemohou udržet. Je to jedna z mála chvil, kdy jim v energetické, vůbec hospodářské politice dává vývoj za pravdu. Maďarsku toho času hrozí nedostatek benzinu a nafty
Země Evropské unie se v úterý napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. České předsednictví Rady EU po ranní debatě stáhlo hlasování z programu jednání ministrů financí.
Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy. Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného krizového fondu.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková míří na návštěvu Kyjeva na pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval v pátek maďarský server Index. Na Ukrajinu podle něj prezidentka cestuje vlakem přes Polsko. Zelenskyj už v červnu pozval na Ukrajinu premiéra Viktora Orbána, tato návštěva se však zatím neuskutečnila. Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi v posledních letech trpí vzájemnými spory.
Podle zdroje agentury Reuters ze Severoatlantické aliance řekl ve středu americký prezident Joe Biden na jednání zástupců G7 a NATO, že výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany. Již dříve Biden řekl, že vzhledem ke trajektorii střely je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska. Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, vypálily podle předběžných zjištění zřejmě ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele.
Již několik týdnů trvají v Maďarsku výpady členů vlády Viktora Orbána proti Spojeným státům v souvislosti s válkou na Ukrajině. Americké velvyslanectví proto zveřejnilo na twitteru video, ve kterém poukazuje na "drsný antiamerikanismus. Ve videu se objevují protiamerické výroky vládních představitelů nebo jejich mediálních spojenců, píše web BBC. Američané se ohradili proti "drsným antizápadním a antiamerickým" prohlášením členů maďarské vlády.
Doba se změnila. Prudký růst státních dluhů už se netoleruje. To je tvrdá lekce, kterou v posledních dnech dali investoři Velké Británii a Maďarsku. Poté, co finančníci sledovali, jak se politici v Londýně a Budapešti rozhodli roztáčet inflaci dalšími obřími státními dluhy, poslali ke dnu libru i forint: s nimi prudce zvýšily úroky ze státních dluhopisů. V Londýně byla politická reakce velmi rychlá. Nejdřív byl odvolán ministr financí Kwasi Kwarteng, který představil rozpočet s výraznými škrty daní a zároveň prudkým růstem státních výdajů. Výsledkem tohoto pokusu o oživení ekonomiky měl být prudký růst státních dluhů.
Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.
