V Česku pracuje oproti době před deseti lety trojnásobek zaměstnanců ze zahraničí. Jejich počet se tak blíží k jednomu milionu pracujících, mezi kterými už přitom nekralují zaměstnanci ze sousedního Slovenska. I přes to však podnikatelé i jejich zástupci volají po tom, aby se Česko práci ze zahraničí otevíralo mnohem více. Firmám se totiž stále nedaří plnit volné pracovní kapacity.
Moskva údajně zničila 140 % salvových raketometů HIMARS, které Ukrajina dostala. Rusko si však možná nevymýšlelo. Děčínská firma totiž vyrábí klamné cíle, které raketomety HIMARS připomínají. Netradiční české vojenské pomoci si všímají i evropská média nebo vojenští blogeři, kteří o tom informují na sociálních sítích. Přišel s tím server EurAsian Times, jenž odkazuje na reportáž České televize.
Ve Skutči na Chrudimsku byla uzavřena výroba obuvi značky Botas. Důvodem bylo podle majitele firmy Františka Nestávala výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.
Bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) bude kandidovat na předsedu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Řekl to serveru E15. Uvedl, že svaz je součástí tripartity, s čímž má jako někdejší předseda vlády zkušenosti. Po odchodu z politiky se pak věnoval hlavně zahraničnímu obchodu. Konkurz na předsedu svazu se uskuteční v květnu 2023, ve funkci po více než deseti letech končí Jaroslav Hanák.
Český průmysl nečekají lehké časy, už na začátku roku může dojít k výraznému sešupu. Už nynější meziměsíční pokles byl nečekaným nepříjemným překvapením.
Ochabující poptávka, zvyšující se ceny energií a inflace, to všechno jsou důvody, proč se v listopadu podle společnosti S&P Global výrazně zhoršily výrobní podmínky v Česku. Podle studie společnosti Cushman & Wakefield má ale Česko obecně druhé nejvýhodnější podmínky k rozšiřování výroby v Evropě, má totiž „vyspělou dopravní infrastrukturu, udržitelné a čitelné podnikatelské a ekonomické prostředí s nízkou úrovní rizika a relativně přijatelné náklady na pracovní sílu“.
Česká vláda se tomu bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec však i ona oznámila, že hodlá zastropovat ceny energií také pro velké podniky. Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem je pravděpodobně reakce na masivní bilionovou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají Němci. Ti však pro průmysl zavedli stropy dvakrát nižší než našich plánovaných zhruba 240 eur za MWh u elektřiny a 120 eur za MWh u plynu. Je tedy otázkou, jak chceme konkurencechopnost našich podniků na trhu zajistit, když si nemůžeme dovolit limitní ceny nižší než ty německé.
U českých firem došlo k dramatickému propadu očekávání lepších ekonomických zítřků. Podle posledního průzkumu Hospodářské komory očekává příznivější vývoj situace jen 5 procent společností, zatímco v září to ještě byla asi pětina.
Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab (84) vystoupil během letošního setkání G20 na Bali s projevem, ve kterém varoval před fragmentací a změnami, které na svět čekají v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí. Podle něj hrozí významná společenská proměna, která může vést k multipolárnímu a mnohem rozdělenějšímu světu. Jako hybatele této změny označil především politicky silná hnutí, která ale blíže nespecifikoval. Z ekonomického pohledu však zmínil čtyři významné síly, které budou v čele této tranzice.
Ukrajinský průmysl dostal ruskou invazí těžkou ránu, velké podniky byly zničeny. Poválečná obnova potrvá roky, řekl dnes podle agentury Unian ukrajinský premiér Denys Šmyhal v projevu na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru. Premiér se domnívá, že obnova se zaplatí ze zmrazených ruských aktiv po světě. "Čeká nás velký úkol, udržet ekonomiku v chodu během války, obnovit ekonomiku, vybudovat ji lepší, než byla předtím. Opravdu, je to období ztrát, ale také období příležitostí," řekl premiér.
Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.
Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to v pondělí uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.
V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.
Rusko v červenci prudce navýšilo výrobu v oblasti obrany. Právě výroba nových zbraní zřejmě pomáhá tlumit dopad západních sankcí na ekonomiku. Vzhledem k nedostatku západních zbrojních komponentů, které se do Ruska už nedostanou, bude ale tato vzpruha mít zřejmě jen krátké trvání, píše agentura Bloomberg.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Rostoucí ceny energií doléhají na evropské výrobce hliníku už od konce minulého roku, ale letos s ruskou invazí a novými astronomickými cenami se krize v tomto odvětví ještě prohloubila. Řada hliníkáren zavřela, další se chystají, jiné se snaží přežít za případné pomoci státu. To vše vede k paradoxu, stoupající závislosti na Číně, od které se chce Západ tlačený Spojenámi státy odpoutat. O problému hroutícího se průmyslového odvětví píše francouzský server Euroactiv.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce zavést program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. První návrh pomoci chce vládě předložit v září. Řekl to ve středu na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Vláda také přidala o 10 procent na platech všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno.
Stát by v případě nedostatku plynu přistoupil k omezení dodávek tepla do domácností, aby udržel v chodu klíčové složky průmyslu. Před úterním setkáním ministrů na zámku v Liblici na Mělnicku to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku i v červnu a ve většině oborů zrychlil. Nejvíc, o 42,5 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, které o měsíc dříve meziročně stouply o 39,2 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen z květnových 27,9 na 28,5 procenta.
V případě stavu nouze v plynárenství neví většina společností, jak vypadá krizový scénář, či zda by se je omezování ze strany státu nějak týkalo. A to za situace, kdy by omezení plynu primárně dopadlo zejména na průmysl a na firmy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, podle kterého si společnosti neumí ani představit škody, které by omezením vznikly. Možná plynová krize se začíná objevovat poté, co Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, stále více omezuje dodávky do Evropy a zejména v současné době, kdy probíhá pravidelná oprava plynovodu Nord Stream 1.
Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.
Tento týden patřil mezi ty, kdy jsme byli zavaleni smrští statistických dat. A taky jeden z těch týdnů, kdy jim málokdo věnoval pozornost, protože sezona dovolených, umocněná přerušením pracovního týdne o státní svátky, většinu lidí spolehlivě odradí od myšlenek na makroekonomické statistiky. Přitom to ale byly informace mimořádně zajímavé.
Celá ta hra se odehrává za faktického nezájmu veřejnosti a médií, která na ni veřejnost neupozorňují. Jestli se politickému mainstreamu podaří zakázat Evropanům jejich oblíbená klasická auta, má dobrý důvod předpokládat, že obyvatelstvo si nechá líbit všechno. Už zítra proběhne klíčová rada ministrů životního prostředí, na níž se mimo jiné bude řešit rozsudek smrti pro spalovací motory v autech.
Ceny výrobců v průmyslu, zemědělství i stavebnictví nepřestávají růst. Naopak trhají veškeré předpoklady a v zemědělství dokonce dochází k největšímu růstu od roku 1992. Ceny výrobců tak trhají rekordy. Meziměsíčně totiž zrychlily o 8 procent a meziročně o 35,3 procenta. Ceny stavebních prací vzrostly meziročně o 12,9 procenta. Nárůst cen výrobců ve většině znamená, že se cena bude zvyšovat i koncovým zákazníkům. Lidé tak mohou očekávat další zdražování, které pro řadu domácností znamená problémy.
Na tuzemský průmysl začíná dopadat další vliv války na Ukrajině. Podle odborníků hrozí výpadek kvalifikovaných pracovníků až na desítkách tisíc pracovních míst a to kvůli pozastavení programů pracovní migrace z Ukrajiny a Běloruska. Z řad uprchlíků, které tvoří v drtivé většině ženy, lze pokrýt poptávku jen částečně a firmy se podle odborníků začínají dostávat do existenčních problémů a nemohou plnit už slíbené zakázky.
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.
Jak už dobře víme, za březen jsme v České republice dosáhli meziroční inflace 12,7 procenta. To je ovšem číslo měřené domácí, českou metodikou, není tak úplně porovnatelné s celou Evropskou unií. Abychom mohli inflace napříč zeměmi porovnávat, musíme mít k dispozici nějaké srovnatelné číslo počítané mezinárodně jednotnou metodikou. A takové číslo přišlo tento týden. Můžeme už tedy směle porovnávat, jak jsme na tom z mezinárodního pohledu. Ukázalo se, že meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta.
Lidem se dál zřetelněji prodraží vybudování domku či rekonstrukce stávajících bytů. Cena stavebních materiálů totiž roste strmě nahoru a některé komodity vzrostly i o desítky procent. Kromě lidí však bude mít zdražování dopad i na města a obce, které mají nasmlouvané rekonstrukce či výstavby. Firmy navíc trápí nedostatek pracovníků, který je navíc umocněn odlivem zahraničních dělníků zpět domů. To se týká čerstvě i Ukrajinců, kteří dostávají povolovací rozkazy kvůli ruské invazi.
Největší automobilka v České republice Škoda Auto se setkává v posledních dvou letech s problémy. Závod totiž nově musí omezovat výrobu kvůli chybějícím dílům, jejichž dodávky narušil ozbrojený konflikt na Ukrajině. Právě tam se nacházejí subdodavatelé, kteří dodávají automobilce část komponentů. Kvůli válce také přerušil výrobu škodovek partner Škody Auto na Ukrajině. Ruský trh je pro automobilku druhý největší.
