Německá automobilka Volkswagen v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího podniku.

Opatření se týká závodů ve Wolfsburgu, Hannoveru, Braunschweigu, Salzgitteru, Emdenu a Kasselu. Stojí za ním úsporný program, o kterém hlavní koncernová značka VW od začátku minulého měsíce jedná se závodní radou.

Značka VW se potýká s vysokými náklady a výpadky ve výrobě. Její provozní marže v prvních devíti měsících letošního roku klesla na 3,4 procenta. Cílem úsporného programu je zvýšit do roku 2026 marži na 6,5 procenta, píše DPA.

Závodní rada se k pozastavení náboru vyjádřila vstřícně. „Vzhledem k nejnovějšímu úsilí o zvýšení efektivity je pochopitelné, že podnik omezuje další vytváření pracovních míst na nezbytné minimum,“ uvedl mluvčí závodní rady. Automobilka neupřesnila, jak dlouho bude toto opatření trvat.

Německý automobilový koncern Volkswagen je největším výrobcem aut v Evropě. Kromě hlavní značky VW zahrnuje také řadu dalších značek, jeho součástí je i česká Škoda Auto.

„Evropský autoprůmysl v čele s tím německým se ocitá v kleštích drahých energií na jedné straně a dusivé regulace výroby aut se spalovacím motorem v podání Bruselu na straně druhé. Za drahé energie může kromě války na Ukrajině také zelená agenda EU, resp. cesta k uhlíkové neutralitě roku 2050, známá jako Green Deal. Zčásti jsou drahé energie také důsledkem německé energetické transformace, Energiewende, jež největší evropskou ekonomiku letos dovedla k vypnutí už všech svých jaderných reaktorů,“ domnívá se ekonom Lukáš Kovanda.

„Cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové zdražení, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď začínají pořádně pociťovat nejen automobilky typu Volkswagenu, ale třeba i domácnosti v Česku, jimž má od příštího roku zdražit regulovaná složka cen elektřiny o nebývalých 71 procent, jak tento týden navrhl Energetický regulační úřad,“ připomíná Kovanda.

„Brusel se zkrátka pustil do hazardu s osudem budoucích generací obyvatel EU, které mohou přijít nejen o svá pracovní místa a podstatnou část své životní úrovně. Bez dostatečné čínské, indické či americké součinnosti – jež je nejistá – si za výrazně zdraženou elektřinu lidé v EU nic nekoupí. Tedy určitě ne lepší klima. Koupí si ale možná zhoršení životní úrovně, další ochromení ekonomiky a zvýšení nezaměstnanosti,“ dodává v komentáři Lukáš Kovanda.