Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil odklad verdiktu, podle kterého má ČSSD zaplatit dědicům zemřelého právníka Zdeňka Altnera asi 338 milionů korun. Rozsudek bude po doručení nálezu účastníkům řízení znovu pravomocný a vykonatelný. ČSSD požádá o další odklad, řekl předseda strany Jan Hamáček.
Hnutí ANO by volilo 33 procent voličů, o dva procentní body více než na přelomu února a března. Druzí by ve volbách do Sněmovny skončili Piráti se ziskem 19 procent hlasů a třetí ODS by dostala 13,5 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do Sněmovny by se dostalo sedm subjektů. Na hranici vstupu balancují lidovci a hnutí SPD, které přitom v předchozím průzkumu dostalo 9,5 procenta.
Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun z privatizačního účtu, uvedla Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun, uvedla televize.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvažuje o zřízení postu vicepremiéra pro ekonomiku. Řekl to v rozhovoru pro Lidové noviny (LN). Ministrů by bylo stejně, navýšil by se počet místopředsedů vlády. V současném kabinetu je prvním místopředsedou vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a místopředsedou ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Třetím by mohl být Karel Havlíček, nástupce ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO), píše deník.
Vládní koalice stále hledá možnosti, jak získat do prázdné státní kasy peníze. Sociální demokracie, která svým slibem o vyšší rodičovské naštvala řadu rodin, navrhuje několik druhů vyšších daní. Kromě vyššího zdanění bank navrhují socialisté i zdanění dividend či digitální daň. Zdanění internetových gigantů jako jsou Google či Facebook se zamlouvá jak hnutí ANO, tak některým opozičním stranám. Podporu vládě vyjadřují Piráti, na druhé straně ODS se k tomuto kroku staví zdráhavě.
Koaliční vztahy mezi ANO a ČSSD jsou v posledních dnech napjaté. Mohou za to tajná sněmovní hlasování do mediálních rad. Kromě zvolení Ladislava Jakla do velké rady, pobouřilo vládní sociální demokraty také zvolení Jana Krůty do Rady Českého rozhlasu. Textaře zpěváka Dalibora Jandy Krůtu v sedmdesátých letech neblaze proslavil rovněž podíl na propagandistickém článku „Případ Magor“ namířeném proti kapele Plastic People of the Universe. Na dotaz Echo24 publicista uvedl, že kolem své volby žádné politické tlaky nepociťoval.
Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15 000 Kč. V televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) to nemusí stačit.
Koaliční dohady o podobě navýšení rodičovské pokračují. Ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčová (ČSSD) prosazuje, aby si o 80 000 na 300 000 korun polepšili všichni rodiče s nejmladším dítětem do čtyř let. S tím nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO). Nejvhodnější by podle něj bylo, aby zvýšenou dávku dostali rodiče novorozenců a také ti, kteří rodičovskou zrovna pobírají. Vládní návrh totiž počítá s navýšením jen u dětí, které se narodí po 1. lednu 2020. Předseda vlády tvrdí, že rodiče mají často pocit, jako by jim kabinet něco bral, a viní z toho Maláčovou.
Sjezdy, kongresy či sněmy několika parlamentních stran z poslední doby provází zajímavý trend. Nezvou totiž bývalé předsedy, nebo na ně pozvaní exšéfové odmítnou přijít. To potvrzuje často skloňovanou myšlenku, že české politické strany s delší historií vztahy s bývalými šéfy tzv. neumí. Naposledy se to projevilo na pátečním sjezdu KDU-ČSL, který v sobotu pokračuje. Na sjezdu sice nechyběl expředseda Jan Kasal a mezi pozvanými byl Jiří Čunek, nepozván ale zůstal Miroslav Kalousek (dnes TOP 09).
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce probrat s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) středeční událost, kdy zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit setkání představitelů ministerstva se zahraničními diplomaty. Na dotaz to dnes sdělil Černínský palác. S Petříčkem o záležitosti už mluvil předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD), protože postup ministerstva průmyslu by mohl podle něj znamenat nebezpečný precedens. Ministr ho ujistil, že Česko se nehodlá nechat Čínou tlačit a dohodnuté principy pro vzájemná jednání platí.
Sociální demokracie v minulém roce hospodařila se ztrátou přes 33 milionů korun. Vyplývá to z výroční finanční zprávy za rok 2018, kterou odevzdala Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD) ve čtvrtek novinářům řekl, že oproti plánům navýšily náklady především výdaje na volby do Senátu a obecních zastupitelstev. V roce 2017 měla ČSSD ztrátu téměř 40 milionů korun.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů stále váhá nad zvýšením důchodů na příští rok, v pondělí na jednání ho ještě neschválila. Nejasná je i podoba zvýšení rodičovského příspěvku. O té bude koalice znovu jednat, rozhodne o ní prý do konce května. Oznámení o zvýšení rodičovské jen rodičům novorozenců vyvolalo velkou bouři mezi rodiči malých dětí a tisíce odmítavých reakcí na sociálních sítích, v pondělí dokonce před úřadem vlády protestovalo několik lidí.
Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.
Jestli skutečně něco vážně ohrožuje politickou kariéru Andreje Babiše, je to útlum ekonomiky. Jeho voliči jsou výrazně více než u opozičních stran závislí na přísunu veřejných peněz. Když se objeví signály, že Andrej Babiš není schopen pokračování tohoto přísunu zajistit, začnou ho velmi rychle opouštět a přesouvat se jinam. Na začátku roku začal Babiš spolu se sliby, komu všemu přidá a zvýší důchody nebo dávky, šířit i potřebu šetřit.
Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300 000 korun z nynějších 220 000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl, že se první místopředseda jeho hnutí Jaroslav Faltýnek scházel s Karlem Feixem, ředitelem české pobočky firmy Kapsch, která v Česku provozuje mýtný systém, a s ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Rafajem. Je na Faltýnkovi, aby věc vysvětlil, a na policii, aby záležitost vyšetřila, řekl premiér novinářům před jednáním koaliční rady.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je v rámci ČSSD trochu úkaz. Díky své rétorice a levicově štědré sociální politice se rychle stává hvězdou strany. Poslední průzkum STEM navíc ukázal, že se politička řadí i mezi nejoblíbenější politiky v zemi. „Dala občanům i sociální demokracii naději,“ říká bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Od pravicové opozice naopak sklízí za rozdávačnou politiku kritiku, zejména však za rezignaci na důchodovou reformu. „Bude nás to jednou hodně bolet, úplně všechny,“ říká Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Mám obavy z jakéhokoliv jejího kroku a nápadu nejen kvůli dopadům do veřejných financí,“ říká zase Jan Skopeček (ODS).
Sněmovní volby by nyní vyhrálo s velkým náskokem před ostatními stranami hnutí ANO. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ z přelomu února a března, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT). ANO by dostalo 31 procent hlasů. Druhé Piráty a třetí ODS by podpořil zhruba o polovinu menší podíl voličů.
Současná koalice neustále přichází s novými nápady štědré sociální politiky. Kde ale například na další navýšení důchodů vzít? Vládní ČSSD v souvislosti se zahájením debat kolem rozpočtu na příští rok přichází se svou tradiční agendou zvyšování daní. Konkrétně předseda Jan Hamáček znovu navrhuje zvýšení sazby daně bankám z 19 na 25 procent. Na sjezdu strany o tématu daní hovořila i novopečená místopředsedkyně strany Jana Maláčová. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem je ale proti, stejně tak i pravicová opozice, která nápad považuje za bláznivý.
Královéhradecký sjezd ČSSD potvrdil, že strana zůstane ve vládní koalici, jinými slovy ve smrtícím objetí Andreje Babiše a jeho formace ANO. Delegáti možná opravdu uvěřili, že miliardář své smyčky nestáhne, ani když se mu to bude hodit. V každém případě se debata na sjezdu točila kolem toho, jak najít prostor pro nadechnutí, tedy k realizaci klasického sociálnědemokratického programu. „Čekají nás programové střety s hnutím ANO.
Sociální demokracie přežila nejhorší období po listopadu 1989 a teď už bude jenom lépe, řekl Jan Hamáček poté, co byl o víkendovém královéhradeckém sjezdu znovu zvolen předsedou. Zřejmě má šťastnou povahu, kterou netrápí nepřehlédnutelná znamení, že nejvážnější zkouška teprve přichází. S Hamáčkem a ČSSD jí bude čelit celá Česká republika.
Sociální demokraté se nebývale ostře vymezili vůči své politické konkurenci. Ač nejmenovala, vyhradila se ČSSD v politickém manifestu na závěr sjezdů vůči „politickým šmejdům“ a vůči „hnutím na jedno použití, která pro hlas udělají cokoliv.“ Nepřímo se ČSSD opřela i do koaličního partnera ANO. „Manažerské poučky a slogany v dokonalém marketingovém balení úspěšně konkurují tradiční politice založené na programu a hodnotách,“ píšou sociální demokraté v manifestu spolu s tím, že „demokracii začíná vytlačovat oligarchie.“
Prezident Miloš Zeman na sjezdu sociálních demokratů řekl, že o funkce ve vedení strany by se neměli ucházet ti, kteří neuspěli ve volbách. Nepřímo tím označil ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který v komunálních volbách na Praze 7 získal pro stranu 320 hlasů a ČSSD zde skončila předposlední s 1,87 procenty. Přesto se stal Petříček místopředsedou ČSSD.
Dokáží se sociální demokraté vrátit zpět na vrchol? ČSSD si v pátek na svém sjezdu znovu do svého čela zvolila současného ministra vnitra Jana Hamáčka a jako prvního místopředsedu strany Romana Onderku. V obou případech nešlo o žádné překvapení, jelikož neměli vyzyvatele. Zásadním bodem pátečního programu bylo vyslovení podpory z úst prezidenta Miloše Zemana, se kterým přitom měla strana v minulosti problematické vztahy. Delegáti se také shodli na změně stanov.
Sociální demokracie si v pátek večer zvolila čtyři z pěti místopředsedů. Patří k nim oba favorité – ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Přidali se starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. Tato informace by oficiálně měla být potvrzena v sobotu. K tomu na sjezdu ČSSD v Hradci králové post předsedy strany pro další dva roky obhájil Jan Hamáček. Nešlo však o žádné velké překvapení, protože šlo o vítězství bez boje. Do volby šéfa ČSSD se sice přihlásil i pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman, jak se ale později ukázalo, nemohl do klání zasáhnout.
Česká vládní koalice začíná debatovat o rozpočtu na příští rok. V půlce března k tomu dokonce Andrej Babiš a sociální demokraté budou mít zvláštní zasedání. V koalici kupodivu panuje shoda na tom, že výdaje v letošním rozpočtu vylétly příliš vysoko a je potřeba uvést je do většího souladu s příjmy.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu na sjezdu ČSSD uvedl, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude volit právě sociální demokracii. Delegáti sjezdu prezidenta za jeho slova ocenili potleskem. Zeman však zároveň zkritizoval stranu, že se až příliš zaměřuje na městské liberály než na pracující.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů už vládne téměř půl roku bez personálních změn. K těm se nyní zřejmě schyluje. Po výroku o drahých mobilních datech se hovoří o odchodu ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) a v souvislosti s jejím nástupcem o předsedovi asociace živnostníků Karlu Havlíčkovi. Ten je od loňska rovněž místopředsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Komunisté, bez nichž by vláda ANO a sociálních demokratů nezískala důvěru sněmovny, dlouhodobě kritizují ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) a ministra zahraniční Tomáše Petříčka (ČSSD).
Ačkoli je Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) opět vládní stranou, prochází v poslední době výraznou krizí. Debatu o budoucím směřování ČSSD chce tak na sjezdu otevřít předseda Jan Hamáček, strana se podle něho musí nachystat na změny ve společnosti, jako jsou robotizace a digitalizace. Součástí cílů ČSSD bude v této souvislosti podle něho také zkrácení pracovní doby. ČSSD bude podle Hamáčka prosazovat, aby se v prvním kroku ještě v nynějším volebním období zkrátila o půl hodiny týdně.
Předseda ČSSD Jan Hamáček bude chtít prosazovat štíhlejší vedení strany a elektronickou stranickou komunikaci. Uvedl to v dopise členům před pátečním a sobotním sjezdem, na kterém bude obhajovat svou funkci. Straníky vyzývá, aby byli sebevědomější. Napsal, že riskantní vstup do vlády se straně vyplatil a plní program sociální demokracie. Nenaplnily se podle něj katastrofické scénáře, že strana bude ve Sněmovně neviditelná a bude loutkou „pod tlakem divoké hlasovací mašiny ANO, KSČM a SPD“.
