Polská pohraniční stráž v pátek objevila tunel vedoucí pod hraničním oplocením z běloruské strany do Polska. Informuje o tom server Euronews. Jde o druhý tunel pod polsko-běloruskou hranicí odhalený letos, přičemž oba byly detekovány pokročilými elektronickými systémy nedávno instalovanými v oblasti. Tunel byl objeven poblíž města Kondratki příslušníky Podlaského oddílu Pohraniční stráže.
Tragický osud běloruské ženy, která odcestovala do thajského Bangkoku za prací modelky, odhaluje stále rostoucí problém obchodu s lidmi a nucenými pracemi ve střední a jihovýchodní Asii, které mají drastické konce. Běloruska hledala práci v zahraničí. Místo očekávaného modelingu byla však unesena do Myanmaru, kde se stala obětí otroctví a následně měla být prodána na orgány. Její tělo byl spáleno, ale gang ještě požadoval po její rodině vysoké výkupné, za již neexistující dívčiny pozůstatky.
Kancelář běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské ve Vilniusu dočasně pozastavila svou činnost poté, co Litva snížila úroveň její fyzické ochrany. Informovala o tom ve středu litevská veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice LRT s odvoláním na poradce političky Dzjanise Kučynského. Média o rozhodnutí Vilniusu ohledně změny v ochraně Cichanouské informovala o den dříve, podle agentury AFP ji nyní bude zajišťovat policie namísto zvláštní služby pro ochranu významných osob.
Běloruské ministerstvo zahraničí prohlásilo za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z ČR. Česká diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha dnes vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nebude dále komentovat.
Ruský prezident Vladimir Putin ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100.000 vojáků s 10.000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50.000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů.
Incident s dronem, který v pondělí večer operoval nad budovami polské vlády ve Varšavě, má podle polského listu Rzeczpospolita nové rozuzlení. Jedním ze zadržených není, jak se původně informovalo, občan Běloruska, ale Ukrajinec. Policie i speciální složky nyní prověřují okolnosti celé události. „Před chvílí Státní bezpečnostní služba zneutralizovala dron operující nad budovami vládní čtvrti (Parkowa) a Belwederem. Zadrženi byli dva občané Běloruska. Policie vyšetřuje okolnosti incidentu,“ uvedl v pondělí večer premiér Donald Tusk.
Rusko společně s Běloruskem v těchto dnech podniká vojenské cvičení Západ 2025. Poslední cvičení Západ proběhlo v roce 2022, krátce před plnou invazí Ruska na Ukrajinu. Tehdy se ho účastnilo na 200 000 vojáků. Současného cvičení se podle Běloruska účastní asi 13 000 vojáků. Cvičení přímo na místě sleduje řada představitelů dalších států. Včetně USA, Turecka či Maďarska. Informuje například agentura Reuters.
Rusové v sobotu přesunuli raketové systémy Iskander rozmístěné v exlávní Kaliningradské oblasti. A to až do těsné blízkosti polských hranic. Manévry s raketami jsou součástí společného vojenského cvičení Ruska a sousedního Běloruska s názvem Západ 2025. Video dokazující přesun Iskanderů do Kaliningradské oblasti původně zveřejnil server Clash Report. Podle analýzy komunity Cyberborošno bylo video natočeno na silnici E28 severně od vesnice Kudrjavcevo, jen asi 35 kilometrů od polských hranic.
Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se budou konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony.
Bělorusko sestřelilo část dronů, které v noci na středu narušily jeho vzdušný prostor, uvedl v prohlášení náčelník generálního štábu běloruské armády Pavel Muravejka. Armáda podle něj na věc upozornila Polsko i Litvu. Muravejka neuvedl, čí drony běloruská protivzdušná obrana sestřelila. Označil je za "zbloudilé". Polský premiér Donald Tusk ve středu ráno oznámil, že vzdušný prostor jeho země v noci narušil velký počet ruských dronů, později dodal, že zaznamenáno bylo 19 vniknutí do polského vzdušného prostoru, některé ve směru z Běloruska.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka. BIS uvedla, že běloruskou zpravodajskou síť budovanou v Evropě rozbila společně se zpravodajskými službami Rumunska a Maďarska.
Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a má v plánu se s ním v budoucnu setkat. Trump Lukašenkovi poděkoval za nedávné propuštění 16 vězňů a vyzval ho k propuštění 1300 dalších, informovala agentura Reuters. Lukašenko pozval Trumpa i s rodinou do Minsku a podle něj Trump pozvání přijal.
Rusko a Bělorusko se vracejí k osvědčenému scénáři z roku 2021, vše nasvědčuje tomu, že se opět pokusí vyvolat migrační krizi na východní hranici Evropské unie, na polsko-běloruské hranici, upozorňuje dnes televize WPolsce24. Podle deníku The Telegraph se totiž v posledních týdnech zvýšil počet letů z libyjského města Benghází do Minsku. Za touto operací pravděpodobně stojí libyjský maršál Chalífa Haftar, který ovládá velkou část východní Libyi a úzce spolupracuje s Kremlem.
Dnes, v den uveřejnění tohoto komentáře, tedy v neděli 27. července, přichází další (půl)kulaté výročí, které ale zůstane spíše stranou tuzemské pozornosti, třebaže bychom si ho připomínat měli naopak intenzivně a se vší vážností a zájmem. V tento den před pětatřiceti lety totiž Bělorusko vyhlásilo svrchovanost na Sovětském svazu, byl to počáteční akt jeho odtržení. Po pobaltských zemích, které s tímtéž přišly už na jaře 1990, se tak stalo další evropskou zemí drolící východní říši a usilující o obnovu své krátké meziválečné svébytnosti.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla v sobotu na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. V sobotu se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Úkolem tohoto Salonu Echa je přiblížit čtenářům kout Evropy, který má hodně co dělat s českými dějinami, ale který přitom neprávem přehlížíme. Vyznění debaty je ovlivněno složením: mít mezi sebou rusistu či bulharistu, akcentovali bychom jiné tóny, ale podstatné by zůstalo stejné. Vzhledem k tomu, že se všichni dobře známe, zůstali jsme u tykání i v psané verzi rozhovoru. Ten vedli diplomat a politolog Maciej Ruczaj, polonista a serbista Pavel Trojan a autoři podcastu Echa Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš (ten v roli moderátora) Novosadové – jeden serbista a druhý sorabista.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko doporučil lidem ve své zemi, aby brambory jedli jednou, nejvýše dvakrát týdně. Zatímco on svůj tip odůvodnil prospěšností pro štíhlou linii, litevská a polská média upozorňují, že může souviset s nedostatkem brambor v Bělorusku. Lukašenko o víkendu navštívil okolí Vaukavysku v Grodněnské oblasti na západě země. Podle serveru Naša Niva ho místní činitelé informovali o tom, že kontrolní orgány zjistily, že v regionu nedostatek brambor není.
Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna. Štermer je dalším z rostoucího počtu politických vězňů, kteří přišli o život během nelítostného potlačování jakéhokoli odporu v přísně kontrolované zemi, napsala AP. Přesné datum a okolnosti vězňovy smrti nejsou známé.
Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference. "Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok," řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. "Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni," dodal.
Jak se běloruská disidentka Natallia Sudlianková-Ševková stala agentkou ruské tajné služby? Sudlianková, která dlouhé roky působila v redakci Svobodné Evropy, bojovala za práva Bělorusů a získala v České republice azyl, byla českou vládou společně s ruským tajným agentem GRU Alexejem Šavrovem zařazena na vnitrostátní sankční seznam. Tvrdila, že za konflikt na Ukrajině mohou oligarchové a uvádí, že sami Ukrajinci nenávidí své sousedy na východě země. Teď má 30 dnů na to, aby opustila Česko.
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Estonský parlament 26. března schválil ústavní změnu, která odebírá volební právo v místních volbách občanům nečlenských států Evropské unie. Tento krok se týká především Rusů a Bělorusů, uvedla Estonská veřejnoprávní televize (ERR). Estonsko, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, zahrnuje i komunitu 322 700 etnických Rusů, z nichž podle údajů z roku 2022 přibližně 90 000 vlastní ruské občanství.
Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.
Tento týden se náměstek ministra zahraničí USA Christopher Smith a další dva američtí představitelé setkali v Bělorusku s prezidentem Alexandrem Lukašenkem a šéfem běloruské KGB a nabídli Bělorusům dohodu, píše deník New York Times. Podle ní by Lukašenko propustil "mnohé" politické vězně a Spojené státy zmírní sankce na běloruské banky a export draslíku ve snaze odklonit Bělorusko na "jinou oběžnou dráhu".
Lukašenkovy "volby" v Bělorusku byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu. Na síti X to uvedl prezident Petr Pavel poté, co si autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v nedělních volbách zajistil posedmé pět let v čele země. Česko podle Pavla stojí za Bělorusy bojujícími za demokracii a svobodu. Ústřední volební komise podle agentur oznámila, že Lukašenko získal 86,82 procenta hlasů. "Lukašenkovy 'volby' byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu," uvedl Pavel.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v nedělních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury. Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.
Migranti ze třetích zemí, kteří byli dříve přivezeni na bělorusko-polské hranice, jsou zřejmě posíláni do Ruska. Informoval o tom plukovník Andrej Stasiulevič z polské pohraniční stráže. Přesun migrantů může být součástí strategie běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se snaží udržet stabilitu v zemi před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Běloruské úřady zakázaly Santa Clause. Legendární vánoční postava, která se těší popularitě zejména v USA, ale s globalizací si jí oblíbil téměř celý svět, dostala v Bělorusku červenou. Kromě Santy chce Bělorusko omezit i anglické koledy a jiné cizojazyčné vánoční písničky. Namísto toho chce země posílit dodržování ruských vánočních tradic. O zprávě informuje web ukrajinská Pravda. Bělorusko brojí za omezení postavy Santy zejména ve školách a školních besídkách.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších dvacet vězňů odsouzených za to, co běloruské úřady nazývají extremismem. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž je v této skupině 14 lidí s chronickými chorobami. Jména agentura neuvádí, propouštěné nejmenuje ani běloruský nezávislý server Naša Niva, který ale píše o propuštěných politických vězních. Jde již o osmou vlnu milostí převážně politickým vězňům v Bělorusku v tomto roce.
Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v pátek v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.
