Kontrolní hlášení DPH stojí podnikatele desítky hodin práce navíc. Od jeho zavedení v lednu 2016 totiž stoupl počet hodin, které podnikatel ročně stráví nad daňovými přiznáními, o více než 30. Vyplývá to z údajů prestižního žebříčku Doing Business o kvalitě podmínek pro podnikání, který každoročně vypracovává Světová banka.
V Senátu se diskutovalo o zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Její okamžitý konec totiž požaduje petice, pod kterou se podepsalo téměř 20 tisíc lidí. Zatímco náměstkyně ministra financí Alena Schillerová EET vychvalovala, kritici v čele s předsedou Asociace podnikatelů a manažerů Radomilem Bábkem označili evidenci za nedemokratické restriktivní opatření. Podle nich vede ke zdražování, udávání, otevřené nenávisti a zavírání podniků a rozhodně nenarovnává podnikatelské prostředí.
Živnostníci mají při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci, a to kvůli nižší odvedené částce pojistného. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce řeší stížnosti živnostníků na malé důchody.
Asociace živnostníků důrazně odsoudila výroky předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) o tom, že by se živnostníkům měly zvýšit odvody, aby se část z nich raději nechala zaměstnat a byla lépe národohospodářsky využita. „Není nic, co by mohlo ospravedlnit tak bezprecedentní vyvolávání třídní nenávisti a nového třídního boje,“ píše asociace ve své tiskové zprávě.
Odvolání předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) požaduje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Asociaci vadí Štěchův čtvrteční výrok, že by se měly zvýšit odvody pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a že mnoho z nich jsou „pseudopodnikatelé“. Senátor Štěch to řekl ve čtvrtek na sjezdu odborového svazu Kovo.
Půl roku po zavedení pokladen EET už není třeba čekat s hodnocením. Zkrátka a dobře, manévry ministerstva financí poškodily pověst podnikatelského stavu, státní pokladně však nic nepřinesly.
Finanční správa si kvůli svému nelidskému přístupu, kterým likviduje drobné podnikatele a živnostníky, vysloužila v posledních měsících vlnu kritiky. To, že svým postupem poškozuje poctivé firmy, nyní připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Fenomén darovacích trhů, které jsou novou formou protestu proti EET, nabývá na síle. Po historicky prvním darovacím trhu v Hradci Králové a druhém v Letohradu se ozvala další padesátka měst, které chtějí tento typ trhu uspořádat. Někde by dokonce mohly nahradit klasické trhy, o které není mezi trhovci zejména po zavedení EET zájem.
Lidským představám o světě odpovídá v posledních desetiletích představa pokroku. Podmínky k životu se zlepšují, lidé jsou vzdělanější a bohatší, a i když někdy dojde k potížím, po zdržení se vše vrátí k vzestupnému trendu.
Ačkoliv o historicky první darovací trhy nebyl masový zájem, další je budou brzy následovat. Trhy, které protestují proti EET a likvidaci drobných živnostníků, se uskuteční i v dalších městech. Po Hradci Králové o ně projevili zájem také trhovci z Chebu, Mělníku nebo Františkových Lázní. A to navzdory tomu, že se někteří stánkaři bojí případných pokut.
Protesty proti EET získávají novou podobu. Po demonstracích, nevydávání účtenek nebo nahrazování hospod klubovými pivnicemi a spolky si svou formu protestu našli také trhovci. Zavádí takzvané darovací trhy, kterými chtějí dokázat, že farmářské trhy mohou fungovat i bez elektronické evidence tržeb a vydávání účtenek. První darovací trh se uskuteční dnes v Hradci Králové.
‚Gestapo, totalitní praktiky, šikana či boj s hydrou‘. I taková přízviska používají podnikatelé i daňový poradci ve spojení s finanční správou v posledních měsících. Minulý rok totiž nebyl pro podnikatele a živnostníky snadný, a to přestože si loni v létě vláda pochvalovala, že se jí podařilo snížit administrativní zátěž podnikatelů.
Zatímco pro nás platí nesmyslné šibeniční lhůty v řádu dnů, úředníci na to mají měsíce, klidně i roky. Taková kritika se ozývá na adresu finanční správy z řad živnostníků, pro které platí od loňského ledna povinnost odevzdávat kontrolní hlášení k DPH. Podnikatelé jsou naštvaní, že jim úřad vyměří za několikadenní zpoždění nebo chybu v kontrolním hlášení hned desetitisícovou pokutu.
Finanční správa uklidňovala podnikatele, že při startu kontrolního hlášení k DPH nebude případné chyby či zpoždění pokutovat. Teď však obrátila a začala jim v souvislosti s novým nástrojem proti daňovým únikům, který platí od ledna 2016, zpětně vyměřovat desetitisícové pokuty. Generální finanční ředitelství to ale označuje za nedorozumění.
Zemětřesení o síle minimálně čtyř stupňů Richterovy škály, vichřice přinejmenším o 75 kilometrové rychlosti nebo lavina. To jsou podle finanční správy ospravedlnitelné důvody, které mohou vést k prominutí pokuty za včasné nepodání kontrolního hlášení DPH. Podle dostupných informací ale Generální finanční ředitelství z 89 milionů korun na pokutách za rok 2016 prominulo jedinou sankci ve výši 25 tisíc korun.
Drobní živnostníci se bouří proti nesmyslně vysokým pokutám, které finanční správa ukládá za drobné prohřešky v kontrolním hlášení DPH. Kvůli hlášení, které má podle ministerstva financí zabránit daňovým únikům, padají nejčastěji sankce ve výši 50 tisíc korun. Echo24 přináší případy některých z pokutovaných živnostníků. Finanční správa během prvního roku rozdala pokuty za 89 milionů korun.
Finanční správa v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělila podnikatelům pokuty za 89 milionů korun. Nejčastěji plátci DPH, kteří pomocí hlášení pravidelně oznamují úřadům údaje o svém podnikání, zaplatili rovnou nejvyšší možnou pokutu – 50 tisíc korun.
Svoboda podnikání, jeden z pilířů polistopadové svobody, je ohrožena zákonem o evidenci tržeb, podle kterého bude „Velký bratr“ z ministerstva financí on-line sledovat tržby všech podnikatelů. To říkají zvláště malí a střední podnikatelé, proti kterým je zákon v první řadě namířen.
Nikde v Evropě nebylo podnikání tak potlačeno jako v české části komunistického Československa. A nikde jako v českých zemích nezažili podnikatelé v posledním čtvrtstoletí takový rozkvět. Styl „ode zdi ke zdi“ pokračuje i nadále, když vláda hodlá dosud nevídaným způsobem omezit podnikatelskou svobodu.
