Lidským představám o světě odpovídá v posledních desetiletích představa pokroku. Podmínky k životu se zlepšují, lidé jsou vzdělanější a bohatší, a i když někdy dojde k potížím, po zdržení se vše vrátí k vzestupnému trendu. Přesto není správné spoléhat na tento historický optimismus úplně vždycky. Nejde přece vyloučit, že lidé dělají špatná rozhodnutí. Když je dělají vysoce postavení politici, mohou mít nenapravitelné důsledky. Pak v některých oborech nastane dlouhodobý úpadek. To se potvrzuje při nešťastném pokusu současné vlády zvýšit výběr DPH.

Dopady je možné vidět na mnoha konkrétních příkladech, třeba při sobotní procházce historickým středem Českých Budějovic. Na Piaristickém náměstí probíhá týdenní trh zahrádkářů, který přežil i doby komunismu, tentokrát je však účast slabá. Prostor je zaplněn jenom z poloviny, stánkaři si navíc stěžují na slabou návštěvnost. Namísto v poledne uklízejí květinové sazenice či sklenice s medem už po desáté hodině. Některé trhovce a návštěvníky mohly odradit ranní mrazíky, existuje však i další důvod.

Gotický střed Budějovic se hned po listopadu 1989 stal prostorem, kde vznikaly stovky malých krámů s potravinami, drogistickým či jiným specializovaným zbožím. Nabídka se nikdy neomezovala. Pokud někomu projekt nevyšel, okamžitě jeho místo zabral někdo jiný. Poprvé se pár prázdných obchodů objevilo při krizi v roce 2009, to však byl jen dočasný výpadek. Teď ovšem přišla větší krize. Od počátku roku se vyprázdnily výlohy desítek krámů, v některých ulicích až polovina, a jen málokterý z nich získal nového nájemce. Týká se to většiny obchodů s potravinami, laciným textilem, který často prodávali vietnamští obchodníci, skončilo rámařství, starožitník, prodejna pytlíků do vysavačů. Trafiky a kavárny obvykle vydržely, mnozí majitelé však propustili zaměstnance a přežívají s nadějí, že lepší počasí přece jen přivede víc zákazníků. Řada obchodů zrušila sobotní provoz – a pak není divu, že se ulice historického centra vylidnily. S tím klesá i účast na tradičních trzích Piaristického náměstí.

DPH pod úrovní roku 2014

Největší pád maloobchodu od roku 1989 způsobila opatření na lepší výběr DPH, tedy zavedení kontrolních hlášení a EET. Zásah finanční správy obvykle nebyl jediným důvodem, v mnoha případech ovšem posloužil jako účinná rána z milosti. Také v metropoli jižních Čech se bez jakékoli regulace rozšiřují obchodní centra. Model zaměřený na průměrného zákazníka válcuje menší specializované obchody v okolí a dokázal by je zlikvidovat i bez přispění finančních úřadů. Trvalo by to jen delší dobu. Pokud tedy někdo na zavedení EET do Budějovic vydělal, pak je to jeden z nejbohatších Čechů Radovan Vítek, jemuž patří dvě ze tří hlavních nákupních center. V těchto centrech zákazníků neubývá a na rozdíl od historického středu města je v nich plno celou sobotu i neděli. Proto také Vítek rozšiřuje plochu jednoho ze svých center na dvojnásobek.

Zavedení pokladen EET bývá chváleno širokou veřejností, podle průzkumů oceňuje jeho efektivitu polovina občanů. Nic na tom nemění pochybnosti samotných finančních úředníků, kteří by od povinnosti zavést elektronické pokladny nejraději osvobodili venkovské spolky a sportovní kluby. Důvod je zřejmý: v České republice se zatím prakticky žádný vesnický spolek ani klub ke kontrole tržeb neregistroval. Napravit by to šlo pouze plošným, a tedy mimořádně nákladným tažením proti širému venkovu. Přesto zůstává nejčastějším superlativem daňové reformy tvrzení, že systém EET funguje bez chyby a že spojení na finanční úřady funguje.

Zatím se ministerstvu financí nepodařilo nikoho přesvědčit, že se zlepšil výběr daní. Loni finanční úřady vybraly na DPH 350 miliard korun, o osmnáct miliard víc než rok předtím. Pětiprocentní zvýšení výběru ani nekopíruje růst spotřeby, ministerstvo přesto tvrdí, že 10 až 12 ze zmíněných osmnácti miliard úřady vybraly díky nově zavedeným kontrolním hlášením. Analytik Michal Škop už také na webu Aktuálně.cz prokázal, že se těmto „nesmyslným“ číslům nedá věřit.

Letos už by se měl výběr opravdu zlepšit, protože vedle kontrolních hlášení začaly v hospodách a obchodech fungovat i pokladny EET. V prvním čtvrtletí se vybralo 82 miliard, o sedm miliard víc než loni, přesto to lze za úspěch označit, jen když se zavřou obě oči. Loni i předloni se v prvním čtvrtletí výběr propadl, protože finanční správa vracela větší objem záloh na DPH než obvykle. Zlepšení o osm procent proti loňsku tedy o ničem nevypovídá. Rozhodně je méně výmluvné než srovnání s prvním čtvrtletím roku 2014, kdy se na DPH vybralo 84 miliard. Když vláda Bohuslava Sobotky nastupovala, získal stát na DPH o dvě miliardy za čtvrtletí víc než po třech letech reforem a průběžného zvyšování obchodních tržeb.

FIK nemáme. Stačí PKP?

Selský rozum po návštěvě Českých Budějovic chápe, proč byl plán na zvýšení výběru DPH pomocí kontrolních hlášení a EET od začátku marnou iluzí. Osmdesát procent tržeb za potraviny vykazovalo už předtím několik obchodních řetězců, o mnoho jiné to nebylo při obchodování v dalších oborech. Část obchodů ze zbylé pětiny trhu teď přerušila provoz. Někdo možná šidil na daních, bez toho nemohl obchod utáhnout a do většího rizika se mu už jít nechtělo. Jiný ale pociťoval nové regulace jako šikanu. Jejich zákazníky částečně převzaly velké řetězce, které by měly DPH teoreticky odvádět s lepší kázní, jiní klienti zrušených obchodů ovšem nakupují v šedé zóně. Kde tady chcete vybírat nějaké daně navíc?

Samotná efektivita kontrolního systému EET je sporná. Při návštěvě jedné z turistických hospod v jihočeské metropoli se host domáhá kontrolního kódu FIK. Tento unikátní kód je dokladem, že údaje z účtenky už dostalo ke kontrole ministerstvo financí. Číšník pobaveně odpovídá, že v tom nemůže pomoci. Host se musí spokojit s tím, že se na účtence namísto kódu FIK zobrazil jiný kód s názvem PKP o zhruba čtyřech stovkách znaků. Ten se objeví, když selže spojení a ministerstvo FIK nepošle. Host může počkat, až se technika umoudří a FIK z ministerstva přece jen dojde. „S kódem PKP vydáváme polovinu účtenek,“ bilancuje číšník.

Přísnější kontroly obchodníků a živnostníků nemají prokazatelný efekt na výběr daní. Českobudějovický příklad však ukazuje, že přispěly k neblahému trendu vylidňování historických částí měst. Mnohé radnice by ze středu města rády udělaly lákadlo pro turisty, to se jim však těžko podaří. Namísto toho sledují, jak se z nich postupně stávají prázdné kulisy bez života. Neexistuje důvod, proč by se to někdy mělo změnit k lepšímu.