Tag: architektura

Články k tagu

Orient v Praze nechceme. Vznikla petice proti plánované rekonstrukci hlavního nádraží

V pondělí představená koncepce „Šťastného Hlaváku“ vyvolala u veřejnosti a na sociálních sítích velmi vášnivé reakce. Proti ambicióznímu návrhu nové odbavovací haly od architektonického studia Henning and Larsen Architects dokonce už vznikla petice, kterou zosnoval Klub Za starou Prahu, jenž to uvedl ve své tiskové zprávě. Petice vyzývá k zachování odbavovací haly Hlavního nádraží v Praze z roku 1977. Podle autorů petice návrh nezapadá do „pražského kontextu“.

Čtvrt století čekání

Po neuvěřitelných dvaceti letech od ukončení architektonické soutěže na novou budovu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě to konečně vypadá, že by se příští rok opravdu mohlo začít stavět. Návrh, který si vysloužil přezdívku Černá kostka, bude dalším z projektů studia Kuba & Pilař architekti, na jehož realizaci si museli počkat až příliš dlouhou dobu. Architekti a architektky potřebují ve své profesi zvládat mnohem víc dovedností, než by se mohlo zdát. Technické a výtvarné nadání ani zdaleka nestačí

Úzkost a pravda

Existuje teze, jejímž autorem je zřejmě Pavel Karous, že lidé nemají rádi pražské brutalistické stavby z toho důvodu, že jim zlí developeři rafinovaně implantovali přesvědčení, že ty stavby jsou projevem pozdního socialismu. Je ovšem možné, že u Karouse, který se nedávno stal aktérem happeningu „Vymítání zla z magistrátu pomocí Lenina na beranidle“, jde spíš o tzv. projekci. A že si lidé ty stavby oškliví, protože jsou ošklivé. Architekt Peter Eisenman v roce 1982 v debatě s jiným, velmi odlišným architektem Christopherem Alexanderem tvrdil, že soudobá architektura má být disharmonická, protože taková je doba.

Naděje pro ošklivé stavby

Politici, prostitutky a ošklivé domy se stanou úctyhodnými, když vydrží dost dlouho. Tenhle můj oblíbený citát pochází z klasického filmu Čínská čtvrť, je to replika monstrózního padoucha Noaha Crosse. Myslím, že vyjadřuje nějakou – možná docela banální – pravdu, která ovšem stojí za občasné připomenutí. Dnes ve vztahu k těm ošklivým či jako ošklivé se zprvu jevícím domům. Pražská radnice zveřejnila vizualizace vítězného návrhu proměny hlavního nádraží a jeho okolí, je dílem dánské architektonické kanceláře Henning Larsen. Jeho součástí je i rozlehlá dřevostavba před nádražní halou (zřejmě zmenšenou), na zveřejněných obrázcích působí její styl jako dosti orientální, při pohledu z dolní perspektivy může připomínat „domácí“ (pseudo)gotiku.

Tahle architektonická soutěž se nepovedla

Existuje určitý segment veřejnosti sledující stavební dění v Praze, pro nějž esenci všeho zla vyjadřuje pojem developer a komplementárně k němu představuje nejvznešenější kauzu současnosti zachování tzv. brutalistických památek – před úklady developerů. Teď přichází zajímavý test – útok na stavbu, již lze zařadit mezi tzv. brutalistické památky, který není veden developerem, nýbrž městem.

Šťastný Hlavák v „orientálním stylu“ za 2 miliardy. Prostor před hlavním nádražím zakryje obrovská střecha

Před pražským hlavním nádražím v budoucnu vznikne obrovská dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh "Šťastný Hlavák" architektů z kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Vítězný návrh v pondělí v pražském Centru architektury a městského plánování představili zástupci Prahy a Správy železnic (SŽ).

Sázka na staré

Přestavby, rekonstrukce, konverze, dostavby a všemožné další způsoby nakládání s již existujícími stavbami jsou už nějakou dobu hlavními tématy globální architektury – tu českou nevyjímaje. Nová publikace ukazuje, jak rozmanité mohou být architektonické přístupy k opravám a přestavbám starých domů pro bydlení.

Povzbuzení k akci

Výsledky nejdůležitějšího a nejsledovanějšího tuzemského ocenění v oboru architektury zdůraznily přínos veřejných projektů, ze kterých neprofitují jen jednotlivci, ale širší skupiny obyvatel, a také fakt, že i docela malý a nenápadný stavební zásah může mít značný dopad. Dalo by se říct, že letošní osmý ročník soutěžní přehlídky České ceny za architekturu odpovídal dnešnímu stylu, jakým způsobem se posuzují stavební projekty a jaká se řeší témata na globální úrovni

Slovenská nej

Už podvaadvacáté se u našich východních sousedů udělovala ocenění za nejlepší stavby posledních let. Výběr oceněných realizací slouží jako dobrá sonda do stavu tamního architektonického prostředí. Před hodnocením výsledků jakékoli soutěžní přehlídky týkající se architektury je potřeba si uvědomit jednu (neradostnou) věc. A sice tu, že hodnocené realizace reprezentují jen velmi, velmi malý vzorek celkové stavební produkce dané země.

Cena za architekturu 2023: lávka v Litomyšli, mlýny v Pardubicích nebo památník Mašínů

Hlavní cenu v soutěži Česká cena za architekturu (ČCA) dnes porotci udělili za návrh lávky v Litomyšli autorům z ateliéru Ehl & Koumar architekti. Ve finále letošního 8. ročníku ročníku porota vybírala mezi šesti díly. Vítězové Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Ladislav Dvořák a Ladislav Šašek i další finalisté se etablovali z 31 nominovaných prací, které Česká komora architektů (ČKA) představila na nominačním večeru letos v červnu. Výsledky vyhlásili organizátoři soutěže na galavečeru konaném v pražském Fóru Karlín.

Vrstvení

Přímo do památkářsky nejstřeženějšího místa republiky „pronikly“ po dlouhé době moderní novostavby. V rámci generální opravy chátrající historické budovy pár kroků od svatovítské katedrály došlo ke zpřístupnění dosud uzavřeného nádvoří s nezvyklými výhledy na hradní areál. Na Pražský hrad se návštěvníci vydávají především za architektonickými památkami, stále početnější zástupy také za moderními zásahy Josipa Plečnika. Od letoška se však mohou pokochat i ryze soudobými objekty.

Festival středoevropského filmu, vítejte v Brazílii, o dívce s ďáblem v těle

Desátý ročník festivalu 3Kino FilmFest otevře film Jagna, čerstvě nominovaný na Oscara. Jde o novinku Doroty Kobiely Welchman a Hugha Welchmana. Snímek je vytvořen jedinečnou technikou animované malby. V rámci doprovodného programu organizátoři upozorňují na dokument Zhroucený sen, který natočil režisér Tomasz Magierski. 3Kino FilmFest 2023, Praha, 6.–11. 11. 2023.

Ikonické trable

Jde dost možná o vůbec nejslavnější stavbu druhé poloviny minulého století. Nestává se totiž běžně, aby se moderní architektura stala po pár dekádách globálním symbolem celého kontinentu. K realizaci této ikony, od jejíhož otevření právě uběhlo padesát let, však vedla mimořádně bolestivá cesta, během které dokonce její architekt z projektu odešel a operu na vlastní oči nikdy nespatřil.

Průmysl nové éry

Česko má za sebou architektonickou událost roku. V Pardubicích se veřejnosti otevřel postindustriální areál Automatických mlýnů, které se díky nasazení architekta a investora v jedné osobě proměnil na kulturně-vzdělávací komplex celostátního významu. Při diskusích o nové podobě Automatických mlýnů se superlativy zrovna nešetří. Není divu, jde o projekt, který u nás jen stěží hledá obdobu. Ne snad svým architektonickým řešením, ale způsobem, jak jeho realizace probíhala.

Poslední dílek

Pokud jde o aktuální architektonické soutěže v hlavním městě, žádná v posledních měsících nepřitahovala takovou pozornost jako ta na dostavbu centrálního náměstí pražských Dejvic. Autoři vítězného návrhu chtějí přinést inkluzivní městské prostředí a navázat na charakter čtvrti. Je to přesně sto let, co architekt a urbanista Antonín Engel (1879–1958) vypracoval svou proslulou urbanistickou koncepci nových Dejvic.

Zapomenuté šperky

Na březích sečské přehrady se pod korunami vysokých stromů ukrývá několik výjimečných chat navržených v polovině minulého století slavnou architektonickou dvojicí. O jejich existenci přitom věděla jen hrstka odborníků. Kurátor a odhodlaný „lovec“ architektury Adam Štěch je však uceleně zdokumentoval a tím přinesl jedinečné svědectví o jedné vzrušující kapitole české moderní architektury. Když se vysloví jména architektů Františka Cubra (1911–1976) a Zdeňka Pokorného (1909–1984), zasvěcencům se vybaví legendární československý pavilon na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Ocenění týmovosti

Letošní ročník jediného tuzemského ocenění pro jednotlivce na poli architektury žádné překvapení ani nové impulzy nepřinesl. Cenu si odnesl architekt Ivan Kroupa, který patří k téže tvůrčí generaci jako několik předchozích laureátů. Ten nebo ten Zatímco ocenění udělovaných za konkrétní projekty existuje v Česku doslova hojnost, takové, které vyzdvihuje konkrétní osobnosti, máme prakticky jen jedno. V rámci velkých soutěžních přehlídek, jako je Česká cena za architekturu nebo Grand Prix Architektů, se sice také vyhlašují kategorie za celoživotní dílo nebo mimořádné počiny, ty ale stojí ve stínu vyznamenaných staveb.

Mikrokosmos

Na exkluzivní zlínské adrese se v privátním lesoparku ukrývá na první pohled vcelku nenápadná stavba. Její historie, architektura i vybavení by však vydaly na samostatné publikace. Jakmile překročíte práh domu, jako byste se ocitli v časové kapsli. Pohltí vás atmosféra naznačující, že jste na výjimečném místě. Oči vám přeskakují z jednoho sběratelského předmětu na druhý, ze kterých si tady majitel udělal soukromou galerii, začnete si všímat prostorových kvalit, úchvatného interiérového zařízení v perfektně dochovaném stavu.

Školní elektrárna

Budova soukromé dánské školy není jen místem, kam studenti chodí nabírat nové vědomosti a rozvíjet svůj potenciál. Díky inovativnímu řešení je současně technologickým experimentem a solární elektrárnou, která sama o sobě slouží jako učební pomůcka. Školní budovy vždy byly specifickým architektonickým úkolem. Jejich podoba přitom pěkně ilustruje, jakým směrem se vzdělávací systém té které doby a daného státu ubíral. U nás dobře známe školy z období Rakousko-Uherska.

Myší bunkr

Po několikaletých sporech ohledně zamýšlené demolice jedné výrazné brutalistické stavby v Berlíně je konečně jasno o jejím dalším osudu. Budova, která i navzdory svému nepřívětivému zevnějšku a kontroverzní funkci získala kultovní postavení v rámci poválečné architektury, zůstane stát a dostane se jí náležité péče.

Neopravuj dům po babičce! Zničíš ho

Na vesnici i ve městech se jako epidemie začaly objevovat „betonové plotové desky“ (jejich „výhoda“ je, že jsou „bezúdržbové“), domy se začaly pokrývat jedovatými barvami, okna byla amputována plastovými modely. Dotační program Oprav dům po babičce je státem organizovaná, podporovaná a z našich daní placená likvidace posledních zbytků nejrozsáhlejšího kulturního dědictví – ano, těch domů po babičce. Zatím se především psalo, že jde o nespravedlivou podporu lidí, kteří mají něco dostat, protože už něco mají.

Nestydět se za sorelu

Ve čtvrtek 24. srpna si připomínáme sto let od narození největšího českého architekta druhé poloviny dvacátého století. Se jménem Karla Pragera (1923–2001) si spojujeme především výrazné solitéry vyzařující svou modernost, jeho vůbec první realizace jsou přitom ze zcela jiného soudku. „Architektura není výkres, ale postavený dům.“ To bylo jedním z kréd architekta, jehož stavby provokují i půl století po dokončení. Karel Prager neodmítl žádnou sebevětší výzvu, projekt nikdy nenechal nedodělaný a pro většinu z nich doslova dýchal.

Nová pražská holka

Prostorová křivka vinoucí se krajinou. Tak popisují architekti koncept dvacátého pražského mostu přes Vltavu, díky němuž došlo takřka po čtvrtstoletí plánů a příprav k přímému propojení Karlína s Holešovicemi. Lávka vyniká svou strohou estetikou, zaujme ale i uměleckým přesahem a vyspělým konstrukčním materiálem.

Nejlepší svého druhu

Z meziválečného Československa se dochovalo hned několik krásných veřejných koupališť pod širým nebem. To architektonicky vůbec nejcennější najdeme ukryté mezi stromy a skalami nad slovenským lázeňským městečkem, kde brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs vytvořil jedinečnou symbiózu stavby s přírodou. Občas je potřeba zariskovat, aby mohlo vzniknout něco výjimečného. V dějinách architektury je takových příkladů mnoho – jedním z důkazů je venkovní koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích.

Krejčířova vila opět na prodej. „Dům, který netřeba představovat“ stojí téměř 55 milionů

Legendární vila nechvalně proslulého zločince Radovana Krejčíře v Černošicích je opět na prodej. Monumentální stavba „na jedinečném místě, které zajišťuje panoramatický výhled na Černošice“ se prodává už od roku 2016 a v roce 2019 jí zasáhl požár, což cenu vily zásadně ovlivnilo. Dům kriminálníka, který se nachází ve vězení v Jihoafrické republice, se prodává za 54 900 000 korun. „Dům, který netřeba představovat.“

Orbánův pomník

Zatímco v Praze se toho z velkých veřejných staveb stále moc stavět nedaří, v maďarské metropoli roste jedna moderní stavba za druhou. Budapešť je ostatně dějištěm vůbec největšího stavebně-kulturního projektu celé Evropy, který má zaplnit jeden z nejstarších parků kontinentu hned několika nákladnými budovami.

Soukromé

Legendární místo, kde se za první republiky setkávala pražská smetánka, se po dekádách pustnutí probouzí k životu. Ovšem k docela jinému, než za jakým sem před sto lety jezdily nejen filmové hvězdy. Už pátým rokem mohou Pražané pozorovat, jak se proměňuje proslulý ostroh nad Vltavou známý jako Barrandovské terasy. Na vrcholku tmavých skal tady od konce dvacátých let minulého století ční elegantní restaurační budova, která dodnes zvěstuje kulturní úroveň první republiky. Scházely se tu slavné osobnosti nejen filmové branže.

Lávka HolKa je hotova. Most spojující Karlín s Holešovicemi stál 352 milionů

Lidé v Praze si mohou zkrátit cestu z Holešovic do Karlína po 300 metrů dlouhé lávce, která je propojuje přes ostrov Štvanice. Přemostění, jehož stavba začala loni v lednu, dnes slavnostně otevřeli představitelé magistrátu, Prahy 7 a 8 a spoluautoři Petr Tej a Marek Blank. Lávka slouží pro pěší a cyklisty a její stavba vyšla na asi 352 milionů korun. Jedná se v metropoli o dvacáté přemostění Vltavy v celé její šíři. Rekonstruovat bude město rovněž ostrov, na kterém vznikne městský park a budou zpřístupněny břehy

Inspirace historií

Na chvíli se pozastavit, usadit se společně k jednomu velkému stolu a v poklidu se bavit o udržitelné architektuře, oblíbeném jídle nebo vlastních snech. To je záměr vycházející hvězdy architektonického nebe, které byl letos svěřen prestižní úkol navrhnout v londýnských královských zahradách letní pavilon tamní galerie Serpentine.