Jubilejní desátý ročník nejvýznamnější české přehlídky soudobé architektury jednoznačně ovládl dětský hospic Dům pro Julii. Získal hlavní ocenění České ceny za architekturu, Cenu předsedy Senátu i Cenu veřejnosti. Letos se však mluví také o stavbě, kterou mezinárodní porota zcela opomněla. Jde o vůbec první dětský hospic v Česku, u kterého autoři svým promyšleným návrhem prokázali, že i architektura může lidem pomáhat zvládat přetěžké životní situace.
Po třiceti letech plánů, odkladů a politických zvratů se u pyramid v Gíze oficiálně otevřelo největší muzeum světa, které je celé věnované staroegyptské civilizaci. Od samého počátku se na projekt Velkého egyptského muzea soustředila obrovská pozornost a samotná architektonická soutěž na jeho podobu se stala druhou největší v historii – o to větší překvapení bylo, že v konkurenci více než tisícovky návrhů uspělo tehdy neznámé irské studio s pouhými třemi zaměstnanci.
Fenomén tiny house má mnoho podob, ale jedno mají společné – snahu dostát požadavkům na komfort, funkčnost i estetiku na co nejmenší ploše. Pobyt v ubytovacích zařízeních tohoto typu obvykle stojí víc než noc v dobrém hotelu, za pocit absolutního klidu v obklopení přírodou a vytříbeným designem si ale mnozí rádi připlatí. Nová chata na Valašsku to vše splňuje s přehledem a nenásilně. Chata Bebech těží z výjimečné polohy v krajině kopanic a starých sadů, která si dodnes uchovává silnou regionální identitu.
Proč se v Praze nestaví do výšky? Tato otázka dlouhodobě trápí jak pražské stavaře a developery, tak politiky na magistrátu. Nový Metropolitní plán Prahy, který má určit rozvoj města na několik desetiletí dopředu, přináší jasné výškové limity pro nové budovy. Jejich cílem je chránit historická panoramata města a zachovat charakter pražského centra bez dominant, které by podle památkářů narušovaly jeho genius loci. Kritici volají po benevolentnějších limitech výškové výstavby.
Nejprestižnější britské architektonické ocenění za novostavbu, Stirlingovu cenu, letos získal v konkurenci umělecké fakulty, výzkumného střediska Astra Zeneca, památkové obnovy věže Big Benu či soukromé rezidence komorní projekt s velkým přesahem – dům pro seniory. Stavba, která zvenčí ničím příliš nevyčnívá, se svým důsledným a inovativním architektonickým řešením trefuje do mnoha palčivých otázek dneška – i do velkých výzev velkých měst po celé Evropě. Jak zajistit důstojné bydlení pro starší generace?
Jedna věc je návrh a realizace, druhá to, jak dokáže stavební dílo stárnout a jak se o něj pečuje. Právě s pravidelnou a důslednou údržbou nemáme v českém prostředí zrovna nejlepší zkušenosti. I ta nejlépe navržená stavba totiž bez řádné péče dříve nebo později přijde o své kvality. A co platí pro domy, platí dvojnásob pro parky – tam se zanedbanost projeví prakticky okamžitě. Právě na tuto mnohdy podceňovanou vrstvu projektů po jejich uvedení do provozu se zaměřila porota mimořádného ročníku soutěže Park čtvrtstoletí, která vybírala nejlepší český park posledních pětadvaceti let.
Hokejová Dukla Jihlava bude v sobotu hrát poprvé v sezoně doma. Po třinácti zápasech venku přivítá v nové multifunkční aréně Zlín. Horácká aréna, jedna z nejmodernějších v republice, má být nejen novým domovem hokejistů, ale i kulturní centrem a prostorem pro celý region. Vyrostla na místě původní arény, která byla v roce 2023 zbořena. Novou ledovou plochu vyzkoušeli při tréninku už v minulých dnech krasobruslařky i hokejisté Dukly.
Adaptace, odpovědnost a kulturní otevřenost. To jsou hlavní sdělení letošního ročníku nejvýznamnějších slovenských cen za architekturu CE ZA AR. Ocenění, které každoročně vyzdvihuje to nejlepší z tamní architektonické produkce, letos akcentovalo téma udržitelnosti a přihlášení se k evropskému kulturnímu prostoru.
Praha se dočká architektonického skvostu od architektonické superstar. Slavný architekt Daniel Libeskind navrhl pro developera Sekyra Group centrální část plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně. Jedná se o 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun. Polsko-americký architekt navrhl čtyři stavby s 500 byty s názvem Sekyra Flowers a jedná se o jeho první projekt v České republice.
Český pavilon na světové výstavě Expo 2025 získal ocenění odborné poroty za mimořádné architektonické dílo. Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE) udělil českému pavilonu stříbrnou cenu v kategorii malých a středně velkých pavilonů do 1500 metrů čtverečních za architektonické řešení pavilonu, které v sobě propojuje tradici, inovaci a udržitelnost, uvedli dnes organizátoři české účasti na letošním ročníku Expo.
Na pražských Vinohradech se veřejnosti nedávno otevřela jedna stavba, která fascinuje nejen svou architekturou, ale také historií a provozním modelem. Dům, který si na začátku 20. století nechal postavit vlivný nakladatel Jan Laichter podle návrhu architekta Jana Kotěry, je i dnes stejně jako v době svého vzniku rozmanitým mixem funkcí a ukazuje, jaká může být role architektonicky i historicky cenných objektů v dnešní době. Při pohledu na uliční frontu východní strany Riegrových sadů tento dům nijak zvlášť nevyčnívá
Zemřel architekt, jehož životní dílo doslova ztělesňuje jeden z nejvlivnějších stylů druhé poloviny dvacátého století – hi-tech. Nikdy sice nezískal takovou slávu jako jeho kolegové, zato po dlouhé dekády zůstal věrný svému přesvědčení o tom, jak má vypadat správná architektura. Odmítal módní vlny a dokázal otevírat témata relevantní i v dnešní globální architektonické debatě – od udržitelnosti přes adaptaci budov až po kritiku byrokratizace profese. Nicholas Grimshaw měl všechny předpoklady k tomu, aby se stal úspěšným architektem.
Jen pár kroků od Pražského hradu se bez velké pozornosti otevřelo jedno mimořádné místo, kde byly po staletí slyšet jen kroky sester v klauzuře. Ticho z něj ale přesto nezmizelo – stále zůstává jednou z nejvyšších hodnot kláštera bosých karmelitánů pod novým názvem Fortna, kde se bratři dnes potkávají také s veřejností při meditacích i několikadenních pobytech v tichu. Součástí proměny kláštera jsou také dvě nové zahrady, které zhmotňují duchovní rozměr řádu a propojují jej s praktickým denním životem.
Dům bez pána se jmenuje román Egona Hostovského, ale jsou to také vily, které přišly o své obyvatele, ztratily je obvykle násilím, protože nikdo se jen tak dobrovolně vily nevzdá, vždy je za tím nějaká bolest, zločin, vyhnání. Tahle země je zemí tisíců vil bez pánů (a paní), naše dějiny minulého století jsou vlastně dějinami vyhánění z vil, vždyť jen málokterá vila zůstala těm, kdo si ji postavili. Záminky byly podobné a rychle po sobě následovaly: nejdřív rasové, pak třídní, v obou případech to byla loupež za bílého dne. A víceméně se souhlasem přihlížejících, těch lidí bez vil, z nichž někteří se už v těch vilách viděli.
Aktuální výstava v pražské Winternitzově vile představuje jednu z nejodvážnějších modernistických utopií 20. století. Indický Čandígarh – město vybudované na „zelené louce“ po osamostatnění země – měl být pro Le Corbusiera příležitostí naplnit ideál moderní demokratické metropole pomocí vlastních architektonických a urbanistických koncepcí. Výstava historika designu a architektury Adama Štěcha ukazuje nejen monumentální brutalistické stavby, ale i každodenní život v kulisách tohoto experimentu.
Před volbami málokterý politik činí velká rozhodnutí bez zřetele na reakci veřejnosti. Takže když se ministr dopravy Kupka rozhodne oznámit tři týdny před volbami, že se stavba nového železničního mostu pod pražským Vyšehradem ruší a místo toho se bude starý most rekonstruovat, je třeba se obávat, že to tak většina lidí chce. To je pro někoho smutné, ale to je věc názoru. Každopádně je smutné to, jak se věci v této zemi dělají. O tom, že železniční most na Výtoni dosluhuje, věděl už léta každý od zainteresovaných odborníků a politiků po každého železničního cestujícího, který se po tomto mostě někdy kodrcal.
Na severu Quebecu vyrostla stavba, která ukazuje, jak také může vypadat architektura školních budov. Její architekti mluví o snaze dekonstruovat běžnou podobu škol a místo toho žákům nabídnout inspirující prostředí, kde se cítí dobře už od prvního dne. Zatímco staré školní budovy – u nás typicky přísné rakouskouherské „paláce“ – měly v první řadě budit respekt a tím podtrhovat význam svých institucí, kde řád stál nade vším, soudobá architektura jde zcela opačným směrem. Nové školy se snaží být místem, kam budou žáci rádi chodit, budou se tam cítit vítaní a každý si tam najde své místo
Praha změní územní plán tak, že umožní výstavbu mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Změnu plánu dnes schválili městští zastupitelé. Zároveň odhlasovali takzvanou plánovací smlouvu, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Budova má být po dokončení nejvyšší v Praze i v celé České republice.
Nová dominanta Prahy? Už v počátcích příštího roku by měl být otevřen nový most přes Vltavu. Dvorecký most bude pouze pro MHD, cyklisty, pěší a Integrovaný záchranný systém. Měl by však například ulevit i autobusové dopravě na blízkém Barrandovském mostě. Most, který je pojat v syntéze brutalistního a kubistického stylu, by se podle představ města měl stát novým kulturním a turistickým lákadlem. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) ocenil, že se při stavbě kromě funkčnosti myslelo také na estetickou stránku mostu.
Čerstvě otevřené muzeum přináší do turisticky nejvytíženějšího města republiky, které žije především ze své dávné historie, záblesk něčeho nového, autentického a zároveň soudobého. Kromě samotné světově unikátní sbírky překrásných ilustrací dětského světa zaujme také architektonicko-designové řešení expozic, které popírá mantru, že méně je více. Jak vhodně, citlivě a zároveň moderně doplnit historické prostory a interiéry, je časté dilema všech architektů a designérů.
Dvanáct mrakodrapů vysokých 60 až 240 metrů, skýtajících panorama podobné Dubaji, by mohlo vyrůst v prostorách bývalého letiště Tempelhof, někdejší chlouby nacistické architektury, v hlavním městě Německa Berlíně. Projekt představil známý architekt Christoph Langhof, autor výškové budovy Upper West v centru Berlína. Podle něj by nové věže mohly přinést až 5000 bytů a zmírnit tak bytovou krizi v metropoli. Věže vysoké 60 až 240 metrů by nabídly kolem 5000 bytů.
Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém dnešním jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.
Největší i nejvyšší hotel světa své doby, který jako první nabízel hostům pokojovou službu, měl zavedenou elektřinu do všech pater a jako první ubytovával i ženy cestující samostatně. Hotel Waldorf Astoria New York psal dějiny v mnoha ohledech. Po dlouhé a velmi nákladné rekonstrukci se tato perla art deco znovu otevřela, aby vítala newyorskou smetánku v pečlivě zrenovovaných původních interiérech i nových luxusních penthousech.
Americký prezident Donald Trump výnosem nařídil, že všechny nové budovy federální vlády musí být pokud možno stavěny ve stylu inspirovaném řeckou a římskou architekturou, podobně jako například Bílý dům či Kapitol, kde sídlí Kongres. Republikánský prezident tak obnovil svůj dřívější boj proti modernismu a brutalismu ve vládní architektuře. Dnes o tom píší americká média.
Moravská metropole má od loňska další turistické lákadlo: nově zpřístupněný unikátní komplex historických vodojemů na Žlutém kopci, který dokládá stavební umění i rozmach industrializovaného Brna konce devatenáctého století. Lesy cihlových i betonových pilířů a kleneb tady vytváří snové podzemní katedrály s mimořádnou prostorovou silou. Nechybělo přitom málo a očím veřejnosti by tento architektonický klenot zůstal navždy skryt.
Letní výstava s názvem Místo dětí v benešovském Muzeu umění a designu nabízí jiný pohled na dětskou hru z hlediska designu i architektury a otevírá otázky a témata, jak přistupovat k vytváření takového prostředí, které neodsouvá naše nejmenší na druhou kolej. Umělecké a kulturní instituce nebývají zrovna místy přívětivými k dětským návštěvníkům. Nedotknutelné exponáty, vážná atmosféra a kustodi hlídající každý hlasitější zvuk či rychlejší pohyb – dobře známá praxe většiny galerií a muzeí. To se však začíná pomalu měnit.
Náročné tahanice o historický komplex Savarin jsou u konce. Památkáři, dědicové Alfonse Muchy a developerská skupina Crestyl složili po šesti letech zbraně a vypadá to, že se bude moci stavět. Skupina Crestyl totiž konečně získala pravomocné územní rozhodnutí pro svůj ambiciózní projekt Savarin. To znamená, že vnitroblok u Václavského náměstí, kde se plánuje obchodní a kancelářský komplex propojující ulice Na Příkopě, Panská a Jindřišská, se tak po letech debat konečně začne měnit.
Pražští radní schválili, že Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zpracuje studii proveditelnosti budoucího pokračování linky metra D z náměstí Míru na náměstí Republiky. Měla by prověřit zejména trasu vedenou přes hlavní nádraží, ale i variantu na Žižkov, kterou dlouhodobě prosazuje radnice Prahy 3. Práce na studii začnou koncem letošního roku, náklady dosáhnou 16 milionů. Vzhledem k těžkostem, které linku D v průběhu let potkaly, je to ale projekt na dlouhé roky dopředu.
Lisabonské předměstí při řece Tajo není zrovna symbolem malebné krajiny – navzdory svému potenciálu, především přírodnímu. Jak tomu bývá u periferií většiny metropolí, taky tady se mísí neuspořádaná městská zástavba s hlučnou dopravou doslova znemožňující přístup k vodě i pobřeží. Díky inspirativnímu projektu krajinářské kanceláře Topiaris se však opomíjené území nikoho proměnilo ve vyhledávanou lokalitu odpočinku a sportu. Podél mohutného ústí řeky Tajo do Atlantského oceánu se rozprostírají biologicky velmi cenné mokřady.
Už pětadvacáté léto za sebou se v londýnských Kensingtonských zahradách připravuje dočasný pavilon. Projekt iniciovaný místní galerií Serpentine si za tu dobu vybudoval takřka kultovní status – ne ani tak díky architektuře těchto malých sezonních staveb, ale především díky kurátorskému výběru autorů. Pavilon totiž každý rok navrhuje jiná výrazná osobnost současné architektury, která dosud neměla příležitost stavět na území Velké Británie, její dosavadní práce je však příslibem globálního významu.
