Při násilnostech a následném chaosu a tlačenici po zápase indonéské první fotbalové ligy ve městě Malang zemřelo v sobotu večer nejméně 174 lidí. Dalších více než 180 osob, včetně žen a dětí, utrpělo zranění, řada z nich je v kritickém stavu, takže počet obětí ještě může stoupnout. Informovaly o tom dnes zahraniční tiskové agentury s odvoláním na místní policii a úřady na ostrově Jáva.
Schůzka ministrů obchodu členských zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v neděli skončila bez vydání společného prohlášení. Důvodem je rozdílný názor členů na ruskou invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Kjódó. Dvoudenní zasedání v thajském Bangkoku se zaměřilo na to, jak podpořit hospodářský růst ve světě po skončení pandemie nemoci covid-19.
Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.
Na českém trhu je vinou koronavirové pandemie nedostatek spotřební elektroniky. Na některé modely notebooků, mobilů, tiskáren nebo praček musí zákazníci čekat dlouhé měsíce, v některých případech až rok. Dodávky komplikuje jak nedostatečná kapacita letecké a lodní dopravy, tak i nedostatek čipů. Dodávky zpomaluje i fakt, že v Číně zatím stále neobnovili provoz v některých továrnách. K tomu ještě násobně stoupá cena dopravy.
Jaká válka v dějinách byla nejhorší? Pokud počítáme celkový počet obětí, tak nepochybně druhá světová válka. Kdybychom ale chtěli použít metriku podílu zabitého tehdejšího světového obyvatelstva, tak jedním z čelných kandidátů budou mongolské výboje.
Skupina 11 zemí ve čtvrtek podepsala asijsko-pacifickou dohodu o volném obchodu. Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP) vychází z obchodní dohody Transpacifické partnerství (TPP), ke které v roce 2015 dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu. Americký prezident Donald Trump však loni v lednu rozhodl, že Spojené státy z TPP odejdou a zbývající země se domluvily na nové podobě dohody už bez účasti Washingtonu.
Za „úžasný úspěch“ v projevu v Bílém domě označil prezident Donald Trump svou nedávnou asijskou cestu, která ho zavedla do Japonska, Jižní Koreje, Číny, Vietnamu a na Filipíny. V projevu, proneseném s vehemencí hodnou volební kampaně, zhodnotil americkou zahraniční politiku v prvním roce svého vládnutí. Prestiž Spojených států nebyla podle prezidenta nikdy větší než nyní. „NATO, věřte mi, je se mnou velmi spokojené, jakož i se vším, co jsem udělal,“ řekl mimo jiné Trump.
