Tag: výstava

Články k tagu

Dům evropských dějin v Bruselu vyděsil historiky. Expozici dělali marxisté, tvrdí

Expozice v Domě evropských dějin v Bruselu vyvolává od okamžiku, kdy byla v květnu otevřena, nesouhlasné reakce z řad odborníků. Vadí jim neomarxistická prezentace dějin a upozadění či zanedbání významných historických událostí. Skupina z Platformy evropské paměti a svědomí o výstavě napsala zprávu, o jejímž obsahu chce diskutovat s autory přímo na půdě Evropského parlamentu.

Krémové květy intimních nálad

Hromadná výstava českého impresionismu v hradní Jízdárně, to je ne sázka, to je střelba na jistotu. Lidí jako máku, ve všední den odpoledne plno, solidní městský patriciát i lid prostšího typu, paní a pánové si s dojetím prohlížejí obrazy, jež v nich evokují náladu poetických chvil vlastních životů, ten vlahý dojem, kdy vše ztichne a ponoří se do ticha a krásy. Ach, škoda, že už se tak nemaluje…

Sběrný dvůr v Rudolfinu

Marcel Duchamp před sto lety zavrhl „umělé“ umění a vystavil pisoár a nazval ho Studánkou. Jiné své slavné dílo, Sušák na lahve, již ani nijak nazývat nemusel, jen ho prohlásil za umělecké dílo. Dnes lze sice vystavit jako umění obojí, jak pisoár, tak sušák, ba ještě mnoho dalšího, ale žádnou velkou díru do světa s tím už neuděláme. Umělec současnosti pochopil, že předměty, které sám nevytvořil, je třeba multiplikovat, násobit, zmnožovat, vrstvit, zvětšovat.

Ze všeho nejdůležitější je se narodit

Svatý Augustýn pravil: Inter faeces et urinam nascimur, rodíme se mezi výkaly a močí, a Bohumil Hrabal, který měl ten výrok tak rád, to vždy doplňoval – a přesto jsme nádherní. Porod je základní, de facto nejdůležitější událostí našeho života, při níž jsme přitom naprosto odkázáni na někoho druhého.

Vzpomínky na to, čím jsem nebyl

Když si člověk uvědomil, že žije v „devadesátkách“ (tak se těm letům ještě ale neříkalo, a i pak jen lidé s horším vkusem) a jak je to báječné, bylo už pozdě. Najednou skončily, dokonce se má za to, že skončily docela zřetelně: ve čpavém dýmu a za zvuku rozbitého skla při „antiglobalistických protestech“ během zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze.

Číňan: „Tělo bratra hledám už 14 let, může být vystavený v Praze“

Můj bratr možná teď slouží jako exponát na výstavě Body The Exhibition v Praze, myslí si Huang Wanqing, který minulý týden požádal českou policii, aby provedla testy DNA na vystavených tělech. V exkluzivním rozhovoru pro Echo24 popsal Wanqing osud svého bratra Huanga Xionga, který byl stoupencem meditačního cvičení Falun Gongu a který zmizel před 14 lety. Sám Wanqing žije nyní v USA a podle svých slov nikdy nebude mít klid, dokud tělo svého mladšího bartra nenajde. Česká policie by se měla vyjádřit do měsíce.

Číňan prosí českou policii: Mezi mrtvými na výstavě je možná můj bratr

Huang Xiong zmizel před 14 lety v Číně, kde byl stíhán kvůli svému náboženskému přesvědčení. Jeho bratr Huang Wanqing nyní jeho tělo hledá a má podezření, že bratr se stal jedním z exponátů na výstavě Body The Exhibition v Praze. Prostřednictvím organizace Lidská práva bez hranic podal ve čtvrtek trestní oznámení, v němž žádá českou policii o pomoc s hledáním nezvěstného bratra.

Starosta Prahy 7 neuspěl se zákazem výstavy lidských těl

S návrhem zákazu výstavy lidských těl Body the Exhibition a pohřbení exponátů starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice) u policie neuspěl. Uvedl to v čtvrtek server Aktuálně.cz. Starosta se chce nyní obrátit na soud. Už dříve se k jeho iniciativě odmítla připojit pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), podle níž mají organizátoři výstavy veškerá povolení.

Mistr krásy a smrti z Německa

Absolvoval jsem před časem jednu debatu, kde mi učená kunsthistorička vysvětlila, v čem je největší problém současného umění. Totiž v tom, že lidé přicházejí na výstavy a očekávají, že tam najdou něco krásného. A to je v zásadním rozporu se současným uměním, které se za sto let moderny a postmoderny osvobodilo od diktátu „být krásné“.

Světoznámá sochařka Chromy odhalila v Praze svou další sochu

Prahu v uplynulém týdnu navštívila světoznámá sochařka Anna Chromy, která se narodila v Českém Krumlově. Hudební akademii múzických umění (HAMU) totiž ku příležitosti oslav 70 let od zahájení výuky darovala bronzovou sochu Franze Schuberta v životní velikosti, kterou v zahradě Lichtenštejnského paláce sama odhalila. Šestasedmdesátiletá Anna Chromy poskytla deníku Echo24 rozhovor.

Zeman jako „Svině zbořená“. Kvůli výstavě vyhrožují autorovi smrtí

Karikatury prezidenta Miloše Zemana, jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka i šéfa státní kasy Andreje Babiše, které vystavuje plzeňská galerie, vyvolaly jen několik dní po odhalení opravdu bouřlivé reakce. Někteří však neberou sochy jako satiru, ale jako urážku hlavy státu a desítky lidí drsně vyhrožují jak galeristce tak autorovi děl v e-mailech i telefonátech. Kdosi dokonce poslal výtvarníkovi Vítězslavu Netrvalovi dopis, v němž mu hrozí smrtí.

Problém se statikou? Pod obří Aj Wej-wejův člun je zákaz vstupu

Monumentální výstava na téma uprchlické krize, kterou vytvořil čínský umělec Aj Wej-wej speciálně pro Národní galerii v Praze, řeší problém s bezpečností. Pětitunový nafukovací člun, pod kterým se v minulosti procházeli návštěvníci, má podle informací deníku Echo24 potíže se zavěšením. Nyní se kolem něj objevily cedule, které vstupovat pod obrovskou loď zakazují.

Výstava Aje Wej-weje je výkřik, ale zavřený do konzervy

V Národní galerii vystavuje již dva týdny své nové dílo slavný čínský výtvarník Aj Wej-wej. Není to poprvé, vloni k 220. výročí vzniku galerie tu měl expozici s názvem Zvěrokruh (dvanáct obřích zvířecích hlav čínského zvěrokruhu – kopií plastik, jež během opiových válek v roce 1860 zničila zahraniční vojska v Zahradě dokonalého jasu poblíž Pekingu).

Hodina anatomie v čase plastinovaných Číňanů

Na pražském Výstavišti se koná výstava Body the Exhibition. Show s mrtvými, rozřezanými, z kůže svlečenými a různě nastylizovanými ostatky skutečných lidí, o jejichž totožnosti se však návštěvník nic nedozví. Výstavu kritizovala řada organizací – jak lidskoprávních, tak lékařských v čele s Českou anatomickou společností. Kritizovat ji budeme i my v Salonu Týdeníku Echo.

Namaluj to hodně černě, umělče!

První hrůzná věc, jež se návštěvníkovi může na začátku výstavy v Trafo Gallery přihodit, že se hned u vchodu nešikovně zaplete do zavěšených černých závěsů a zůstane v nich chvíli omotán jako hnusná larva tučného červa. To je však nejlepší vstup na výstavu, ze které bychom si měli odnést povznášející pocit, že Život je bolestný a přináší zklamání.

Americký příběh Georgii O’Keeffe

Prastará žena na poušti. Žena sbírající lebky jelenů a rozumějící řeči chřestýšů. Žena dotýkající se tajemství pohlaví květin. Žena prorok, která byla vždy věrná sobě a svému umění. Georgia O’Keeffe (1887–1986), ikona amerického malířství 20. století, americká legenda, inspirátorka svobodných žen – a také nejdražší umělkyně v dějinách.

Český trh s uměním pokořil historii. Prodala se díla za miliardu

Tuzemský trh s uměním letos dosáhne poprvé v historii miliardového obratu. V aukčních síních v posledním roce padal jeden rekord za druhým. Za desítky milionů se prodaly obrazy Josefa Šímy, Oskara Kokoschky, Antonína Slavíčka i Františka Kupky, jehož první olej ze Série C (Protihodnoty) z poloviny 30. let se stal nejdráže prodaným dílem vůbec. Obraz se vydražil za 62 milionů korun.

Olgoj Chorchoj v Brně

Bájný jedovatý písečný červ obřích rozměrů se objevuje v knize Ludvíka Součka Krotitelé ďáblů z roku 1965 nebo v románu Franka Herberta Duna, který byl v roce 1984 zfilmován Davidem Lynchem. Právě fascinace sci-fi byla jedním z důvodů proč dvojice designérů Michal Froněk (1966) a Jan Němeček (1963) zvolila tento krkolomný název pro své studio.