Významný francouzský spisovatel Michel Houellebecq prohrál právní bitvu. Chtěl zabránit uvedení pornografického filmu, ve kterém má sex s mladými ženami. Spisovatel prý povolení, aby se v nizozemském snímku pro dospělé Kirac 27 mohl objevit, podepsal v opilosti a depresi
Román Michela Houellebecqa Serotonin vyšel ve Francii letos v lednu, když se právě rozjíždělo hnutí Žlutých vest. Nakladatelští píáristé velmi dobře věděli, jaký mají v novém románu „provokativního“ autora poklad, neboť, ejhle, on se opět trefil do centra společenského dění! Po románu o tiché islamizaci Francie Podvolení, který vyšel ve dnech, kdy islamisté vystříleli redakci Charlie Hebdo (tedy, nechovali se úplně tiše), je tu opět prst v citlivé ráně.
Současná krize se v různých částech světa projevuje různou formou ventilace frustrace, úzkosti a nespokojenosti. U nás má tvář Andreje Babiše, v Americe Donalda Trumpa, ve Francii Marine Le Penové. V celé západní civilizaci má ale jeden společný, hluboký důvod: prudký nárůst nedůvěry. A to všude, kam se podíváte.
Čím dál častěji se v některých z nás objevuje předtucha, že se současným světem se něco neblahého stane. Zatímco naoko se dějiny nedávno pádem totalit a apartheidů posunuly k lepšímu a život lidí se objektivně vskutku znatelně zlepšil, svět se podivně kazí a hrozí vybuchnout nějakým konfliktem, který, zatím nepoznán, dříme pod povrchem jako budoucí zemětřesení. Umělci to cítí v kostech a zatím celkem nepovšimnuti příchod neblahých změn jaksi předznamenávají.
Když islamisté v lednu vystříleli redakci časopisu Charlie Hebdo, bylo to právě v den, kdy vyšel nový román Michela Houellebecqa a jeho autor byl na obálce aktuálního vydání časopisu. Francouzský premiér Manuel Valls se k tomu tehdy postavil dosti odporným způsobem: „Francie není Houellebecq. Není netolerance, nenávist a strach,“ řekl tehdy francouzský premiér, samozřejmě aniž by knihu četl.
Většina této (současné evropské) literatury je svou povahou extrémně psychologická a jen zbytkově sociální a zeměpisná. Jejím typickým vypravěčem je monologista podobající se autorovi, který vypráví o osobní bouři uprostřed společenské nehybnosti.
