Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.
Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která ve středu podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, tzv. gigafactory. Chtějí letiště zachovat. O projektu nemají dodnes žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen (VW). Chtějí také vědět, zda armáda letiště potřebuje, nebo ne.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Tvařte se jako malé a střední podniky, alespoň na přechodnou dobu, poradil velkým firmám ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). Tato slova vybízející k podvádění pronesl ministr v uplynulém týdnu na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Zazněla jako doporučení velkým podnikům, jak by mohly dosáhnout na vládní pomoc v boji s vysokými cenami energií, která zahrnuje jen domácnosti a malé a střední podniky.
Polská vláda bude příští rok udržovat náklady na elektřinu na snížené úrovni až pro 98 procent polských podniků. Uvedl to podle agentury PAP polský ministr rozvoje Waldemar Buda. Polský premiér Mateusz Morawiecki již ve čtvrtek oznámil, že vláda příští týden představí nové ceny elektřiny pro malé a střední podniky. „Naše řešení pokryje až 98 procent firem v Polsku,“ řekl ministr Buda. Ceny elektřiny pro polské malé a střední podniky podle něj budou patřit mezi nejnižší v Evropě.
Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.
Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-CNávrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026..
Současná energetická situace je pro velké české firmy kritická a rozhodující pro jejich přežití a možnost fungování v budoucnosti je jednotné evropské řešení energetické krize. A mělo by přijít co nejrychleji, aby firmy věděly, v jakých podmínkách budou ve zbytku letošního roku a v příštím roce fungovat, řekl při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Příští rok bude podle něj klíčový pro další budoucnost českého průmyslu.
Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.
Jiří Šmejc, který se stal v polovině června ředitelem skupiny PPF, mění nejužší vedení firmy. Novým investičním ředitelem skupiny se stal Didier Stoessel, který zároveň vede mediální skupinu CME. Francouzský manažer je také členem nově ustaveného investičního výboru PPF, což je v podstatě nejvyšší řídicí orgán skupiny. „Nové uspořádání vrcholového vedení skupiny PPF navazuje na nástup Jiřího Šmejce do funkce CEO,“ uvedl ředitel korporátní komunikace PPF Leoš Rousek.
Renáta Kellnerová a čtyři děti Petra Kellnera získaly podíl 98,93 procenta ve PPF Group N.V., která je hlavní holdingovou společností PPF. Dohoda o rozdělení pozůstalosti po podnikateli Petru Kellnerovi, který zemřel loni v březnu, nabyla právní moci. Vdova po Kellnerovi se stala majoritním akcionářem PPF s podílem přes 59 procent, každé z dětí bude mít vlastnický podíl necelých deset procent. Informovala o tom skupina PPF. Dohodu o rozdělení pozůstalosti schválil soud, rozhodnutí nabylo právní moci 23. září.
Po 90 let rodina Engelberta Schlechtrimena pekla v Kolíně nad Rýnem pšeničné housky, žitný chléb a čokoládové buchty. Příští týden ale nadobro vypnou pece, protože už si nemohou dovolit platit výrazně vyšší ceny energií. Jejich prudký růst je částečně výsledkem dopadů války na Ukrajině, uvedla agentura AP. Schlechtrimenovi prarodiče založili pekárnu v Kolíně nad Rýnem před druhou světovou válkou.
Americká nahrávací společnost Warner Music Group jmenovala svým budoucím výkonným ředitelem manažera Roberta Kyncla, který pochází z Česka. Nyní je obchodním ředitelem internetové platformy pro sdílení videí YouTube. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Kyncl tak začátkem příštího roku v čele podniku vystřídá Steva Coopera. Kyncl podle firmy Warner Music hraje od roku 2010 ústřední roli ve strategii platformy YouTube a významně se podílel na jejím růstu.
V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.
Společnost Immofinanz získala od svého majoritního akcionáře, společnosti CPI Property Group (CPIPG), 53 maloobchodních nemovitostí v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Stalo se tak v rámci její růstové a hodnotu vytvářející strategie se zaměřením na nemovitosti s vysokou návratností. Takto získané portfolio představuje přibližně 217 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a je plně pronajato. Celková kupní cena podle firmy dosahuje 324,2 milionu eur.
Americká společnost Goodyear Tire & Rubber musí českému vynálezci Františku Hrabalovi zaplatit 65 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč), rozhodl v pondělí soud ve Spojených státech. Spor se týkal Hrabalových nápadů ohledně samonafukovacích pneumatik, uvedl specializovaný server Law360, který se věnuje obchodním sporům. Firma si podle soudu přivlastnila pět obchodních tajemství vynálezce a jeho společnosti Coda Development.
Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
Český průmysl netrpělivě čeká na upřesnění vládní pomoci, kterou vláda Petry Fialy (ODS) přislíbila. Ve středu oznámila, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci rozdělit podporu ve výši 30 miliard korun kvůli vysokým cenám energií. Podnikatelé, kteří se potýkají s řadou problémů, si ale stěžovali, že to nestačí a volali po zastropování cen. Podle majitele největší české textilky Juta Dvůr Králové Jiřího Hlavatého je sice pomoc lepší než nic, ale zatím není jasné, zda firma na podporu dosáhne.
Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla.
Společnost VNG, která patří mezi největší německé dovozce ruského zemního plynu, v pátek požádala o státní pomoc. Firma doufá, že státní podpora jí umožní pokračovat v obchodní činnosti a vypořádat se s rozsáhlými ztrátami spojenými se získáváním náhradních dodávek plynu. „Do začátku ruské agrese byla VNG zdravou skupinou přispívající k bezpečnosti zásobování plynem v Německu,“ uvedla VNG, ve které vlastní většinový podíl německá energetická společnost EnBW.
S prudkým zdržováním a pádem životní úrovně se do veřejné debaty dostávají slova, která v klidných časech prosperity, stabilních cen a hladce fungujících trhů zajímala jen finančníky a ekonomy. Tím nejčastěji zmiňovaným v poslední době je marže. Rozdíl mezi částkou, za niž dokázala firma zboží nebo službu vyrobit či nakoupit, a částkou, za kolik ji prodala zákazníkovi. Marže je to, co dokázala k ceně přirazit, vydělat. Právě teď se ukazuje, že éra vysoké inflace, jakou právě Evropa a vyspělý svět prožívají, je ideální doba, jak si přirazit k ceně. Když se všude zdražuje, vytváří to všeobecnou atmosféru, že ceny jdou nahoru.
Rostoucí ceny energií a vstupů přiměly prvního významného německého producenta k cestě za restrukturalizací. Podle okresního soudu v Düsseldorfu se známý výrobce toaletního papíru Hakle přihlásil k insolvenčnímu řízení. Společnost založená už v roce 1928 nebyla schopna dostatečně rychle přenést zvýšení nákladů na energii na maloobchodníky, zdůvodňuje situaci Hakle. Výroba papíru je zvláště energeticky náročná a dřevo se také stalo vzácným a drahým.
Energetická krize před nadcházející zimou dělá starosti i provozovatelům bazénů. Opatření, která hodlají podniknout, se nicméně liší. Zatímco Plavecký bazén v pražském Podolí se snaží šetřit a plánuje zvýšení cen vstupenek, brněnské bazény přistupují na jinou strategii a pokryjí náklady z úspor či podpory od města, Aqualand Moravia se dle svých slov chystá dokonce zlevňovat, aby přitáhl více lidí.
Evropská komise v rámci chystaných krizových opatření navrhne, aby nečekané zisky energetických společností pomohly zranitelným spotřebitelům. Uvedla to v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní připravuje rovněž plán chytrých úspor elektřiny, kdy by se významná část spotřeby přesunula do levnějších pásem. Komise by návrh měla dokončit ve středu a dva dny poté předložit ministrům energetiky na mimořádném zasedání svolaném českým předsednictvím Evropské unie.
Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu Kč), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán, který je podle agentury Bloomberg těsně před dokončením, počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pokud se Trussová přikloní k druhému návrhu, bude to znamenat, že dodavatelé energií budou muset všem firmám nabídnout cenu, kterou vláda schválí.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Řekl to na dnešním briefingu ve Sněmovně. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí. Kabinet má podle premiéra na stole několik variant transformace energetické skupiny ČEZ. Fiala předpokládá, že brzy bude moci oznámit řešení.
Letošní energeticky extrémně náročná zima se pomalu blíží a pandemie koronaviru stále nezmizela. I proto se naskýtá otázka, jak se vypořádat s možnou karanténou nebo nařízeným home office, což jsou situace, které by při delším trvání mohly výrazně zatížit rozpočty domácností. Výdaje na topení a elektřinu by mohly v takových případech výrazně stoupnout. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Echo24 uvedlo, že připravuje reformu, která práci z domova usnadní jak zaměstnancům, tak firmám.
Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.
Na jihočeské výstavě Země živitelka se objevila řada osobností, vedle politiků také šéfové zemědělských svazů nebo kupříkladu ředitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Ten si na akci v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem stěžoval, že nezvládá stoupající ceny energií, podle něj po Novém roce nebude mít podnik dostatek prostředků na zaplacení elektřiny. Došlo k tomu během téměř hodinového setkání v pavilonu Potravinářské komory.
