Stát má nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Vláda Petra Fialy (ODS) ale zřejmě zvolila cesta, která bude investory a menšinové akcionáře ČEZ bolet. Někteří z nich vládní plány na jejich vytěsnění označují za zločineckou akci a útok na soukromé vlastnictví ze strany státu. Akcie energetického kolosu dva dny za sebou prudce klesaly, z původní hodnoty více než 1200 korun spadly i pod tisícovou hranici, v pátek pak uzavřely obchodování lehce nad hodnotou tisíc korun za akcii.

Vláda ve středu nečekaně schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se právě státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má podíl zhruba sedmdesát procent.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, mluvil premiér Petr Fiala už loni s tím, že by podrobnosti mohly být známy během první poloviny letošního roku. Pro vládu by bylo výhodné ovládnout výrobní část ČEZ, tedy získat kontrolu nad klíčovými elektrárnami a dostavbou nových jaderných bloků.

Předpokládal se ovšem zcela jiný postup, a to takový, že třicetiprocentní podíl minoritních akcionářů stát vykoupí a nabídne jim k tomu prémii, což by pro menšinové investory mohlo být výhodné. Stejně to udělal i francouzský prezident Emmanuel Macron v případě tamní energetické společnosti EdF.

Zdá se však, že vláda už zvolila pro ni mnohem výhodnější postup, a to právě takový, že se menšinových akcionářů zbaví. Dosavadní informace a nejistá situace posílá akcie ČEZ dolů a snižuje hodnotu celé společnosti. Klesá tak i hodnota menšinového podílu, což je pro vládu výhodná pozice k plnému ovládnutí.

Páteční obchodování skončily akcie ČEZ na hodnotě 1022 korun. Během dne se propadaly i pod tisíc korun, odpoledne se ale emise společnosti stabilizovala a obchodování uzavřela se ztrátou 1,83 procenta. Ve čtvrtek přitom ČEZ ztratil osm procent a uzavíral s cenou 1041 korun. Mohutné výprodeje však srazily kurz v týdenní bilanci o 15,4 procenta.

Tržní hodnota ČEZ je nyní přibližně na 540 miliardách korun. Určuje ji násobení aktuální ceny akcie společnosti, tedy lehce přes 1000 korun, počtem vydaných akcií, což činí 537 989 759 kusů.

V pátek odpoledne na rozbouřené dění kolem akcií ČEZ zareagoval premiér, který nový návrh zákona o přeměnách obchodních společností hájil tím, že necílí na konkrétní firmu. „Vládní návrh zákona vlastně nemá konkrétní směřování. Je to obecná úprava, která se týká všech společností daného typu. A je to obecná úprava, která vlastně srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy,“ tvrdí Fiala. K takovým slovům jsou však investoři skeptičtí. Například ve veřejném prostoru nejviditelnější minoritní akcionář Michal Šnobr pak hovoří o „zločinecké akci“.

Analytici upozorňují na to, že hranice pro přeměny společnosti je nastavena právě tak, aby vyhovovala vládnímu plánu na restrukturalizaci, a tudíž ovládnutí ČEZ. Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že by na valnou hromadu společnosti dorazilo sto procent akcionářů, lze očekávat, že stát se 70procentním podílem bude mít více než 75procentní podíl ze všech přítomných.

Zajímavostí je, že některé velké americké banky už v polovině dubna ve svých prognózách předpovídaly zlevnění akcií ČEZ. Například třetí největší americká banka Citigroup předpovídala pokles z tehdejších 1200 korun za akcii na 790 korun a doporučovala klientům se těchto akcií zbavovat. Stejně tak analytici Morgan Stanley předpovídali do roka pokles akcií ČEZ na 830 korun. České banky a finanční domy přitom byly ve stejné době ohledně akcií ČEZ optimističtější.

„Finanční profesionálové očekávali prudký propad akcií ČEZ. Jedná se přitom doslova o anomálii. Zpravidla je totiž tomu tak, že profesionální analytici jsou optimističtější než trh. Optimismus totiž mají tak trochu povinný a v popisu práce. Aby zejména drobné, často nepříliš zkušené investory přílišnou mrzutostí neodrazovali od investování a nepřipravovali tak své zaměstnavatele, třeba makléřské firmy či banky, o poplatky za obchodování,“ řekl k tomu ekonom Lukáš Kovanda.