Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný, nebo vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan.
Afghánské síly během operací na hranici s Pákistánem v noci na neděli zabily 58 pákistánských vojáků, uvedl mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AP. Jednalo se podle něj o reakci na opakované narušování afghánské územní integrity a vzdušného prostoru ze strany sousední země. Pákistán později naopak uvedl, že při ozbrojených střetech zemřelo 200 vojáků na afghánské straně a on sám ztratil 23 vojáků a dalších 29 jich utrpělo zranění.
Afghánistán je druhým dnem bez internetu a mobilních služeb poté, co úřady vládnoucího islamistického hnutí Tálibán záměrně přerušily optickou síť. Úřady začaly odpojovat vysokorychlostní připojení k internetu v některých provinciích již začátkem měsíce, a to na základě příkazu vůdce hnutí Hajbatulláha Achúndzády. Krok má podle Tálibánu zabránit šíření neřesti. Afghánský vůdce Achúndzáda podle AFP údajně ignoroval varování některých úředníků ohledně negativního dopadu na ekonomiku a odpojení od internetu prosadil.
Podle informací deníku Bild připravuje německá vláda zásadní krok a obrat v migrační politice. Spolkové ministerstvo vnitra pod vedením Alexandra Dobrindta (CSU) chystá rozsáhlé deportace afghánských občanů zpět do jejich vlasti. „Tyto návraty mají probíhat častěji, jednodušeji a ve větším měřítku než dosud,“ uvedl list s odvoláním na vládní zdroje. Od roku 2021 proběhly jen dva takovéto vyhošťovací lety, kterými bylo vypraveno celkem 109 Afghánců, z většiny pachatelů závažných trestných činů.
Po ničivém zemětřesení, které 1. září zasáhlo východní Afghánistán a připravilo o život nejméně 2200 lidí, vychází najevo otřesná skutečnost: tisíce žen zůstaly bez pomoci. Zatímco muži a děti byli z trosek vyprošťováni, ženy často zůstávaly ležet zraněné pod sutinami, nebo se nedočkaly lékařské péče. Informuje Bild či Reuters. Důvodem je politika vládnoucího hnutí Tálibán. Mužským záchranářům je zakázáno dotýkat se žen, a ty zároveň nesmějí cestovat bez mužského doprovodu, aby si samy vyhledaly pomoc.
Zhruba dvě stovky Afghánců vyzvaly v dopise německého kancléře Friedricha Merze, aby jim umožnil přesídlit do Německa. Skupina, v níž jsou podle vlastních údajů soudci, státní zástupci, umělci či lidskoprávní aktivisté, už dříve dostala příslib, že bude moci do Německa vycestovat, Merzova vláda ale program pomoci Afgháncům pozastavila, informovala dnes agentura DPA. V pondělí Německo přijalo poprvé od nástupu nové vlády v květnu let s Afghánci, kteří se do programu zvláště ohrožených dříve dostali.
Počet obětí zemětřesení ve východním Afghánistánu vzrostl na více než 800, zraněných je více než 2700, uvedl podle agentury AFP mluvčí vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Počet obětí pravděpodobně dál poroste, napsal již dříve server stanice BBC. Podle něj totiž zemětřesení způsobilo sesuvy půdy, které ztěžují přístup do některých postižených oblastí. Otřesy o síle šesti stupňů zasáhly provincii Nangarhár, jejímž správním střediskem je Dželálábád s asi 300.000 obyvateli.
Krajské státní zastupitelství v Brně zveřejnilo anonymizovanou obžalobu na čtyři české vojáky, které vinilo ze smrti afghánského zajatce po výslechu během mise v Afghánistánu v roce 2018. Trestní stíhání těchto vojáků ale soud letos v květnu zastavil na základě abolice udělené prezidentem Petrem Pavlem. Obžaloba, která se v minulých dnech objevila na infodesce státního zastupitelství, vznikla na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Jak upozornili kolegové Adam Růžička a Daniel Kaiser, státní představitelé podivuhodně rychle vyloučili obnovitelné zdroje a přetoky z Německa coby příčinu nedávného blackoutu. Podobně rychle se objevily disentní hlasy, které tento závěr zpochybňují. Ve veřejném prostoru se tak odehrává zuřivá debata o výkladu celé nehody. Ať už se nakonec ukáže, že to bylo jakkoliv, je dobře, že k debatě došlo. Obě strany tak mohou otestovat své argumenty, snažit se přesvědčit nezaujaté – a závěr díky tomu bude o to důvěryhodnější.
Německo dnes vypravilo druhý deportační let do Afghánistánu od roku 2021, kdy moc v této středoasijské zemi převzalo islamistické hnutí Tálibán. Agentuře DPA to potvrdilo ministerstvo vnitra, podle kterého je na palubě 81 lidí. První let s trestanými Afghánci odletěl do Kábulu z Německa loni v srpnu. Letadlo odlétlo dnes ráno z Lipska a podle německých médií míří do Kábulu. Jedná se o první deportační let do Afghánistánu vypravený od nástupu nové vlády kancléře Friedricha Merze k moci.
Německá vláda musí udělit víza pro vstup do země zvláště ohroženým Afgháncům, kterým už to přislíbila. Rozhodl o tom ve zrychleném řízení berlínský správní soud v kauze Afghánky a jejích 13 příbuzných, kteří na udělení víz čekají v Pákistánu, informovala dnes agentura DPA. Vláda kancléře Friedricha Merze sice v rámci zpřísňování imigrační politiky zmrazila program přijímání afghánských uprchlíků, ale už přislíbená víza musí udělit, vyplývá z rozhodnutí.
Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř českých vojáků v případu násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. Pražský hrad to ve středu uvedl ve svém tiskovém prohlášení, rozhodnutí kontrasignoval premiér Petr Fiala. Afghánec v roce 2018 na vojenské základně zastřelil příslušníka Armády ČR a další dva české vojáky vážně zranil.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zastavil trestní stíhání čtveřice obžalovaných příslušníků českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. ČTK o tom ve čtvrtek informovala mluvčí Motoristů Barbora Šťastná. Podle Macinky vojáci jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na čtyři příslušníky českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. Informaci webu iRozhlas.cz potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová. Před svým zadržením Afghánec zabil českého vojáka a dva zranil. Právě krajský soud by se měl kauzou zabývat, a to ve speciálním režimu. Nebude proto podávat žádné další informace, uvedla Belkovová.
Zbraně, které Američané zanechali v Afghánistánu, jsou nyní v rukou militantních skupin. Informuje o tom server BBC s odkazem na své zdroje. Jednat se má o zhruba půl milionu zbraní a vojenská vozidla. OSN se domnívá, že část z těch zbraní mají nyní v držení představiteli odnoží teroristické skupiny Ál-Kaida. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo v Afghánistánu zanecháno vybavení v hodnotě 85 miliard dolarů.
Německé úřady zahájily vyšetřování několika afghánských občanů, kteří ve středu večer přiletěli z Pákistánu na letiště v Lipsku. Informuje o tom německý deník Bild. Podle Bildu byli všichni z 138 Afghánců, kteří byli kvůli hrozbě ze strany Talibanu považováni za zvláště ohrožené, před odletem v Islámábádu opakovaně prověřováni místními bezpečnostními složkami. Přesto německá spolková policie po jejich příletu zahájila několik vyšetřovacích řízení kvůli padělaným dokumentům.
Ve středu má na letišti v Lipsku opět přistát letadlo s 162 Afghánci na palubě. Mezi pasažéry, kteří mají být údajně ohroženi hnutím Tálibán, se však nachází pouze pět takzvaných místních sil – tedy Afghánců, kteří do převzetí moci Tálibánem v roce 2021 spolupracovali s Bundeswehrem a německými úřady – a jejich 19 rodinných příslušníků, píše deník Bild. Zbytek tvoří další osoby, které byly zařazeny do humanitárního programu.
Ve čtvrtek čeká Německo přistání dalšího letadla s afghánskými uprchlíky. Podle informací deníku Bild letoun přiveze přibližně 200 osob, které jsou považovány za zvláště ohrožené. Jedná se o druhý charterový let v tomto měsíci, který přiváží lidi z Afghánistánu do Německa. Tentokrát mělo letadlo přistát na letišti Langenhagen v Hannoveru. Tento letištní komplex ve spolkové zemi Dolní Sasko disponuje speciálním terminálem D, který se obvykle využívá pro soukromé akce a není určen pro běžný cestovní provoz.
V německém městě Schönebeck poblíž Magdeburgu (Sasko-Anhaltsko) došlo k incidentu, při kterém speciální jednotky zemského kriminálního úřadu zastřelily 26letého Afghánce. Ten předtím v ranních hodinách kolem 4:30 ohrožoval nožem stejně starého Němce a následně i zasahující policisty. Informoval o tom například deník Bild. Důvody útoku nejsou zatím známé. Když speciální jednotky dorazily,
Muž z Afghánistánu, který automobilem najel do davu lidí v centru Mnichova, během útoku vzýval Alláha. K automobilovému masakru na demonstraci odborového svazu Verdi, došlo nedaleko mnichovského hlavního nádraží. Zraněných je 28 lidí, dva z nich jsou v kritickém stavu. Policisté muže zastavili pomocí střelby a poté ho zadrželi. Podle videa útočník během zatýkání hlasitě vykřikoval vyznání islámské víry slovy „Není Boha kromě Alláha.“
Německo zažívá další šok poté, co 24letý Afghánec, žadatel o azyl a recidivista v Mnichově najel autem do demonstrujících odborářů. Desítky lidí byly zraněny, německá média informují i o jedné mrtvé ženě. Znepokojení vyjádřili nejen politici, kteří se na místo útoku dostavili.
Veřejné vyšetřování v Británii se zabývá závažnými obviněními vůči speciálním jednotkám SAS, které podle svědků měly vykonávat „cílenou politiku“ poprav afghánských civilistů, a to včetně dětí. Podle vojáka z konkurenční jednotky, známého pod kódovým označením N1799, měla jednotka UKSF1 mezi lety 2010 a 2013 provádět „nezákonnou“ politiku zaměřenou na likvidaci všech mužů vojenského věku, a to i těch mladších 16 let, kteří nepředstavovali žádnou hrozbu.
Sovětská armáda vtrhla do Afghánistánu 27. prosince 1979 ve snaze udržet spřátelený režim v této pro ní strategické zemi. Moskva původně počítala jen s několikatýdenní operací, akce ale nakonec vyústila v devět let trvající krvavou válku, v níž na jedné straně stály sovětské okupační jednotky a afghánská vládní vojska, a na druhé mudžáhidové, podporovaní Pákistánem a USA. Sovětské vojenské dobrodružství skončilo v roce 1989 odsunem sovětských vojsk.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v parlamentu obhajovala svůj postup při hektickém stahování spojeneckých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2021. Vyšetřovacímu výboru řekla, že se německé vojáky podařilo evakuovat podle plánu. Vojenskou operaci v Afghánistánu, kterou USA a jeho spojenci, včetně Německa či Česka, zahájili po teroristických útocích z 11. září 2001, označila exkancléřka i při zpětném pohledu za správnou.
Armáda stáhla z výcvikové mise v Keni tři české příslušníky speciálních sil, kteří byli před časem obviněni kvůli smrti afghánského zajatce. Učinila tak po kritice ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na úterním branném výboru Sněmovny, kde vyšlo najevo, že mezi deseti českými vojáky v Keni jsou i tři zmínění obvinění vojáci. Uvedl to dnes deník Právo. Náčelník generálního štábu Karel Řehka na sněmovním výboru uvedl, že o vyslání obviněných do Keni, kde vojáci připravují místní studenty na nebezpečné operace, nevěděl.
Vojenská policie navrhla obžalovat čtyři české příslušníky prostějovských speciálních sil, po jejichž výslechu zemřel afghánský zajatec. Dva viní z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Afghánec před svým zadržením zabil českého vojáka a dva zranil. Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil na podzim 2018 českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát.
Austrálie zbavila vysoké velitele vojenských vyznamenání kvůli válečným zločinům, které pod jejich velením podle vyšetřovatelů spáchali vojáci během misí v Afghánistánu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ministr obrany Richard Marles v parlamentu prohlásil, že velitelé přijdou o medaile za zásluhy, jak doporučilo průlomové vyšetřování známé jako Breretonova zpráva.
Německo se vrací k deportacím do Afghanistánu. Spolková vláda znovu obnovila vyhošťování, které v roce 2021 bylo přerušeno kvůli radikálním islamistům z Tálibánu, kteří se opět chopili moci v zemi. Berlín tajně jednal s Kábulem skrze katarské prostředníky kolem dvou měsíců. Německo bude deportovat afghánské občany, kteří byli v jejich zemi odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. První letadlo Boeing 787 s 28 deportovanými odstartovalo v pátek časně ráno z Lipska a každý deportovaný dostal tisíc eur "na ruku", píše německý deník Spiegel.
V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. V reportáži to uvádí televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
